- Jak se nazývá proces, kdy podnět z dřívějška ovlivňuje pozdější chování a myšlení jedince, například to, jak později vnímá podobný podnět. V minulém semináři jste o něm četli článek.
- Jak se nazývají způsoby uvažování, které lidé používají k interpretaci okolní reality – a to primárně v situacích, kdy potřebují velmi rychlou odpověď na dění kolem nás. Jedná se o strategie, které zjednodušují rozhodování spojené se jmény Tversky a Kahneman.
Sociální psychologie - semináře
Chyby v sociální percepci
Hezký den,
v dnešním online semináři se budeme věnovat sociální percepci.
Opakování
Chyby v sociální percepci:
Efekt novosti
Spočívá v tendenci vnímat poslední informace jako nejdůležitější (nezávisle na jejich zdroji/kvalitě). Může to fungovat jak na poli zpravodajství, tak v sociální interakci - například pokud se jako nejnovější informaci dozvíte o někom něco velmi negativního, pravděpodobně vám to bude připadat zásadnější, než informace, které jste máte o dané osobě z dřívějška.
Implicitní teorie osobnosti
Člověk si usnadňuje orientaci ve světě také tím, že kategorizuje. Tyto kategorie pak mohou způsobit, že jedinci, který splňuje dílčí část charakteristik některé z našich kategorií, přisoudíme i další charakteristiky a vlastnosti související s touto kategorií. Pokud například poznáte osobu, která se zajímá o výpočetní techniku, můžete jí automaticky přisoudit i další případné vlastnosti (introverzi, sociální izolaci, autistické rysy apod.), což pochopitelně ovlivní vaše další chování, byť daná osoba těmito vlastnostmi vůbec nemusí disponovat.
Efekt shovívavosti
Pokud máme k někomu obzvlášť dobrý vztah, můžeme mít tendenci ho nevědomky nadhodnocovat - například v oblasti morální, výkonové apod.
K zamyšlení: Napadne vás nějaký konkrétní příklad efektu shovívavosti? Zkuste zapátrat například ve školní praxi.
Efekt přísnosti Je pravým opakem efektu shovívavosti. Pokud někoho nemáme rádi, máme k němu negativní vztah, pak se může stát, že ho budeme hodnotit přísněji nebo podhodnocovat.
Konfirmační zkreslení
Není neobvyklé, že se můžeme více soustředit na informace, které podporují náš názor. To může fungovat nejen na poli sociální percepce, ale i například tehdy, když si dohledáváme informace k nějakému tématu. Tomuto jevu se říká konfirmační zkreslení a zjednodušeně funguje tak, že máme tendenci preferovat interpretace, které náš názor podporují, zatímco ty, které našemu názoru odporují, máme tendenci bagatelizovat.
Přiřaď popis chyb v sociální percepci s jejich názvy:
1. Haló-efekt
2. Projekce
3. Chyba centrální tendence
7. Efekt primárnosti
8. Efekt falešného konsenzu
9. Základní atribuční chyba
CH: chyba hodnocení, při které jediný rys osobnosti působí tak dominantně, že ostatní rysy jsou v pozadí. Člověk má tendenci zevšeobecňovat, dělat pod vlivem určitých rysů závěry také o ostatních rysech. Např. u člověka, který oslňuje svou inteligencí nebo vtipností si nevšimneme, že není docela spolehlivý ani pracovitý, že nejedná čestně apod.
D: sklon vidět na druhých nejen své přednosti, ale i své chyby, které si často ani u sebe neuvědomujeme
A: Při větším množství hledisek hodnocení nebo při větším počtu hodnocených pracovníků navíc posuzovaných v krátkém časovém rozmezí se u posuzovatelů snižuje rozlišovací schopnost, což vede k nadměrnému používání středních, průměrných hodnot při hodnocení, vyhýbání se krajním hodnotám (jak kladným, tak záporným).
G: chyba hodnocení, která vyplývá z minulých zkušeností. Člověk má tendenci zachovat si stejný postoj, který si v minulosti vytvořil.
F: Tento efekt se projevuje často u vedoucích pracovníků, kdy jejich negativní očekávání a postoj natolik ovlivňuje jejich podřízené, že dochází k jejich naplnění. Působí natolik sugestivně někdy i manipulativně, že hodnocení přistupují nevědomě na jejich „předurčenou“ roli. Nazývá se též „sebenaplňující předpověď.“
B: Čím vyšší máme vůči lidem či zaměstnancům očekávání, tím lepších dosáhnou výsledků. Vede to k tomu, že se hodnocený identifikuje s pozicí, do které je stavěn, začíná se chovat, jak od něho očekávají druzí.
E: Rysy zaznamenávané jako první mají větší vliv na formování dojmu než další uváděné rysy.
H: Lidé mají tendenci vnímat své chování jako typické a předpokládají, že jiní lidé mají podobné postoje, dělají podobná rozhodnutí a chovají se víceméně stejně.
C: Je všeobecná tendence přeceňovat u druhých osob význam osobnostních vlastností na úkor situačního kontextu Např. vlastní nezaměstnanost budeme přičítat situaci (nepříznivý stav trhu, špatné dopravní spojení), kdežto u jiných vysvětlujeme nemožnost zisku pracovního místa dispozicemi (lenost, neschopnost)
K zamyšlení: Uvědomujete si, že některé sociálně-percepční chybě podléháte více, než jiné? O kterou konkrétně jde?
Pro zvídavé: Zapátrejte na internetu, a zjistěte, jaké další chyby sociální percepce existují. Možná budete překvapeni!
Úkol: Zkuste zmapovat celý jeden svůj den a cíleně více sledovat sebe sama v sociálních interakcích. Zkuste zachytit, zda se dopouštíte některých chyb sociální percepce. Jde to snadno, nebo je to náročné? Své závěry si zapište. Můžete také pozorovat druhé - jaké percepční chyby dělají oni? Jak složité je tyto chyby odhalit u sebe a u druhých?
Stereotypy
V kontextu sociální psychologie je stereotyp ustáleným souborem představ a přesvědčení o nějakém člověku či skupině osob. Zpravidla se jedná o dobře sociálně zakořeněné představy, které významným způsobem ovlivňují chování jednotlivců.
Můžete mrknout na krátké video (ze seriálu Community) dobře ilustrující stereotypní uvažování o asiatech:
K zamyšlení: Na jaké další osoby/skupiny lidí můžeme nahlížet stereotypně? Patříte sami do nějaké skupiny lidí, která může být stereotypizovaná? Jmenujte konkrétní příklady.
Kognitivní omyly
Naše rozlišování na dobré a špatné nijak nesouvisí s tím, jestli jsou věci a situace opravdu dobré nebo špatné. Stoprocentně ale určují, jak se cítíme, jak prožíváme svůj život. Neustále něco hodnotíme. Naše hodnocení určuje, jaký život žijeme. Zkusme se podívat na to, co nám náš úsudek může zkreslovat. Jsou to právě kognitivní omyly. A co že jsou to ty kognitivní omyly?
Toto téma bude dále rozvinuto v semináři o komunikaci, kde se komunikační omyly objevují v komunikačních zlozvycích.
Zkuste si na závěr odpovědět na následující otázky:
1. Co je Golemův efekt?
2.Co je základní atribuční chyba?
3. Uveďte příklad kognitivního omylu Diskvalifikace pozitivního.
4. Uveďte příklad kognitivního omylu Nálepkování.
5. Co je stereotyp?
Byli bychom rádi, kdybyste si z tohoto semináře odnesli 2 hlavní myšlenky!
Zjednodušovat je přirozené, ale neobjektivní.
Ne všechno je takové, jak vypadá.
Další zdroje k tématu (DOBROVOLNÉ)
V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde:
Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v pondělí v 16:00.