Mgr. Jan Krása, Ph.D. Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MUNI ¡Znalost výzkumů, teorií a pojmů sociální psychologie (viz témata v sylabu). ¡Čtení: 4 texty z Hewstone & Stroebe ve Studijních materiálech, čtení dalších učebnic. ¡(Hogg&Vaughan, 2010; Shiraev&Levy, 2010 ad.) ¡Schopnost aplikovat tyto znalosti při své profesi. ¡ ¡Minimum je přečíst 1 odbornou knihu zabývající se sociální psychologií (viz povinnou a doporučenou literaturu). To je nejnižší úroveň! ▪ ▪ ▪ Řezáč, J. (1998). Sociální psychologie. ▪ Brno: Paido. – dostupná na Uložto.cz ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ Hewstone, M., Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha: Portál. ▪ ▪ vybrané kapitoly ve Studijních materiálech http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_206144_orig.jpg ¡ Obálka titulu Základy sociální psychologie Hayesová, N. (2007). Základy sociální psychologie. Portál: Praha. ISBN: 978-80-262-0534-0 Sociální psychologie pro pedagogy [E-kniha] - Zdeněk Helus | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví Helus, Z. (2007 či 2015). Sociální psychologie pro pedagogy. Grada: Praha. ¡Přednáška: Písemný test na 60%, tj. 12/20. ¡ Testové otázky jsou zodpověditelné z informací uvedených v Interaktivní osnově, z prezentací v ní (slova vyznačena tučně jsou základní termíny, které musíte znát) a z povinné literatury (Řezáč a Hewstone&Stroebe). ¡Seminář: aktivní účast (max. 1 neomluvená absence). ¡ ¡SZZ – mnoho otázek se týká soc. psychologie ! ¡Test ze SocPs naprosto neodpovídá SZZ, protože ten testuje pouze základní znalosti a mírně jejich aplikaci! ¡Tj. na SZZ se nelze učit jako na test ze SocPs! ¡ ¡Nejde o to osvojit si právě a jenom obsah přednášek, ALE naučit se přemýšlet psychologicky a rozumět a kriticky hodnotit a používat psychologické informace. ¡K tomu je nutné přečíst alespoň jednu učebnici. Výsledek obrázku pro bloom's taxonomy revised ¡Rolí psychologie je činit běžně nereflektované procesy a obsahy mysli vědomými. ¡S tímto záměrem byste měli/y studovat psychologii – abyste se o sobě dověděli/y něco nového, něco dosud nevědomého. ¡ ¡Znalost sociální psychologie je pro učitele klíčová: musí rozumět sobě a musí rozumět druhým (žákům). ¡ ¡Psychologie člověka by pro moderního učitele měla být základem, ze kterého dále uvažuje všechny ostatní kroky vzdělávacího procesu: pedagogiku, didaktiku, vlastní obor. ¡To tvrdí nejen psychologové, ale i pedagogové. ¡ ¡Učitel by měl každou třídu dobře znát jak po stránce osobnostní (každého žáka, rodinnou situaci žáků) tak po stránce sociálně-psychologické (znát všechny jménem, znát soc. procesy a jevy, soc. systém třídy a sociální kompetence jednotlivých žáků). ¡ ¡Aktivita: Co vím o sourozencích svých žáků? O koníčcích, o zaměstnání rodičů… ¡ ¡ ¡Učitel zná většinou třídu lépe než kdokoli jiný, musí si však osvojit psychologickou terminologii a psychologické uvažování, aby ji dokázal vhodně mentálně reprezentovat, popsat a uvažovat o ní. ¡ ¡Def1: ¡Sociální psychologie studuje sociální interakce v různých a mezi různými sociálními útvary (soc. skupinami, agregáty, institucemi ad.) a snaží se popsat jejich kognitivní, emoční a somatické předpoklady a zákonitosti jejich fungování. (Hunt, 2015) ¡ ¡Def2: Sociální psychologie studuje, jak jsou chování, prožívání, myšlení, pocity a tělesné procesy ovlivňovány reálnou, zprostředkovanou nebo jen představovanou přítomností druhých. ¡ ¡SocPs jakožto empirická věda ovlivňuje mnoho dalších společenských věd (filosofii, sociologii, historii, politologii…), i mnoho přírodních věd (etologii, biologii, genetiku), ale i techniku (ve smyslu ergonomie a sociálního rozměru práce a techniky). ¡Pohled evoluční, komparativní a kognitivní psychologie na sociální procesy a jevy. 1.Socializace 2.Jak se náš mozek vyvinul do dnešní podoby? Modularita mysli. Kognitivní moduly a jejich evoluce. Kognitivní moduly v sociální oblasti. 3.Vnímání druhých lidí, budování dojmu o druhých, teorie mysli (sociální kognice), kategorizace v sociální oblasti, sociální stereotypy a různá zkreslení 4.Druhy sociální komunikace a vývoj komunikace 5.Role emocí v komunikaci 6.Vznik a dynamika sociálních skupin (skupinová dynamika a rolové chování), sociální ovlivňování 7.Meziskupinové chování ¡ ¡ ¡ ¡Co je to socializace? ¡Čím je lidská socializace unikátní? ¡Jaké místo má v lidském životě učení? ¡Čím je lidské učení naprosto unikátní? ¡Jaké místo má v lidském životě pochvala? ¡Jak uspořádání lidského společenství (struktura rodiny) ovlivňuje socializaci? ¡ ¡DEF3: Socializace = proces osvojování si (kulturou) sdílených poznatků, schémat chování a práce, hodnot, postojů, ideálů, norem a zákazů atd. ¡ ¡DEF4: Socializace = všechno, co se naučíme (a vše, co budeme učit druhé). ¡ ¡Kultura je soubor adaptací (často spojených s určitou technologií a tedy většinou i s artefakty) a soubor myšlenek (spojených s těmito adaptacemi). ¡ ¡Kultura představuje od buněčné dědičnosti odlišný způsob přenosu a kumulace informace. Kulturu se musíme naučit, geny jednoduše zdědíme. ¡Téma příroda proti kultuře (natura vs. cultura, fýzis x nómos) je filosoficky velmi plodné (srov. např. Šmajs, 2003; Kratochvíl Zdeněk aj.) ¡ Související obrázek ¡Srov. vlčí děti - kam by to dotáhl člověk bez péče druhých ¡https://www.youtube.com/watch?v=VLXI7-vmFAY ¡ ¡Člověk je vysoce sociální tvor (jsou i nesociální živočichové) a naše sociálnost je pro náš druh velice specifická (species-specific; jen něco je species-general). ¡ Výsledek obrázku pro oxana malaya ¡Scarr (1992) identifikoval 4 faktory, které vedou k tomu, že jsou děti z jedné rodiny nebo z různých rodin odlišné: ¡1. Genetické odlišnosti 1. ¡2. Odlišnosti v tom, jak k nim přistupovali rodiče a další lidé (= sociální vliv = vliv socializace). ¡ ¡3. Odlišnosti v reagování na tytéž zkušenosti ¡4. Odlišné volby v prostředí /// This has to be one of the top cute birdy pics. | Wonderful Places ¡Sociálnost je velice účinná adaptace. ¡ ¡Jsou i nesociální živočichové (viz přednáška Historie lidské komunikace). ¡ ¡Sociálnost tedy není lidským výtvorem - je to v přírodě celkem rozšířená vlastnost (nejen lidé jsou sociální!). ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Sociálnost včel či mravenců je však jiná, než sociálnost lidská. ¡Sociálnost blanokřídlých je určená feromony a hormony (a je proto víceméně uniformní – srov. kasty mravenců: voják, pečovatel o larvy, dělník atd.). Lidská sociálnost je sice také spoluurčována hormony (srov. roli oxytocinu), ale také odlišnostmi individuí. U moderního člověka díky rozvoji kultury nabývá socializace nepřeberného množství konkrétních a specifických podob – srov. vliv sociálních sítí na současnou podobu socializace). ¡Základy sociálnosti jsou i u člověka pudové, ale vždy mají i individuální podobu. Když se řekne, že je něco pudové znamená to mj., že je to společné všem zástupcům daného druhu!; srov. pud attachmentu, který máme společný minimálně se všemi primáty). ¡ ¡ ¡ ¡U savců a ptáků je sociálnost navíc spojená s péčí o potomstvo! ¡Péče o potomstvo se rozvinulo asi před 300 milióny lety s nástupem therapsidů a dinosaurů. ¡ ¡Péče o potomstvo je mj. spojená s podnětným sociobiologickým termínem parental investment (= investice do rodičovství). Teorie investice do rodičovství dobře vysvětluje různé proměny sexuality druhu ve vztahu k péči o potomky, k velikosti a uspořádání skupiny apod. ¡ ¡Např. vztah mezi pohlavním dimorfizmem a uspořádáním rodinné jednotky (viz dále). ¡Lidský mozek váží 2% hmotnosti, nicméně spotřebuje 20% zdrojů. ¡Mozková kůra člověka má 4 krát větší plochu než mozek šimpanze. Krysa má mozek zcela plochý – i proto se používá v neuro-výzkumu. ¡ ¡ ¡ ¡ Související obrázek https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Brain-body_mass_ratio_for_some_animals_di agram.svg/1280px-Brain-body_mass_ratio_for_some_animals_diagram.svg.png ¡Mozek člověka ztrojnásobí (3,26) svoji velikost od narození do dospělosti. Zde je patrná důležitost postnatální péče o jedince, čili výchova! ¡ ¡ ¡Proč máme my, moderní lidé (ale obecněji i my, primáti), tak velký mozek? ¡K čemu to je? ¡Jaká skutečnost, či jaká adaptace (adaptace na co?) vede k vzrůstu velikosti mozku? ¡ ¡(Moderní lidské vynálezy velikost mozku těžko vysvětlí, neboť zhruba stejnou velikost měl již před 200-300 tisíci lety). ¡ ¡Robin Dunbar a jeho social brain hypothesis odpovídá: Primáti si vyvinuli neobyčejně velký mozek (v poměru k tělu), aby řídil neobyčejně komplexní sociální systémy, ve kterých žijí. Počet sociálních vazeb (resp. velikost skupin) je u primátů přímo úměrný velikosti mozku. ¡ Výsledek obrázku pro robin dunbar Výsledek obrázku pro social brain hypothesis Image result for robin dunbar theory ¡ SouvisejÃcà obrázek Výsledek obrázku pro robin dunbar social brain ¡Dunbar (2009): Další výzkum: u ostatních savců (jiných než primátů) a u ptáků neplatí zmíněná závislost velikosti neokortexu a velikosti skupiny. ALE platí: Větší mozek mají druhy, které žijí a rozmnožují se párově. ¡Dunbar (2009) vyslovuje hypotézu, zda sociální systémy, které vytvořili primáti, nejsou odvozeny zobecněním párové vazby na další jedince ve skupině? ¡ ¡Odevzdanost jedince skupině je skutečně celkem podobná odevzdanosti v partnerské lásce. Jak ve skupině, tak v partnerství lze spatřovat jevy jako je: soc. konformita (motorická i postojová, synchronizace), soc. koheze, polarizace myšlení ad. ¡ ¡Lidský a šimpanzí genom se liší pouze v 1.23%, přesto jsme na první pohled naprosto odlišní. ¡ ¡Šimpanzi začnou rodit děti cca v 12 letech a děti mají po cca 5 letech. Ne dříve. Šimpanzice jsou plodné až do smrti (nemají menopauzu). ¡Člověk začíná rodit v 18 letech. Děti má po sobě po dvou, po třech, ale i po jednom roce. Lidské děti jsou „soběstačné“ nejdříve kolem osmi let (spíš mnohem později). Jak je možné, že lidské matky uživí více dětí zaráz (šimpanzice by to jednoduše nedokázaly)? ¡Protože: Rodičovství se účastní i otcové. ¡A navíc i babičky, dědové, strýcové atd. U primátů jsou tyto pečovatelské vztahy ze strany širší komunity zcela výjimečné! ¡Odtud role otců, prarodičů, ale i sourozenců v lidském životě!! Proto jsou komunity lidí mnohem kooperativnější než u ostatních primátů. ¡U člověka (u žen) existuje menopauza, po které ženy žijí cca ještě 30-50 let. To jim umožňuje roli prarodiče (babičky + dědečka). U neandrtálců pravděpodobně prarodiče snad nebyly kvůli kratšímu věku populace, ale klidně mohly být. ¡ ¡ ¡Lidské ženy mají skrytou ovulaci (to je zcela raritní mezi živočichy!!). Šimpanzí samice inzerují svoji ovulaci stejně jako všichni ostatní živočichové. ¡ ¡Jak a proč může existovat něco jako skrytá ovulace? ¡ ¡Adaptací mužů na skrytou ovulaci žen (aby zajistili svoje otcovství, zúročili svůj parental investment) je možná monogamie (Diamond, 2003), čili celoživotní soužití s jednou partnerkou (tzv. mate guarding – to existuje i u šimpanzů, ale v mnohem menší míře). ¡ ¡U raných homininů (H. rudolfensis, H. habilis) se ještě setkáváme s velkým pohlavním dimorfizmem (poměr 1,4), který je dokladem harémového uspořádání sociálního života. ¡ ¡Snížení pohlavního dimorfizmu (z 1,4 na 1,2) je dokladem posunu k párovému uspořádání společností a tedy ke stavu, který je podobný našemu stavu, kdy základ rodiny tvoří dyáda (nikoli harém). ¡Člověk (industriálních kultur) je jediným primátem, u kterého jsou matka s dítětem (před osamostatněním) separováni od sebe po delší časové úseky (jen u některých poloopic matky děti opouštějí, aby se nakrmily). U všech ostatních primátů se dítě drží matčiny srsti (srov. úchopový reflex) a nepouští se. U opic matka navíc dítě objímá rukou (přidržuje ho). Nikoli u poloopic (tam se mládě jen drží). ¡ ¡Separace dětí u lidí vede mj. k většímu tlaku na rozvoj hlasové komunikace, která někdy v dávnověku musela nahradit tělesný kontakt (Dunbar a jeho social grooming/gossiping theory). ¡ ¡Lidská poloha na zádech je zcela ojedinělá mezi primáty a savci vůbec. Výsledek obrázku pro african breastfeeding ¡Všichni živočichové jsou po odstavení samostatní (člověk nikoli). ¡ ¡Člověk se nejenom stará o potomky, ale zároveň je také učí. To je mezi živočichy zcela ojedinělé! ¡ ¡ ¡ ¡Lidé vytvořili explicitní kumulativní kolektivní paměť na objevené technologie (=kultura). ¡Šimpanzi znají jen hrstku technologií a kulturní transmise je u nich velmi pomalá a nejistá. ¡My, AMH (anatomically modern humans = anatomicky moderní lidé) jsme mistry učenlivosti. ¡ ¡ ¡Šimpanzi mají také různé kultury, které si předávají: např. šimpanzi z Gombe používají větvičky, aby s nimi lovili termity; šimpanzi z Bossou zase používají kameny k rozbíjení ořechů. ¡ ¡Meziskupinová transmise kultury je však u šimpanzů (oproti člověku) velmi omezená. Výsledek obrázku pro the cultures of chimpanzees Přehled technologií u různých šimpazích komunit (z Whiten et al. 1999) ¡Dospělí šimpanzi nevěnují pozornost mladým. ¡ ¡U šimpanzů se výchovy (cca 4 roky) účastní pouze matky. Samci pouze zajišťují matkám s dětmi ochranu a přístup ke zdrojům potravy. ¡ ¡Děti se učí pouze observačním učením (tj. pozorováním). Matky nikdy svoje děti neučí: neukazují jim pohyby, aby to pochopily; nepodají jim vhodný kámen k louskání; nevytvarují jim ruku tak, aby dobře provedla pohyb. Pouze jim umožňují, aby se dívaly. ¡Takto se šimpanzi naučí jakž takž louskat ořechy po třech až pěti letech! ¡ ¡U lidí je tomu zcela jinak! Základní lidskou adaptací je vyučování (socializace) dětí. ¡ ¡Člověk prodlužuje tzv. období učení se co do délky (ve 14-15 letech končí povinná školní docházka, což je nejdelší absolutní délka času dětství u mnohobuněčných organismů). Navíc přesahuje doba učení i z období dětství a adolescence i do dospělosti a stáří (srov. U3V). ¡ ¡Učitelé jsou profesní skupinou, která přejala část socializace od rodičů na svá bedra. Učitelé jsou profesionálové v socializaci dané věkové skupiny. ¡ ¡Šimpanzí matky svoje děti nikdy neplísní, nebijí ani je nezanedbávají. ¡ ¡Ale (!) nepoužívají v takové míře jako člověk pozitivní ujištění (pochvalu). Lidské dítě je závislé na pochvale (srov. metoda manželů Kopřivových). ¡ ¡Šimpanzí děti (v noci) nepláčou. Šimpanzí děti to nepotřebují, protože jsou s matkou neustále (do 3 měsíců na ní stále visí). ¡ Související obrázek ¡Socializace primární (raná, v rodině, cca do 3. roku) a sekundární (mezi vrstevníky, ve škole, v zaměstnání, od 3 let dále) ¡ ¡Socializace probíhá kvůli vrozenému pudu k vazbě (srov. attachment theory; citová vazba a J. Bowlby). ¡Ke zdárné socializaci může dojít v případě, že dítě během 1. roku získá ke svému okolí důvěru. ¡Dítě si pak osvojuje způsoby chování (návyky), mateřský jazyk, hodnoty, různé modely a obrazy světa a věcí v něm. ¡Důvěru získává především skrze mateřský objekt. Již přístup ke kojenci (kojení, první hry a hračky, oblékání) má proto zásadní sociální rozměr! ¡Srov. rozvinutí důvěry (a další fáze vývoje) u E. Eriksona. ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Socializaci nelze chápat jen jako jednosměrný receptivní proces, kdy se do dítěte nalévá kultura. Socializace má dva póly (receptivní a distribuční). ¡ ¡I dítě (zdánlivě pasivní při socializaci) je od prvního dne narození samo velmi významným sociálním činitelem svých rodičů – srov. narození dítěte a změna celého partnerského (nyní již rodinného) života! Vše se točí kolem dítěte! Místo, věci, strava, spaní, styk s ostatními atd. Všechno. ¡ ¡+ Dítě se často velmi silně bouří proti socializačním postupům: chtějí víc/méně mléka, strava jim ne/chutná, za někým nepůjdou, něco je nudí, chtějí být občas neposlušné (srov. Freudovu teorii dynamiky osobnosti založenou na konfliktu id x superego). Tím si dítě buduje autonomii i identitu. ¡Základním sociálním činitelem jsou rodiče a jejich rodiny. V tradičních společnostech učí děti rodiče, celý kmen a specificky je učí (při iniciaci) stařešina/šaman. ¡ ¡V moderní společnosti neučí děti většině rozvinutých poznatků rodiče (neumí ani?), ale učitelé! Dítě/člověk je ve škole (v ČR):3+9+4+5 let. ¡Ergo: role učitelů v kultuře je zcela klíčová! ¡Srov. rozdílnost různých kultur a roli a formu vzdělávání v nich! ¡ ¡Rodina – dává základy sociálního života ¡Škola – předává další, většinou vědecké a nesamozřejmé znalosti o světě a dovednosti. ¡ ¡Vrstevníci (resp. přátelé) – tvoří centrum sociálního světa jedince. ¡Tvůrci v masových médiích – vytváří kontext sociálního světa jedince (písaři, spisovatelé, umělci, hvězdy, vládci, státy, majitelé médií atd.). ¨ ¡Neverbální komunikace (chování, jednání, projev) – první druh komunikace! Komunikace činem, resp. chováním. ¡Verbální komunikace (plus moderní druhy komunikace: obrazová a textová). ¡Komunikace artefakty (prestižní předměty, uniforma, snubní prsten, šperky…). ¡Masová média (knihy, učebnice, televize, internetové stránky, oděv aj.). ¡ ¡ ¡ ¡Dítě v podnětném prostředí se naučí mnohem více než v nepodnětném. ¡Na druhou stranu tu jsou určité limity: např. dítě s DS má svoje limity i ve velmi podnětném prostředí. Související obrázek ¡Všechny mezníky lidské ontogeneze mají svůj sociální rozměr (!): ¡početí ¡narození ¡umí chodit, umí … tisíc věcí (srov. lidské chválení) ¡umí mluvit ¡jde do školky (nároky instituce – různé nároky v různých zemích) ¡jde do školy (nároky instituce) ¡puberta – nově působí pohlavní pud; první veřejný partnerský svazek a někdy i první pohlavní styk; vývoj vztahu: zamilování, vztah, dlouhodobý vztah. ¡adolescence – resp. právní dospělost, tj. zodpovědnost; ekonomická dospělost, tj. ekonomická nezávislost; aj. ¡dospělost (od založení vlastní rodiny) - asi nejdelší období, tudíž obsahuje obrovské změny, které se uvnitř jednoho období odehrávají. ¡stáří (od desintegrace těla?) ¡I smrt je slavena velkolepou oslavou! A hrob je označen viditelně, často i s obrazem zemřelého. Drazí zesnulí žijí v našich pamětech a příbězích dál. ¡