MICHEL FOUCAULT
DĚJINY ŠÍLENSTVÍ
II

> Michel Foucault | The Montgomery Fellows Chronicles from an eternal present. A review of
"Critiquer Foucault", edited by Daniel Zamora (I) – Undisciplined Environments Chronicles from an
eternal present. A review of "Critiquer Foucault", edited by Daniel Zamora (II) – Undisciplined
Environments

OPAKOVÁNÍ



OPAKOVÁNÍ



Dějin šílenství kapitoly 5-8
(3/3 18. století a 1. polovina 19. století)
uTŘI HLAVNÍ TÉMATA
uPROMĚNY ŠÍLENTVÍ DO PODOBY MODERNÍ DIAGNÓZY
u
uCHUDOBA A PRÁCE
uDUŠEVNÍ NEMOC JAKO MORÁLNÍ ZÁLEŽITOST
uROLE LÉKAŘE (PSYCHIATRA)
u

CHUDOBA A PRÁCE
u2. pol. 18. století změny v chápání moderní ekonomiky uBída není projev morální nedostatečnosti
uBída narůstá, protože je rozpor mezi změnou ekonomických podmínek (přechod na kapitalistický řád)
a způsoby, kterými řešíme problém chudých
u(citace z Dějin šílenství, s. 143)
u
> Velká transformace - Karl Polanyi | Databáze knih

CHUDOBA A PRÁCE
u
uBÍDA ≠ morální selhání, = systémový problém
u    (Bída se šíří nejen ve městech, ale i na vesnicích)
uVELKÁ INTERNACE JE CHYBOU
uI VĚZNI BY MĚLI PRACOVAT
uŠÍLENÍ LIDÉ NEJSOU VHODNÍ PRO PRÁCI
u
uDŮSLEDEK:
uMNOZÍ SE INTERNACE VRACÍ ZPĚT DO SPOLEČNOSTI
uŠÍLENCI JSOU ODDĚLENI OD DELIKVENTŮ A ZŮSTÁVAJÍ VE SPECIÁLNÍ INTERNACI => VZNIK ÚTULKU/ASYLU
(PSYCHIATRICKÝCH LÉČEBEN)
u
u
u
> Kniha: Dějiny šílenství v době osvíc... | Antikvariát Knihobot




u„Výrazně se začnou odlišovat teprve až v den, kdy strach přestane být metodou zmrazující pohyb
a stane se trestem; kdy radost přestane znamenat uvolnění organismu a stane se odměnou; kdy hněv už
bude pouze odpovědí na záměrné pokoření; krátce tehdy, až 19. století vynálezem svých proslulých
‚mravních metod‘ zapojí šílenství a jeho léčbu do hry provinilosti. Rozlišení na fyzické a mravní
se stane praktickým pojmem medicíny ducha teprve tím okamžikem, kdy se problematika šílenství
zaměří k otázce odpovědnosti subjektu.“

u„Od konce 18. století je při internování pomatených lékařské osvědčení víceméně povinností. Lékař
však zaujímá rozhodující postavení i přímo na půdě útulku; mění ho v prostor medicíny. K jeho
zásahu nicméně nedochází - a to je podstatné - z titulu nějakého vědění či moci, které má jako
lékař dík určitému množství objektivních znalostí. Homo medicus nevládne v útulku autoritou vědce,
ale moudrého člověka. Lékařská profese je povolána jako právní a mravní garant, ne kvůli vědě. Mohl
by ji stejně dobře nahradit kdokoli jiný, kdo by měl s útulkem dlouhou zkušenost a byl výsostně
svědomitý a mravně bezúhonný. Činnost lékaře je totiž jen součástí obrovského morálního díla, které
je úkolem útulku a které jediné zajišťuje pomatenému uzdravení.“

Kapitola VIII. ZROZENÍ ÚTULKU
uPoslední třetina 18. století – 1. polovina 19 století
uVěk asylů či útulků = speciálních institucí pro šílené / duševně choré
uSrovnání dvou modelů
uTuke, York (VB), anglosaský, nábožensky založený
uPinel, Paříž (FR), „pevninský“, „ne-nábožensky“ založený
uJak západní civilizace přistupuje k šílenství od konce 18. až po 1. polovinu 20. století
u

Kapitola VIII. ZROZENÍ ÚTULKU
u
u
uHledejte a vyjmenujte rysy čím se oba modely liší?
u
uHledejte a vyjmenujte, co mají oba modely společného?
u
uCo převládá – odlišné nebo společné?
u
uCo je podstatou toho společného?
u
u

DUŠEVNÍ NEMOC A NORMA
u
uCO NÁS DĚJINY ŠÍLENTVÍ UČÍ O TOM, CO JE TO NORMA?
u
uJAKÝ JE VZTAH MEZI DUŠEVNÍ NEMOCÍ A NORMOU?
u
uCO JE OBECNĚ ÚČELEM NORMY?
u
uPROTŘEBUJEME NORMY?
u
u

DUŠEVNÍ NEMOC A NORMA
u
u
u
u
uNORMA A SOCIÁLNÍ ŽIVOT
u
uNORMA A JEJÍ OBJEKTIVIZACE
u
uNORMA A JEJÍ INTERNALIZACE
u
u
u

u
u
u
Explainer: the ideas of Foucault Peter L. Berger - Theologian; Sociologist; Associate Editor of
Carnegie Council's "Worldview" Magazine, 1972-81 | Carnegie Council for Ethics in International
Affairs