Čím se zabývá sociologie volného času? · Volný čas jako svobodná volba = radost · Má vliv na osobnost člověka · Volný čas je kulturně podmíněný · Z minulosti, sociální stratifikace měla vliv na ne/možnosti volného času obyvatel · Navazuje na soc. práci; kultury; rekreaci; cestovní ruch Knowledge society · Současná podoba vzdělávání · Dnes je kvalita vědění jiná, · Chrám, výtah, pojišťovna = metafora · Výtah = slouží k možnosti postoupit do jiné/lepší vrstvy · Pojišťovna = záruka kvalitního života · Dnes tato metafora nefunguje · Koncept od Jitky Lorencové Institutalizace, legitimizace, internacionalizace · P. Berger a T. Luckmann = působí v Americe, pochází z Evropy · Navazuje na A. Schutze · Společnost je výtvorem člověka = navazují na sociální konstruktivismus · Zabývají se sociologií vědění, jazykem a institucemi · Společenský řád je sociálně utvářen · Důležitý pojem: legitimizace (proč jsou věci takové, jaké jsou) · Člověk je výtvorem společnosti a společnost je výtvorem člověka · Důležitá kniha: Sociální konstrukce reality (externalizace, objektivizace, internalizace) · Internalizace = přijmutí role, která je společensky vytvořená · Lidství se vytváří společensky · Zkušenost = sedimentace – roli hrají rituály, zvyky · Nástrojem vytváření je jazyk Teorie sociálního konfliktu · Typické ve všech společenstvích · Má i pozitivní funkce · Je důležité ho pozitivně, pedagogicky uchopit · Vycházel z práce R. Mertona M. Foucault · Dílo: Dohlížet a trestat; Slova a věci · Důležitý pojem: DISKURZ, Vědění ve společnosti · Diskurz je pravidlo/schéma myšlení v určité společnosti · Diskurz – šíří se i pomocí diskurzivních praktik, jazyka, symbolů · Epistémé = pravé poznání a vědění · V diskurzu nehledá, co je pravda, ale jak se to odehrává Stuktura a stratifikace ve společnosti · Role = mají práva a povinnosti ve společnosti · Každá soc. role má status = hodnota postavení · Stratifikace = rozložení společnosti · Každý člověk má více rolí (matka, manželka, uklízečka, učitelka…) · Role jsou zaměřeny na chování vlastní a chování ostatních · Role reprezentují post ve společnosti · Hraní rolí se účastníme sociálního světa · Důležité jsou znalosti norem a hodnot, postojů a emocí Nacionalismus · Vzniká v souvislosti se vznikem STÁTU · Je to vysoká kultura = umožňuje fungování kultury · Politické pouto · Občanství · Nepřipouští jinou možnost; je to ohraničení jedné kultury · Gellner · Negativní = komunismus, nacismus Národní identita · Boje o moc ve společnosti = války, kvůli lokálnímu bohatství (př. Sýrie = ropa) · Hrdost národa – utváří národ (= lze zkoumat sociologicky) · Zanikání národů (vlivem angličtiny) · Zvyky, tradice, náboženství, instituce, geografické území · Modernizace mění národy a kultury Globalizace a vzdělávání · Kritika vzdělávacích procesů – U. Beck (nadhodnocování globalizace) · Vliv trhu práce na vzdělávání – obchod a služeb; automatizace ve výrobě · Globalizace (ekonomické, kulturní a sociální souvislosti) · Rozdíly mezi zeměmi = rozvojové země · Zneužívání rozvojových zemí = nelidské podmínky pro místní Informační paradigma – sociologie vědění · Spojené s globalizací a deregulací trhu · Informační společnost (nový sociolog. pojem) – doba potřebuje lidi, kteří jsou schopni kriticky pracovat s informacemi · Množství informací neznamená více vzdělanosti = dehumanizace · Knowledge society = má vliv na pojetí vzdělávání = EU · Ti, kdo mají informace, mají moc = nebezpečí manipulace, FAKE news, HOAX = nepravdivě šířené zprávy, nejčastěji na internetu, soc. sítě · Zahlcenost informacemi = nutnost relevance Sociální pole · Pravidla chování a jednání · P. Bourdieu · Zdroje, kapitály (ekonomický, sociální, kulturní) · Symbolický boj o kapitály Důležitá jména a jejich práce: · Berger, Luckmann (soc. konstrukce) · R. Merton (anomie) · Mannheim (sociologie vědění) · K. Marx (třídní boj) · M. Foucault (diskurz; moc; vědění) · P. Bourdieu (soc. pole; kapitál; habitus)