Dobrý den,

vítejte v poslední kapitole tohoto semestru. Dnes se opět zaměříme více na vás a praktické techniky, které můžete využít k podpoře duševního zdraví. V dnešní internetové době již toho relativně hodně víme o zdraví fyzickém - všude se hovoří o tom, že máme pravidelně spát a jíst a cvičit. A to je všechno pravda, jenže je to ještě o kousíček komplikovanější. Potřebujeme také chápat, proč děláme věci, které děláme.

Pojďme nejprve zjistit, jak jste na tom s únavou a náladou: 

Moc pěkně o syndromu vyhoření mluví profesor Höschl  v následujícím videu: 

Více informací najdete na následující stránce - je to sice anglicky, ovšem stručně a výstižně (a hlavně na rozdíl od některých jiných českých i anglických webů, pravdivě: 

Zajímavý podcast z kolegyněmi, které prezentují výzkum vyhoření na českých učitelých (nebude součástí testu, čistě zájmová aktivita :) ) 

Obecně si chcete ke státnicím i do života zapamatovat následující:

- popsáno cca 1970 Herbertem Freudenbergerem

- rozvíjela (a rozvíjí) Christina Maslach, autorka nejvíce používaného dotazníků k měření syndromu vyhoření (Maslach burn-out inventory MBI) 

- vyskytuje se především u pomáhajících profesí.  

- projevuje se tělesným, emočním a psychickým vyčerpáním

- má následující fáze:

1)      Nadšení (člověk se do práce vrhá s nadšením, má ideály, jasný cíl, je motivovaný, vidí smysluplnost práce.... očekávání jsou nerealistická, cíle nesplnitelné... V práci tráví více času, než je běžné, zanedbává dobrovolně volnočasové aktivity, přátele, rodinu...)

2)      Stagnace (člověk se v práci začíná více orientovat, zjišťuje jaká omezení přináší, počáteční nadšení ochabuje, postupně slevuje ze svých ideálů, začíná přemýšlet o svých potřebách a jejich nenaplnění)

3)      Frustrace (technické a byrokratické překážky, nespolupráce klienta atd. zapříčiní, že přicházejí pochyby o efektivitě a smysluplnosti práce, objevují se počínající emocionální a fyzické příznaky, mohou se objevit spory s kolegy či nadřízenými)

4)      Apatie (objevují se pocity bezmoci a beznaděje, povolání je vnímáno pouze jako zdroj obživy, pracvoník se snaží vykonávat pouze nejnutnější  práce, klienty (žáky či rodiči) se cítí obtěžován)

5)      Vyhoření (finální fáze - celkové vyčerpání, negativizmus, ztráta smyslu, lhostejnost a naprosté vyhýbání se pracovním požadavkům)

Doporučené zdroje:

Existují i zajímavé publikace, kde se můžete dočíst více. Z profesního hlediska velmi doporučuji tuto - je psána čtivě, odborně, proložena množstvím kazuistik: 

Z populárně naučné literatury nelze nezmínit dva nedávné počiny Radkina Honzáka, které se (ostatně jako vždy) čtou velmi lehce: