Stres
Dobrý den,
vítejte v předmětu psychohygiena.
Ukončení předmětu
Byly bychom rády, aby předmět byl především zajímavý a aplikovatelný pro váš život. Přesto potřebujeme, na konci předmět nějak uzavřít - uděláme to jednoduchým testem - 20 otázek (a,b,c,d), jedna správná odpověď, za každou získáváte bod, min. počet bodů k projití je 14. Test se bude vyplňovat online. Termíny včas zveřejníme (pro dálkaře určitě i páteční a sobotní možnosti).
Materiálů je tam hodně - nechceme překročit časovou dotaci (tak aby to odpovídalo kreditům, které za předmět dostanete), navrhujeme tedy za semestr 3 online podpůrná setkání - nebude se jednat o výklad, ale o prostor pro vaše dotazy, nejasnosti atd.
Současně také můžete využívat diskuzní fórum, které je uvedené vždy na konci kapitoly, kde se můžete ptát, poukázat na to, co vás po prostudování odkazů zaujalo, překvapilo, zajímá, sdílet zkušenosti... případně se zeptat na to, co byste chtěli více pochopit. Nezačínejte zbytečně nová vlákna, pokud již otázka padla, spíše se pokuste najít odpověď - v odborné literatuře, na internetu atd. Cílem je, abychom (i v této obtížné online době) našli způsob, jak spolu diskutovat a hledat odpovědi.
Abych předešla dotazům - doporučená literatura je opravdu doporučená. Vybraly jsme publikace, u kterých jsme přesvědčeny o tom, že jsou praktické a informace z nich jdou aplikovat jak do našeho vlastního života, tak i do naší práce se třídou (předem se omlouvám, že tam občas budou i věci, které už asi dobře znáte).
S přáním úspěšného semestru,
Katka Bartošová a Táňa Fikarová
Stres
Dnes se zaměříme na téma, o kterém se hojně píše a diskutuje. Abychom pochopili stres, musíme nejprve pochopit emoce.
Spoustu důležitých informací o emocích a stresu najdete ve videu zde:
(Video je v angličtině, snad to nebude velký problém. Pokud něčemu neporozumíte, neváhejte využít k otázkám diskuzní fórum nebo náš společný čas v Teamsech. Slibuji, že aj videí nebude v kurzu mnoho.). V doporučené literatuře najdete několik knížek určených pro práci s emocemi - třeba se vám budou některé hodit :)
Existují dvě hlavní teorie stresu:
Teorie Hanse Selyeho
Selye byl výzkumík, lékař. Zkoumal endokrinní soustavu. V sérii experimentů (prováděných na zvířatech) vypozoroval stále se opakující vzorec fyziologických reakcí. Nazval jej GAS – General Adaptation Syndrom (obecný adaptační syndrom). A rozdělil tak průběh stresu na tři po sobě jdoucí fáze:
Důležité je pochopit, že stresová reakce není primárně škodlivá. V první řadě nás totiž chrání před nebezpečím. Evoluce miliony let vyvíjela naše tělo tak, abychom v případě nebezpečného podnětu byli připraveni co nejrychleji zareagovat bojem nebo útěkem. Takže když pociťujeme stres, tak je to vlastně jen naše tělo připravené pracovat. Problém je, že v dnešní době se nebezpečí tak trochu pozměnilo - už neutíkáme před medvědem ani se nebráníme tygrovi, ale stojíme třeba před rozzlobeným rodičem, nepříjemnou povinností nebo třeba dokonce i myšlenkou! Ano, naše mysl může (a často je) být zdrojem velkého stresu. A v tu chvíli kdy tyto podněty přijdou by začít utíkat nebo bojovat prostě nemělo smysl, bylo by to pro náš život kontraproduktivní. Takže reagujeme třetí možností - ustrnutím.
Lazarusova teorie stresu
Richard Lazarus a Susan Folkmanová přidávají k biologickým poznatkům o stresu kognitivní aspekt. Teorie je velmi dobře popsaná v tomto krátkém videu, které nám ušetří čtení odborného textu :)
A teď ještě jedno shrnutí o tom, co s námi stres (hlavně ten dlouhodobý) dělá:
Bludný kruh stresu nám brání žít naplněný život a prožívat pocity štěstí. Ještě větším nebezpečím je vyhoření či rozvoj psychosomatického onemocnění. Zamysleme se nad tím, zda i my v něm nejsme uzavřeni. A jak z něj ven? To Vám představíme v následujících seminářích.
A na závěr něco zábavného - chcete zjistit, jaká je vaše odolnost vůči stresu ? Vyplňte si následující test:
Těším se na vaše myšlenky, připomínky, otázky v diskuzním fóru nebo při osobním setkání.
Doporučená literatura
V doporučené literatuře uvádím vždy několik publikací, které si myslím, že by pro vás mohly být zajímavé ať již vzhledem k vlastnímu seberozvoji, nebo k práci ve školním prostředí.