VÝCHOVA KE ZDRAVÍ – ÚVOD OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ZÁKLADNÍ POJMY A VÝCHODISKA JUDr. Jana Dudová, Ph.D. Pojem veřejné zdraví  Objektivně zjistitelný zdravotní stav populace související s kvalitou života  Souvislost se stavem životního prostředí…  Ochrana zdraví dle z. 561/2004 Sb., školského zákona - Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. WHO,1951  „Veřejné zdraví je věda a umění předcházet nemocem, prodlužovat život, podporovat a rozvíjet psychické a fyzické zdraví a zdatnost prostřednictvím organizovaného úsilí společnosti – sanitací, ozdravováním životního prostředí, kontrolou přenosných infekčních nemocí, vzděláváním jednotlivců v otázkách osobní hygieny, organizací lékařské a ošetřovatelské služby s důrazem na časovou diagnostiku a léčbu nemocí, tedy s důrazem na prevenci, a rozvojem sociálního aparátu, který zajistí každému jednotlivci životní standard adekvátní pro udržení zdraví. Tuto pomoc je třeba organizovat tak, aby každý občan měl zajištěno své, narozením získané právo na zdraví a dlouhověkost.“ Vývojová východiska celosvětově  Stockholm, 1972  Rio de Janeiro, 1992  Johannesburg, 2002  Valné shromáždění OSN, 1977 „Zdraví pro všechny do roku 2000“  Evropská charta životního prostředí a zdraví, Frankfurt n. Mohanem, 1989  Káhira, 1994,  Helsinská deklarace, 1994 … WHO  Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti veřejného zdraví  omezování úmrtnosti, nemocnosti a postižení zejména u chudých a sociálně slabých skupin populace; podpora zdravé životosprávy a omezení zdravotních rizik vyplývajících z ekologických, ekonomických a sociálních podmínek, rozvoj spravedlivějších a efektivnějších zdravotnických systémů. Ochrana veřejného zdraví v EU  Čl. 168 SFEU zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví.  v působnosti členských států zůstává stanovení zdravotní politiky, organizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně rozdělování vyčleněných zdrojů.  V intencích článku 191 SFEU (bývalý článek 174 Smlouvy o ES) politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví, uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů, jakož i k podpoře opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a to zejména boje proti změně klimatu. Akční programy - vynutitelnost? Pro ŽP:  šestý akční program EU pro ochranu životního prostředí na období 2002 – 2010 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES in Úřední věstník L 242, 10/09/2002) vztah mezi zdravím a životním prostředím  Sedmý akční program EU pro ochranu ŽP „Spokojený život v mezích naší planety“ - do r. 2020, mimo jiné snižování rizika pro zdraví člověka  Osmý akční program EU pro ochranu ŽP (2021 – 2030) - naléhavá potřeba vybudovat klimaticky neutrální, ekologickou, spravedlivou a sociální Evropu, opatření na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, nový akční plán pro oběhové hospodářství. Akční programy Pro zdraví:  Druhý akční program EU v oblasti zdraví pro období 2008 – 2013 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007). V úzké spolupráci se členskými státy je realizací tohoto programu pověřena Evropská komise, resp. její Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele (Executive Agency for Health and Consumers, EAHC).  Třetí akční program EU v oblasti zdraví pro období 2014 – 2020. Identifikace, podpora a šíření postupů sloužících k efektivní prevenci před onemocněními stejně jako dalších opatření na podporu. Aktuální akční plány – veřejné zdraví - Národní akční plán pro duševní zdraví do roku 2030 - Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030 „Zdraví 2030“- základní koncepční materiál MZ s meziresortním přesahem. V souvislosti s COVID-19 MZ přehodnotilo strategický směr českého zdravotnictví do roku 2030 nastavený ve Strategickém rámci Zdraví 2030, který byl schválen vládou ČR usnesením 817/2019 dne 18. listopadu 2019. Aktualizované znění „Zdraví 2030“ - Schváleno vládou dne 13. července 2020 usnesením č. 734/2020. - Změny se týkají doplnění relevantních dat s ohledem na ochranu obyvatelstva. Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci došlo k úpravě specifického cíle v rámci prevence nemocí, podpory a ochrany zdraví, zvyšování zdravotní gramotnosti, personální stabilizace resortu zdravotnictví, digitalizace zdravotnictví a zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví. Východiska ochrany zdraví v podmínkách ČR  význam jednotlivých determinant zdraví na celkové zdravotní politice zpracovávané Ministerstvem zdravotnictví ČR  „očekávaná délka života“ (střední délka života, resp. naděje na „dožití“)  Vazba environmentálních vlivů na očekávanou délku života je v České republice sledována a zkoumána Ministerstvem životního prostředí ČR a promítá se mimo jiné i do Situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje ČR publikované tímto ministerstvem. Zdravotní determinanty a ekonomika Pandemie COVID-19 - Vazba na ostatní zdravotní determinanty, - Nouzový stav a mimořádná opatření - Významné mezioborové a mezistrukturální přesahy - Výzva ke spolupráci… Ústavně zaručená práva  Čl. 6 – právo na život  Čl. 31 – právo na ochranu zdraví  Čl. 35 – právo na příznivé životní podmínky  Čl. 7 – právo na nedotknutelnost osoby a ochranu jejího soukromí  Čl. 28 – právo na uspokojivé pracovní podmínky  Čl. 11 – výkon vlastnického práva  Čl. 41 – normativní zakotvení na úrovni zákona Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví  Organizační zabezpečení  Ochrana vybraných dílčích veřejných zájmů  Požadavky na ochranu zdraví při vybraných činnostech  Sankční aparát  vymahatelnost Životní prostředí člověka  § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí: životním prostředím se rozumí „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, organismy, ekosystémy a energie“. Z uvedeného vymezení však mohou vyplývat pochybnosti, zda za součást životního prostředí je považováno pouze „přírodní“ prostředí nebo i prostředí „umělé“, tj. vytvořené člověkem. Pojem „veřejné zdraví“  § 2 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ZOVZ): veřejným zdravím se rozumí „ zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních a pracovních podmínek a způsobem života“. Organizační zabezpečení  výkon státní moci: řada subjektů, a to jak na ústřední úrovni, tak i na úrovni místní. Na ústřední úrovni se v rámci své působnosti dle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), jakož i speciálních právních předpisů.  Ministerstvo zdravotnictví a další… Orgány ochrany veřejného zdraví  Ministerstvo zdravotnictví společně s krajskými hygienickými stanicemi a Ministerstvy obrany a vnitra tvoří soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví  Nová koncepce?  Orgány ochrany veřejného zdraví a pandemická situace COVID-19  Státní hygienická služba de lege ferenda by mohla například zavřít školy a obchody či zakázat akce, podobně jako jsou zakázané v současné době kvůli nouzovému stavu a nařízením vlády. Podléhat bude hlavnímu hygienikovi, který je náměstkem ministra zdravotnictví. Věcná působnost zákona  Hluk, vibrace  Neionizující záření  Chemické látky  Hygienické aspekty vody, půdy, ovzduší …..  Havárie a epidemie Stanovené rizikové faktory ve vazbě na:  Výrobky  Potraviny  Léky  Služby Přípustná míra znečišťování  Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy. Tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. Mezní hodnoty by měly být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností (srov. § 12 zákona o životním prostředí). Hodnocení zdravotních rizik  ZOVZ pojem „hodnocení zdravotních rizik“ vymezuje jako posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života (srov. ustanovení § 2 odst. 3 ZOVZ). Specifika ochrany zdraví spotřebitele  Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele  Potravinové právo  Zdravotní nezávadnost potravinového řetězce  Udržitelná výroba a spotřeba Specifika ochrany zdraví pacienta  Kvalita zdravotní péče  Pojem pacient  Právo na informace  Informovaný souhlas  Právo na volbu lékaře (zařízení) a léčebného postupu  Léky a alternativní přístup  Právo post mortem