Zkuste se zamyslet nad tím, jaké všechny faktory mohou ovlivňovat to, jak vnímáte druhé. Jsou některé z nich výraznější, než jiné? Je jejich struktura stejná, nebo jiná, jako když vám bylo např. 10/14/18 let?
Sociální psychologie - semináře
Sociální percepce
Hezký den,
v dnešním online semináři se budeme věnovat sociální percepci.
Co je to sociální percepce?
Řeč je o vnímání a poznávání druhých lidí v rozličných sociálních situacích. Tento proces je vždy subjektivní a nese s sebou řadu zkreslení a chyb. Neobjektivita poznávání sebe a druhých může být v některých ohledech limitující, nicméně se jí nemůžeme zcela vyhnout. Co však můžeme je to, že budeme s těmito limity aktivně pracovat a uvědomovat si je.
Co ovlivňuje to, jak vnímáme druhé?
Každý z nás má v sociální percepci trochu jiný výchozí stav - navzájem se lišíme zkušenostmi, vlastnostmi, tím, kde žijeme, čím se zabýváme nebo také tím, jaké hodnoty zastáváme. Vnímání může bezprostředně ovlivnit i náš aktuální psychický a fyzický stav. Velkou roli v sociální percepci hrají naše emoce.
Všechny tyto faktory (a mnoho dalších) hrají roli v tom, jak se díváme na druhé. Jak je vnímáme, posuzujeme a jak se k nim chováme.
K zamyšlení
Z čeho čerpáme informace o druhých?
V předchozím odstavci byla řeč o tom, co vnášíme do sociální percepce my. Klíčové je však zejména to, jaké vstupní informace získáme o druhém. Co vše nám pomůže v utvoření názoru na druhého? Může se jednat o následující:
- verbální komunikace (co nám říká a jak to říká)
- neverbální komunikace (fyzický vzhled, postoj, výraz v obličeji, gesta ...)
- čím je nám podobný/ čím se od nás liší
- prostředí, ve kterém se pohybuje
- sociální postavení
- ...
Cvičení
O které další informace o druhých se můžete ve vytváření úsudku opřít? Zkuste uvést konkrétní příklady.
Příklady percepčních chyb
Chyb sociální percepce je celá řada, pro ilustraci uvádíme několik nejznámějších.
Haló efekt
Vzniká tehdy, když nám na druhé osobě upoutá nějaký výrazný rys, který zastíní většinu ostatních, což vede k redukci dalších vjemů a zásadním způsobem to může ovlivnit to, jak budeme k dané osobě přistupovat. Může jít například o barvu vlasů (sytě růžová/černá ...), tón hlasu (ječivý a hlasitý/takřka neslyšný ...), výstřední oděv či způsob pohybu.
K zamyšlení
Stalo se vám někdy, že vás na člověku upoutal jeden výrazný rys tak, že vše ostatní již "nebylo podstatné"? O jakou situaci šlo? Jak to ovlivnilo váš vztah k dané osobě? Uvažujte nad konkrétními příklady.
Efekt primárnosti (první dojem)
První informace, kterou o dané osobě dostanete, může zásadně ovlivnit celý váš budoucí vztah. Obecně efekt primarity funguje tak, že si lépe pamatujeme informace, které slyšíme jako jedny z prvních. Ty další už nám v paměti utkví mnohem méně a také je máme již tendenci hodnotit ve světle informací dřívějších. První dojem není snadné změnit - chcete-li vědět více, můžete mrknout na následující video:
Efekt novosti
Spočívá v tendenci vnímat poslední informace jako nejdůležitější (nezávisle na jejich zdroji/kvalitě). Může to fungovat jak na poli zpravodajství, tak v sociální interakci - například pokud se jako nejnovější informaci dozvíte o někom něco velmi negativního, pravděpodobně vám to bude připadat zásadnější, než informace, které jste máte o dané osobě z dřívějška.
Implicitní teorie osobnosti
Člověk si usnadňuje orientaci ve světě také tím, že kategorizuje. Tyto kategorie pak mohou způsobit, že jedinci, který splňuje dílčí část charakteristik některé z našich kategorií, přisoudíme i další charakteristiky a vlastnosti související s touto kategorií. Pokud například poznáte osobu, která se zajímá o výpočetní techniku, můžete jí automaticky přisoudit i další případné vlastnosti (introverzi, sociální izolaci, autistické rysy apod.), což pochopitelně ovlivní vaše další chování, byť daná osoba těmito vlastnostmi vůbec nemusí disponovat.
Efekt shovívavosti
Pokud máme k někomu obzvlášť dobrý vztah, můžeme mít tendenci ho nevědomky nadhodnocovat - například v oblasti morální, výkonové apod.
K zamyšlení
Napadne vás nějaký konkrétní příklad efektu shovívavosti? Zkuste zapátrat například ve školní praxi.
Efekt přísnosti
Je pravým opakem efektu shovívavosti. Pokud někoho nemáme rádi, máme k němu negativní vztah, pak se může stát, že ho budeme hodnotit přísněji nebo podhodnocovat.
Konfirmační zkreslení
Není neobvyklé, že se můžeme více soustředit na informace, které podporují náš názor. To může fungovat nejen na poli sociální percepce, ale i například tehdy, když si dohledáváme informace k nějakému tématu. Tomuto jevu se říká konfirmační zkreslení a zjednodušeně funguje tak, že máme tendenci preferovat interpretace, které náš názor podporují, zatímco ty, které našemu názoru odporují, máme tendenci bagatelizovat.
K zamyšlení
Uvědomujete si, že některé sociálně-percepční chybě podléháte více, než jiné? O kterou konkrétně jde?
Cvičení
Přiřaď popis chyb v sociální percepci s jejich názvy:
- Haló-efekt
- Projekce
- Chyba centrální tendence
- Efekt setrvačnosti
- Golemův efekt
- Efekt Pygmalion
- Efekt primárnosti
- Efekt falešného konsenzu
- Základní atribuční chyba
A: Při větším množství hledisek hodnocení nebo při větším počtu hodnocených pracovníků navíc posuzovaných v krátkém časovém rozmezí se u posuzovatelů snižuje rozlišovací schopnost, což vede k nadměrnému používání středních, průměrných hodnot při hodnocení, vyhýbání se krajním hodnotám (jak kladným, tak záporným).
B: Čím vyšší máme vůči lidem či zaměstnancům očekávání, tím lepších dosáhnou výsledků. Vede to k tomu, že se hodnocený identifikuje s pozicí, do které je stavěn, začíná se chovat, jak od něho očekávají druzí.
C: Je všeobecná tendence přeceňovat u druhých osob význam osobnostních vlastností na úkor situačního kontextu Např. vlastní nezaměstnanost budeme přičítat situaci (nepříznivý stav trhu, špatné dopravní spojení), kdežto u jiných vysvětlujeme nemožnost zisku pracovního místa dispozicemi (lenost, neschopnost).
D: sklon vidět na druhých nejen své přednosti, ale i své chyby, které si často ani u sebe neuvědomujeme.
E: Rysy zaznamenávané jako první mají větší vliv na formování dojmu než další uváděné rysy.
F: Tento efekt se projevuje často u vedoucích pracovníků, kdy jejich negativní očekávání a postoj natolik ovlivňuje jejich podřízené, že dochází k jejich naplnění. Působí natolik sugestivně někdy i manipulativně, že hodnocení přistupují nevědomě na jejich „předurčenou“ roli. Nazývá se též „sebenaplňující předpověď.“
G: chyba hodnocení, která vyplývá z minulých zkušeností. Člověk má tendenci zachovat si stejný postoj, který si v minulosti vytvořil.
H: Lidé mají tendenci vnímat své chování jako typické a předpokládají, že jiní lidé mají podobné postoje, dělají podobná rozhodnutí a chovají se víceméně stejně.
CH: chyba hodnocení, při které jediný rys osobnosti působí tak dominantně, že ostatní rysy jsou v pozadí. Člověk má tendenci zevšeobecňovat, dělat pod vlivem určitých rysů závěry také o ostatních rysech. Např. u člověka, který oslňuje svou inteligencí nebo vtipností si nevšimneme, že není docela spolehlivý ani pracovitý, že nejedná čestně apod.
Správné odpovědi: 1CH,2D, 3A,4G, 5F, 6B, 7E, 8H, 9C
Pro zvídavé
Zapátrejte na internetu, a zjistěte, jaké další chyby sociální percepce existují. Možná budete překvapeni!
Úkol
Zkuste zmapovat celý jeden svůj den a cíleně více sledovat sebe sama v sociálních interakcích. Zkuste zachytit, zda se dopouštíte některých chyb sociální percepce. Jde to snadno, nebo je to náročné? Své závěry si zapište. Můžete také pozorovat druhé - jaké percepční chyby dělají oni? Jak složité je tyto chyby odhalit u sebe a u druhých?
A nyní prostor pro Vás:
Otázky/myšlenky/připomínky pište do diskuzního fóra nebo si je připravte k diskuzi do online prostoru. Vyučující budou k dispozici na těchto odkazech v uvedené časy: