ROZHLEDY
SILVIE KULDOVA
IMAGE GEOGRAFIE V EDUKACNiCH DOKUMENTECH:
PitiSPEVEK K DISKUSI NAD TEXTEM REVIZE
MEZINARODNI CHARTY GEOGRAFICKEHO
VZDELA.VANi
S. K u I d 0 va: The image of geography in educational documents: contribution to the
debate on the revised text of the International Charter on Geographical Education.
- Geografie-Sbornik CGS, 113, 1, pp. 61-73 (2008). - The aim of the article is a brief
presentation of the content of The International Charter on Geographical Education,
Revised 2006 Edition, to sketch selected controversial parts of the draft and thus to
stimulate a wider debate on this important geographical document in Czechia. The article
focuses on the follOwing questions: 1. Which functions and educational aims are put in
geography by the revised edition ofthe Charter and which image ofthe geographical branch
is offered to the society in this way? 2. Whether and how this image is different from the
current dominant paradigm in the geographical discipline.
KEY WORDS: geographical education - subject didactics - International Charter on
Geographical Education - environmental and development education.
PHspevek byl zpracovan v ramci reseni grantoveho projektu GA UK c. 150007: Uzemni
ochrana - bariera nebo nastroj rozvoje lizemi?
Uvod
Cilem pffspevkuje predstavit pomerne vjznamny, nicmene V Cesku prozatim
maIo diskutovany dokument - revizi Mezimirodni charty geografickeho
vzdelavani (The International Charter on Geographical Education) - ktery
byl formulovan Komisi pro geograficke vzdellivani (Commission on Geographical
Education, dale tez Komise) pfi Mezinarodni geograficke unii (IGU).
Hlavnim ucelem tohoto sdruzenije sledovat a podporovat vjvoj didaktiky geografie
a vjuky zemepisu ve svete (Kiihnlova 1999; http://igu-cge.tamu.edu).
Mezinarodni charta geografickeho vzdelavani (dale tez charta) ma pak bYtjakousi
smernici, rukoveti v tomto vjukovem predmetu.
Prvni zneni charty bylo sestaveno Komisi vedenou Hartwigem Haubrichem
a pfijato na 27. mezinarodnim geografickem kongresu ve Washingtonu v srpnu
roku 1992. Podrobny rozbor tohoto textu publikovala v Geografri - Sborniku
CGS Kiihnlova (1997, srovnej Kiihnlova 1999) a od te doby bylo 0 cinnosti Komise
pro geograficke vzdelavam na strankach Geografie pojednano pouze v praci
Hynka (2002). Ten informuje, ze v pnlbehu helsinskeho sympozia IGU
6.-10.8.2001 bylo nekolikrat potvrzeno, ze Mezinarodni charta geografickeho
vzdelavam je stale zivjm dokumentem, ktery si neklade ani tak za Cll predepisovat
svetovj standard geografickeho vzdelavani, jako spise podporovat vjmenu
zkusenosti v souvislosti se zmenami a inovacemi v geografickem vzdelavani.
61
Soucasny pfedseda Komise pro geograficke vzdelavani Lex Chalmers inicioval
v roce 20051 revizi textu charty z roku 1992 a po - z pohledu ceske
strany - nevyrazne debate v ramci Komise a rozsifeni navrhu noveho zneni
charty mezi jednotlivce i jednotliva narodni zastoupeni IGU pfijalo tento
navrh generalni shromazdeni IGU na regionaIni konferenci v Brisbane
v cervenci roku 2006. Text byl dale zvefejnen na internetovych strankach
Komise pro geograficke vzdeIavani (http://igu-gge.tamu.edu)2 a vznikla zde
snaha podnitit sirsi diskusi nad jeho znenim. Ctenari jsou zadani 0 pfedlozeni
reakci na navrh revize pfedsedovi komise, pficemz konecny termin byl
na zacatku roku 2007 nove prodlouzen do srpna 2007. Protoze se domnivame,
ze institucionalizace (v nejsirsim smyslu slova) jakekoli cinnosti je pro
danou cinnost vzdy zasadni, nemel by tento mezinarodni dokument zustat
ceskymi geografy nepovsimnut a mel by byt podroben odborne kritice, kterou
Komise zada. Proto se v tomto clanku pokusime 0 strucnou analyzu navrhu
revize Mezinarodni charty geografickeho vzdelavani, 0 jeho srovnani
s pfedchozim textem charty z roku 1992 a dli geografickeho studia. Prispevek
bychom radi pojali jako jeden z podnetu k diskusi nad zminenym do-
kumentem.
Komunikacni pojeti geografickeho vzdeiavani
Geograficke vzdelavan(by melo plnit tilohu prostfednika komunikace ve
vednim oboru geografie. Reznickova (2006, s. 4) tuto funkci geografickeho
vzdelavani pojmenovava jako "aplikaci dosazeneho geografickeho poznani ve
sfefe vzdeIavani". 0 komunikacni koncepci oborovjch didaktik pojednavaji
napf. Brockmeyerova-Fenclova, Capek, Kotasek (2000), podle nichZ je pfedmetem
vjzkumu techto samostatnych vedeckych disciplin proces zprostfedkovani
poznatku (vjsledku, metod atd.) v danem oboru od jeho tvUrcu k jeho
uzivatelum (jednotlivcum i ceIe spolecnosti). Vjrazem "komunikace" ovsem
rozumejme komunikaci oboustrannou, resp. obousmernou, to znamena, ze
uzivatele zpetne poptavaji tvurce po urcitych "produktech", a to vedome i nevedome,
prostfednictvim sveho kazdodenniho jednani. Veda reaguje na spolecenskou
poptavku tim, ze hleda odpovedi na problemy, ktere vetsinu populace
nejvice trapi. Kumulace nezodpovezenych otazek a nalezani jejich novjch
zpusobu fesenije hnaci silou paradigmatickych promen kazde discipliny, geograficke
vzdelavani a geografii nevyjimaje (Kuhn 1997). Ph1dadem muze bjt
vjse zmineny paradigmaticky posun (tj. komunikacni koncepce) patrny v poslednich
desetiletich v ramci oborovjch didaktik, tedy i geografickeho vzdelavani,
kterj kontrastuje s pfedchozim pojetim didaktik (tzv. "malych ved") jako
pouhych hranicnich disciplin mezi prislusnYt!l vednim oborem a pedagogickjrni
vedami (blize Brockmeyerova-Fenclova, Capek, Kotasek 2000; Slavik
2003).
Nicmene proto, aby geograficke vzdelavani vyse zmiiiovanou komunikacni
funkci vednmo oboru skutecne plnilo, je nezbytne, aby byly dIe a nasled-
1 Zasadni impuls k revizi Mezinarodni charty geografickeho vzdelavlini pnnesl pnspevek
Ley Houtsonenove pfedneseny na sympoziu v Glasgow v roce 2004, v nemz autorka publikovala
rysledky rozsahleho setfeni z 22 zemi sveta zamefeneho na stanovisko odborru'ku
k textu charty z roku 1992 (The International Charter on Geographical Education.
First Draft, 2006).
2 Dokument ke stazeni (format pdf) obsahuje krome navrhu revize take duvody pro revizi
a pozadavky na zmenu jednotlirych kapitol.
62
ne obsah vyucovacich predmetu geografie/zemepis na vsech stupnich skol
v souladu s nynejSfm prevllidajicim paradigmatem v geografii v Cesku i ve
svete (zejmena v edukacne vyspelych zemich). Tato podminka by mela byt
dodrzena ve vsech fazich tvorby vzdelavaciho obsahu vyucovacich predmetu,
tedy na urovni 1. koncepcnilteoreticke, 2. projektovelpnpravne, 3. realizacni
a 4. evaluacni (Brgckmeyerova-Fenclo~a, Capek, Kotasek 2000; Kalhous,
Obst a kol. 2002; Reznickova 2003b). Urovni koncepcni nebo tez teoretickou
(1) se rozumi stanoveni funkci a obecnych vzdelavacich cilu
predmetu geografielzemepis tak, jak je urcuje spolecenska poptavka po
vzdelani (Kuldova 2007), a zaroven jak jsou tyto zohledneny ve stanovisku
vyznamnych instituci sdry.zujicich geografy (napr. Mezinarodni geograficka
unie, v ceskem prostredi Ceska geograficka spolecnost). Na urovni projektovelpnpravne
(2) je treba cile a obsah geografie/zemepisu jasne specifikovat
v kurikularnich dokumentech (od statni urovne pres uroven jednotlivYch
vzdelavacich instituci az do urovne vlastni pripravy ucitele na vyuku) a dale
tyto cile promitnout do koncepce ucebnich pomucek (ucebnic a dalSfch textu).
Faze realizacni (3) zahrnuje vYuku a uceni. Zde je predevsim nutne
vhodne zvolit teorie, formy a metody vyuky vedouci k dosazeni vytycenych
cilu (ve 2. fazi). Vyucujici by meljasne formulovat otazky, !ikoly a nejlepe take
sdelit vybrane cue, ke kterym vyuka smeruje. Ukolem ~valuacni
fazelhodnoceni (4), jez bYva velmi casto podcenovana (blfze napr. Reznickova
2002), je overit efektivitu edukacniho procesu, pficemz hodnoceni je zaroven
take stimulem rozvoje osobnosti uciciho se (Dvorakova 2007). Tato posledni
faze, evaluacni, rna znacny vliv na mysleni zaku a spolecnosti obecne,
nebof to, co se zkousenim ovefuje, je pochopitelne vnimano jako zasadni
a dulezite. Na to se jedinec ve svem samostatnem uceni poznatkum daneho
vyucovaciho predmetu zameruje a v teto podobe zpravidla vnima i prislusny
vedni obor.
Image daneho predmetu (zde zemepisu/geografie), a tedy zprostredkovane
i materske vedni disciplfny (zde geografie), se ovsem vytvari v prubehu
celeho popsaneho procesu tvorby vzdelavaciho obsahu predmetu. Zaci,
jejich rodice, ucitele pfipravujici se na vysokych skolach na sve povolani,
spolecnost obecne (tedy napriklad i ti, kteri pnmo ci neprimo rozhoduji
o podpore jednotlivych vednich oboru: politici, vyznamni zamestnavatele
apod.) si vytvareji predstavu 0 jednotlivych vedeckych disciplfnach nejen
podle toho, jak je prezentuji vedecke instituce a vedecti pracovnici, ale nemene
tez z jejich vlastni zkusenosti z nizsich stupnu skol. Podle toho jsou
potom dane disciplfny vnimany jako popisne, zduraznujici jednotlivosti
a fakta ci naopak provazanost celku, jako vysoce kreativni, flexibilni cinnosti
apod. Tedy laicky receno jak jsou pnslusne vedni obory "(ne)uzitecne"
ci "(ne)potrebne" "pro zivot"/pro praxi. Navic je tfeba dodat, ze podle
toho, jakou zak ziska zkusenost a jake znalosti, dovednosti a postoje si
osvoji (v rodine, v komunite, ve skole, mimo skolu), tak bude jednat ve spolecnosti,
ktera bude zase na pnste produkovat dalsi poznat~y a dovednosti,
a tim urcovat smer a obsah edukace (tj. i v geografii). Cimz se zpetne
dostavame k vlastnimu problemu komunikace v ramci jednotlivych vednich
oboru.
V nasem pnspevku se zamenme na otazky, jakYm zpusobem muze byt zemepis/geografie
nahlfzen(a) v rovine koncepcnflteoreticke. A to jednak ve
smyslu, jake funkce a vzdelavaci cue ji pfipisuje nove zverejnene stanovisko
mezinarodni obce pro geograficke vzdelavani (Mezinarodni charta geografickeho
vzdelavani) a jaky obraz geografickych oborU timto spolecnosti nabizi.
63
A za druhe, zda ajak se tento obraz, muzeme fiei tez identita (image) oboru3,
liBi od predmetu a cilu vedni discipliny geografie. Pokusime se zaroveii nastinit
posun v cilech a pojeti geografie mezi puvodni chartou geografickeho vzdelavani
(1992) a jeji revizi (2006). Povazujeme za dulezite zminit, ze v nekterych
pfipadech uzivame pro komparaci revizi charty krome anglickeho originalu
z roku 1992 i cesky preklad tohoto dokumeDtu, ktery v plnem zneni
publikovala H. Kiihnlova (1999), ack9li se v tomto prekladu vyskytuji urcite
nepresnosti. Jedna se vsak 0 text v Cesku rozsirenejsi a uzivanejsi nez anglicky
original.
Cile a pfedmet studia geografie podle Mezinarodni charty
geografickeho vzdehivani: revize 2006
Abychom mohli posoudit, jak se vzdelavaci cile geografie prezentovane Mezinarodni
chartou geografickeho vzdelavani lisi od cilu studia samotne vedni diseipliny,
musime nejprve definovat, co rozumime predmetem, resp. cilem studia
geografie. Jiz tento prvotni krok je znacne obtizny, ne-li temer nemozny, jelikoz
geograficke mysleni prodelalo v modernim obdobi (pfiblizne od konce 19. stol.)
mnoho paradigmatickych promen, vyznacujicich se casto zcela protichudnjrni
tendencemi. Mylna by navic byla predstava, ze jedno paradigma beze zbytku
nahrazovalo paradigma predchozi. Soucasny vYzkum v geografri lze oznacit jako
multiparadigmaticky, kdy mnoho predchozich koncepci stale silne ovliviiuje
soucasne pnstupy k poznavlini reality (HampI1998b, 2006). 0 teto velice slozite
problematice pojednava rada praci (prehledove napr. Hampl 1998a, 1998b;
Sykora ed. 1993; Cloke, Philo, Sadler 1991; Holt-Jensen 1999; Johnston 1997),
ovsem obecne uznavany nazor na to, co je cilem studia geografie, bychom hledali
marne. Podrobnejsi diskuse uvedenych skutecnosti vsak neni cilem naseho
pfispevku, ackoli neuspokojive zodpovezeni techto i jinych otazek vede k nemoznosti
zajisteni zakladni podminky, tedy aby "cile a obsah vyucovacich predmetu
geografie/zemepis na vsech stupn{ch skol byly v souladu s nynejsim prevladajicim
paradigmatem v geografii v Cesku i ve svete".
Za urcujici tedy vezmeme definiei geografie, z niz vychazeji autofi charty
a kterou uvadeji na s. 7: "Geografie je disciplina, ktera se snazi vysvetlit charakter
mist a rozmisteni jew a udalosti, jak se vyskytuji na zemskem povrchu
a jak jej promenuji. Geografie studuje vzajemne pusobeni (interakce) cloveka
a prostredi v podminkach speeifickych (jedinecnych) mist a poloh. Krome
jejiho ustredniho zajmu 0 prostor a misto je charakteristicka svoji
predmetovou sift, metodickou sift, ochotou propojovat poznatky ostatnich
vednich diseiplin a zajmem na budoucim utvareni vztahu mezi lidmi a pro-
stfedim."4
3 Pojem "identita oboru" nebo "image oboru" je parafrazi na "identitu regionu" podle konceptu
Paasiho (1986), ktery definuje identitu regionu (jednu ze dvou dimenzi regiomilni
identity) jako image regionu, tedy jak je dany region vniman z vnejsku (blize Chromy
2003; Kuldova 2005).
4 V anglickem originale: "Geography is the discipline which seeks to explain the character
of places and the distribution of features and events as they occur and change the surface
ofthe Earth. Geography is concerned with human - environment interactions in the
context of specific places and locations. In addition to its central concern with space andplace,
it is characterised by a breadth of study, a range of methodologies, a willingness
to synthesize workfrom other disciplines and an interest in the future of people - environment
relationships."
64
Tato definice, pres nektere zmeny, zustava ve svem jadre stejna jako v textu
z roku 1992. Jeden z rozdilu najdeme v casti "snaZi se vysvetlit rozmisteni
jew a udaIosti", kdy puvodni dokument navic uvadel "rozmisteni lidi" ("people"),
coz znelo v danem obecnem kontextu ph1is konkretne (vhodnejsi by jiz
puvodne bylo napnklad "rozmisteni lidskych aktivit", kdy sledovani prostorovYch
charakteristik obyvatelstva je vice prostredek, zastupny ukazatel pro
hodnoceni zmen sociaInegeograficke organizace prostoru - viz napr. Hampl,
Gardavsky, Kuhnl 1987). Otazkou zustava, zda by nebylo vhodnejsi termin
"features" prelozit namisto ,jev" naph1dadjako "charakteristika", pricemz ale
preklad prvotniho textu z roku 1992 ve zneni "geografie (oo.) se snazi charakterizovat
rUzna uzemi vcetne rozmisteni (lidi), jevu a udalosti" (Kuhnlova
1999, s. 121) nepovazujeme za vYstizny, neboi existuje jisty rozdil mezi "charakterizovanim"
a "vysvetlenim rozmisteni". Zatimco cesky preklad navozuje
vice dojem idiografickeho popisu jedinecnosti, anglickou formulaci lze chapat
jako usili 0 nalezeni spolecnych rysu rUznych uzemi, urcite opakovatelnosti,
pravidelnosti. K tomu naph1dad vhodne poznamenava Kucera (2007, s. 15):
Pravidelnosti nam take pomahaji orientovat se v okolnim svete. "KaMe misto
je sice specificke, ale vsechna nejsou tak jedinecna, aby nemela nic spolec-
neho."
Dale lze konstatovat, ze shoda mezi puvodnim dokumentem a jeho revizi
panuje take v obecnych cilech (ukolech) charty. Temi jsou: 1. uvest hlavni vyzvy,
kterym globalni spolecnost celi, a objasnit, jak na ne nahlizi geografie; 2.
nastinit klicove geograficke koncepty a ukazat, jak souviseji s edukacnimi potrebami
jednotlivct1; 3. charta popisuje dt1lezitost geografickeho vzdeIavani,
ktere si narokuje bYt soucasti vzdeIavani k zodpovednemu obcanstvi; 4. charta
poskytuje smernice v geografickem vzdelavani a jejich realizaci ve vsech
etapach zivota (v celozivotnim vzdelavani); 5. charta prosazuje dt1lezitost pokracovani
vYzkumu na poli geografickeho vzdelavani a zdt1raziluje dt1lezitost
mezinarodniho pnjeti a spoluprace nad revidovanJrn dokumentem (The International
Charter on Geographical Education. Revised 2006 Edition, s. 6)
V poradi nasledujici kapitola charty "Vyzvy a odpovedi" (Challenges and
Responses) rozvadi vYse uvedeny prvni hlavni ukol, tj. predstavuje (podle
twrct1) hlavni problemy soucasneho sveta, kterym lidstvo cell a ktere by meIi
geografove vhodne uchopit, jeIikoz temata maji "silnou geografickou dimenzi
na mnoha rUznych mentkovYch urovnich" (s. 6). Dany soupis temat tedy
chapeme jako zasadni obsah geografickeho vzdelavani i geografickeho studia
obecne. AckoIi tento oddil prosel oproti pt1vodni verzi z roku 1992 vYznamnymi
zmenami, je nutne k nemu zminit nekoIik dt1lezitych vYhrad.
Soupis temat byl v revizi charty nove systematicky5 usporadan od fyzickogeografickych
k socialnegeografickym (humannim) probIemt1m, k cemuz
predseda Komise pro geograficke vzdelavani poznamenava: ,,AckoIi jsme timto
uspofadanim seznamu ztratili integrujici charakter geografickeho studia,
pracujeme s ph1isnou sin temat, a proto se nam uvedena posloupnost zda
vhodnejsi" (Reading notes for the 2006 Charter, s. 3). Nutno dodat, ze proti
vYctu v predchozim dokumentu usiluji nektera temata 0 vetsi provazanost
a sin a ve sve podstate propojuji jak slozky fyzicke, tak humanni geografie.
NaphKlad pojmy "chudoba", "negramotnost" ci "land use" uvadene v charte
z roku 1992 nyni nahradily podle terminologie J. S. Brunera (viz Pasch a kol.
5 Systematicky pi'istup je inspirovan nemeckou skolou regionaIni geografie (20., 30. leta
20. stol.), konkretne HettnerovYm pi'istupem ke krajine (duraz na tzv. chorologicke!prostorove
usporadani krajiny), kterou popisoval ve vrstvach od orografie az ke strukture
hospodarskych vazeb v urcitem prostoru (Holt-Jensen 1999).
65
1998; Skalkova 2007) spise principy: "globalni a lokalni procesy a struktury
vedouci k chudobe", resp. "pnstup ke vzdEHani" a "konflikty ve vyuzivani uzemi".
Presto zustava otazkou, zda je vhodne vzdat se integrujiciho charakteru
geografickeho studia a zda tento wbec vyplYv'al z predchoziho ryctu temat
z roku 1992. V obou pnpadech lze ke zminenym tematum namitnout, ze jsou
podana antropocentricky, tedy spise z pohledu lidstvo versus zivotni prostredi
(tedy dualisticky), nezli lidstvo ve svem zivotnim prostredi (vice monisticke).
Takove pojeti vsak odpovida v charte uvedene definici geografie (viz ryse),
kde se hovon 0 vzajemne interakci cloveka a prostredi, tedy ne ,jeho" prostredi,
jehoz je clovek soucasti, ale neceho, vuci cemu se vymezuje (k tomu
napr. Tress, Tress 2001). Dale toto usporadani logicky vyplYv'a z uvozeni daneho
ryctu temat (s. 6), tedy "reseni hlavnich problemu soucasneho sveta vyzaduje
plnou angazovanost lidi vsech generaci", v anglickem originaIe: "The
resolution of major issues facing our world requires the full commitment of
people of all generations."
Konecne je nutne zminit, ze obsah geografickeho studia, resp. kurikula je
zde formulovan z hlediska problemove orientovaneho pnstupu k tematickemu
studiu (viz Kasikova 2007b), tj. pnstupu kdy puvodni obsah systematicky
usporadanych tematickych bloku venovanych zakladum fyzicke, socialnilhumanni
geografie a kartografie je rozclenen do tematickych celku zamerenych
na ryznamne problemy, jez spolecnost resi, a do regionaIne geografickych celku,
na jejichZ urovni spolecnost problemy resi (blize viz Kiihnlova 1997). Samotna
problemove orientovana koncepce kurikula se pro ceske geograficke
vzdelavani jevijako velmi inspirativni, mimo jine z pohledu, jak obsahnout ve
yYuce geografie/zemepisu pn omezenem case velmi siroke penzum osvojovanych
znalosti a dovednosti. Navic nutno poznamenat, ze termin "problem" nemusi
nutne vyjadrovat cosi krizoveho, negativniho (globaIni klimaticke zmeny,
chudoba ve svete apod.). "Problemem"/problematikou muzeme rozumet
i otazku ,jak ziji lide na pobrezi - na ph1dade Islandu" (Kiihnlova 1997)...vyuziti
symbolu mistalregionu v reklame (viz Massey, Jess eds. 1995) atd. Casteji
pouzivane "uzke" vymezeni obsahu pojmu "problem" se pak stava pncinou
mnohdy ph1is jednostranneho zajmu geografie a zemepisu 0 jevy katastroficke
ci konfliktni povahy proti "beznym" probihajicim procesum (napr. tema
pudni eroze versus utvareni zemskeho povrchu). Problemove orientovany pnstup
ve yYuce geografielzemepisu take predpokIada zasvecenost vyucujiciho
v tom, ze krome predstaveni "problemu" musi dany jev nebo proces zaramovat
do sirSich souvislosti (etnicke konflikty - diferenciace regionu z hlediska
etnicke struktury populace; nasledky zemetreseni - zemetreseni jako bezny
endogenni proces utvareni zemskeho povrchu) a vysvetlit, jak se napr. extrem
odlisuje od normalu (desertifikace urychlena nadmernou pastvou), coz nemusi
bYt v edukacne mene vyspelych zemich samozrejmosti.
Obecne revize charty proti puvodni verzi dokumentu vice zduraziiuje potreby
reseni celosvetorych spolecenskych a environmentaInich problemu (nicmene
kapitola "Environmentalni a rozvojove vzdelavani"6 mela sve zastoupe-
6 Koncept tzv. rozvojoveho vzdelavlini, tedy vzdelavlini 0 spolecensko-ekonomickych globalnich
problemech, v Cesku vhodne rozpracovava napr. v podobe globalniho rozvojoveho
vzdelavani vzdelavaci program Varianty spolecnosti Clovek v tisni (www.clovekvtisnLcz)
a definuje jej jako: "GloMlni rozvojove vzdelavani (GRV) informuje 0 problemech
dlouhodobe chudoby a zivotech lidi v ,rozvinutych' a v ,rozvojovYch' zemich, rozviji dovednosti
a podporuje hodnoty a postoje, ktere umoznuji lidem aktivne se podilet na reseni
problemu na mistni, regionaIni, narodni a mezinarodni urovnL GRV take smeruje
k pftjeti zodpovednosti za vytvareni sveta, kde maji vsichni lide moznost zit dustojny zivot
podle svYch predstav."
66
ni jiz v prvni verzi z roku 1992). Vyse zmiiiovane "promeny prostoru" a "interakce
mezi clovekem ajeho zivotnim prostredim" se stavaji klicovymi pojmy
revize charty7. Tento trend odpovida stale vzrustajici potrebe reseni environmentalnich
problemu a vyzkumujejich pncin a dusledku (viz napriklad vznik
vedniho oboru environmentalni dejiny - blize Chromy 2004; Jelecek 2007; Winiwarter
a kol. 2004).
Zaverem je treba upozornit na skutecnost, ze vyber zmiiiovanych temat,
kterymi by se geografie mela zabjvat, neni v textu dostatecne oduvodnen. Za
uspokojive vysvetleni rozhodne nemuzeme povazovat Chalmersuv vyrok:
Ozjvaly se hlasy pro zarazeni temat jako terorismus, vyzkum uprchlictvi
a zneuzivani lidskych pray. Ackoli se temito problemy geografove zabjvaji,
jsou to obecna temata pro vzdelavani. Uznavame jejich dulezitost, ale nenarokujeme
si je jako klicova geograficka temata. Odkazeme na ne v oddile Geografie
v sirsim kontextu vzdeIavani (Reading notes for the 2006 Charter).
Kdybychom toto tvrzeni vzali jako vysvetlujici, jaky je potom duvod zahrnovat
mezi problemy, jez rna resit vyhradne geografie, "kriminalita" nebo "otazky
nerovnopravnosti"?
Cile geografickeho vzdehivani podle Mezinarodni charty
geografickeho vzdelavani: revize 2006
v predchozi kapitole jsme se zabjvali cili a predmetem geografickeho studia,
ktery podava Mezinarodni charta geografickeho vzdelavani. Nyni se zamerime
na vzdelavaci cue geografie/zemepisu prezentovane v charM.
Nami sledovany dokument obsahuje kapitolu, jez se nazjva "Pnnos geografie
pro vzdelavani jedince" ("The Contribution of Geography to the education
of the individual"; puvodni nazev z roku 1992: "The Contribution of Geography
to Education"; prelozeny Ktihnlovou 1997 jako "Vzdelavaci vYznam
geografie"). V teto casti bychom meli najit odpoved' na otazku: Proc je geografie
a vzdelavani vV geografii dulezite pro kazdeho jedince? Prenesene pak
(upraveno podle Reznickova 2002, 2007): Co by melo bjt poslanim geografickeho
vzdelavani na pocatku 21. stoleti? Co potrebuje dnesni (nejen) mlady clovek
vedet a umet? A proto z hlediska evaluace: Co ocekavame, ze si jedinec behem
urcite etapy vzdelavani osvojil?
V charte z roku 1992 i 2006 se sleduje zvlast vzdelavaci vyznam geografie
v oblasti 1. vedomosti a porozumeni ("knowledge and understanding"), 2. dovednosti
("skills") a 3. postoju a hodnot ("attitudes and values"); tj. tradicni
deleni slozek uciva - blize napr. Kalhous, Obst a kot. (2002). Soupis specifickych
geografickychlzemepisnych kompetenci (blize Reznickova 2002, 2003a,
2005), ktere by si meli zaci podle autoru charty z roku 1992 studiem geografie/zemepisu
osvojit, uvadi podrobne Ktihnlova (1997). V domene znalostni jimi
i v revizi charty zustavaji predevsim porozumeni ruznYm geografickYm
systemum vcetne odlisnych kulturnich aspektu prostredi, tedy porozumeni
rozdilnym zpusobum utvareni zivotnich podminek podle rozdunosti kulturnich
hodnot, viry, technickych, hospodarskych a politickych systemu apod.
Proti roku 1992 je v nynejSim dokumentu dale posilena jiz zmiiiovana problemova
koncepce vyucovani a to krome jineho apelem na dovednost aplikace po-
7 Revize charty rnirno jine uvadi na s. 7-8 definice "hlavnich geografickych pojrnUikonceptu",
kterymijsou podle tvu.rcu dokurnentu: poloha a rozsireni; rnisto; vztahy rnezi clovekern
a prostredirn; prostorove interakce; regiony.
67
znatku v praxi a interpretaci dat. Z hlediska osvojovani postoju a hodnot se
nove pfipomina potreba ochrany (nikoli konzervace) mistnfch kultur v souvislosti
s globalizaci (te se revize charty dotyka casteji nez starsi verze dokumentu,
kde se vice objevovalo slovo "internacionalizace"), resp. oceneni diverzity
zemskeho povrchu. Zde puvodni verze charty uvadela "rozmanitost prirodnich
a antropogennich/humannich charakteristik" (v anglickem originaIu
"variety of natural and human characteristics"), zatimco revize pouziva souhrnny
vyraz "rozmanitost prostredf" ("variety of environments"), coz lze chapat
jako snahu 0 vyrovnani se s dualismem v geografii a jeji pozici na rozhrani
pnrodnich a spolecenskych ved.
Aktualizace textu se projevila take v domene dovednosti, kde se objevuje
pozadavek na zvladnuti minimalne uzivatelske urovne v praci s geografickymi
informacnimi systemy (GIS). Jejich uzivani jeste nebylo v roce 1992 vseobecne
rozSfrene, jako je tomu v soucasne dohe v edukacne vyspelych zemich
(pozn.: zaroven by melo bYt zohledneno, ze v mnohych zemich sveta neni k podobnJm
technologifm pnstup vzdy samozrejmostf). Obdobne se do vyctu zakladnich
metod sheru dat v terenu dostavaji puvodne sociologicke metody
- dotazovani a interview. VZrUstajici podil prace s kvalitativnimi daty je
v souladu s post-pozitivistickymi pristupy v geografii, priblizne od 70. let 20.
stoI. (viz napr. Hampl 1998a; Holt-Jensen 1999 aj.).
Starsi i novejsi verze charty geografickeho vzdelavani uprednostnuje tzv.
produktivni metody (Valisova 2007), pfi nichZje zak v edukacnim procesu aktivnim
ucastnikem, nikoli pouze pasivnim prijemcem. Tyto aktivni zpusoby
poznavani reality (Kuhnlova 1999) by mely zaky podnecovat k nasledujicim
cinnostem a myslenkovJm operacim (The International Charter on Geographical
Education. Revised 2006 Edition, s. 9):
,,1. klast si geograficke otazky, rozpoznavat geograficke problemy
2. sbirat a usporadavat (strukturovat) kvalitativni a kvantitativni informace
(data)
3. zpracovavat, vyhodnocovat a interpretovat informace (data)
4. generalizovat (provadet generalizace)
5. hodnotitlposuzovat alternativni reseni s uvazovanim sirsich podminenosti,
(pozn. zejmena ve smyslu tzv. kulturniho relativismu, resp. hermeneutiky
- blize Blazek, Uhlif 2002; www.clovekvtisnLcz)
6. provadet rozhodnuti na zaklade podkladUldukazu
7. spolupracovat v tymu (pozn. ve smyslu kooperativnmo vyucovani - blize
Kasikova 2007a)
8. jednat v souladu s postoji, ktere student (zak) zastavaJdeklaruje." 8
Jedna se 0 obecne kompetence, tedy takove, jez si mohou zaci osvojit i jinak
nez prostrednictvim geografickeho vzdelavani. Bod 1 (potazmo 5) vsak do jiste
miry zastupuje take specificke geograficke!zemepisne kompetence.
Podle ceskeho prekladu puvodni verze dokumentu (viz Kuhnlova 1999,
s. 123) by mel vJcet cinnosti a myslenkovych operaci zahrnovat navic polozku
"dopracovat se k urcitym pravidelnostem", ktera pak v revizi charty chybi. Toto
slovni spojeni vsak vzniklo nedopatrenim nepresnym prekladem. Nicmene
prave vyslovne upozorneni na potrebu hledani spolecnych charakteristik regionu,
opakovatelnosti jevu a urcitych pravidelnostf v geografii ve sledovanem
8 V anglickem originale: ,,1. identify geographic questions and issues; 2. collect and structure
qualitative and quantitative information; 3. process, evaluate and interpret information;
4. develop generalisations; 5. assess alternatives with respect to their own position;
6. make decisions on the basis of evidence; 7. work co-operatively in team situations;
8. behave consistently with declared attitudes."
68
dokumentu do jiste miry skutecne chybi. Ackoli je mnohdy nachazeni pravidelnosti
v post-pozitivistickem obdobi geografie opomijeno, pfipadne na nej
predstavitele nekterych paradigmatickych smeru zcela rezignuji (blize napr.
Hampl 1998a, 2006), sklouzavani jakekoli vedy k pouhe popisnosti a zkoumani
jedinecnych, neopakovatelnych jevu vyvoiava pochybnost 0 nezastupitelnosti
dane vedy a predevsim 0 jejim smyslu. Chceme-li vysvetlit existenci
urcitych jew a procesu, potrebujeme nejprve odhalit jejich zakonitosti (pravidelnosti).
Pntom objasneni pravidelnosti v nepravidelnosti (diferenciaci), charakteristickych
pro geografii, by podle Hampla (2006, s. 391) mohlo "zmenit
zjednodusene definovani geografie z ,vedy 0 rozmisteni' na ,vedu 0 diferenciaci'."
Obdobne v ocich mnohych akteru edukace (tvurcu kurikularnich dokumentu
i ucebnich textu, pedagogil) v Cesku, a tudiz nasledne i Zliku a siroke
verejnosti dosud pretrvava predstava, ze zemepis podava pouze prehled 0 rozlozeni
pfirodnich systemu a rozmisteni lidskych aktivit v mefitkove ruznych
regionech (Kiihnlova 1997)9.
Nemame v umyslu tvrdit, ze Mezinarodni charta geografickeho vzdeiavani
je syYm zamerenim idiograficka, z vYse zminenych duvodu vsak za takovou
muze bYt povazovana v prostredi odlisnem tomu, v nemz vznikala.
Zav~r
Nas pfispevek si neklade za cil pnnest vycerpavajici rozbor revize Mezinarodni
charty geografickeho vzdelavani, nybd poukazat na existenci diskutabilnich
bodu v ramci zkoumaneho dokumentu. Otazek a problemu se v souvislosti
s geografickYm vzdeiavanim nabizi nespocet a jen nepatrny zIomek
z nich pnnasi nas text. Byli bychom radi, kdyby nase pojednani dalo ceskYm
geografUm a ucitelum geografie podnet k sirsi diskusi tohoto, pro geografy jiste
nezanedbatelneho, mezinarodniho dokumentu.
Duleziteho proto, ze skYta ucitelum na celem svete rukove£ pro yYuku zemepisuigeografie,
vyjadfuje stanovisko geografu ohledne toho, co je poslanim
geografickeho vzdelavani, co rozumime zasadami tzv. geograficke gramotnosti,
a zaroven take - podle komunikacni koncepce oborovYch didaktik - co je
predmetem a cHern vedni discipliny geografie. Proto by mel obraz geografie
podavany ve sledovanem dokumentu odpovidat dominantnimu paradigmatu
v soucasne geografii.
Z tohoto hlediska se zda bYt revize Mezinarodni charty geografickeho vzdelavani
modernim dokumentem, ackoli pn reseni daneho problemu zaroven
vyvstava otazka, jake paradigma dnes v geograficke vede prevlada a co presne
je predmetem geografickeho studia. Charta nabizi obraz geografie a geografickeho
vzdelavani jako oblasti lidskeho poznani, prostrednictvim niz se
clovek snazi porozumet diferenciaci sveta, jednotlivYch regionu a ruznych
druhu prostredi. Pomaha mu orientovat se a rozhodovat se v prostredi a vnimat
slozitost sveta, souvislosti jew a procesu na vsech meritkovYch urovnich
od lokalni po globalni. VYuka geografie/zemepisu muze zaroven pnspet naphKlad
k osvojeni dovednosti kritickeho posouzeni ruznych informaci a pochopitelne
i dovednosti prace s mapou, pfipadne s geografickymi informacnimi
systemy.
9 Nepochopeni pfedmetu geografie se mimo jine projevilo i v zafazeni ryukoveho pfedmetu
zemepis mezi pnrodni vlidy v nimci norych ceskych kurikuhirnich dokumentu (viz
Ramcory vzdelavaci program pro zakladni vzdelavani 2005 a Ramcory vzdelavaci program
pro gymnazia 2006).
69
TakovY image oboru je pIne v souladu s definici geografie uvedene v charteo
Podle naseho nazoru vsak zminena definice vystihuje opet vice obsah geografickeho
studia a mene jasne jiz hovon 0 pfedmetu vedni discipliny. Jako
inspirativni se v tomto ohledujevi napfiklad wok Hampla (1998a). Podle neho
by pfedmetem geografie, jakozto komplexni vedy, melo bjt zkoumani celkove
organizace komplexu a vnejsich interakci elementu (tj. nezivYch elementu,
organismu atd.), pficemz by se melD odhlizet od vnitfnich podminenosti
techto elementu. Vnitfnimi podminenostmi elementu se totiz zabYvaji
vedy tzv. elementarni (napf. biologie), ktere by naopak nemely blize zkoumat
vnejsi prostfedi (podminenosti), v nemz se elementy vyskytuji. Uvedena definice
lepe vystihuje pfedmet studia geografie a objasnuje nezastupitelnost teto
vedni discipliny v systemu ved.
UrCite nejasnosti panuji v revizi (i puvodni verzi) charty naphKlad take pfi
vymezovani pro geografii klicovYch temat v ramci pfedmetu studia. Mimo jine
by bylo vhodne uvazit, zda by nemel dany vYcet zahrnovat take jine problemy
obecnejsi povahy ci mene "konfliktni", nez je tomu u takto podaneho
soupisu aktualnich hrozeb, jimz lidstvo celi, ackoli potfeba jejich feseni je ne-
zpochybnitelna.
Pfes zminene pfipominky je i pro ceske skolstvi revize Mezinarodni charty
geografickeho vzdelavani (by! v soucasne rozpracovane podobe) dokumentem
hodnym nasledovani. Musime bohuzel konstatovat, ze mnohe podnety k tvorbe
koncepce geografickeho vzdelavani, ktere Kuhnlova (1997) zminuje pfi rozboru
pfedchazejici verze charty z roku 1992, zustavaji dodnes v prostfedi ceskeho
skolstvi nenaplneny. Prohloubeni environmentalni pnpravy zaku, ph1ezitost
k poznavani mistniho regionu a formovani vztahu k nemu, vYchovny
vliv vYuky zemepisu na pfijimani zivotnich hodnot, pojmy jako multikulturni
vYchova, rozvojove vzdelavani jsou sice do urcite miry projektove zakotveny
v nOvYch kurikularnich dokumentech statni urovne (ramcovYch vzdelavacich
programech). Nyni ovsem nejvice zalezi na tom, v jake podobe se promitnou
do vzdelavacich dokumentu skolni (nestatni) urovne (skolnich vzdelavacich
programu jednotlivYch vzdelavacich zanzeni), a pfedevsim v jake kvalite
a v jakem pojeti bude koncepcne a projektove proklamovana vYuka nakonec
realizovana v praxi.
Zaverem jeste uvedme, ze mnohe z cilu geografickeho vzdelavani, ktere si
klade revize Mezinarodni charty geografickeho vz;delavani, jso,u pozadovany
i jinym mezinarodnim dokumentem, konkretne Clankem 29 Umluvy 0 pravech
ditete 1989 (cit. v Kalhous, Obst a kol. 2002, s. 89) v nasledujici podobe:
"Cilem vzdelavani je:
pIny rozvoj osobnosti kaZdeho ditete, jeho nadani, psychickych a fyzickych
schopnosti
rozvinout u ditete uctu k zakladnim lidskYm pravilm a svobodam a zasadam
Charty Spojenych narodu
ucta ke svYm vlastnim kofenum - rodicum, vlastni kulturni identite, jazyku,
narodnim hodnotam, ale rovnez k civilizacim odlisnych od vlastni
pnprava pro zodpovedny zivot ve svobodne spolecnosti v duchu porozumeni,
miru, snasenlivosti, rovnosti pohlavi a pfatelstvi mezi narody a rUznymi
skupinami
ucta k pnrodnimu prostfedi."
Pokud rna na takto pojate vzdelavani pravo kaZde dite na Zemi, meli bychom
tato prava ctit a dodrzovat.
70
Literatura:
BLAZEK, J., UHLf~, D. (2002): 1)orieJegionalniho rozv9je. Karolinum, Praha, 211 s.
BROCKMEYEROVA-FENCLOVA, J., CAPEK, V., KOTASEK, J. (2000): Oborove didaktiky
jako samostatne vedecke discipliny. Pedagogika, XLX, c. 1, s. 23-37.
CLOKE, P., PHILO, C., SADLER, D. (1991): Introduciton: Changing Approaches to Human
Geography. In: Cloke, P., Philo, C., Sadler, D.: Approaching Human Geography. Chapv
man, London, s. 1-27. v
Clovek v tisni - spolecnost ph Ceske televizi, o. p. s - internetove stranky obecne prospesnevspolecngsti,
http://www.clovekvtisni.cz (9.6.2007).
DVORAKOVA, M. (2007): Hodnoceni ve vyucovani. In: Valisova, A, Kasikova, H. a koI.: Pedagogika
pro ucitele. Grada, Praha, s. 243-259.
HAMPL, M. (1998a): Realita, spolecnost a geograficka organizace: hledani integralniho raduo
Karolinum, Praha, 110 S.
HAMPL, M. (1998b): Vyzkumne trendy v socialni geografii. Geografie-Sbornik CGS, 103,
C. 4, S. 437-444.
HAMPL, M. (2006): Socialni geografie: prom§iny tematicke orientace i pretrvavani rychozich
problemu studia. Gfografi~~Sbornik CGS, 111, C. 4, S. 382-400.
HAMPL, M", GARDAVSKY, V., KUHNL, K. (1987): Regionalni struktura a vJvoj systemu
osidleni CSR. UK, Praha, 255 S.
HOLT-JENSEN, A (1999): Geography: history and concepts. A student's guide. London,
Sage, 228 S. v
HYNEK, A (2002): '{yzvy helsinskeho sympozia IGU pro Ceske geograficke vzdelavani. Geografi~-Sbornik
CGS, 107, C. 4, S. 396-406.
CHROMY, P. (2003): Formovani regionalni identity: nezbytna soucast geografickych ryzkumu.
In: Jancak, V., Chromy, P., Marada, M. (eds.): Geografie na cestach poznani. UK
v Praze, PrF, KSGRR, Praha, S. 163-178.
CHROMY, P. (2004): Historicka a kulturni geografie a nove pnstupy v regionalnim studiu.
Dizertacni prace. Univerzita Karlova v Praze, Prirodovedecka fakulta, katedra socialni
geografie a regionalniho rozvoje, Praha, 60 S.+ pnI.
JELECEK, L. (2007): Environmentalizace vedy, geografie a historicke geografie: environmentalni
dejiny a vyzkum zmen land use Ceska v 19. a 20. stoleti. Klaudyan, 4, C. 1,
s.20-28.
JOHNSTON, R. J. (1997): Geography and Geographers. Anglo-American Human Geograph);
Since, 1945. Arnold, London, 475 S.
KASIKOVA, H. (2007a): Kooperativni uceni. In: Valisova, A., Kasikova, H. a koI.: Pedagogi~a
pro,ucitele. Grada, Praha, S. 183-188.
KASIKOVA, H. (2007b): Vyucovani ajeho podoby. In: Valisova, A Kasikova, H. a koI.: Pedagogika
pro ucitele. Grada, Praha, s,; 121-124.
KALHOUS, Z., OBST, O. a koI. (2002): Skolni didaktika. Portal, Praha, 447 S.
Komise pro geograficke vzdelavani IGU - internetove stranky, http://igu-cge.tamu.edu
Q5.6.2007).
KUCERA, Z. (2007): Historicka geografie mezi geografii a historiografii. Historicka geografie,
34, S. 9-19.
Kl!HN, T. S, (1997): Struktura vedeckych revoluci. OIKOYMENH, Praha, 206 S.
KUHNLOVA, H. (1997): R~flexe svetorych trendu v pojeti a ogsahu perspektivniho geo"grafickeh9
vzdelavani v Ceske republice. Geografie-Sbornik CGS, 102, C. 3, S. 161-174.
KUHNLOYA, H. (1999): Kapitoly z didaktiky geografie. Karolinum, Praha, 145 S.
KULDOVA, S. (2005): Pnspevek ke kulturnegeografickemu ryzkumu: mozposti hodnoceni
kulturnich aspektu pomoci statistickych metod. Geografie-Sbornik CGS, 110, c. 4,
s.300-314.
KULDOvA, S. (2007): Geographical Education in the Context of Changing Society's Role in
the Education Process. Sbornik z 15. mezinarodni geograficke konference Geograficke
aspekty stredoevropskeho prostoru, Brno, 13. 9. 2007 (v tisku)
MASSEY, D., JESS, P., eds. (1995): A Place in the World? Oxford University Press, Oxford,
247 S.
PAASI, A (1986): The institutionalization of regions: a theoretical framework for understanding
the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia, 164,
C. 1, S. 105-146.
PASCH, M. a koI. (1998): Od vzdelavaciho programu k vyucovaci hodine. Portal, Praha,
416 S.
71
RamcovY vzdelavaci program pro zakladni vzdelavani. Vyzkumny listav pedagogicky v Praze,
Praha, 2005, 126 s. (stazeno z www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=367).
Reading notes for the 2006 CGE Charter on Geographical Education. 2 s. (stazeno z iguv
cge.J~mu.e4u).
REZNICKOVA, D. (2002): Tvorba evaluacpich geografickych standardu. In; Balej, M., Pest9va,
J. (eds.): Vzdelavani zemepisem. CGS, Univerzita J. E. Purkyne v Usti nad Labem,
v UstpJ nad J,.abem, s. 30-38.
REZNICKOVA, D.J2003a): Geograficke dovednosti, jejich specifikace a kategorizace. Geov
gra(i~-Sbor,nik CGS, 108, C. 2, s. 146-163.
REZNICKOVA, D. (2003b): Jak podpoiit vYukou zemepisu mysleni zakU? In: Jancak, V.,
Chromy, P., Marada, M. (eds.): Geografie na cestach poznani. UK v Praze, PfF, KSGRR,
v PraPva, s. H~-29. ,
REZNICKOVA, D. (2005): Uvaha nad praci Roberta Stradlinga: Jak ucit evropske dejiny
20. stoleti? aneb spolecne otazky vYuky dejepisu a zemepisu. Wiadomosci Historyczne
v (v t!Svku; st~zeno z www.msmt.cziFilesIHTMlNHZapiszeseminarex.htm).
REZNICKOVA, D. (2006): Teoreticke a metodologicke otazky geografickeho vzdelavani. Div
zert.ltcni pr~ce. UK v Praze, PfF, KSGRR, Praha, 63 s. + pnlohy.
REZNICKOVA, D. (2007): Jak koncipovat vYukovY pfedmet zemepis ve skolnich vzdelavacich
prog,ramech? Geograficke rozhledy, 16, C. 4, s. 20-21.
SKALKOVA, J. (2007): Obecna didaktika. 2., rozsifene a aktualizovane vydani. Grada, Praha,,322
s.
SJ,.AVIK, J. (2003): Lesk a bida oborovYch didaktik. Pedagogika, LIII, c. 2, s. 137-140.
SYKORA, L., ed. (1993): Teoreticke pnstupy a vybrane problemy v soucasne geografii. Univerzita
Karlova, Praha.
The International Charter on Geographical Education. Commission on Geographical Education,
International Geographical Union, 1992. (stazeno z igu-cge.tamu.edu).
The International Charter on Geographical Education. First Draft, Revised 2006 Edition.
Commision on Geographical Education, International Geographical Union, 2006, 14 s.
(stazeno z igu-cge.tamu.edu).
TRESS, B., TRESS, G. (2001): Capitalising on multiplicity: a transdisciplinary systems
ap:groacp to landscape research. Landscape and Urban Planning, 57, s. 143-157.
VALISOVA, A. (2007): Metody vyucovani a jejich modernizace. In: Valisova, A. Kasikova,
H. a kol.: Pedagogika pro ucitele. Grada, Praha, s. 189-210.
WINIWARTER, V. a kol. (2004): Environmental History in Europe from 1994 to 2004: Enthusiasm
and Consolidation. Environment and History, 10, s. 501-530.
RamcovY vzdelavaci program pro gymnazia. Vyzkumny listav pedagogicky v Praze, Praha,
2006, 98 s. (stazeno z www.rvp.cz/soubor/rvpg_9_10_2006.pdD.
Summary:
THE IMAGE OF GEOGRAPHY IN EDUCATIONAL DOCUMENTS: CONTRIBUTION
TO THE DEBATE ON THE REVISED TEXT OF THE INTERNATIONAL CHARTER ON
GEOGRAPHICAL EDUCATION
The aim of this article is to introduce The International Charter (the Charter) on
Geographical Education, Revised 2006 Edition to the Czech geographical community. The
revised version of the Charter was introduced in 2006 by the Commission on Geographical
Education of the International Geographical Union. Basic analysis of the Charter's main
theses was done in the article and its content was compared with the text of the previous
version of the Charter (1992) as well as with the general goals of geographical education.
There is no intention to provide a full analysis of the revision; we want to point out some
disputable statements in the document and this way to stimulate a wider discussion about
the Charter in Czechia.
In our opinion, geographical education should act as a negotiator between geographical
research and practice. According to this conception, the object of research of didactics in
certain scientific branches (e.g. geographical education) is the process of mediation of
knowledge (results and methods of research) in a certain scientific branch from its creators
(scientific specialists) to its users (individuals as well as the whole society) and vice versa.
During the process of creation of the educational content of a given subject a particular
image of this subject is being developed. According to this image, students, their parents or
72
other people consider the original scientific branch (e.g. geography) in general. Therefore it
is also necessary to discuss the knowledge, skills and attitudes that students acquire during
the process ofeducation, because they use it subsequently in their everyday communication
and practice where the content and aims of education are being specified as well.
The article tries to answer the following questions: 1. Which functions and educational
goals are being ascribed to geography by the revision of the Charter and what is the picture
of geographical science offered to the society like? 2. Ifand how this picture differs from the
contemporary dominating geographical paradigm? However, particularly the answer on the
second question could not be fully given, because of the absence of an unambiguous
definition of the scope of geographical research, which should be discussed elsewhere.
The above-mentioned uncertainty in definition of the goals of geographical research in
general also complicated its comparison with the content and aims of geographical
education as defined by the Charter. Therefore we have focused particularly on the
discussion of the image and position of geography as well as geographical education
introduced in the revision of the Charter. From this point of view, the Charter seems to be
a very modern document. Geography and geographical education are presented as branches
of human knowledge significantly contributing to our understanding of world
differentiation, of its particular regions and different aspects of environment. Thus
geography helps to orientation and decision making on all levels, from the local to the global
one. Geographical education may also help to develop skills in critical assessment of
acquired information as well as its using in practice.
However, there still remain in the revised Charter the same considerable ambiguities in
definition of the scope of geography as were in its previous version. It should be discussed
whether it would be more appropriate to include also other more general problems, instead
of the list of recently widely popularized threats and possible disasters. Finding a solution
of these contemporary problems seems thus very important.
Nevertheless even in the Czech education the revised version of the Charter is
a document worth of following. However, we have to state that many suggestions on
creation of a conception of Czech geographical education proposed by Kiihnlova (1992),
based on the analysis of the previous version of the Charter (introduced in 1992), were not
discussed and applied up to the present day.
Pracoviste autorky: katedra socidlnf geografie a regiondlnfho rozvoje PNrodovedecke
fakulty UK, Albertov 6, 12843 Praha 2; e-mail: kuldova@natur.cuni.cz.
Do redakce doSlo 22. 6. 2007
73