Cíle geografického vzdělávání E. Hofmann Co je geografie? • „Geografie se jeví jako obor s velmi širokým záběrem, než si dokážou mnozí z nás představit. Není jen o faktech a číslech. Geografie se zabývá prostorové modely a procesy. Je například i o hranicích, jádrových oblastech a periferiích, o turistech, teroristech a uprchlících, o obchodě, jídle, oblečení, drogách a digitálních údajích, o růstu obyvatelstva, patří tam i El Nino, tsunami nebo zemětřesení. Je to fascinující příběh o neustále se měnícím světě. Bez znalostí z geografie nevíte kde jste…“. (Z úvodu k mezinárodní zeměpisné olympiádě „iGeo“ http://geoolympiad.org.) Co je zeměpis? • Zeměpis je předmět, který se snaží charakterizovat různá území včetně rozmístění lidí, jevů a událostí. Studuje interakce mezi člověkem a prostředím v různých podmínkách. Charakteristická je především její obsahová a metodická šíře, přejímání poznatků různých oborů přírodních a sociálních věd a její zájem na budoucím utváření vztahů mezi lidmi a prostředím.“ (Kühnlová 1996, s. 48.) Cíle geografického vzdělávání s oporou o RVP ZV Cíle procházející napříč vzděláváním. Cíle vycházející z oboru geografie. Člověk a příroda / Fyzika; Chemie;Přírodopis; Zeměpis • Geografické zdroje dat, kartografie a topografie • Přírodní obraz Země • Společenské a hospodářské prostředí • Regiony světa • Česká republika • Životní prostředí • Terénní výuka, praxe a aplikace •umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení; • podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů; • vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci; • rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých; • připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti; • vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě; • učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný; •vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi; • pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci; • pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života. Obecné cíle jsou pak rozvedené do kompetencí. Cíle geografického vzdělávání pak do očekávaných výstupů. Hofmann, E., 2021 Tematické okruhy - charakteristika • Přírodní obraz Země a Společenské a hospodářské prostředí. Oba tyto okruhy pak tvoří základní stavební kameny jednotlivých míst a regionů na Zemi, které si lidé vymezují pro to, aby je mohli lépe poznat. To je předmětem tematických okruhů Regiony světa a Česká republika. Tematické okruhy - charakteristika • Každé místo na Zemi prošlo a prochází svým specifickým vývojem a zeměpis by měl žákům zprostředkovat, jak se mění přírodní prostředí těchto míst a jak jsou ovlivňována činností člověka a naopak. Tyto vztahy řeší tematický okruh Životní prostředí. Tematické okruhy - charakteristika • Všechny informace, které geografové o Zemi získávají ze široké škály vědních oborů pak dále řeší okruh Geografické zdroje dat, kartografie a topografie a tvoří techniky sběru, třídění, analýzy, interpretace a hodnocení dat, které se vztahují ke zkoumání Země. Zejména Kartografie, která je samostatnou vědní disciplínou, je VÝKLADNÍ SKŘÍNÍ GEOGRAFIE (ZEMĚPISU). Tematické okruhy - charakteristika • Terénní výuka, praxe a aplikace dává výuce zeměpisu smysl, protože dává možnosti procvičit v terénu většinu toho, co se žáci naučí ve třídě. Je to nekonečně velká laboratoř, kde se dále žáci naučí sbírat primární data a hledat tak samostatně odpovědi na geografické otázky. Správně vedená a navazující činnost v terénu dokáže žákům zprostředkovat jednu z nejdůležitějších funkcí geografie, kterou je organizace a řízení prostoru. Tematické okruhy - charakteristika Propojení, vzájemné souvislosti. • Schéma znázorňuje skutečnost, že ačkoliv učivo o půdách spadá do tematického okruhu Přírodní obraz Země, má nutně další aspekty, které souvisejí s ostatními tematickými okruhy. Především má přírodní aspekt (odborný založený na pedologii), regionální aspekt (půdy jsou na různých místech různé, to posunuje pedologii směrem k pedogeografii). Má aspekt společenskoekonomický, půda je základ pro zemědělství a výživu obyvatelstva, má aspekt environmentální – dochází k jejímu znehodnocení a různému způsobu využívání. K půdě existuje množství dat a na půdě si procvičíme mapové dovednosti při práci s tematickými mapami a můžeme procvičit i práci s GIS. Pokud si tyto skutečnosti uvědomíme, pak nemusíme začínat výuku o půdách v 6. ročníku jen na odborném základě, ale nejdříve se s žáky můžeme zaměřit na to, co půda člověku dává a jak se k ní člověk na různých místech chová. Viz Powerpointová prezentace v IS MUNI – Půdy. Vhodným doplněním a rozšířením výuky o tomto tématu je pak terénní výuka, viz Svobodová, Mísařová a kol., 2019). • Schéma ukazuje provázanost tématu ze socioekonomické geografie – obyvatelstvo a sídla. Téma v RVP ZV spadá do tematického okruhu Společenské a hospodářské prostředí a má automaticky opět aspekty ostatních tematických okruhů. Podobně na tom jsou i další témata z ostatních okruhů předmětu zeměpis v RVP ZV. Pokud se dostaneme k výuce Regionů světa, pak opět tyto regiony mají aspekty společensko-ekonomické, environmentální, přírodní, vyžadují znalosti o jednotlivých regionech. Vzájemné vztahy člověka a přírody se dají procvičovat prostřednictvím různých druhů map a dokumentovat na velkém množství informací. Důležité si je uvědomit, že zeměpis je především o místech a v obecných geografických disciplínách jsou proto důležité příklady z různých úrovní (lokální, regionální, globální…), a tím se i v této části geografie pohybujeme v regionech, přeneseně v regionální geografii. Nezačínáme výuku regionální geografie až při výuce tematického celku Regiony světa a České republiky! Stejně tak povědomí o regionální geografii České republiky, a hlavně poznání místního regionu řešíme tvorbou portfolia o místě bydliště už od šesté třídy a pokračujeme v tom až do deváté třídy. Objectives – cíle GV • Objectives představují konkrétní cíle, jsou nejbližší cílům jednotlivých předmětů a dají se naplňovat prostřednictvím obsahu jednotlivých předmětů • Pro vyučovací předmět geografie (zeměpis) jsou definovány v Mezinárodní chartě geografického vzdělávání IGU a v Geography Today • Objectives jsou rozděleny na: • Vědomosti (znát) • Dovednosti (aplikovat) • Postoje (hodnotit) Znalosti a porozumění • Umět zařadit národní i mezinárodní události do regionálně geografického rámce a chápat základní územní vztahy. • Znát nejdůležitější přírodní systémy na Zemi (reliéf, půdy, vodstvo, klima, vegetaci) a chápat vnitřní a vnější vztahy ekosystémů. • Znát nejdůležitější socioekonomické systémy (zemědělství, sídla, dopravu, průmysl, obchod, energie, obyvatelstvo atd.) jednak za účelem pochopení vlivu přírodních podmínek na činnost člověka a jednak za účelem pochopení vzniku rozdílných kulturních, náboženských, technických, hospodářských, politických a rozmanitých ekologických systémů. • Seznámit se se životem různých národů a společností žijících na Zemi a ocenit kulturní bohatství lidstva. • Rozumět strukturám a procesům ve vlastní zemi a místním regionu jako prostoru denního života. • Chápat výzvy i šance týkající se globálních problémů lidstva. Znalosti a porozumění Poloha a rozšíření - lidé žijí na Zemi v místech s rozdílnou absolutní a relativní geografickou polohou… Místo a prostor - každý prostor má vlastní přírodní a kulturní charakter… Vztahy mezi člověkem a prostředím - lidé využívají prostředí v němž žijí různými způsoby... Prostorové interakce- zdroje jsou na Zemi rozloženy nerovnoměrně… Region - regiony jsou území vymezená pomocí různých kritérií… Systémy – interakce mezi různými složkami prostředí… Ochrana ŽP - nezbytnost chránit životní prostředí… Změna - přítomnost má své kořeny v minulosti… Konflikt - žijeme ve světě plném konfliktů, které se lidé snaží řešit různými způsoby… Plánování - v úvahu je nutné brát i dopad plánované změny na životní prostředí… Nerovnost – třídní, rasová - existuje všude ve světě spolu s nerovnoměrným rozmístěním moci a bohatství… Politická moc - člověk a skupiny lidí jsou schopni ovlivňovat dění doma i ve světě… Migrace - lidé se pohybují mezi státy i uvnitř státu… Soustředění / rozptyl - každá oblast má svoji určitou atraktivitu… Sítě, uzly - příklad dopravního spojení mezi místy v určité oblasti… Chování - přístupy, hodnoty a chování lidí, kteří dělají určitá rozhodnutí… Měřítko / vzdálenost - různé situace mohou být sledovány z různých hledisek… Podobnost / rozdílnost - rozdíly - etnické, sociální, kulturní…/ podobnost - potřeba lásky, přátelství… Předvídání - je možné a dokonce nutné předvídat určité prostorové změny a procesy… Ekonomický rozvoj - všude jsou patrné rozdíly v ekonomickém rozvoji… Dovednosti • Využívat slovních, obrazových, kvantitativních a symbolických zdrojů geografických informací (texty,obrázky, grafy, tabulky, schémata, mapy). • Umět aplikovat metody pozorování, mapování v terénu, rozhovor, interpretace druhotných zdrojů a statistických podkladů. • Využívat vlastních komunikativních, intelektuálních, praktických a sociálních dovedností k zodpovězení různých geografických otázek místního, národního i mezinárodního charakteru. • Tyto aktivní způsoby poznávání umožňují: klást si otázky a objevovat problémy, sbírat a třídit informace, zpracovávat, interpretovat a hodnotit data, generalizovat, dopracovat se k určitým pravidelnostem, pravidelnosti aplikovat, vytvářet si vlastní názory, formulovat vlastní hodnocení, řešit problémy, umět spolupracovat při skupinové práci, v jednání uplatňovat vlastní názory a postoje. Postoje, hodnoty a chování • K zájmu o prostředí v němž žijí i o mnohotvárnosti přírodních a kulturních jevů na Zemi, • k schopnosti ocenit krásu přírody i rozmanitost podmínek života lidí na Zemi, • k pocitu odpovědnosti za zachování životního prostředí pro budoucí generace, • k chápání významu hodnot a postojů člověka v procesu rozhodování, • k ochotě přiměřeně uplatňovat své geografické vědomosti a dovednosti v zaměstnání a osobním i ve veřejném životě. • k respektování rovnoprávnosti všech lidí, • k angažování při řešení místních, regionálních, národních i mezinárodních problémů podle Všeobecné deklarace lidských práv. Výuka zeměpisu má také velký význam pro výchovu k mezinárodním porozumění, environmentální výchovu a prolíná s občanskou výchovou