Předškolní období • Od 3 do 6 let • zlepšení jemné a hrubé motoriky • 3 roky – váží okolo 15 kg , měří asi 95 cm • 6 let – váží okolo 21 kg, měří asi 118 cm • potřeba něhy a mazlení pokud není může dojít k emoční deprivaci • sociální interakce s vrstevníky • nové prostředí mateřské školy bez rodičů • rozdílné vývoje chlapců a dívek po stránce myšlení, fyzicky jsou na tom podobně • rádi opakují to, co jim zakazujeme • nemá pevné hranice mezi fantazií a skutečností (nelze říct, že lže) Předškolní období – vývoj jemné motoriky • souvisí s grafomotorikou • má výraznou potřebu seberealizace – maluje, staví, vytváří (mělo by být za to pozitivně hodnoceno) • učí se zatloukat hřebíky, čistí si zuby, stříhá nůžkami, pomáhají s domácími pracemi, uklidí si hračky • ke konci období si někteří zaváží tkaničky • v tomto období se vyhraňuje převaha jedné ruky – nikdy nepřecvičujeme Předškolní období – vývoj hrubé motoriky • 3 roky – chůze i běh zvládnuty po způsobu dospělých, umí jezdit na tříkolce, koloběžce a kole s přídavnými kolečky, cvičí rovnováhu • 4-5 let – běhají ladně, háží horním obloukem, dítě umí skákat snožmo, leze po žebříku a prolézačkách, seskočí z nízké lavičky, stojí na jedné noze, umí házet a chytat míč • 6 let – dítě je již soběstačné, dokáže se obléct i svléct, obouvá si boty, má základní hygienické návyky, je schopno se samo vykoupat • děti jsou obecně hodně divoké obzvlášť chlapci, ale je to normální vývoj – rozvoj orientačního reflexu Předškolní období – vývoj řeči • okolo 3 let má prořezané všechny mléčné zuby • mizí dětská patlavost – pokud přetrvává při vstupu do školy je vhodná návštěva logopeda • 3 roky – používá podřadné souvětí s vedlejšími větami, začíná se zajímat o mluvenou řeč, poslouchá pohádky, učí se básničky, říkanky • po 3 roce jde o věk „proč?“ (nevysmíváme se otázkám, odpovědím, ničemu – dítě je velmi citlivé v tomto období) • co slyší to opakuje, jak se doma mluví, tak mluví i dítě • užívání řeči k regulaci svého chování – nejdříve nahlas v 5 letech funguje vnitřní hlas • rozvoj hudebních schopností – učí se zpívat písničky • 5 let – tvoří jednoduché definice známých věcí • na konci období se prořezávají první stále zuby Předškolní období – vývoj myšlení • 4 roky – předpojmové (symbolické) myšlení je nahrazeno názorovým (intuitivním) myšlením • usuzování je stále vázáno na vnímané nebo představované úsudky stále vázány na názor (jednoduchý x rozčleněný názor) • přetrvává centrace myšlení (zdůraznění pouze jednoho aspektu), centrace k různým vlastnostem, není schopné vzít do úvahy více parametrů – Piagetovy s korálky, plastelínou • pokud má dítě strach z bytostí, netraumatizujeme jej, nezvyšujeme úzkost Předškolní období – vývoj myšlení • typické znaky uvažování: • centrace – redukce informací, ulpívání na jednom centrálním znaku, neschopnost uvažovat komplexněji a vzít do úvahy více aspektů situace • kognitivní egocentrismus – subjektivní názor považuje za obecně platný (zakrývá očí, když nechce, aby byl viděn) • fenomenismus – důraz na zjevnou podobu světa, svět je takový jako se jeví (velryba je ryba) • prezentismus – důraz na přítomnost, představuje jistotu, je to teď a tady, dítě to tak vidí • prelogické uvažování – primitivní uvažování Předškolní období – vývoj myšlení • způsob zpracování informací: • egocentrismus - ulpívá na vlastním názoru, nevnímá pohledy ostatních, vše chce dělat sám • antropomorfické myšlení – polidšťování neživých předmětů • magické myšlení - umožňuje měnit fakta v závislosti na vlastním přání • artificialistické myšlení - předškolní děti chápou téměř vše jako stvořené nebo vytvořené pro ně, a to zpočátku lidmi (např. rodiči) a později Bohem či jinou nadpřirozenou skutečností • matematické schopnosti - zná číslovky, ale nechápe podstatu číselného pojmu • paměť – 3 leté si pamatuje dva objekty, 4 leté si pamatuje tři objekty, 5 leté si pamatuje čtyři objekty Předškolní období – socializace • 3 oblasti: 1. vývoj sociální reaktivity – bohatě diferencované emoční vztahy k lidem v blízkém i vzdálenějším společenském okolí • selhání v této oblasti může znamenat u dětí autismus 2. vývoj sociálních kontrol a hodnotových orientací – normy, které si dítě vytváří na základě příkazů a zákazů udělovaných dospělými a které postupně přijímá za své • selhání v této oblasti mají anetičtí psychopati 3. osvojování sociálních rolí – chápání takových vzorců chování a postojů, které jsou od jedince očekávány ostatními členy společnosti, a to vzhledem k jeho věku, pohlaví, společenskému postavení, atd. • při vstupu do školy by mělo mít vyvinutou empatii • okolo 4 let podle výrazu předpovídá emoci až ve škole zjišťuje, že výraz nemusí korespondovat s emocí a dokáže maskovat i vlastní pocity • rozvoj vyšších citů, kamarádství, soucit, škodolibost, žárlivost, závist, pocity zahanbení a křivdy Předškolní období – vývoj sociálních rolí • sociální role se posilují i díky hře • rozvoj altruismu pokud je kamarád v nějaké nevýhodě • morální pravidla je „něco za něco“ • uvědomuje si vztah dospělého a dítěte Předškolní období – vývoj sebepojetí • dítě zná svou základní charakteristiku – děti (ne dospělí), pohlaví • dokáží vyjádřit své fyzické rysy (jsem silný), vlastnictví (to je moje) a vlastní preference (co mají a nemají rádi) • sebehodnocení je poměrně vysoké (to zvládnu, já to udělám), ale nestabilní, závislé na aktuální sociální situaci • pozitivně koreluje s jistotou ve vztazích s rodiči Předškolní období • Podle známého francouzského psychologa René Zazza (1910-1995) by dítě v pěti letech mělo mít tyto vědomosti, návyky a dovednosti: zná svoji adresu, zná povolání otce, odpoledne nespí, svléká se již takřka bez pomoci, myje si samo ruce (ovšem připomenutí je ještě nutné), obléká se v přítomnosti jednoho z rodičů takřka bez pomoci, uléhá na lůžko bez pomoci, ale záleží mu na tom, aby mu rodiče přišli popřát dobrou noc a pěkné sny, přestalo užívat nočník, používá WC bez pomoci, pohybuje se samo v těsném sousedství, jsou mu již svěřovány peníze, zkouší již číst, jí s velkým ubrouskem pod bradou, chodí do kina, samo si umývá obličej (s připomenutím), vhodně užívá oslovení ,,pane", ,,paní", krájí si měkčí maso, zajímá se o knížky (zejména obrázkové) Předškolní vzdělávání • předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů • výhody x nevýhody • děti do mateřských škol už ve dvou letech? Vývoj jedince • Kluci • upoutávají pozornost pohybem • do 8 let dispozitivní agresivita - je to normální (od 4 roku asi) • od 6 let silné napojení na otce (x úzkostná matka: neřvi, neběhej) (otec říká: ztlum to trochu, nedloubej ho do oka) • otec ho má pořád za zadkem • když se u kluka hromadí potřeby a je peskovaný, má přetlak a začne si to vybíjet jinde (tříská, řve, mlátí) • Holky • mezi 6-8 lety vytváří hloučky: intrikují • stylizují se do učitelky” tohle je to a takhle se to dělá” • holka potřebuje kolem sebe bratry, otce, kluky,… tak není zvyklá na hodnocení od kluků - neví jak na to reagovat (“ty si kráva”, “ty si dobrá” • je důležité pro holku v 7. Třídě být v nějaké partě, pokud je tam silná holka všechny se ji drží, pokud je “silná” problematická, tak z ní nemůžeme dělat ještě problematičtější, ty ostatní holky tomu nevěří a pořád se ji drží, ochraňuje je kluci x holky • kluci loví jako opice, je jedno jakou uloví • holka více komunikačně nadaná, kluk více pohybově • u kluků mezi 14 a 21 rokem se potkává řeč s myšlením, pokud ne tak pořád loví jako opice, pokud to nepřijde ani ve 30 letech, tak je naštvaný a nemá co říct • ženy to obvykle řeknou, ale z jiného důvodu Školní období • od 6 do 12 let • soutěživost, prosazení se • hlavní motiv – škola • zlepšení obratnosti • Je dítě připravené do školy? • filipínská míra • školní zralost • sociální role Období pubescence • od 11 do 15 let • „čas první lásky“, „období, kdy se měníme v sami sebe“ • hranicí období je dána schopnost fyzické reprodukce, duševně však toho ještě nejsou schopni • v právním řádu je to pak obdržení občanského průkazu • snižuje se závislost na rodičích • pubescentní negativismus (nároky na pubescenta x jednání jako s dítětem) • období „vzdoru“? Pubescence – sekulární akcelerece • S rostoucí životní úrovní se v posledních letech urychluje dozrávání organismu. Každých deset let jsou viditelné posuny. Příklad takové akcelerace je typický pro menses. V roce 1897 dostávaly dívky první menses v patnácti až šestnácti letech. V roce 1938 už ve čtrnácti letech a v roce 1962 ve třinácti letech. Pubescence - metamorfóza • druhá proměna tělesné stavby • výrazná změna v tělesném vývoji • v 11 letech 145 cm a v 15 letech 171 cm (hoch) • v 11 letech 146 cm a v 15 letech 164 cm (dívka) • mění se tělesné tvary typické pro obě pohlaví • dívky fyzicky dospívají rychleji než chlapci • velké individuální rozdíly ve vývoji Pubescence - metamorfóza • Sekundární pohlavní znaky • U mužů ovlivňuje sekundární pohlavní znaky především hormon testosteron a patří k nim zejména: • zrychlený růst postavy a svalové hmoty, • silnější, hrubší kůže a změny rozložení podkožního tuku, • prohloubení hlasu • U žen zahrnují sekundární pohlavní znaky: • růst prsů, • nárůst podkožního tuku, • rozšíření pánve a boků. Pubescence - metamorfóza • První menstruace (menarche) • signál pohlavního zrání • nejčastěji ve 12. roce • Dokument: • Můj soukromý měsíc Pubescence - metamorfóza • První poluce • dostavuje se kolem 13. roku věku • spojeno s erotickým sněním – opakuje se často i v dospělosti při abstinenci sexu Pubescence – vývoj intelektu • dokáže přemýšlet o abstraktních pojmech (láska, pravda, vina, …) • myslí nezávisle na obsahu – formální logické operace • zvládá jednoduchou logiku • Všichni Čoru jsou Ungu. Všichni Ungu jsou opice. Co víme o Čoru? • školák se ptá, co je to Čoru, pubescent to již nepotřebuje • uvažuje kriticky o smyslu hodnot Pubescence – volný čas • milují tajemství a hry na tajemství – oblíbené – jeskyně, táborák, šero, skupinové symboly, kterým rozumí jen zasvěcení • dokáží se upnout na jeden koníček a zodpovědně se mu věnovat • složitější hry • technické stavebnice • šití • probouzí se zájem o umění Pubescence – duševní vývoj • pubescent již nevzhlíží k dospělému, nýbrž se s ním vidí na stejné úrovni • velké citové výkyvy • má labilní nálady, bývá podrážděný • snadná unavitelnost, depresivita, apatie, poruchy soustředění • první zamilování často platonické • Pubescent sám nerozumí tomu co se s ním děje! • Pubescent musí přijmout sám sebe, takového jaký je! Pubescence – duševní vývoj • dívky, dozrávající časně • jsou spíše v nevýhodě • rozpor mezi rychlým tělesným dozráváním a duševní vyspělostí • jsou sexuálně atraktivnější a budí pozornost • mají schůzky se staršími chlapci, je nevýhoda • dívky, dozrávající později • nemají v tomto věku zvláštní nevýhody Pubescence – duševní vývoj • chlapci, dozrávající později • mohou mít potíže v kolektivu, protože se snaží na sebe upozornit nebo chovat se nápadně • bývají slabší, nenápadnější • sklony k nižšímu sebevědomí • v dospělosti bývají méně úspěšní • jsou tvořivější a lépe dokáží porozumět druhým • chlapci, dozrávající časněji • fyzická výhoda • psychická výhoda • oblíbenější a atraktivnější • v dospělosti často úspěšnější • pokud zahájí brzy i sexuální život je chlapec v dospělosti méně úspěšný Vývoj skupiny • 1. - 2. třída • nevnímají se jako skupina • učitel/ka je “svatá” • dítě nedokáže hodnotit, jak se chovají děti - pouze opakuje doma rodičům, co říká učitel/ka • sychronicita může být - brečení se přenáší (pozůstatek z batolecího věku) • učitel/ka zpívá a všichni se přidají (funguje do 3. Třídy zhruba) • 3. třída • fungují jako skupina a dá se s nimi už i tak pracovat • kmenové myšlení, “MY”, pracujeme s kmenovým příběhem • neměli by soutěžit - rizikový faktor • naučí se pak jak nad někým vyhrát, sejmout ho: “mě to jde líp než tobě” • 4. - 5. třída • zde už nemůžeme řídit třídu příběhem - už jim nestačí, že jsou zelení • potřebují něco skupině dávat a něco si brát • 6. - 7. třída • vrchol skupinové puberty • Kluci a holky se ještě nepotkávají v myšlení a řeči, kluci už ale ví, že na ni nezapůsobí, když ji šťouchnou, proto se ji snaží zaujmout tím, že ji hodnotí; hodnotí užitečnost pro něj a to je většinou sexuálního charakteru (prsa, zadek,…) • 8. - 9. třída • kluci jsou vtipnější než holky • už se pomalu dorovnávají, ale ne všichni stejně: kluci všechno komentují, ale ještě mnohdy “trapně” • efektivní spolupráce deváťáků s prvňáky a s předškolními dětmi - necítí ohrožení (páťák by se možná vymezoval) Období adolescence • od 15 do 20 - 22 let • spodní hranice je dána pohlavní zralostí • hledání vlastní identity • dokončení vzdělání • zamýšlejí se nad vlastní perspektivou • potřeba někam patřit, podílet se na něčem nebo něco s druhými sdílet Adolescence – fyzické změny • rostou více chlapci než dívky • chlapec z 171 cm na 178 cm • dívka z 164 cm na 165 cm • trup roste více něž končetiny • chlapci více zmužní – široké ramena, větší muskulatura • dívky více zženští – velké ňadra, zaoblené boky Adolescence – vývoj intelektu • adolescent se orientuje na pojmy a méně na obrazy jak tomu bylo v předchozích obdobích • bohužel tím klesá živost vnímání a představ • adolescent není na vrcholu své inteligence, ale v diskuzi je rovnocenný partner svých rodičů a učitelů Adolescence – duševní vývoj • tímto obdobím se musí „prokecat“ – řešit otázky smyslu života, zisk zkušeností apod. • hodně čte (i poezii) • nevyžaduje happy end spíše ho zajímá životní pravda a realita • uvědomují si, že na světě nejsou sami a egocentrismus postupně ustupuje • adolescent je v morálce absolutista – chápe, že správné, obecně prospěšné jednání se může stát nejvyšší normou a ústředním osobním zájmem, jemuž člověk podřídí celý svůj život • ne všichni ale dosáhnou takovéhoto morálního stádia • adolescenta musíme brát vážně jinak ztratíme jeho důvěru – není důležité ho přesvědčovat o naší pravdě ačkoli je postavena na zkušenosti („jen si mluv, však z toho vyrosteš, až poznáš život“) Adolescence – milostný život • slábne bariéra mezi pohlavími („holky jsou ufňukané a kluci jsou blbí“) • první velké lásky, které mohou přetrvat do úplné dospělosti až sňatku • pokud se vymaní od závislosti na rodičích dochází často ke sňatkům • první sexuální zkušenosti • první homosexuální zkušenosti a různé experimenty Adolescence – milostný život Adolescence • adolescent hledá svou identitu • mít identitu znamená odpovědět na otázku, kdo jsem, znát sám sebe, rozumět svým pocitům, vědět, kam patřím, kam směřuji, čemu doopravdy věřím, v čem je smysl mého života Vývojové modely • Standardní vývojové modely: • Vývoj kresby • Vývoj hry • Vývoj řeči • Vývoj psychosexuální - Sigmund Freud • Vývoj identity - Erik Erikson • Vývoj kognitivní funkcí - Jean Piaget • Vývoj morálky - Lawrence Kohlberg • Teorie připoutání – Mary Ainsworthová • Teorie procesu separace a individuace – Margaret Mahlerová • Nestandardní typy a poruchy vývoje Dětská kresba • Kresba odráží osobnost dítěte – jeho vnímání, charakter a individualitu • Kresbou dítě komunikuje, vyjadřuje své pocity i obavy • Kresby dětí se stejného věku se podobají • Vzniká z radosti něco napodobit, radost ze hry • Velmi dobrá diagnostická metoda • Vzniká kolem 2. roku podobně Vývoj kresby • 1. Bezobsažné čmáranice (kolem 2 roku) • radost z pohybu, zanechání vlastního otisku • Neznázorňují konkrétní věci, jde o radost z pohybu • Z počátku přesahují papír později se mírní • 2. Asociativní čmáranice (ke konci 2 roku) • Význam kresby je dítětem dodáván dodatečně, může to být had, maminka, …. • 3. Pojmenované čmáranice ( 2-3 roky) • Dítě dokáže dopředu říct, co kreslí, ale kresba si ještě není podobná • První co se naučí je kruh, kreslí jej pořád dokola. Když se obrázek nepovede přečmárají jej znova kruhy. • Později dojde k propojení kruhu a čáry - sluníčko • 4. hlavonožec (3-5 let) • Z kruhů a čmáranic se postupně vyloupne člověk • Jak dítě roste přidává více detailů • Jsou již hrdí na své kresby a darují je všem okolo • 5. Transparentnost a sklápění (5-7 let) • Kolem 6 roku dítě kreslí člověka s končetinami • Dítě kreslí transparentně, je vidět i to, co by normálně nebylo • Sklápění – kresby jsou bez perspektivy, disproporční • Dítě kreslí v tomto věku to, co zná, kreslí vše, o čem ví. Nakreslí například hlavu z profilu, ale přidá jí dvě oči, i když je vidět jen jedno. Ale ono ví, že na hlavě jsou oči dvě. • 6. Vizuální realismus (7-12 let) • Dítě kreslí to, co vidí. Jeho vidění světa je již objektivnější. Nakreslí-li dům, není již vidět, co je uvnitř, pouze to, co je vidět okny. • 7. Zobrazování v prostoru ( 12-…) • Kresby jsou propracované, obsahují spoustu detailů Vývoj kresby Dětská hra • Proč si děti hrají? • Rozvíjí dětskou představivost, komunikační dovednosti, sociální schopnosti • Hra je přirozená jak pro dítě, tak pro dospělého • To jak hru dítě v dospělosti bude vnímat závisí na okolí a rodině • Hra slouží i jako terapie i jako diagnostický nástroj (scénotest) • Výběr hračky podle pohlaví? • Pro dospělé se dnes ze hry stává předmět komercionalizace a neplní tak svůj původní smysl Scénotest Vývoj hry • Podle Fontany (2003): • 1. Senzomotorická hra (0-1 rok) • Zkoumání a manipulace s předměty v rámci pohybu a všech smyslů • Strkání do úst, házení, třesení • 2. Předstíravá hra (okolo 2 let) • Využití předmětu k jejich obvyklému účelu, ale v předstírané kapacitě • Hřebínek pro panenku používá pro sebe, je orientováno na své tělo • 3. Reorientace k objektům (později okolo 2 let) • Dítě zaměřuje předstíravou hru k jiné hračce či člověku • Užívá lžičku pro panenky ke krmení panenky, hřebínkem pro panenky češe mamince vlasy • Tlačí kočárek • 4. Náhražková předstíravá hra ( 2-3 roky) • Dítě užívá předměty k něčemu jinému než jsou • Krabička je auto • 5. Sociodramatická hra (okolo 5 let) • námětové hry • Děti si hrají na někoho jiného, napodobují rodiče • Hra na doktora, matku, otce • 6. Uvědomění rolí (okolo 6 roku) • Uvědoměle si hraje a ostatním dává role • 7. Hry s pravidly (7-…) • Děti nahrazují dosavadní předstírané hry hrami se stanovenými pravidly • Hry s pravidly mají význam i pro dodržování společenské smlouvy • Postupně dochází k soutěžení u dětí, přechází ve sport Význam hračky • Hračky mají význam pro citovou rovnováhu dítěte • Oblíbená hračka se stává tzv. tranzitní (medvídek, panenka) • Důvěrný vztah, říká ji tajemství, radí se s ní a svěřuje se ji • Mají je pořád u sebe • Pokud dítě hračku kárá nebo bije, je to ukazatel pozorování negativního sociálního chování • Hračka pomáhá se vyrovnat s tíživou situací , uvolnění tenze • Před školní docházkou zvyk vymizí, pokud se ale objeví je to znak, že dítě prochází nějakou duševní tísní • Rodiče by určitě neměli s takovou hračkou manipulovat lze nebo dokonce ji dítěti třeba za trest odebrat Vývoj řeči • Broukání, žvatlání (2-6 měsíců) • Děti vydávají zvuky pro potěšení, není souvislost se zvuky z okolí (ve světě broukají všude stejně) • Dělají to i o samotě (není to společenský jev) • První slabiky (6-9 měsíců) • Děti napodobují zvuky, které dělají dospělí a vypouští ty, které neslyší • Ba, da, ma, ta, … • Rozvoj řeči se odvíjí i od pochvaly okolí • První slovo (okolo 1 roku) • Jednoduché slovo, ba-ba, ta-ta, ma-ma • Rozumí jednoduchým pokynům „ne-ne“ • Jednoduché věty (do 2,5 let) – 200-300 slov • Rozlišuje svou slovní zásobu • Ptá se: „Co je to?“ • Mluví ve větách ( do 3,5 let) • Začíná chápat gramatickou stavbu vět a rozšiřuje slovní zásobu • Ptá se: „Proč?“ • Umí vyprávět (do 4,5 let) • Dokončuje se gramatická stavba vět • Chápe děj a vypravuje • Souvětí, obrovská slovní zásoba (do 6,5 let) – 14 000 slov • Je schopno dlouze o něčem mluvit, • Učí se i výrazy z okolí, kterým nemusí rozumět Sigmund Freud • * 1856 Příbor na Moravě, + 1939 Londýn • Zakladatel psychoanalýzy • Revoluční psychosexuální vývojová teorie • pomocí teorie vysvětluje různé typy psychických poruch a neuróz Psychosexuální vývoj • Název oblasti podle přesunu sexuálního pudu: • 1. Orální stádium (0 - 1 rok) • vytváření vztahu k matce – formou identifikace • Orální fixace – orální charakter • lidé vyžadující zvýšenou péči, pozornost, oporu, závislost na jiných lidech • uspokojení skrze orální oblast – závislosti, cucání prstů, kouření, PPP • 2. Anální stádium (1 - 3 roky) • vytváření vztahu k sobě samému, vlastní činnosti a jejich výsledkům • motivy retence(zadržení) a expulze(vypuzení) – nejen ve vztahu k exkrementům • učení schopnosti sebekontroly – vytváří se superego • Anální fixace – anální charakter • lidé lpí na majetku, penězích, hromadění, šetrnost až lakota, tvrdohlavost, autoritativnost, sobectví • v dospělosti až OCD, chorobné hromadění Psychosexuální vývoj • 3. Falické stádium (3 – 5 let) • vytváření vztahu k opačnému pohlaví a vlastní identity • Oidipův a Elektřin komplex (podle Junga) – řešení je identifikace s rodičem stejného pohlaví • „závislost na penisu“? – nebylo prokázáno, spíše ženy jsou více spokojenější se svým tělem než muži • Falický charakter - falická fixace • preference a zvýšená závislost syna na matce či dcery na otci • 4. Latentní stádium (6 -12 let) • nedochází k manifestaci libida • mozek – „oblast slasti“ • latentní charakter – vyřešení komplexů a identifikace s rodičem stejného pohlaví • 5. Genitální stádium (12 – 21 let) • genitálie – oblast slasti Psychosexuální vývoj • 5. Genitální stádium (12 – 21 let) • genitálie – oblast slasti • genitální charakter • lidé biologicky a psychicky zralí pokud: • plně vyřešili svůj Oidipův (Elektřin) komplex • překonali pregenitální ambivalenci • na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu Erik Erikson • * 1902, + 1994 • Prožíval krizi identity • Navrhl 8 vývojových stádií identity • Revize Freudových stádií • Každé stádium má určitý typ krize • Vyřešení posouvá ego, které získá „ctnost“ • Jinak pocit méněcennosti Vývoj identity • 1. základní důvěra x základní nedůvěra (0 - 1 rok) • Ctnost: naděje • Vznik nejtěžších patologií • Existencionální otázka: Mohu důvěřovat světu? • 2. autonomie x stud (1 - 3 let) • Ctnost: vůle • Vznik pochybností a stud (stydím se sám za sebe) • Existencionální otázka: Je v pořádku jaký jsem? • 3. iniciativa x vina (3 - 5 let) • Ctnost: účelnost • Vznik pocitu viny (udělal jsem něco špatného, co se dá napravit) • Existencionální otázka: Je v pořádku to, co dělám? • 4. snaživost x méněcennost (6-12 let) • Ctnost: kompetence • Vznik pocitu nedostatečnosti • Existencionální otázka: Mohu být přínosem ve světe lidí a věcí? • 5. identita x konfuze rolí (12-20 let) • Ctnost: věrnost • Vznik vnitřního chaosu • Existencionální otázka: Kdo jsem? Čím mohu být? • 6. intimita x izolace (20-30 let) • Ctnost: láska • Vznik izolace sebe samého • Existencionální otázka: Mohu milovat? • 7. generativita x stagnace (30-60) • Ctnost: péče • Vznik stagnace a uzavření • Existencionální otázka: Mohu se ohlédnout za životem? • 8. integrita x zoufalství (60-+) • Ctnost: moudrost • Vznik chorobného strachu ze smrti • Existencionální otázka: Bylo v pořádku jaký jsem byl? Jean Piaget • * 1896, + 1980 • Švýcar, biolog • Teorie na základě pozorování svých 3 dětí • Také teorie vývoje morálního usuzování • Ontogeneze kognitivního vývoje • Vývoj způsobu, jakým člověk v průběhu svého života poznává a jak pracuje se získanými informacemi • 4 hlavní stádia Kognitivní vývoj • 1. senzomotorické stádium (0 – 18-24 měsíců) • Uvědomování si počitků z vnějšího i vnitřního prostředí, pouze „tady a teď“ • Ke konci stálost objektu • 2. předoperační stádium (2 - 7 let) • Uvažuje o předmětech jako symbolických pojmech a používá fantazijní prvky hry • Ke konci stálost počtu, objemu • 3. stádium konkrétních operací (7 – 12 let) • Operace se symboly konkrétních předmětů • Ke konci schopnost abstrakce • 4. stádium formálních operací (12 let a výše) • Schopnost abstraktního myšlení, vytváření hypotéz Piagetovy pokusy • https://www.youtube.com/watch?v=TRF27F2bn-A Lawrence Kohlberg • *1927, +1987 • Koncept morálního vývoje • Vycházel z Piageta • Ověřoval pomocí hypotetických dilemat • 7 stádií a 3 úrovně Morální vývoj: • 0. předmorální stádium – rozlišování libého (zábava) a nelibého (bolest) • I. Úroveň prekonvenční morálky (předškolní věk) • 1. stádium – orientace na poslušnost a vyhnutí se trestu • 2. stádium – orientace na odměnu, dodržení pravidel pouze v os. zájmu • II. Úroveň konvenční morálky (školní věk) • 3. stupeň – orientace na to být „hodným dítětem“, dobré je to, co se ode mě očekává a vyhnout se nesouhlasu • 4. stupeň – orientace na autoritu, právo a řád, vyhýbání se pocitu viny za nedodržení • III. Úroveň – postkonvenční morálky (dospělost) • 5. orientace na společenskou smlouvu – principy obecně uznávané jako důležité pro všeobecný prospěch, k přesunu dochází ve 30 letech • 6. orientace na (samostatně zvolené) univerzální etické principy, spravedlnost, důstojnost, rovnost; tohoto stádia dosáhne asi jen 15% lidí • 7. náboženské stádium – mystické, jde o tzv. kosmické vědomí jednotu s vesmírem či s Bohem • Kritika • Studie vznikla pouze po rozhovoru s muži, ženy dosahují podle ní stádia vždy nižší než muž (obvykle 3. st. a muž 4. st.) –> ženy nejsou méně morální, ale kladou vyšší důraz na sociální aspekt situace a potřeby ostatních • Krebs – ať při testu vykazujeme jakoukoliv úroveň, ve skutečnosti často jednáme podle úrovně nižší Heinzovo dilema • V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2 000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny své známé, aby si půjčil peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1 000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá, a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze.“ Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást. Určení morálního stádia • 1. stádium (poslušnost): Heinz neměl ukrást lék, protože následkem toho by byl uvězněn • 2. stádium (osobní zájem): Heinz měl ukrást lék, protože pak by byl mnohem šťastnější, kdyby zachránil svou ženu, i kdyby byl odsouzen do vězení • 3. stádium (hodné dítě): Heinz měl ukrást lék, protože to jeho žena očekávala. • 4. stádium (zákon): Heinz neměl ukrást lék, protože zákon zakazuje krást • 5. stádium (společenská smlouva, lidská práva): Heinz měl ukrást lék, protože každý má právo na život, bez ohledu na zákon. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože vědec má právo na kompenzaci za své úsilí. • 6. stádium (univerzální etika, individuální svědomí): Heinz měl ukrást lék, protože zachránit lidský život je základnější hodnota než právo jiné osoby na majetek. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože tak porušil zlaté pravidlo cti a respektu.