Protokol č.1 Jméno:
1
Anatomie a fyziologie člověka 2 Mgr. Martina Jančová, Ph.D.
SOUSTAVA KOŽNÍ A JEJÍ DERIVÁTY
ÚVOD
Kůže (mnohovrstevný dlaždicový epitel, škára a podkoží) tvoří styčnou plochu mezi vlastními tkáněmi těla člověka a
zevním prostředím. Je anatomicky i funkčně složitým systémem. Je orgánem hmatu, vnímání tepla, bolesti a svědění.
Funkce potních žláz je regulátorem celkové tělesné teploty. Svou tukovou vrstvou je mechanickým a tepelným
„polštářem“ stejně jako energetickým rezervoárem. Je významným orgánem imunitního systému a filtrem UV záření.
Následující jednoduché testy dávají obraz o základních fyziologických charakteristikách kůže.
1) Test kyselosti kůže – Burgkhardtova zkouška alkalirezistence
Fyziologická hranice povrchového kožního filmu se pohybují v rozmezí 4,5-5,5 pH. Tyto hodnoty jsou běžné u dospělé
populace; u dětí je charakteristický posun na alkalickou stranu (pH nad 6,0), který se může projevit sníženou
odolností vůči bakteriálním, virovým a houbovým onemocněním.
Pomůcky: roztok 0,5% NaOH, podložní sklíčko.
Postup: 1) Na palmární stranu předloktí kápneme 0,5% NaOH a překryjeme podložním sklíčkem.
2) Po 10 min. odečítáme.
3) Pokud nenastala reakce (zčervenání, tvorba pupínků, nepříjemný pocit napětí, pálení či svědění)
odsajeme zbývající roztok a na stejném místě celý postup ještě dvakrát opakujeme.
4) vznik výše popsaných projevů podráždění, v kterékoli fázi vyšetření, považujeme za pozitivní
výsledek zkoušky a kožní povrch hodnotíme jako nedostatečně kyselý (při posuzování pracovního
zařazení těmto jedincům nedoporučujeme zaměstnání v provozech s výraznou expozicí teplu,
sladkosti či alkáliím).
2) Obraz reaktivity kožních cév – dermografismus
Pomůcky: tupý předmět (tužka, pero, lékařská špachtle).
Postup: 1) Tupým hrotem přejedeme mírným tlakem 2-3krát po kůži zad
2) 2 minuty počkejte.
Zhodnocení:
o Při červeném (dilatačním) dermografismu, který je fyziologickou odpovědí, po mírném okamžitém
zbělení nastává dlouhodobé zčervenání, které přetrvává několik minut až hodin.I. stupeň: lehké
zčervenání se objeví pomalu, až za několik minut a je jen tam, kde se tyčinka dotýká kůže. Mizí
poměrně rychle.
o II. stupeň: zčervenání se objeví brzy po podráždění, červeň je výrazná a déle se udrží. Čáry jsou širší,
než bylo místo dotyku.
o III. stupeň: stejné příznaky jako u II. stupně, ale červené čáry ještě poněkud vystoupí nad kožní
povrch. Je to způsobeno mocným prokrvením kožních vlásečnic.
o Ještě vyšší, vzácné stupně dermografie se vyznačují velmi širokými červenými liniemi, jejichž osové
pásmo je bledší než okraje, jako by se linie rozdvojovala.
• Při bílém (konstrikčním) dermografismu, typickém pro onemocnění nazývaném atopický ekzém, se první
lehce bělavý proužek způsobený oděrem stratum corneum disjunctum (nejsvrchnější vrstva pokožky,
která se odlupuje) mění v trvalejší problednutí, které se jen pozvolna dostává do původní barvy kůže.
• Třetím typem dermografismu je dermografismus plastický, pravidelně se vyskytující u kontaktní kopřivky.
Vzhledem k charakteru reaktivity kožních cév se také nazývá transsudační (tekutina z krve proniká do tkání).
V místě komprese kůže se záhy objevuje mírné vyvýšení.
3) Zkouška reaktivity potních žláz – Minorova zkouška
Úvod
Potní žlázy obecně dělíme na dvě skupiny: termoregulační, které jsou difúzně rozložené po kožním povrchu a
ovlivnitelné zvýšením tělesné teploty a potní žlázy reagující na emoční podněty (apokrinní). Ty jsou rozloženy na
určitých místech: na flexorových stranách rukou – zvláště na dlaních, na ploskách nohou a v podpaží. Někdy jsou za
třetí skupinu potních žláz uváděny ještě tzv. gustatorní potní žlázy, rozložené v oblasti čela a zvyšující svou činnost
v závislosti na požití silně kořeněných jídel a nápojů.
Pomůcky: jodová tinktura, škrob
Postup: Klasická Minorova zkouška je prováděna celotělově. Pro orientační vyšetření reaktivity potních žláz stačí
vyšetření na dlaních rukou.
1) na kůži nejprve aplikujeme jodovou tinkturu v rozsahu cca 4x4 cm, počkáme a zaschne,
2) po uschnutí zaprášíme místo škrobem (amylum tritici),
3) poté vyvoláme zvýšené pocení vypitím 250 ml horkého čaje.
Zhodnocení: Jako odpověď potních žláz hodnotíme zmodrání až zčernání místa na základě chemické reakce mezi
sekretem potních žláz, jodem a škrobem (komponenty potu usnadňující reakci jod-škrob). Obecně hodnotíme stupeň
a rozsah barevných změn.
(Zkouška má význam u nemocí s možným poškozením nebo jen sníženou funkcí potních žláz, jako je např. výše uvedený atopický
ekzém, traumatické poškození sympatické inervace nebo celková závažná onemocnění (mucoviscidosa).
V pracovní skupině studentů můžeme najít jedince s vegetativní labilitou a velmi silnou reakcí ve stupni i rozsahu
pocení a jedince s reakcí mírnou, okrskovitou, koncentrovanou v rýhách dlaní.
KOŽNÍ ČIDLA
Citlivost kůže, jednoho z pěti smyslů člověka, není všude stejná, nýbrž je soustředěna do drobných, hustě
seskupených bodů, mezi nimiž jsou oblasti necitlivé. Pro základní modality kožního smyslu – dotekovou, bolestivou,
chladovou a tepelnou citlivost – lze najít při bodovém dráždění kožního povrchu zvláštní citlivá místa, o nichž se dříve
soudilo, že odpovídají určitým histologickým útvarům (tělíska Meissnerova, volná nervová zakončení, tělíska
Krauseova, Ruffiniho aj.). O bodovém rozložení kožní citlivosti se lze snadno přesvědčit následujícími pokusy.
1) Body tepelné a chladové
Pomůcky: pero, chladový estesiometr, ohřátý estesiometr (v našem případě kovová tuha do pera).
Postup: 1) Na hřbetu ruky zakreslete perem čtvereček 10x10 mm.
2) chladovým estesiometrem (vychlazenou tuhou), testujte pravidelně vyznačenou plochu, abyste
nevynechali žádné místo.
3) Můžete pozorovat, že pocit chladu vnímáte jen v určitých bodech kůže a že mimo tyto body je
kůže pro chlad necitlivá. Označte tyto body na kůži.
4) Podobně stanovte tepelné body, s ohřátým estesiometrem (tuhou), tepelné body vyznačte jinou
barvou.
5) Body tepelné a snadněji chladové lze podráždit i inadekvátními podněty. Dotknete-li se hrotem
jehly některého zakresleného chladového bodu – vyvolá se nikoliv pocit dotyku, nýbrž chladu. Někdy
se nám podaří vyvolat pocit chladu podrážděním chladového bodu ohřátým estesiometrem –
„paradoxní vnímání teploty“.
2) Body tlakové a bolestivé
Postup: 1) na jiném místě hřbetu ruky vyznačíme opět čtvereček 10x10mm. Štětinovým estesiometrem se
dotýkáme pravidelně jednoho bodu za druhým, abychom z celé plochy žádný bod nevynechali.
2) zjistíme, že pocit dotyku vnímáme jen v některých bodech kožního povrchu, ostatní plocha je na
dotyk nevnímavá. Tyto body jsou umístěny zejména v blízkosti kožních chloupků.
3) na jiných místech máme při dotyku štětičkou pocit bodavý – tedy bolestivý. K vyhledání
bolestivých bodů je lépe použít obyčejné jehly, jejímž hrotem velmi jemně bodáme do kůže.
Vnímání bolesti je také soustředěno do určitých bodů, mezi nimiž je oblast kůže analgetická.
3) Simultánní (současný) prostorový práh
Pomůcky: kružítkový estesiometr s milimetrovou stupnicí, udávající vzdálenost koncových bodů, kterými se
dotýkáme kůže (v našem případě dvě odpichovátka a pravítko, plastové posuvné měřidlo).
Postup: 1) Pokus provádějí dvě osoby, zkoušející se dotýká estesiometrem kůže vyšetřované osoby, která má
zavřené oči.
2) zmenšuje postupně vzdálenost mezi oběma body a dotýká se střídavě jedním nebo oběma body.
3) vyšetřovaná osoba při každém dotyku hlásí, zda vnímala dotyk jedním či dvěma body.
Hodnocení: Se snižující se vzdáleností obou bodů pozorujeme, že od určité hranice vyšetřovaná osoba nedovede
rozlišit dotyk jednoho od dotyku dvou bodů. Nejmenší vzdálenost, ve které takto dovedeme rozlišit dva současně se
dotýkající body, je tzv. prostorový simultánní (tj. současný) práh. Je v různých oblastech kůže různý, nejmenší na
jazyku, největší na šíji.
4) Určete prostorový simultánní bod v těchto oblastech kožního povrchu: hřbet ruky, dlaň, bříško prstu, horní hrana
předloktí, šíje.
DERMATOGLYFIKA
Při pohledu na ruku člověka z dlaňové strany jsou vidět dvojí útvary. Je to jemný a složitý reliéf drobných čar,
označovaných jako papilární linie, a význačná kresba dlaňových rýh. Zkoumáním papilárních linií se zabývá
dermatoglyfika (zvaná též daktyloskopie). Tento obor se uplatnil ve forenzní antropologii při řešení sporů o otcovství
(paternitní zkoušky) a v kriminalistice při identifikaci osob.Dlaňové rýhy měly význam v kdysi oblíbené chiromantii
(předvídání budoucnosti z ruky). V anatomii jsou důležité pro svůj vztah k cévním oblastem. Vzhledem k jejich funkci
při ohýbání ruky se nazývají též rýhy flekční. Cheiroskopie = nauka o útvarech papilárních linií na dlaních.
Dlaň (palma manus) má na okrajích dva svalové valy: na straně palcové thenar a na straně malíkové hypothenar.
Mezi nimi je vkleslá vlastní dlaň. Kůže nad ní je tlustá a neposunlivá, bez mazových žlázek. Jsou zde vyvinuty jen potní
žlázky. Nápadná je kresba dlaňových rýh. Je to linea vitalis seu Veneris (čára života), která obkružuje thenar. Linea
cephalica seu naturalis (čára hlavy) jde středem dlaně napříč. Linea mensalis (čára srdce) je v podstatě souběžná
s předchozí. Čtvrtá rýha (čára osudu) je nekonstantní a probíhá ve střední části od linea mensalis k linea cephalica.
Tím vznikne z hlavních čar na dlani písmeno M. Tvrdí se, že s prostředkem linea cephalica se zhruba shoduje tepenný
oblouk, probíhající pod povrchem dlaně.
Papilární linie na prstech (palmární na dlaních a plantární na ploskách) se odvozují od hmatových papil ve škáře.
Tvoří obrazce zvané dermatoglyfy. Tyto obrazce jsou pro jedince charakteristické a dědičné. Tyto pokožkové lišty
souvisí s hmatovou funkcí.
Zákonitosti při tvorbě papilárních linií
1) Na světě nejsou dva jedinci, kteří by měli shodné obrazce papilárních linií. I když máme k dispozici pro popis
posledního článku prstu pouze 20 charakteristických znaků, může se jejich kombinacemi vytvořit 64 mld.
variant. Výskyt dvou zcela shodných kreseb u různých osob je vysoce nepravděpodobný.
2) Obrazce papilárních linií zůstávají po celý život člověka prakticky neměnné. Pouze ve vysokém věku mohou
být narušeny vráskami nebo vrásečkami stárnoucí kůže.
3) Papilární linie jsou relativně neodstranitelné, spálením, seříznutím či sedřením je nelze odstranit – leda by
musela být odstraněna i zárodečná vrstva kůže.
1) Snímání otisků prstů
Pomůcky: tiskařská čerň, pryžový váleček, skleněné desky, bílý papír, dvě skleněné lahve, lupa, jehla
Postup:
1) na skleněnou desku naneseme trochu tiskařské černi a pryžovým válečkem rozválcujeme do velmi tenké
vrstvy (mělo by být možno přes ni číst novinový text),
2) na druhé sklo položte list bílého papíru označený jménem vyšetřovaného a písmenem L nebo P (levá nebo
pravá ruka),
3) skleněné desky položte vedle sebe na kraj stolu, prsty otiskujeme valivým pohybem na kraj papíru podél
delší stranu listu.
4) nejdříve se snímá otisk palce, pak ukazováku a dalších prstů až k malíku. Vyšetřovaný sevře ruku volně v pěst.
Vyšetřující jednou rukou vede otiskovaný prst, druhou pomáhá vyšetřovanému udržet ostatní prsty ve flexi,
zejména při otiskování čtvrtého prstu. Tlak prstu na začerněnou desku i na papír určuje vyšetřující.
Vyšetřovaný nemá sám aktivně přitlačovat. Silným tlakem se otisky rozmazávají.
5) vyšetřující vede prst při očerňování a i při otiskování zcela stejným způsobem: celou konvexitu prstového
bříška převalí po podložce zleva doprava, nikdy ne zpátky! Pokud je první otisk nečitelný, otiskneme prst
ještě jednou.
6) vyšetřující označí otisky prstů čísly a ihned se lupou přesvědčí, jsou-li dost zřetelné nebo je-li nutno některý
prst otisknout znovu. Ve směru proximálním musí otisk sahat až na flekční rýhu poslední falangy. Prsty se
číslují takto: 1 – palec, 2 – ukazovák, 3 – prostředník, 4 – prsteník, 5 – malík.
2) Snímání otisků dlaně
1) Otisky dlaně provádíme tak, že nejprve rozetřeme barvu na lahev. Otisk provedeme na střed papíru, na němž
máme otisky prstů příslušné ruky.
2) Proband převalí celou ruku přes lahev (dlaň i prsty), musí držet prsty natažené, ale současně musí být ruka
uvolněná, aby se celý terén dokonale otisknul.
3) Potom ovineme papír na láhev a valivým pohybem přes papír celou ruku otiskneme. Při pohybu ruky po válci
na hřbet ruky mírně tlačíme, aby byl otisk dokonalý.
4) Okamžitě po zhotovení každého otisku zkontrolujeme, zda je otisk otisknut kompletně. V případě neúspěchu
postup opakujeme.
HODNOCENÍ OTISKŮ PRSTŮ:
Každý otisk prstu má svou kvalitativní i kvantitativní charakteristiku.
Kvalitativní charakteristika je dána tvarem hlavního vzoru, který papilární linie tvoří na středu otisku. Nejvýznamnější
hlavní vzory jsou: smyčka, oblouček, závit neboli vír. Vedlejším vzorem je triradius (rozběhnutí tří linií z jednoho místa.
Smyčka otevřená ve směru radiálním se nazývá smyčka radiální a má vedlejší vzor na straně ulnární. Oblouček je buď
plochý, střechovitý, nebo stromovitý. Jeho kvantitativní charakteristika se rovná nule, protože nemá vedlejší vzor nebo
vedlejší vzor leží na vzoru hlavním. Závit a dvojsmyčka mají vedlejší vzory dva. Mají tedy také dvě kvantitativní
charakteristiky: ulnární a radiální.
Monomorfní ruce
• Stupeň nejvyšší symetrie.
• Vznikají v případě, kdy se na obou rukou a na stejných prstech a ve stejném pořadí vyskytují stejné vzory.
Typy vzorů na prstech
Typy vzorů – základní (A, W, L – Lu
a Lr
) a odvozené – TL, CP, LP, At
)
A) základní
B) odvozené útvary
Centrální jádro(CP) Dvojklička (TL) Stanový oblouček (At
)
Klička, loop L - radiální: papilární
línie tvoří kličku, která
vede vlevo. Vpravo od středu
kličky se nachází delta. Mezi
deltou a středem musí být
nejméně jedna početatelná probíhající
línie
Arch, oblouček A:
papilární línie tvoří
jednoduché
oblouky. Obrazec
neobsahuje žádné
delty.
Whoorl, vír W: - papilární
línie tvoří kruhové, oválné,
spirálové, dvojkličkové
obrazce a obsahují
nejméně dvě delty s
nejméně jednou
počitatelnou samostanou
línií.
Klička, loop L ulnární:
- papilární
línie tvoří kličku,
která vede pravo.
Vlevo od středu kličky
se nachází delta. Mezi
deltou a středem
musí být nejméně
jedna početatelná probíhající
línie
Kvantitativní charakteristiku určuje počet linií protínajících spojnici středu hlavního vzoru se vzorem vedlejším, který
leží proximálněji.
Pro kriminalistickou identifikaci mají největší význam drobné detaily tzv. markanty nebo minucie, jako je přerušování
linií, ostrůvkovitost, splývání a rozdvojování. Právě tyto detaily jsou pro každého charakteristické a v tom smyslu
platí, že neexistují dva zcela stejné otisky. Naproti tomu kvalitativní a kvantitativní charakteristiky se dědičně
přenášejí.
Markanty:
Pokud byla odstraněna, nebo zničena zárodečná vrstva kůže,
vznikla po zhojení jizva (jizevnatá tkáň), která neobsahovala
žádné papilární linie.
Kvalitativní hodnocení:
Při kvalitativní hodnocení otisků se hodnotí útvary na prstech ruky.
Kvantitativní hodnocení:
Při kvantitativním hodnocení vzorů na prstech se počítá počet linií od triradiového bodu do středu vzoru. Celkový
počet papilárních linií na všech 10 prstech jedince se označuje jako TFRC (total finger ridge count).
HODNOCENÍ OTISKŮ DLANÍ
Na dlaních se zjišťuje počet linií mezi triradii interdigitálních
prostorů, mezi triradii a - b, b - c, c - d. Rovněž sčítáme celkový
počet linií mezi triradii a - d. Celkový počet linií na obou rukou
můžeme analogicky jako na prstech ruky označit Ta-dRC (Total a-d
ridge count).
Vymezení jednotlivých oblastí a směrů na dlaních člověka.
- digitální triradia - a,b,c,d,
- interdigitální prostor – I., II., III., IV.
- thenar, hypothenar,
- karpálni triradia - jednotlivé formy - t, t´, t´´
Útvary na dlaních:
a) hodnocení flekčních rýh – ohybové flekční rýhy
Radiální longitudinálni rýha (plica flexoria pollicis) – tzn. čára
života
Proximální transverzální rýha (plica flexoria transversa
proximalis) – tzn. čára hlavy
Distální transverzální rýha (plica flexoria transversa distalis) – tzn.
čára srdce
b) dlaňová formule – zobrazení linií, které vychází z jednotlivých digitálních triradií a jejich zakončení
Dlaňové formule obsahuje pořadí linií: d, c, b, a , čísla udávají prostor, kde tyto linie končí, dále útvary jednotlivých
interdigitálních prostorů, tenaru a hypotenaru.
Př. nejčastější daňové formule:
7. 9. 5. 4. t 0. 0/Lr
. 0. 0. 0
D. C. B. A.
umístění axiálního triradiu: t, t', t",
přítomnost útvarů thenaru a hypothenaru
/přítomnost útvarů jednotlivých
interdigitálních prostorů (IV., III., II., I.)
Použitá literatura a prameny:
Hajn, V. (1996): Antropologie II. Olomouc.
Nováková, Z., Roman, R. a kol. (2009): Praktická cvičení z fyziologie. LF MU Brno.
Suchý, J., Machová J. (1966): Praktická cvičení ze somatologie a antropologie pro pedagogické fakulty. SPN Praha.
Jelínek J., Zicháček V. (2007): Biologie pro gymnázia. Nakl. Olomouc.
http://krimi-spk.sweb.cz; http://sk.wikipedia.org/wiki/Daktyloskopia; http://palmistryreport.wordpress.com/2010/02/02/dermatoglyphics-
introduction-to-the-patterns-in-the-skin-ridges-of-the-human-hand/
Protokol č.1 Jméno:
Anatomie a fyziologie člověka 2 Mgr. Martina Jančová, Ph.D.
ZÁZNAMOVÝ LIST
1) Test kyselosti kůže – Burgkhardtova zkouška alkalirezistence
Zhodnoťte výsledky zkoušky – pozitivní či negativní – v závislosti na iritační reakci (podráždění kůže):
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
2) Obraz reaktivity kožních cév – dermografismus
Popište, co jste sledovali a o který typ dermografismu se jedná u Vámi vyšetřované osoby:
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
3) Zkouška reaktivity potních žláz –
Minorova zkouška
Zakreslete tvar a rozsah ložiska; barevně se
pokuste odlišit jednotlivé plošky, které jsou
obrazem aktivity a četnosti potních žláz.
KOŽNÍ ČIDLA
1) Body tepelné a chladové
Překreslete zobrazené pole do protokolu ve zvětšeném měřítku. Kolik bodů tepelných a chladových připadá
v dané oblasti na 1cm2. Porovnejte s fyziologickými hodnotami a okomentujte:
Fyziologické hodnoty: chladové : tepelné body = 13:2
……………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………….
2) Body tlakové a bolestivé
Překreslete pole s vyznačením bodů tlakového a bolestivého vnímání do protokolu:
Fyziologické hodnoty: dotykové 25, bolestivé individuální (50 až 200)
………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………….
3) Simultánní (současný) prostorový práh
Zapište do tabulky výsledky měření:
Prostorový simultánní práh
(v mm)
Hřbet ruky
Dlaň
Bříško prstu
Horní hrana předloktí
Šíje
DERMATOGLYFIKA
1) Zapište, které typy vzorů vidíte na prstech vyšetřovaného (NÁZEV + ZNAČKA):
1. …………………………………………………………………………………………
2. …………………………………………………………………………………………
3. …………………………………………………………………………………………
4.………………………………………………………………………………………….
5.………………………………………………………………………………………….
2) Stanovte typ uspořádání flekčních rýh (DLE NÁKRESŮ, KTERÝ NEJLÉPE ODPOVÍDÁ VAŠÍ KRESBĚ):
3) Napište dlaňovou formuli podle otisku vyšetřovaného:
. . . . t . . / . . . .
Vlastní slohový závěr praktických cvičení: