Přístup k různým jazykovým úrovním a fázím integrace
ÚVOD
Pro podporu integrace cizinců i jejich dalšího vzdělávání je důležitý rychlý, efektivní a úsporný způsob hodnocení jejich jazykových znalostí v češtině. V rámci výuky češtiny je potřebné rozpoznat, jaká je jejich stávající jazyková úroveň, jaké typy a úrovně jazykových kursů jim pro účely dalšího jazykového vzdělávání doporučit, na které jazykové zkoušky je v rámci zvyšování jejich kvalifikace orientovat. V rámci podpory zaměstnávání cizinců je potřeba znát poměrně podrobně jejich tzv. „jazykový profil“ v češtině. O jazykových znalostech dostatečně spolehlivě nevypovídá ani doba strávená pobytem v České republice ani absolvování různých kursů češtiny. Jazykové znalosti každého jedince jsou z tohoto hlediska „individuální“. Vzhledem k uvedeným okolnostem je důležité jednak tyto jedince konkrétně testovat a určit jejich jazykovou úroveň v češtině, jednak vypracovat obecnější zásady diagnostiky, které by mohly být uplatněny v další práci s těmito jedinci.
ZÁSADY
Při hodnocení jazykových znalostí je důležité nejdříve vymezit, z jakého úhlu pohledu k jazykovému materiálu přistupovat. Způsoby hodnocení jazykových znalostí vždy totiž odrážejí představu, která v dané chvíli existuje o jazyku a jeho užívání. V současné době převažuje hodnocení jazykových znalostí z hlediska jejich uplatnění v komunikaci. Výsledkem dlouhodobého teoretického úsilí poskytnout společnou platformu výuce cizího jazyka a hodnocení stupně jeho zvládnutí se stala práce SERR. Zmíněný materiál má poskytovat „obecný základ pro vypracování jazykových sylabů, zkoušek a učebnic v jednotlivých členských zemích Rady Evropy“. V úplnosti by měl popisovat, co se musí uživatelé jazyka naučit, aby mohli určitý jazyk využívat ke komunikaci, jaké znalosti a dovednosti by se u nich měly rozvíjet. Velkým přínosem je definování jednotlivých úrovní nebo stupňů, jichž ti, kteří jazyk užívají, dosahují při jeho osvojování, čímž umožňuje měřit pokrok dosažený jednotlivými osobami v každém z vývojových stádií učení se jazyku. Dále by měl SERR poskytovat soubor objektivních kritérií pro popis jazykové kompetence jednotlivých osob, měl by usnadnit vzájemné uznávání kvalifikačních osvědčení získaných v různých studijních zařízeních na území Rady Evropy a měl by napomoci pracovní mobilitě v rámci členských zemí.
DOPLŇUJÍCÍ MATERIÁL
Specifikace testování viz diagnostická příručka: Diagnostika úrovně znalosti českého jazyka, 2007.
LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE
CVEJNOVÁ, Jitka, Iva PAPÍRNÍKOVÁ a Dominika BENEŠOVÁ GRUNTOVÁ: Diagnostika úrovně znalosti českého jazyka. Praha: Centrum pro integraci cizinců, o.s. 2007.
KOSTELECKÁ, Yvona. Žáci-cizinci v základních školách: fakta, analýzy, diagnostika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7290-630-7. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/kostelecka_zaci-cizinci_v_zakladnich_skolach.pdf
MILANOVIC, Michael: a kol: Language examining and test development / Èvaluation de compétences en langues et conception de tests, Division des Politiques Linguistiques, Strasbourg 2002
Prahová úroveň - čeština jako cizí jazyk, Council of Europe, 2001
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Univerzita Palackého, Olomouc 2002 Threshold Level 1990, Cambridge University Press, Cambridge 1990
UNDERHILL, A: Testing spoken language, Cambridge 1987 Úroveň B2 – čeština jako cizí jazyk, MŠMT, 2005
Ústní zkoušky z cizích jazyků (a z češtiny pro cizince), ÚJOP UK, Praha 2006
http://ujop.cuni.cz/upload/stories/vtc/konference/UJOP_2008_konference_sbornik.pdf