• 1773 Hudlice u Berouna – 1847 Praha
• filolog, lexikograf, spisovatel, překladatel, vůdčí osobnost NO
• syn ševce
• gymnázium Beroun, Praha -> studia filozofie a práv na UK
• 1799 – profesor na gymnáziu v Litoměřicích
• 1815 – ředitel Akademického gymnázia, děkan FF UK
• manželka Johanna Světecká z Černčic 
• pohřben na Olšanských hřbitovech
• podporovat tvorbu neologismů a sám se na ní podílel
• počeštil odbornou terminologii a snažil se nahrazovat německá slova českými
• zásady:
• obnova zapomenutých staročeských slov
• přejímání slov z lidových dialektů a z jiných slovanských jazyků
• tvoření nových slov odvozováním a skládáním
• doslovné překládání (kalkování)
• psal česky

Dílo 

• Jungmannova družina – shromáždil kolem sebe skupinu vědců, spisovatelů a mladých básníků: F. Palacký, J. E. Purkyně, F. L. Čelakovský…; apolečně založili Sbor k vědeckému vzdělávání řeči a literatury české
• zasloužil se o založení prvního českého vědeckého časopisu – Krok
• 1806 – Dvojí rozmlouvání o jazyku českém – dvě statě ve kterých je obsažen budoucí program Jungmannovy školy; v díle rozmlouvá současný Čech a Němec s Čechem z veleslavínské doby – ostře kritizuje češtinu své doby a vyzdvihuje češtinu veleslavínskou; objevuje se myšlenka, že Čech není každý obyvatel této země, ale jen ten, kdo mluví česky
• 1806 – Oldřich a Božena 
• 1820 – Slovesnost aneb sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu k prospěchu vlastenecké mládeže od Josefa Jungmanna – teorie literatury, líčí zde bohatství české literatury; pomůcka k výuce české literatury a jazyka
  • 1. část: teorie literatury, poetika (teoretický výklad, uvádí českou terminologii)
  • 2. část: antologie textů (rozsáhlá, překlady i původní díla)
• 1825 – Historie literatury české (aneb soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícenství a jazyka)
• pětidílný Slovník česko-německý 
• obhajoval pravost rukopisů ve sporu o RKZ, možná účast na jejich sepsání
• překlady do češtiny (z Aj, Fj, Nj, Rj, Lj, Řj), tvorba heslářů – z němčiny, francouzštiny, angličtiny
  

Slovník česko-německý

• 1834-1839
• 5 dílů, abecedně řazen
• pracoval na něm již od zač. 19. století (1815) 
• výkladový slovník, české významy, německé ekvivalenty 
• postupně publikovaný po svazcích za pomoci Jungmannovy školy
• jedno z vrcholných děl NO
• 120 000 hesel, 4689 stran
• slova nařeční, hovorová, neologismy, vlastní jména, expresivní slova, nová slovní zásoba i zásoba staré češtiny
• zisk Leopoldova řádu
• dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna – 1851 – F. L. Čelakovský 

Jungmannovci a jejich program 

• obohacení a uzákonění spisovného jazyka, vypracování básnického a odborného jazyka (J. Jungmann, bratři Presslové, J. E. Purkyně), víra v budoucnost jazyka, národa
• vznik klasické literatury, tvorba náročné poezie (M. Z. Polák, J. Kollár)
• posilování historického vědomí, obdiv k národní minulosti (F. Palacký)  
  
• formulování a propagace slovanské myšlenky, orientované rusofilsky (P. J. Šafařík, J. Kollár, F. Čelakovský)
• orientace na lidové vrstvy, které se národu neodcizily
• úsilí o rovnoprávné začlenění české vědy a kultury do evropského kontextu
• Jungmann kolem sebe seskupoval žáky a spolupracovníky, čímž vytvořil a ovlivnil několik škol