• jazyk tří generací, tj. 50-60 let
• je označována jako dynamická (vyvíjí se)
• je souborem nejrůznějších forem existence češtiny, rozrůzněným funkčně, sociálně, teritoriálně, rozdílně využívaným v různých typech komunikačních situací
• typický je rozvoj spisovného i nespisovného jazyka, velké množství prací o jazyce, rozvoj jazykovědných disciplín, mnoho jazykových příruček
• hlavní tendence: demokratizace a intelektualizace 

• kodifikace spisovného jazyka = zachycení a stanovení normy spisovného jazyka
• jazykový úzus = ustálený způsob užívaní jazykových prostředků, je společností přijímaný 
• úzus → norma → kodifikace 
• kodifikace a příručky → cíle: 
  • Preskriptivní
  • Deskriptivní
• současná kodifikační příručka Pravidla českého pravopisu 
• kodifikace a společnost – některé příručky vnímány jako kodifikační i když nejsou 

Typy příruček

• jazykové slovníky 
  • Příruční slovník jazyka českého: https://bara.ujc.cas.cz/psjc 
  • Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: https://ssjc.ujc.cas.cz/ 
  • Akademický slovník současné češtiny: http://slovnikcestiny.cz/uvod.php 
    
• gramatické příručky
• Příruční mluvnice češtiny 
• Stručná mluvnice česká 
• Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/ 
  

Původ slovní zásoby 

Až 98 % slov v češtině je praslovanského původu – mnoho slov je přejatých z: 

• řečtiny: oblast kultury a vědy (demokracie, parabola)
• němčiny (knedlík, šunka, taška, brýle, mnoho slov i nespisovných – majznout, lajsnout,…)
• polštiny (báje, věda, půvab)
• ruštiny (vzduch, příroda, chrabrý)
• italštiny: oblast hudby (duet, soprán)
• francouzštiny: oblast módy (baret, blůza, manžeta)
• angličtiny: hl. sportovní výrazy (fotbal, hokej, tenis), nyní hlavně z oblasti IT (software, mail,…)
• arabštiny (alkohol, tráva, trafika)
• turečtiny (jogurt, klobouk)
• hindštiny (jóga, džungle)

Periodizace