= snaha kodifikovat a zkulturnit jazyk ve shodě s ideálním modelem "čistého" jazyka

• „čištění“ jazyka; vymycování germanismů, internacionálních výrazů pocházejících z latiny nebo řečtiny (zeměpis – geographia, dušesloví – psychologia)
• orientován zejména na slovní zásobu
• obranná funkce – očišťování mělo zabránit postupnému rozšiřování cizích prvků, které se staly dominantní (Hus)
• s purismem souvisí i vytváření nové české terminologie k nejrůznějším odvětvím 
• počátky již v 15. stol. s Janem Husem v jeho Výkladu desatera (nahradil německé slovo knedlík českým výrazem šiška)
• prolíná se s brusičstvím  

Období humanismu 

•  Důraz na kultivaci spisovného jazyka českého 

Matouš Benešovský

• Kniha slov českých vyložených (1587) 
  • Snaha o odstranění latinských, řeckých a německých prvků 
  • Melantrich = Černovlásek, David = Silruk
  • Logika = slovnice
  • Gramatika = čtenice
  • Dialektika = rozhodnice  

Období baroka

• odpor vůči germanismům a řeckolatinským termínům
• autoři spíše škodili – chtěli dávat důkazy o výrazových schopnostech češtiny, ale neznali slovotvorbu
• neologismy: učna = škola; ohybatelka = deklinace 

Václav Mikuláš Kříž 

• podle něj všechna slova pocházejí ze slovanštiny
• vysvětloval jejich původ: 
  • katedra – gatě drá 
  • akademie – do hájka jdem my 
  • exelenc – čelenec 

Václav Matěj Šteyer

• Výborně dobrý způsob, jak se má po česku psáti neb tisknouti (1668)
  • poučení o otázkách jazykové správnosti
  • dobové tendence – zakončení adjektiv na -ej, protetické -v, diftongizace -ou 

Václav Jan Rosa

• nejznámější purista
• Čechořečnost
  • latinsko-český, ale česká část nesrozumitelná
  • svědectví o vývoji spisovné normy od začátku století 
  • v předmluvě oslava českého jazyka a národa 
  • podrobně zpracovaná slovesa – dělení na imperfekta, iterativa, frekventativa, perfekta
  • nevhodné neologismy – jídatelna, písatelna, kněhotelna
• Thesaurus linguae Bohemicae
  • česko-latinsko-německý slovník 
  • 30-40 tisíc hesel 
  • etymologická hnízda (např.: čich, čilý, čižba, počíhati)
  • pouze v rukopisech 

Jan Václav Pohl

• učitel češtiny císaře Josefa II.
• Navazuje na Rosu v díle Gramatika českého jazyka (1756)
  • pokles úrovně literatury 
  • skokotnosta – taneční mistr 
  • jezna – jídelna
  • vlasoprach – pudr 
  • kněhoschovna – knihovna 

Období národního obrození 

• vymycovány germanismy, ale zejména internacionální termíny, vytvořené většinou z řec. a lat. základů 
• snaha doplnit českou slovní zásobu o chybějící odborné termíny 

Josef Dobrovský

• nová slova
  • utvořena z č. základů a afixů
  • po stránce významové a někdy i slovotvorné imitují řecké, latinské, německé vzory – zejména u odborných termínů, v nichž byly napodobeny cizí složeniny
  • zeměpis – geographia 
  • dušesloví – psychologia 
  • přírodozkum – přírodozpyt 

Josef Jungmann

• zavádí terminologii literatury
• blízko k purismu, odstraňuje novotvary 
• poté postupný návrat k internacionální terminologii (P. Šafařík)