1. Stará čeština

• obnova prostředků básnického jazyka, doplnění terminologie 
• V básnické řeči: celovati (líbati), draha (cesta), chorý (nemocný), vrchoviště (pramen), úkor (újma) 
• Odborný jazyk: doba (forma), přísudek (vazba (slov)) 
• Změna významu 

2. Dialekty (málo)

3. Jiné slovanské jazyky (hodně)

• RJ: blahý, bol, děva, dolina, chlum, jařmo 
• PJ: dostup, dostupný; obřad; vesník (vesničan); výrok; okres; podmět, předmět 

4. Tvoření nových slov (hodně) 

• poznatek, představa, pojem, soustava, věda, předmět, účel, výsledek, záměr 
• mluvnice, nářečí, časování, přídavné jméno, podmět, samohláska, souhláska, popěvek,… 
• Přesnější vyjádření:
  • Cílem x účelem x záměrem 
  • Dlužno x nutno 

5. Kalky 

• více než se komponenty - -pis (-graphia), -věda (lehre), -zpyt (-forschung), -sloví (- logia) 
• Počešťování mezinárodních předpokládalo, hlavně v terminologii
• Složeniny z názvů – poté návrat
• Philisophia – libomudrctví
• Logica – umnice
• Sesthetica – krásověda
• Gramatica – mluvnictví
• Etymologia – slovozpyt
• Další výrazy – poté návrat
  • Bezspojačnost – asyndeton
  • Mnohospojačnost – polysyndeton 
  • Přísada – epitheton 
  • Přenoška – metafora
  • Rovnozvuk – rým
  • Přípěv – refrén 

6. Kolísání v tvoření slov

• savec – savec/kojenec 
• Naturgeschichte → vyjádřeno jako dějepis přírody, přírododěje, přírododějstvo

7. Purismus

• odstranění z ČJ slov přejatých z cizích jazyků, hlavně z NJ