Znaky barokní literatury 

• cesta od hmotného světa k duchovnímu
• využívání výrazně expresivních prostředků (nejlépe se uplatnilo v poezii a dramatu)
• časté protiklady:
• dokonalý bůh X hříšný člověk
• záchrana lidské duše X věcné ztracení 
  
• tělesnost X duchovnost 
  
• časté motivy:
  • strach
  • smrt
  • utrpení
  • hledání jistot (v Bohu a v posmrtném životě v ráji)
• v básnické tvorbě častá:
• synonyma
• složité metafory a antiteze
• do básnického slovníku se dostávají lidové obraty
• literatura poznamenána nucenou rekatolizací
• emigrace před konverzí na katolictví = ovlivnění kultury na více než 250 let
• autoři navazovali na předchozí tradice, znali tvorbu minulosti a cítili se Čechy
• došlo k oživení typických středověkých žánrů jako je legenda, duchovní píseň, epos, reflexivní lyrika, traktát
• obecně: rozvoj homiletiky, písňová tvorba, kancionály, náboženská literatura, postily, latinské školní hry
• rozvoj lidové tvorby
• v českém prostředí chybí žánry spjaté s dvorskými, šlechtickými a patricijskoměšťanským prostředím  

1. Žánry 

• žánrově omezená z nepříznivých politicko-kulturních okolností 
• především náboženská literatura
• kancionály, do kterých byly zařazovány i písně protestantských autorů nebo části starších utrakvistických zpěvníků
• duchovní poezie
• “nebeklíče“ a jiné modlitební knihy
• dějepisná próza 
  

2. Prakticky zaměřené texty 

• mluvnice, kuchařky, kalendáře či hospodářské příručky
• knížky lidového čtení a kramářské tisky
• Pražské poštovské noviny
• překlady a adaptace zahraničních autorů 
  

3. Oficiální katolická tvorba

• Antonín Koniáš sepsal Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, k vykořenění zamykající (seznam zakázaných knih)
• duchovní písně, homiletická literatura
• autoři: Felix Kadlincký, Jan František Beckovský, Antonín Koniáš, Jan Josef Božan 
  

Bedřich Bridel (1619-1680)

•  studoval teologii a filozofii (spolužák Bohuslav Balbín)
• v 18 letech vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova 
  
• řadu svých děl (legendy, duchovní písně a básně) včetně překladů vydal v jezuitské tiskárně v Klementinu, kterou v té době vedl
• jezuitský misionář (východní Čechy)
• překládané texty přizpůsoboval prostému čtenáři – upravoval je, zkracoval, parafrázoval, vypouštěl složitý poznámkový aparát apod. 
• na rozdíl od jiných jezuitů psal česky – používal lidovou slovní zásobu 
• Co Bůh? Člověk? (1658) 
• rozsáhlá básnická skladba
• vrchol české barokní poezie
• srovnání Boží velikosti a vlastní nicotnosti
• Život svatého Ivana, prvního v Čechách poustevníka (1657) - první český poustevník

Adam Michna z Otradovic 

• Česká mariánská muzika 
  • sbírka duchovních písní 
  • skladby o Ježíši, Panně Marii a o umírajících a zemřelých
    

Bohuslav Balbín (1621-1688)

• studium teologie a historie v Praze
• jezuita (kněz)
• uvědomoval si úpadek české kultury a řeči
• byl za svého života pronásledován > zakázáno vyučovat mládež, řádoví kněží ho odsunuli do Klatov
• do smrti působil v Pražském Klementinu
• zabýval se pedagogickou činností a psal učebnice
• psal jen latinsky (humanistická tradice jezuitského dějepisectví)
• Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého (1672) - dílo psané latinsky, 1. obrana češtiny  
  

4. Nekatolická literatura 

• mizivá produkce
• literatura vystavena pronásledování, tresty za přechovávání tzv. kacířské literatury a kázání kacířství
• významnější role = literatura české nekatolické emigrace  
  

Jan Amos Komenský 

•  pocházel z českobratrské rodiny
• po studiích učil na bratrské škole v Přerově
• při pobytu v Lešně Komenský doufal, že se nekatolíci budou moct brzy vrátit do vlasti, proto psal své spisy česky 
  
• v Lešně působil jako pedagog (ředitel farní bratrské školy), duchovní (byl zvolen jedním z biskupů jednoty bratské) a písař
• myšlenkově i literárně na rozhraní dvou epoch:
• filozoficky vycházel z renesance
• barokní rysy (univerzalismus), navazuje na humanismus, ale v různé míře barokní představivost a barokní styl
• alegorická skladba Labyrint světa a ráj srdce vypráví o hledání místa ve světě a cestě k Bohu (1623)
• Didactica magna (Velká didaktika) (1638)
• Brána jazyků otevřená (Janua linguarum reseta) (1631)
• Orbis pictus (Svět v obrazech) (1658)

Jiří Třanovský

Pavel Stránský ze Záp 

5. Tvorba pololidová 

Václav František Kocmánek

• konvertoval ke katolicismu 
• básně o těžkém životě selského lidu, který trpěl válkami, morem, nevolnictvím i robotou (Lamentatio rusticana)
• autor skladeb historických, divadelních her a interludií  

Barokní literární prostředí u nás 

• literatura – nástrojem ideologického útisku a protireformační propagandy
• česká a cizinecká šlechta neměla zájem o české kulturní prostředí
• import cizinecké literatury
• rozvoj latinsky a německy psané literatury na úkor české
• česká literatura upadá kvalitativně i kvantitativně důsledkem zužování autorů česky psané literatury na: 
  • kněží (u katolíků zejména řeholníky)
  • osoby bez vyššího postavení i vzdělání (nižší úředníky, měšťany, venkovské písmáky apod.)
• v literárním prostředí jsou patrné dva proudy:
  • doznívání reformační tradice ve spisech emigrantů (např.: Jana Amose Komenského, Pavla Stránského, Pavla Skály ze Zhoře apod.)
  • domácí literární tvorba je tvořena spisovateli, kteří ještě v pobělohorském kulturním prostředí vyrostli, a proto zachovali souvislost se starší českou literaturou