Historická mluvnice českého jazyka

Humanismus

ve světě se začal objevovat ve 14. století, do českých zemí se dostal vlivem husitských válek v 15. a 16. století
navazuje na středověk a zahajuje novověk
u nás bylo charakteristické usilováním šlechty a měst o vyšší postavení → 1500 Vladislavské zřízení zemské
Reformace – spor protestantské a katolické církve
součástí renesance - její kulturní část
dochází k přehodnocení vztahu k Bohu a k přírodě: teocentrismus (středobodem veškerého bytí je bůh) byl vystřídán antropocentrismem (ostatní jsoucno se vztahuje k člověku)
nově zájem o filozofii, vědu, umění, přírodní vědy
na přelomu 15. a 16. století se do českých zemí začíná z Německa šířit knihtisk (Jan Gutenberg)
umožňoval mnohem více a levně šířit knihy
jiný pohled na vnímání textu
měnil se také jazyk – mnoho prvků je přejato z latiny
rozlišujeme 2 fáze:
- Raný (1471-1526)
  - doba vlády Jiřího z Poděbrad po nástup Jagellonců na
  - Jan Blahoslav, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Augustin Olomoucký, Jan Dubravius
- Vrcholný (1526-1620)
  - nástup Habsburků na trůn do porážky stavovského povstání
  - Bible kralická – první kompletní překlad Bible do češtiny z původních jazyků
  - Kronika česká Václava Hájka z Libočan
  - ve 2. polovině tohoto období se výrazně prosazuje čeština, latina ustupuje do pozadí
dále rozlišujeme humanismus:

zakladatel Blahoslav Hasištejnský z Lobkova
nejproduktivnější literární složkou u nás v době vrcholného humanismu příležitostná poezie – oslavné básně, vzpomínky…
Jan Campanus Vodňanský, Jan Skála z Doubravky, Matouš Kolín z Chotěřiny, Šimon Ennius Klatovský
próza ve stínu poezie – vznikaly proslovy, dopisové

Český: český jazyk je schopen vyjádřit stejné myšlenkové a estetické hodnoty jako latina

V česky psané literatuře převládaly naučné a popularizační knihy; vydavatelé – obchodníci Jiří Melantrich a Daniel Adam z Veleslavína

Veleslavín sám psal k tiskům předmluvy
„veleslavínská čeština“ - jazyk jeho knih → na češtinu aplikoval zásady latinského stylu, především Ciceronova
nauková próza – nejznámější Kronika česká

3 hlavní představitelé: Daniel Adam z Veleslavína, Jan Amos Komenský, Jan Blahoslav
čeští humanisté usilovali o to, aby se řecké a římské texty překládali
Éra tiskařů: (Daniel Adam z Veleslavína), Řehoř Hrubý z jelení, Viktorin Kornel ze Všehrd, Jan Češka, Martin Kabátník

Vyspělá čeština humanistické epochy

vyspělý spisovný jazyk 16. a poč. 17. stol.
český jazyk se v některých regionech stává jazykem konverzačním a v některých regionech jazykem administrativním a jednacím
mnohostranný rozvoj spisovné češtiny, stabilizace její gramatické stavby
rozšíření výrazových prostředků
na konci 16. stol. se ustálila norma spisovného jazyka a základ kodifikace moderní spisovné češtiny
spisovná čeština se v 1. pol. 16. stol. vyrovnává s řadou vnějších okolností, které zpomalují její vývoj
na stabilizaci a šíření se podílel knihtisk
k rozvoji spisovné češtiny přispěl v 16. stol. rozvoj školství
rozmach spisovného jazyka byl výsledkem záměrného úsilí části literárních tvůrců, za jehož iniciátora je tradičně označován Viktorin Kornel ze Všehrd
ideálem dokonalého vyjadřování byla tehdy antická latina a její vliv se projevil zejména v syntaxi
od 30. let 16. stol. byly tištěny první gramatiky češtiny

církev vzešlá z české reformace, vlivem husitských válek
původní jednota bratrská - založena roku 1457 Bratrem Řehořem v Kunvaldu
trojí ideál víry, lásky a naděje
ovlivněna učením Petra Chelčického
nejdříve důležitost vzdělání kritizovali, později je začali prosazovat – Jan Blahoslav
přeložení Nového zákona do latiny → podnět Jednotě bratrské k sepsání Bible Kralické, Gramatika česká
představitelé: Lukáš Pražský, Jan Černý, Jan Augusta, Jan Blahoslav, Jan Jessénius, Jan Amos Komenský

Dovršilo se rodové rozlišení maskulin životných od neživotných, do deklinace názvů zvířat pronikl genitiv-akuzativ (vidím psa).
Zanikl duál.
Homonymie akuzativu a instrumentálu pl. u mask. (zuby) a do instr. začínají pronikat jednoznačné novotvary podle feminin (zubami).
Zanikly jednoduché minulé časy aorist sigmatický a imperfektum.
Pokračoval proces konstituování opisného pasiva.

Rozšíření latinismů.
Větná stavba byla poměrně složitá, bylo dáno autonomností jazyka psaného, který se vzdaloval od mluveného.
Ideálem humanistické syntaxe byla perioda.

Slovotvorba

Tvoření jmen konatelských má převahu sufix ‑ař/‑ář nad sufixem ‑ník.
Odvozování jmen míst uplatňuje varianta ‑árna (knihárna).
U jmen mužských nositelů vlastností se výrazněji uplatňuje sufix ‑ák (bodlák, tulák).
U feminin je na vzestupu sufix ‑ka (volavka, medovka).
U jmen dějových se stává dynamickým sufix ‑ot, pojmenovávající zvuky (třeskot).
U názvů vlastností převažují základní sufixy ‑ost a ‑ství/‑ctví.
Sufix ‑stvo/‑ctvo změnil funkci k odvozování kolektiv (bratrstvo, ptactvo).

Stabilizace spisovné češtiny v průběhu 16. stol. byla rámována mimo jiné diskuzí o povaze biblického jazyka.
Česká bible byla od husitství klíčovým textem.
Biblického překladu se pak významnou měrou podílel na ustálení spis. Češtiny.
Velké (ale nikoli jediné) zásluhy o stabilizaci a výslednou podobu spis. češtiny 2. pol. 16. stol. jsou dány Bibli kralické.

Jan Blaboslav (1523-1571)