Deklinace maskulin neživotných


a) substantivní deklinace


1. vzor hrad

vzor tvrdý (zakončení na pravopisně tvrdou nebo obojetnou souhlásku)


2. vzor stroj

vzor měkký (zakončení na pravopisně měkkou souhlásku, z obojetných na -l, ojediněle na -s, -z)



b) adjektivní deklinace


PMČ ji neuvádí, Čeština řeč a jazyk – vz. zlatý, skloňování podle adjektivního typu mladý.




Tvary s variantními a dubletními koncovkami


vzor hrad


Gsg. -u (hradu), -a (lesa)


-u – většina jmen vz. hrad (daru, kusu, …)

-a – jména stará (kostela, mlýna, …), názvy měsíců (ledna, února, března atd.

   kromě listopadu), názvy dní na -ek (dneška, včerejška, čtvrtka, ale pátku)

-u/-a – nevyhraněná skupina jmen (budíku/budíka, …)



Lsg.   -u – tendence užívat tuto koncovku u jmen na -k,-g, -h, -ch (vlaku, ringu, sněhu, mechu, …)
a častěji v pozici předmětu

-e (-ě) – pravidelně u místních jmen na -ov, -ín (Pelhřimově, Kojetíně) a obecných jmen takto
končících (ostrově, komíně), častěji v pozici příslovečného určení a regionálně na Moravě

-u/-e – nevyhraněná skupina jmen (autobusu/autobuse, …)


Lpl.

 -ech  –  koncovka základní

 -ích  – u většiny jmen na -k, -g, -h, -ch (rybnících, březích, …)

-ech/-ích – nevyhraněná skupina jmen (kostelech/kostelích)

-ích/-ách – nejčastěji u zdrobnělin (balíčcích/balíčkách)



Kolísání mezi vzory hrad a stroj:

-         některá jména na -l (kužel, plevel, chmel, tmel, kotel, uhel, koukol, rubl, burel,
hnědel, …) mají v některých pádech dubletu (kuželu/kužele, plevelu/plevele, kotlu/kotli,…)


Pozor na deklinaci jmen:

rok

sen

den, týden, půlden

kořen, hřeben, kámen, plamen a další stará jména na -en

loket

peníz