Didaktika odborných předmětů a praktického vyučování - cvičení I. Pavel Pecina Brno 2022 Zdroj: https://stskolaoselce-projekt.estranky.cz/ Zdroj:https://blog.spscv.cz/2020/10/prakticka-vyuka-prezencne/ •Doc. Mgr. Pavel Pecina, Ph.D. •Masarykova univerzita •Pedagogická fakulta •Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání •Poříčí 7 •613 00 Brno •Tel: +420549495488 •Mail: ppecina@ped.muni.cz • 2 Autor Text výukové opory neprošel jazykovou korekturou. 3 Obsah výukové opory •I. díl •Studijní prameny a doporučená literatura 1.Úvod do cvičení…s. 5 2.Výukový proces. Motivace žáků…s.10 3.Stanování výukových cílů v odborných předmětech a praktickém vyučování…s.14 4.Plánování a příprava výuky v odborných předmětech a praktickém vyučování...s. 29 5.Ukázky podkladů pro potřeby cvičení a pedagogické praxe… s. 40 6.Individuální prezentace studentů (účastníků kurzu)…s. 63 •Příloha: hodnotící arch mikrovýstupu studenta (účastníka kurzu)…s. 68 • • • •Kropáč, J. et al. (2004). Didaktika technických předmětů, vybrané kapitoly. Olomouc: UP. •Krpálek, P. & Krpálková Kremlová, K. (2017). Praktikum z didaktiky ekonomických předmětů. Praha: Oeconomica. •Pecina, P. & Krištofiaková, L. (2021). Vybrané aspekty výuky odborných předmětů a praktického vyučování na středních odborných školách. Dubnica nad Váhom: Vysoká škola DTI. •Pecina, P. (2022). Didaktika odborných předmětů a praktického vyučování - cvičení I. Brno: PdF MU. •Slavík, M. & Miller, I. (2012). Oborová didaktika pro zemědělství, lesnictví a příbuzné obory. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze. •Vaněček, D. et al. (2016). Didaktika technických odborných předmětů. Praha: ČVUT. 4 Studijní prameny a doporučená literatura 5 1. Úvod do cvičení •Cíl cvičení a vstupní předpoklady •Cílem cvičení je osvojení dovednosti souvisejících s přípravnou, realizační a hodnotící stránkou výukového procesu v odborných předmětech a praktickém vyučování na středních odborných školách. •Realizace cvičení předpokládá orientaci v základních didaktických kategoriích didaktiky odborného vzdělávání: proces výuky, výukové cíle, problematika obsahu výuky, výukových metod, forem, materiálních prostředků výuky, hodnocení výuky, přípravy výuky a problematice zajištění vhodných podmínek výuky. • •Předmět zájmu I. dílu cvičení a následujícího dílu cvičení •I. díl: výukový proces, cíle výuky a příprava výuky odborných předmětů a praktického vyučování. Jádro tvoří příklady, aplikace a úlohy v oblasti motivace žáků, cílů výuky a přípravy výuky v odborných předmětech a praktickém vyučování na středních školách. •II. díl: obsah výuky, technologie výuky, podmínky výuky, hodnocení žáků. • • • • •Struktura kapitol výukových opor „Didaktika odborných předmětů a praktického vyučování - cvičení„ •Cíl kapitoly, pojmy k procvičení a zapamatování, vybraná teorie, příklady a aplikace ve výuce odborných předmětů a praktického vyučování technických oborů a oborů obchodu a služeb, úlohy na procvičení a opakování učiva. • •Pro koho je výuková opora určena •Výuková opora je určena pro studenty učitelství odborných předmětů a praktického vyučování (bakalářské studium, magisterské studium, doplňující pedagogické studium). Dále potom pro učitele a všechny zájemce v oblasti odborného vzdělávání. • •Příprava na cvičení (úlohy) •1. Úloha (rozsah orientačně cca 4 – 7 stran ve wordu nebo cca 8 -15 snímků prezentace): ØZvolte jeden odborný předmět (kurz, modul) vašeho zaměření a vypracujte profil absolventa tohoto předmětu (obecný cíl předmětu). Zamyslete se nad tím, jak se můžete pokusit motivovat žáky ke studiu (cvičení k tématu 3). • 6 7 ØVypracujete osnovu (tematický plán) tohoto odborného předmětu včetně výukových cílů jednotlivých témat (cvičení k tématu 3 a 4). ØStanovte, které vhodné výukové metody a formy mohou být při výuce tohoto předmětu uplatněny. Dále stanovte které konkrétní pomůcky, didaktická technika a vybavení učebny a laboratoře je k výuce třeba. Dále stanovte, jaké podmínky je třeba ve výuce zajistit. • •2. Úloha(rozsah orientačně cca 3 – 7 stran ve wordu nebo cca 7 -14 snímků prezentace): ØVyberte jedno konkrétní výukové téma z osnovy vašeho odborného (technického) předmětu. Doporučujeme pokud možno úvodní téma nebo téma, které předpokládá všeobecné znalosti. Je to proto, aby vám kolegové z jiných odborných zaměření při prezentaci pokud možno rozuměli. Je třeba, aby téma tvořilo náplň jedné výukové jednotky (hodina, dvouhodinovka apod.). K tomuto tématu vypracujte následující: •Konkrétní vzdělávací cíl tohoto tématu a vstupní znalosti. •Konkrétní obsah výuky k tomuto tématu. •Metody, formy a pomůcky, které budou k výuce použity. Motivace. •Orientační časový harmonogram jednotlivých aktivit ve výuce (cvičení k tématu 6). • 8 ØK tématu zpracujte podklady podle následujícího schématu (schéma 1): Výukové téma Písemnou přípravu na výuku, včetně plánu, jak prověřit získané poznatky. Učební text, pokud vhodný neexistuje (může být součástí přípravy). Výukovou prezentaci pro žáky. Multimediální výukovou Oporu-audio, video, animaci, simulaci…atd. (vlastní nebo existující)- dobrovolné. 9 •3. Úloha (pro studenty prezenčního studia) ØPromyslete si, jak budete dané výukové téma a připravené materiály na vyučovací jednotku prezentovat kolegům ve cvičení. Budete mít prostor 20 - 30 min (mikrovýstup). Je vhodné uplatnit vlastní zkušenosti pokud máte pedagogickou praxi v daném oboru. Prosíme o poskytnutí materiálů kolegům i vyučujícímu cvičení (cvičení k tématu 8). Výstup si připravte tak, jako byste vyučovali cílové skupině (žáci střední školy, účastníci kurzu apod.). Záleží na záměru a cíli mikrovýstupu. • ØNásledovat bude krátká diskuse k vašemu výstupu. Nebojte se žádné kritiky, objektivně zhodnotíme klady a případné rezervy a doporučení k realizovanému výstupu. • ØMikrovýstup je pro vás příležitostí vystoupit před třídou (skupinou, posluchači) a vyzkoušet si jaké to je. •Cíl kapitoly ØZopakování důležitých poznatků v oblasti systému výuky, výukového procesu a motivace žáků v odborném vzdělávání. ØNavrhnout konkrétní možnosti vnější a vnitřní motivace žáků ve výuce konkrétního odborného vzdělávání. • •Pojmy k procvičení a zapamatování •Vyučovací proces, systém výuky a hlavní didaktická témata, motivace žáků, motivace učitele. • •Vyučovací proces •Záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených výchovně - vzdělávacích cílů. Vede k osvojení soustavy vědomostí, dovedností, návyků, postojů i zájmů a k rozvoji duševních a tělesných schopností a k utváření osobnosti žáka. Proces vzájemného působení (interakce) mezi učitelem a žákem (Čadílek & Loveček, 2005, Pecina, 2020). Ø • • 10 2. Výukový proces. Motivace žáků. •Systém výuky a hlavní didaktická témata ØDidaktika v odborném vzdělávání v systému pedagogických věd. Vztah k dalším vědám. ØProces výuky, fáze výuky, typy výuky. ØKvalita výuky. ØVýukové cíle. ØObsah výuky. ØTechnologie výuky: výukové metody, organizační formy výuky, materiální výukové prostředky, didaktické koncepce. ØAktivita žáků ve výuce, učební úlohy. ØDiagnostika a hodnocení výuky. ØKlima a atmosféra ve výuce, prostředí výuky. ØOsobnost učitele v odborném vzdělávání. ØPříprava výuky a mezipředmětová a mezioborová integrace v odborném vzdělávání. •Schematicky viz další strana. • 11 12 1. Východiska odborného vzdělávání a přípravy učitelů v odborném vzdělávání: potřeby soudobé praxe oborů a trhu práce. Spolupráce teorie s praxí. Mezipředmětová a mezioborová integrace. Aktivita žáků, interakce a komunikace s pedagogem. Odpovídající prostředí. Uplatnění didaktických zásad a pouček. Výuka teoretických odborných předmětů a praktického vyučování. 3. Systém výuky, kvalita výuky, procesuální stránka výuky. Fáze výuky, typy výuky. 4. Odpovídající a zdůvodněné správně formulované výukové cíle v odborném vzdělávání. 5. Aktuální obsah výuky: odpovídající učivo a formování osobností žáků. 6. Technologie výuky v odborném vzdělávání: výukové metody, organizační formy výuky, materiální výukové prostředky. 7. Diagnostika a hodnocení žáků, zpětná vazba. 2. Kvalitní příprava výuky v odborném vzdělávání: dlouhodobé a krátkodobé plánování výuky. Schéma 2. Systém výuky odborného vzdělávání (Zdroj: Pecina, 2020 - upraveno) •Motivace žáků a učitele •Procesy, které vedou k získání zájmu žáků, k jejich aktivaci za účelem dosažení výukového cíle a žádoucího stavu. Inicializace stavu může být vnitřní a vnější. •Motivování - vedení žáků učitelem za účelem jejich zapojení, aktivizace, získání zájmu a vytvoření vhodného prostředí výuky. • •Možnosti motivace žáků v odborném vzdělávání ØVlastní příklad zapáleného a angažovaného učitele. ØVyužití získaných poznatků v odborné praxi i v soukromém životě. ØZískaná kvalifikace a odbornost přináší úspěch, uplatnění v praxi, dobrý pocit a sebevědomí. ØZájem o danou problematiku, zvědavost a zábava. Motivace být vzdělaný. ØZapojení, protože to chce někdo jiný (rodiče, učitelé…atd.). ØRozvoj spolupráce a přátelských vztahů. • • 13 •Motivace učitele ØPrestiž povolání, finanční ohodnocení. ØPřednosti učitelského povolání (tvůrčí práce, další vzdělávání, práce v kolektivu, prázdniny). ØVhodné podmínky k práci (podpora vedení školy, vybavení pracoviště, dobrý kolektiv učitelů…atd.). •(Vališová, & Kovaříková, 2021). • •Úlohy na procvičení a opakování učiva 1.Objasněte předmět zájmu didaktiky v odborném vzdělávání. 2.Uveďte hlavní didaktické oblasti (témata) a vztah mezi nimi. 3.Uveďte své motivy studia daného oboru na střední (vysoké) škole. 4.Uveďte své motivy studia oboru učitelství v odborném vzdělávání. 5.Zamyslete se nad konkrétními možnostmi motivace žáků ve výuce vašeho odborného zaměření. 6. 14 3. Stanování výukových cílů v odborných předmětech a praktickém vyučování •Cíl kapitoly ØZopakování důležitých poznatků v oblasti výukových cílů v odborném vzdělávání. ØVypracovat ve zkrácené formě obecný cíl (profil absolventa) konkrétního oboru (kurzu) v rámci odborného vzdělávání. ØNavrhnout a formulovat konkrétní výukové cíle na různé úrovni náročnosti a to v kognitivní, psychomotorické a afektivní oblasti. Ø •Pojmy k procvičení a zapamatování •Výukové cíle, hierarchie cílů, klíčové kompetence, odborné kompetence, taxonomie cílů, formulace konkrétních cílů, revidovaná Bloomova taxonomie cílů, taxonomie psychomotorických cílů E. J. Simpsonové, taxonomie výchovných cílů D. R. Krathwohla, chyby při vymezování a formulování výukových cílů, práce učitele s výukovými cíli. •. 15 •Vymezení problematiky ØVýuka je intencionální (záměrná, cílevědomá, plánovaná) činnost. Proto je zásadní správná formulace a následné dosahování výukových cílů. ØVýukový (výchovně vzdělávací) cíl – představa učitele o konečném výsledků vyučovací a učební činnosti žáků a účastníků kurzu. ØHierarchie výukových cílů – uspořádání cílů pole obecnosti od nejobecnějších k nejkonkrétnějším(viz další strana). ØVhodné prakticky využitelné členění cílů: kognitivní cíle (poznávací), afektivní cíle (hodnotové, postojové), psychomotorické cíle. ØPokud mají být konkrétní výukové cíle funkční a podporovat učební činnost žáků, musí mít následující vlastnosti: konzistence, přiměřenost, jednoznačnost a adresnost, kontrolovatelnost a měřitelnost. Ø • 16 17 1. Obecné cíle výchovy a vzdělávání, klíčové a odborné kompetence. 2. Obecné cíle studijního (učebního) oboru (uvedeny v profilu absolventa oboru v ŠVP). 3. Cíle odborných předmětů (uvedeny v učeních osnovách předmětů v ŠVP). 4. Specifické cíle modulů, tematických celků (uvedeny v učebních osnovách předmětů v ŠVP). 5. Konkrétní cíle témat a vyučovacích jednotek (uvedeny v přípravě učitele na výuku). Schéma 3. Hierarchie výukových cílů v odborných předmětech (Zdroj-vlastní) •Cíle středoškolského odborného vzdělávání vyjadřují to, co má být ideálně dosaženo při výukové činnosti všech zúčastněných. Naplnění bude různé podle stupně vzdělání, schopností a dalších předpokladů žáků. Jako východisko pro koncipování struktury cílů byl použit koncept čtyř cílů vzdělávání UNESCO pro 21. století. Cíle jsou tak prezentovány ve struktuře: •A) Učit se poznávat. •B) Učit se pracovat a jednat. •C) Učit se být. •D) Učit se žít společně. • •Kompetence jsou v RVP pro středoškolské odborné vzdělávání rozděleny na klíčové a odborné. • •Klíčové kompetence •Obecně přenositelné a použitelné soubory kvalit osobnosti (zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje, schopnosti a hodnotové orientace), které každý člověk potřebuje k tomu, aby mohl plnohodnotně žít a uspět v současném světě. 18 •Jsou to následující kompetence (7 skupin): kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, matematické kompetence, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. (Vaněček et al., 2016). • •Odborné kompetence •Soubor odborných vědomostí a dovedností, postojů a hodnot požadovaných u absolventa konkrétního vzdělávacího programu, které jsou potřebné pro jeho kvalifikaci. Příklad formulace odborných kompetencí - další strany (ukázka profilu absolventa v oblasti odborných kompetencí). •(Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 33 – 56 – H/01 Truhlář. [online] [cit. 2022-02-28]. Dostupné z: https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcove-vzdelavaci-programy-stredniho-odborneho- vzdelavani-rvp-sov/obory-h/33-zpracovani-dreva-a-vyroba-hudebnich-nastroju/) • 19 •K jednoznačnému vymezení specifických cílů slouží např. Magerova technika (1975), která doporučuje tyto náležitosti cíle: ØPožadovaný výkon žáka (aktivní sloveso spojené s předmětem činnosti). ØKvalita výkonu. ØPodmínky výkonu (využití pomůcek apod.). ØNorma výkonu (kvantitativní vyjádření minimální úrovně výkonu, rychlost provedení apod.). • •Příklady formulace obecných a konkrétních výukových cílů: •Ukázka profilu absolventa v oblasti odborných kompetencí (zkráceno) •„Název a adresa školy: Střední škola polytechnická, Brno, Jílová, příspěvková • organizace •Jílová 164/36g, 639 00 Brno •Zřizovatel: Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, •Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno •Název: Truhlář • 20 •Kód a název RVP: 33-56-H/01 Truhlář •Délka vzdělání: 3 roky •Forma vzdělání: denní studium •Stupeň vzdělání: střední odborné vzdělání s výučním listem •Platnost ŠVP: od 1. 9. 2020 počínaje prvním ročníkem • •Popis uplatnění absolventa v praxi •Náplň učebního oboru truhlář představuje široký záběr činností. Zabývá se znalostmi z oblasti výroby nábytku všech hlavních typů, obsahuje zpracování různých druhů materiálů, masivního dřeva i materiálů ze dřevní hmoty. Další část také postihuje stavebně truhlářskou výrobu, okna, dveře, schody, obložení. ….. • Odborné kompetence vztahující se k oboru vzdělání ØOrientovat se ve vlastnostech dřeva a dřevních materiálů, používat tyto znalosti při jejich zpracování. ØSprávně používat nářadí a nástroje pro práci se dřevem s ohledem na kvalitu práce a také bezpečnost. 21 ØUmět číst technickou dokumentaci, výkresy, kusovníky, pracovní postupy a na základě těchto údajů samostatně pracovat. ØZvládnout nákresy a výkresy příslušných výrobků včetně okótování. Ø….“ •(Zdroj: Školní vzdělávací program oboru truhlář, Střední škola polytechnická, Brno, Jílová, příspěvková organizace, Jílová 164/36g, 639 00 Brno) • •Příklady formulace konkrétních výukových cílů •Technické předměty: ØŽák uvede příklady aplikace jednočipových mikrokontrolérů v praxi. ØŽák popíše rozdíly mezi smrkovým a jasanovým dřevem. ØŽák vyhledá na Internetu dostupné informace o tepelné izolací stropů. ØŽák s využitím měřícího přístroje (multimetru) změří elektrické napětí na svorkách spotřebiče a elektrických proud, který protéká spotřebičem. ØŽák správně a bezpečně pracuje s ruční elektrickou kotoučovou pilou. • 22 •Předměty obchodu a služeb: ØŽák vysvětlí podstatu předběžné úpravy pokrmů. ØŽák popíše technologický postup přípravy svíčkové na smetaně. ØŽák navrhne jídelní lístek pro strávníky se žlučníkovou dietou. ØŽák s využitím receptury správně spočítá množství surovin na přípravu daného počtu pokrmu. ØŽák správně a bezpečně pracuje s konvektomatem. • •Taxonomie výukových cílů – uspořádání cílů podle náročnosti (podle dosažené úrovně osvojení učiva). •Kognitivní výukové cíle – nejznámější je Bloomova taxonomie cílů (vydána 1956, v roce 2001 revidovaná). Existuje i její modifikace na oblast digitálního vzdělávání (Churches, 2008). •Psychomotorické cíle- používána je taxonomie E. J. Simpsonové (1966). •Hodnotové cíle – používána např. taxonomie D. R. Krathwohla (1964). • 23 •Příklady kognitivních cílů v jednotlivých úrovních podle revidované Bloomovy taxonomie •Revidovaná taxonomie je dvojdimenzionální. Oproti původní taxonomii má rozdělenu znalostní dimenzi do čtyř kategorií: •A. Znalost faktů. •B. Konceptuální znalost. •C. Procedurální znalost. •D. Metakognitivní znalost. •Dimenze kognitivního procesu má následujících šest kategorií: 1.Zapamatování. 2.Porozumění. 3.Aplikace. 4.Analýza. 5.Hodnocení. 6.Tvorba. •Změna nastala na úrovni syntézy. Dále je uvedena taxonomická tabulka a příklady. 24 25 Znalostní dimenze 1. Zapamatování 2. Porozumění 3. Aplikace 4. Analýza 5. Hodnocení 6. Tvorba A. Znalost faktů A1 B. Konceptuální znalost B2 C. Procedurální znalost C3 D. Metakognitivní znalost D4 D5 D6 A1: Žák vyjmenuje typy vrtáků do dřeva. Žák si pamatuje postup flambování. B2: Žák svými slovy popíše správný postup vrtání. Vysvětlí význam počtu otáček vrtáků ve vazbě na vrtaný průměr v daném materiálu. Žák svými slovy objasní význam jednotlivých kroků při flambování. •C3: Žák určí podle tabulek vhodné otáčky vrtáku určitého průměru při vrtání konkrétního materiálu. •D4: Žák vysvětlí funkci chlazení vrtáku při vrtání do kovu. Žák objasní zásadní děj, který se při flambování odehrává. •D5. Žák zhodnotí kvalitu a přesnost vyvrtaných otvorů. Žák zhodnotí správnost provedeného flambování. •D6. Žák navrhne různé příklady aplikace vrtání do různých materiálů s ohledem na přesnost provedení. Žák navrhne vybavení a uspořádání pracoviště pro flambování. • •Příklady psychomotorických cílů v jednotlivých úrovních podle E. J. Simpsonové (1966) 1.Vnímání činnosti: smyslová činnost žáka, při níž získává nebo si vybavuje z paměti představu o budoucí praktické činnosti, volí pomůcky, nástroje a materiály. Příklad: Žák zvolí vhodnou ruční pilu pro provedení precizního řezu. Žák si připraví pomůcky pro přípravu konkrétního pokrmu. •2. Připravenost na činnost: fyzická a emocionální příprava na činnost a jednání. Příklad: Žák je připraven provést precizní řez podle orýsování. Žák je připraven začít vařit pokrm. • 26 •3. Napodobování činnosti: zkoušení úkonu, zpřesňování výkonu cvičením. Příklad: Žák zkouší provést správný řez podle ukázky učitele. Žák připravuje pokrm a koriguje chyby podle pokynů učitele. •4. Mechanická činnost, zručnost: činnosti žáka se stávají běžnými, pohyby jsou jisté a úspěšné. Příklad: Žák provádí přesný řez s jistotou. Žák připravuje pokrm s jistotou a správně. •5. Komplexní automatická činnost: motorické dovednosti jsou komplexní, odborně způsobilé s minimálními chybami. Příklad: Žák provádí správně a přesně bez chyb. Žák zhotoví pokrm správně a bez chyb podle technologického postupu. •6. Přizpůsobování motorické činnosti žáka: přizpůsobení praktické činnosti žáka a užití činnosti různých, zvláště nových problémových situacích. Příklad: Žák vybere vhodné pily pro provedení příslušných různých řezů a řezy provede. Žák si připraví suroviny na přípravu pokrmu podle zadání, nanormuje suroviny a pokrm připraví. 27 •7. Tvořivá motorická činnost: žák vytváří inovace a originální nápady. Příklad: Žák navrhne vhodné nástroje pro řezání různých řezů a v různých aplikacích. Řezy proveden přesně a správně. Žák navrhne pokrm a je schopen ho kvalitně připravit. • •Příklady taxonomie výchovných cílů D. R. Krathwohla 1.Vnímání podnětu (přijímání, citlivost). Příklad: Žák poslouchá, sleduje, rozlišuje. Žák poslouchá výklad učitele o potřebě respektovat jiný názor druhého člověka. 2.Reagování na podněty (žákova spolupráce ve výuce). Příklad: Žák s učitelem vede dialog, diskutuje o respektování jiného názoru. 3.Organizace (integrace hodnot) v charakteru. Příklad: Žák se ztotožňuje s názorem, přijímá postoj, že je třeba respektovat jiný názor. 4.Zvnitřnění hodnot v charakteru, internalizace. Příklad: Žák je přesvědčen o tom, že je třeba respektovat jiná názor a jedná v souladu s tímto přesvědčením. •(Vaněček et al., 2016) 28 •Chyby při vymezování a formulování výukových cílů ØCíl je zaměněn za téma. Příklady: „ Vrtáky a vrtání dřeva“. „Předběžná úprava pokrmů“ ØCíl je zaměněn na činnost, postup učitele. Příklady: „Vysvětlit činnost kombinovaného stroje na dřevo“. “Popsat konvektomat a jeho funkce“. ØCíl je popsán nevhodnými slovesy. Příklady:“ Dnes si něco řekneme o spojování dřeva“. „Dnes si popovídáme o technologickém postupu přípravy svíčkové na smetaně“ ØCíl je přiliž obecný a nekonkrétní, není stanoveno kritérium žákova výkonu. Příklady: „Osvojení si technického myšlení“. „ Studená kuchyně“ • •Práce učitele s výukovými cíli •Při přípravě výuky •Studium obecných i konkrétních výukových cíl. Stanovení konkrétních cílů v písemné přípravě na výuku a to ve všech úrovních náročnosti (měly bychom se snažit dovést žáky k nejvyšším kategoriím taxonomie cílů). • 29 •V průběhu realizace výuky •Na začátku vyučovací jednotky žákům sdělujeme vzdělávací cíle s ohledem na budoucí výkony žáků (co budou žáci umět, co zvládnou udělat). V některých případech je naší strategií vzdělávací cíle nesdělovat (žáci k nim mají dospět sami - problémová výuka). Výchovné cíle žákům nesdělujeme. Učitel sleduje plnění cílů ve výuce. V případě potřeby cíle přizpůsobí daným podmínkám. Je třeba si uvědomit, že je rozdíl mezi cílem vyučovací jednotky a cílem např. tématu. K naplnění cíle tématu může posloužit i samostatná práce a samostudium doma. • •Na konci vyučovací jednotky •Zhodnocení naplnění cíle, zhodnocení práce žáků, informace je o úspěchu (neúspěchu), pochvala za snahu a dobré výsledky, další postup. •(Slavík & Miller, 2012, Vaněček et al., 2016) • •Úlohy na procvičení a opakování učiva •1. Vysvětlete pojem výukový cíl. • • 30 •2. Popište hierarchii výukových cílů v odborném vzdělávání, uveďte, kde jsou jednotlivé cíle uvedeny. •3. Popište náležitosti správně formulovaného konkrétního výukového cíle. •4. Vypracujte písemně cíl vašeho oboru ve zkrácené podobě. •5. Vypracujte písemně obecný výukový cíl vašeho odborného předmětu. •6. Uveďte tři specifické výukové cíle z vašeho oboru s využitím Magerovy techniky. •7. Stanovte tři výukové cíle v kognitivní oblasti v různé náročnosti podle revidované Bloomovy taxonomie výukových cílů. •8. Uveďte příklady výukových v jednotlivých úrovních podle taxonomie psychomotorických cílů podle E. J. Simpsonové. • • 31 4. Plánování a příprava výuky v odborných předmětech a praktickém vyučování 32 Cíl kapitoly ØZopakování důležitých poznatků v oblasti dlouhodobé a krátkodobé přípravy výuky. Øvypracovat obecný cíl (profil absolventa) odborné části v rámci určité etapy výuky odborného předmětu (kurzu, modulu) nebo praktického vyučování. ØVypracovat na danou etapu osnovu odborného předmětu (kurzu, modulu) nebo praktického vyučování a k tomu výukové cíle jednotlivých témat. ØVypracovat rámcovou a podrobnou písemnou přípravu na jedno výukové téma s využitím odpovídajících a dostupných prostředků informačních technologií (výukové video, animace, simulace, využití 3D a 4D technologie). •Pojmy k procvičení a zapamatování •Význam přípravy učitele na výuku, typy příprav na výuku, dlouhodobá (perspektivní) příprava výuky, učební osnovy, časově-tematický plán, krátkodobá (aktuální) příprava výuky, učební plán, typy příprav na výuku, podrobná příprava na výuku, rámcová příprava na výuku, rychlá (ad hoc) příprava na výuku, příprava na výuku s využitím informačních technologií. • •Typologie příprav na výuku – viz další strana 33 33 34 Příprava na výuku v odborném vzdělávání Rozdělení podle časového hlediska Rozdělení podle rozsahu a připravených materiálů Perspektivní (dlouhodobá) příprava: Příprava s perspektivou celého školního roku nebo kurzu (modulu). Aktuální (krátkodobá) příprava: Příprava na konkrétní vyučovací jednotky. 1. Podrobná příprava. 2. Rámcová příprava. 3. Rychlá (ad hoc) příprava. 1. Učební texty, učebnice, cvičebnice. 2. Materiály pro učitele a pro žáky: metodické listy, pracovní listy, výrobní a technická dokumentace, receptury, účetní tabulky, dokumentace…atd. Schéma 4. Typologie příprav na výuku 35 Dlouhodobá (perspektivní) příprava výuky Dlouhodobé plánování je realizováno s perspektivou celého školního roku (nebo kurzu, modulu apod.). Předpoklad pro dlouhodobé plánování: •Znalost učebního plánu a učebních osnov. Znalost mezipředmětových vztahů. •Návaznost teoretického učiva na praktickou výuku. •Revize výukových prostor, učebních pomůcek a didaktické techniky. 1. Ukázka učebního plánu školního vzdělávacího programu UČEBNÍ PLÁN Název školního vzdělávacího programu: Automechanik Kód a název oboru vzdělání: 23-68-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia: 3 roky, denní studium Platnost ŠVP: od 2. září 2019, počínaje 1. ročníkem 36 Předmět Počet týdenních vyučovacích hodin 1.ročník 2.ročnk 3.ročník Celkem Český jazyk a literatura 2 1,5 1,5 5 Anglický jazyk 2 2 2 6 Občanská nauka 1 1 1 3 Fyzika 1 1 - 2 Chemie 1 - - 1 Základy biologie a ekologie 1 - - 1 Matematika 2 1,5 1,5 5 Tělesná výchova 1 1 1 3 Informační technologie 1 1 1 3 Základy ekonomiky - - 2 2 CELKEM VŠEOBECNÉ 12 9 10 31 37 Řízení motorových vozidel - 2 - 2 Alternativní pohony - 1 2 3 Odborná teorie 5 5 5 15 Odborný výcvik 15 15 15 45 Celkem odborné 20 23 22 65 Celkem 32 32 32 96 Poznámky k učebnímu plánu: 1.Všechny předměty a vzdělávací moduly uvedené v učebním plánu jsou povinné. 2.Teoretická výuka v předmětu řízení motorových vozidel probíhá ve 2. ročníku, praktická ve 2. a 3. ročníku. Praktická část výuky předmětu řízení motorových vozidel je organizována individuálně ve 2. a 3. ročníku v rámci odborného výcviku. •3. V průběhu 2. ročníku vykonávají skupiny žáků pod vedením UOV odborný výcvik ve firmách se zaměřením na opravy motorových vozidel. V průběhu 3. ročníku absolvují žáci samostatnou odbornou praxi na provozních pracovištích, kde získají základní návyky na reálné pracovní prostředí, zopakují si a prohloubí vědomosti a dovednosti v celém rozsahu odborné výuky a v neposlední řadě získají možnost zaměstnání po ukončení studia. •4. Jako cizí jazyk je vyučován anglický jazyk. 38 Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník Vyučování podle rozpisu učiva 33,5 33,5 32 Závěrečná zkouška - - 2 Časová rezerva (opakování učiva, exkurze, výchovně-vzdělávací akce) 6,5 6,5 6 Celkem týdnů 40 40 40 Přehled využití týdnů v období září–červen školního roku Zdroj: Školní vzdělávací program oboru automechanik, integrovaná střední škola automobilní Brno, příspěvková organizace, Křižíkova 15 číslo popisné 106, 612 00 Brno •2. Ukázka obsahu učebních osnov (kompletní ukázka osnov – samostatný soubor jako příloha) • •Obsah osnovy předmětu •Pojetí vyučovacího předmětu •Obecné cíle vyučovacího předmětu •Charakteristika učiva •Využití mezipředmětových vztahů •Pojetí výuky •Hodnocení výsledků žáků •Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat •Rozpis učiva v jednotlivých ročnících (obsahují výsledky vzdělávání a učivo) •Dále je uvedena ukázka jednoho tematického celku v ŠVP. 39 Výsledky vzdělávání Učivo Žák: • Chápe význam pojmů, správně je používá, aplikuje je na praktických příkladech • Definuje práci, přírodní zdroje a kapitál jako vstupy do výroby, rozlišuje jednotlivé části hospodář. procesu • Rozumí zákonitostem trhu a vlivu ceny na nabídku a poptávku 1. Základy tržní ekonomiky 1.1 Základní pojmy: potřeby, statky, služby, spotřeba, životní úroveň 1.2 Výrobní faktory, výroba, hospodářský proces 1.3 Trh, vlastnosti trhu, zákon nabídky a poptávky, zboží, peníze, cena a poptávky 40 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY EKONOMIKY 3. ročník 2hod/týden 3. Ukázka časově – tematického plánu (zkráceno) Měsíc Tematický celek, témata Počet hodin Poznámky Září Říjen Listopad 1.1 Úvod do předmětu - základní technologické pojmy - hygiena práce - BOZP, PO - obsah a sortiment dřevařské výroby 2.1 Ruční opracování materiálů - výběr materiálů, měření, orýsování - truhlářské nářadí - příprava nástrojů - řezání - hoblování - vrtání - dlabání - broušení - vykružování - opracování kovů a plastů 3.1 Konstrukční spojování - spoje kovovými spojovacími prostředky - spoje dřevěnými spojovacími prostředky - rohové, středové a rámové spoje 1 15 18 Výuka v dílně Samostatná práce …….. 41 1. ročník •Krátkodobá (aktuální) příprava výuky ØPříprava jedné až několika vyučovacích jednotek. V rámci této činnosti je třeba provést následující: 1.Stanovení výukových cílů (vzdělávacích, výchovných). 2.Výběr učiva a jeho aktualizace (didaktická analýza učiva). Učivo je výsledkem didaktické analýzy učiva, která uvádí do vztahu cíle a konkrétní učební látku. Je to hluboké myšlenkové proniknutí do učební látky za cílem stanovení konkrétního učiva a jeho diferenciace (Slavík & Miller, 2012, Vaněček a kol., 2016). 3.Metodická příprava, volba organizačních forem a typu vyučovací jednotky, volba nejvhodnějších vyučovacích metod, zajištění podmínek výuky. Příprava domácích úkolů a jeho zadání, technická příprava. Volba vhodných učebních pomůcek, příprava a kontrola učebny a výukových prostor před vyučovací jednotkou. 4.Vypracování (revize) písemné přípravy na výuku, výukové prezentace, případně multimediálních výukových opor a pracovních listů. • 42 ØUkázky písemných příprav a výukových materiálů – viz dále. ØTypy písemných příprav na výuku podle rozsahu a podrobnosti zpracování: rychlá (ad hoc) příprava, rámcová příprava, podrobná příprava. • 43 44 5. Ukázky podkladů pro potřeby cvičení a pedagogické praxe •Cíl kapitoly ØInspirovat se konkrétními ukázkami podkladů pro dlouhodobé plánování výuky v odborném vzdělávání. ØInspirovat se konkrétními ukázkami modelů řízení výuky (příprav na výuku) v odborném vzdělávání na vyučovací jednotky. • •Pojmy k procvičení a zapamatování •Učební osnova odborného předmětu, použité metody, formy a materiální prostředky ve výuce, podmínky výuky, výuková prezentace. •5.1 Příklad písemných podkladů do výuky technických předmětů •5.1.1 Osnova a výukové cíle odborného technického předmětu technologie dřeva, motivace žáků, použité metody, formy a materiální prostředky ve výuce, podmínky výuky. •5.1.2 Příklad výukového tématu: Měřící, rýsovací a kontrolní nástroje, zásady práce s těmito pomůckami. • •5.2. Příklad písemných podkladů do výuky předmětu obchodu a služeb •5.2.1 Ukázka osnovy odborného předmětu Technologie pro kuchaře, tematického celku omáčky, motivace žáků, použité metody, formy a materiální prostředky ve výuce, podmínky výuky •5.2.2 Příklad výukového tématu: Omáčky • 45 •5.1 Příklad písemných podkladů do výuky technických předmětů •5.1.1 Osnova a výukové cíle odborného (technického) předmětu, motivace žáků, použité metody, formy a materiální prostředky ve výuce, podmínky výuky. •5.1.2 Příklad výukového tématu: Měřící, rýsovací a kontrolní nástroje, zásady práce s těmito pomůckami. • •5.1.1 Osnova a výukové cíle odborného (technického) předmětu, motivace žáků, použité metody, formy a materiální prostředky ve výuce, podmínky výuky • •Předmět: Technologie dřeva, 1. ročník, tříleté studium s výučním listem •Obor: truhlář •Cíl předmětu: Cílem předmětu je osvojení vědomostí, dovedností a návyků z problematiky práce s ručními nástroji se dřevem, práce s elektrickým ručním nářadím a vybranými dřevoobráběcími stroji. Absolvent předmětu se také orientuje v problematice spojování dřeva a povrchové úpravě dřeva. Dále je schopen navrhnout jednoduchý výrobek ze dřeva a připravit podklady k výrobě. Předmět navazuje na nauku o dřevě. • 46 •Vstupní poznatky: Základní poznatky o struktuře a vlastnostech dřeva, poznatky o vybraných dřevinách (smrk, borovice, dub, buk, jasan, habr). • •Motivace žáků: Žákům je třeba zdůraznit, že se jedná se o základní odborný předmět. Získané poznatky jsou stěžejní pro aplikaci v praktickém vyučování a praxi v daném oboru a je nutné je zvládnout. Daná oblast se může stát zájmovou činností v osobním životě (vnitřní motivace) s praktickým využitím a přínosem (výrobky použitelné v praktickém životě). • •Použité výukové metody, organizační formy, pomůcky a didaktická technika: •Základními metodami výuky je výklad (vysvětlování, popis, vyprávění) v kombinaci s metodami názorně demonstračními. Tyto metody jsou doplněny aktivizujícími metodami (didaktické hry, diskuse, řešení problémových úkolů). Zařazeny jsou i výuková videa, řešení krátkodobého projektu a skupinová a kooperativní výuka. Z didaktické techniky je využívána tabule, počítač a dataprojektor. •Výuka probíhá ve specializované učebně, kde je k dispozici panel (skříňka) s ručními dřevoobráběcími nástroji, pracovní stůl a skříň s elektrickým ručním nářadím. Dále jsou k dispozici vzorníky dřev, ukázky spojů, ukázky spotřebního materiálů, tmelů, nátěrových hmot, spojovacích prvků a další pomůcky. U některých témat bude zařazena interní exkurze do dílny pro práci se dřevem (ukázka strojů), případně exkurze na jiné pracoviště. • 47 48 Témata (osnova) předmětu a výukové cíle témat: Výukový cíl tématu Témata Žák vysvětlí pojem technologie a mechanická technologie. Nakreslí a objasní geometrii obráběcího nástroje. Definuje pojmy úhel břitu, uhel čela, uhel hřbetu, úhel, řezu. Žák popíše hlavní zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v oblasti technologií dřeva. 1. Úvod do technologie zpracování materiálu, přehled ručního nářadí pro práci se dřevem, elektrického ručního nářadí a strojů pro práci se dřevem, bezpečnost práce a údržba nástrojů. Žák objasní pojmy měření a orýsování materiálu a jejich význam. Vyjmenuje pomůcky, které se používají k měření a orýsování dřeva, tyto pomůcky identifikuje a stručné charakterizuje. Objasnit zásady správného orýsování materiálu. 2. Měřící, rýsovací a kontrolní nástroje. …… 3. Upevňovací a lisovací nástroje – hoblice, pracovní stoly, svěrky, ztužidla. 49 …. 5. Elektrické ruční nářadí pro práci se dřevem: el. ruční vrtačky, el pily, el hoblíky, el brusky na dřevo, horní frézky, aku. šroubováky, tepelně lepící pistole. ….. 6. Stroje k obrábění dřeva: kotoučové pily, pásové pily, srovnávačky, frézky, vrtačky, brusky, soustruhy, kombinované stroje, CNC stroje, výrobní linky a výrobní centra. …… 7. Spojování dřeva: konstrukční spoje, mechanické spojovací prostředky, lepení dřeva. …… 8. Konstrukční zásady. …… 9. Impregnace dřeva, nátěry dřeva. …… 10. Broušení a údržba nástrojů pro práci se dřevem. …… 4. Obráběcí nástroje: pily - ruční pily, zásady správného řezání a práce s pilami, údržba a broušení, sekery, hoblíky, dláta, rašple a pilníky, smirkové papíry, zásady práce s těmito nástroji a potřebami, vrtáky a vrtání. 50 …. 11. Vybavení školní dílny pro práci se dřevem. …. 12. Příprava výroby. 51 1.Příklad výukového tématu: Měřící, rýsovací a kontrolní nástroje, zásady práce s těmito pomůckami (výuková prezentace) • •Obor: Truhlář •Předmět: Materiály a technologie - dřevo •Ročník: 1 •Hodina: 12 •Téma: Měřící, rýsovací a kontrolní nástroje, zásady práce s těmito pomůckami •Použité metody a formy: Hodina ve specializované učebně (výklad s pomocí prezentace, demonstrace pomůcek a práce s nimi). •Pomůcky: výuková prezentace, pomůcky k orýsování dřeva •Vstupní předpoklady: Orientace v ručním nářadí a nástrojích pro práci se dřevem (pouze přehled-bylo předmětem zájmu první přednášky). •Orientační časový harmonogram: •Úvod, zopakování minulé látky, sdělení cíle přednášky, motivace (5 min.). •Výklad tématu s pomocí prezentace, demonstrace pomůcek a práce s nimi(35 min.). •Shrnutí, zopakování důležitých poznatků (5 min.) •Zajištění vhodných podmínek: Je třeba, aby studenti viděli a slyšeli vše, co se jim prezentuje a to ze všech míst učebny. Dále je třeba zajistit vyvětrání učebny a navodit pokud možno pozitivní příjemnou atmosféru. • •Výše uvedené informace jsou pro učitele(písemná příprava nebo její část). Dále uvádíme ukázku výukové prezentace pro žáky. • 52 53 • •Měřící, rýsovací a kontrolní nástroje, zásady práce s těmito pomůckami • •Cíl tématu: Po prostudování tohoto tématu budete schopni: •Vysvětlit pojmy měření a orýsování. •Vyjmenovat pomůcky, které se používají k měření a orýsování dřeva. •Tyto pomůcky identifikovat a stručné charakterizovat. •Objasnit zásady správného orýsování materiálu. • •Učivo • •Měření - porovnávání délky nebo úhlu s odpovídajícím měřidlem. • •Orýsování je přenesení velikosti délkového rozměru nebo úhlu na polotovar např. tužkou. Orýsování je první úkon, který musíme provést, abychom mohli začít s opracováním dřeva. Musíme si uvědomit, že tato část je velmi důležitá. Staré dobré pravidlo “dvakrát měř a jednou řež“, platí stále. Proto je třeba velmi pečlivě rozměřit a orýsovat materiál a ještě přeměřit. Pokud tuto část zanedbáte, můžete se splést a znehodnotit tak materiál, se kterým pracujete. • •Mezi základní nástroje k orýsování dřeva patří tužka (nejlépe tesařská), úhelník, jehla, rejsek, pokosník hybný, kružítko, kloubová kružidla a k měření metr (svinovací nebo skládací) a posuvné měřidlo. 54 Úhelník - nástroj, který se používá k sestrojení pravého úhlu. Úhelníky mohou být dřevěné a kovové. Vyrábí se v několika velikostech. pravítko Úhelník ocelový hobby 250x130mm - Kliknutím na obrázek zavřete pravítko příložné rameno Tužka tesařská jednobarevná - Kliknutím na obrázek zavřete Tužka tesařská - lze ji zakoupit v různých barvách(červená, modrá, světlá). Je třeba, aby byla vždy dobře ořezána. Kombinovaný úhelník lze používat jako příložný úhelník, pokosník a stavitelný hloubkoměr. Bývá opatřen posuvnou stupnicí a dobře navrženou rukojetí. Zobrazený typ má s sobě také malou vodováhu. 55 doraz ramena stavěcí šroub ocelový hrot Rejsek- je to nástroj, kterým lze narýsovat na materiál rovnoběžku s okrajem dřeva. Stavitelný pokosník - nástroj, pomocí kterého lze sestrojit různé úhly. Používá se zejména k orýsování při výrobě šikmých čepů. Pevný pokosník slouží k sestrojení úhlu 45° nebo 135°. 56 Skládací metr může být dlouhý jeden nebo dva metry a je rozdělen na centimetry a milimetry. Skládá se z několika částí, které jsou spojeny otočnými klouby. Svinovací metry mohou mít různé délky (2, 3, 5 m i více). Jsou vyrobeny z tvrzené lehce prohnuté pružinové oceli, která je navinutá a uložená v pouzdru. Jsou vhodné k měření zakřivených dílů. 57 •Při měření a orýsování s délkovými měřidly se měřidlo musí pevně a celou plochou položit na měřený a označovaný díl. •Při označování a odečítání rozměrů je třeba se na měřidlo dívat svisle. •Posuvné měřidlo se nesmí při měření nastavit šikmo. • • • •Při přikládání úhelníku smí být příložné rameno přikládáno pouze na rovné hrany dílu, popř. v jejich ose a vždy na stejné hraně. Zásady správného měření a orýsování 58 Posuvka oboustranná s hloubkoměrem 150 mm digitální - Kliknutím na obrázek zavřete Elektronické posuvné měřidlo 26073_LRG Profesionální měřič vzdálenosti s mnoha doplňkovými funkcemi Dnes lze běžně zakoupit elektronická měřidla- metry, posuvná měřidla, lasery, vodováhy apod. Tyto pomůcky zobrazují měřenou veličinu přesně na displeji. Kontrolní úkoly(v přípravě může být i nemusí, záleží na konkrétním postupu ve výuce): •Vysvětlete pojmy měření a orýsování materiálu. •Vyjmenujte pomůcky, které se používají k měření a orýsování dřeva. •Tyto pomůcky stručné charakterizujte. •Srovnejte výhody a nevýhody svinovacích a skládacích metrů. •Popište zásady správného orýsování materiálu. Konec přípravy •5.2. Příklad písemných podkladů do výuky předmětu obchodu a služeb •5.2.1 Osnova a výukové cíle odborného předmětu Technologie pro kuchaře, motivace žáků, použité metody, formy a materiální prostředky ve výuce, podmínky výuky. •5.2.2 Příklad výukového tématu: Omáčky • •5.2.1 Ukázka části osnovy odborného předmětu Technologie pro kuchaře, tematického celku omáčky (1. ročník), motivace žáků, použité metody, formy a materiální prostředky ve výuce, podmínky výuky (autorka Bc. Zuzana Sedláková) • 59 60 Obecné informace o výukovém předmětu Název výukového předmětu: Technologie Ročník: 1. ročník Obor: Kuchař-číšník Hodinová dotace: 10 (4 hodiny teorie, 4 hodiny praktická příprava omáčky dle technologického postupu) Tematický celek: Omáčky Tematický celek: Jedná se o 7 tematický celek Věková kategorie: 15 – 18 let Vzdělávací cíle v oblasti rozvoje klíčových kompetencí žáků: Cílem tematického celku je, aby žák dokázal vyjmenovat základní druhy omáček, dokázal vysvětlit základní rozdíly při jejich přípravě. Aby byl schopen ke každému druhu omáčky uvést vhodný příklad a s tím související nutná orientace v odborné literatuře – Receptury teplých pokrmů. Stejně tak se od žáka očekává, aby byl schopen vyjmenovat jednotlivé suroviny potřebné k přípravě konkrétní omáčky. 61 Výukové metody: Výklad – charakteristika omáček, rozdělení a základní příprava omáček) Pozorování Vysvětlování samostatná práce žáků (praktická příprava omáčky dle technologického postupu) Aktivizující výukové metody (didaktické hra – kvíz) Organizační formy: Frontální výuka, skupinová výuka Obsah výuky: Osvojování základního učiva (Žák si osvojí učivo do takové míry, aby byl hodnocen stupněm dostatečný) Osvojování o rozšiřující učivo (prohloubení základního učiva, pro rozšíření rozhledu studentů, motivace a uspokojení zájmu studentů) Materiální učební prostředky: Sešit, učebnice, kuchařské pomůcky 62 Materiální výukové prostředky: Textové pomůcky (učebnice) Organizační a reprografická technika (počítač) Vizuální technika (dataprojektor) Pořady (kulinářské umění – omáčky) Vybavení učitele: Psací potřeby, interaktivní tabule, PC Motivace žáků: Motivací pro žáky: je rozšíření si znalostí v oblasti přípravy OMÁČEK, nejprve teoretická znalost omáček, rozdělení, příprava a poté praktická příprava dané omáčky. Žáci při správném pracování mohou dostat dobrou známku. Žáci tyto znalosti využijí při závěrečných zkouškách a dále tyto znalosti mohou využívat po celý život. 63 Omáčky —Omáčky patří mezi specifický druh příloh, kterými různé druhy pokrmů po chuťové a výživové stránce doplňujeme. — —Při přípravě dbáme na správnou barvu zásmažky, správnou volbu vývaru, vhodného koření, dobu provaření a cezení. — —Omáčky ředíme vývarem ze základních surovin, z nichž je připravujeme. — —Je-li přísadou omáčky mléko (pokud se mají okyselit), nejdříve je spolu povaříme a potom okyselíme, aby se mléko v omáčce nesrazilo. — —Chuťové doplňky (okurky, kyselou zeleninu, hořčici, vejce natvrdo, slanina) doplníme až po ukončení varu, který po přidání surovin již nevaříme. Zpracované učivo (zkráceno) 64 Španělský ptáček | Apetitonline.cz GC7EFTX KOPROVA OMACKA (Traditional Cache) in Liberecký kraj, Czechia created by Tacud 1 Hovězí maso s rajskou omáčkou - | Prostřeno.cz Ukázky omáček 65 Rozdělení omáček Omáčky dělíme: 1. Podle barvy —Bílé - (Koprová omáčka) —Tmavé (Rajská omáčka) 2. Podle teploty —Teplé —Studené (majonéza) 3. Podle postupu přípravy —Jemné (Omáčky, které jsou zahuštěné žloutky) —Hrubé (Omáčky, které jsou zahuštěné jíškou) — Lasagne, oblíbenec mezi pokrmy. Co když se Vám ale srazí bešamel? S tímto receptem se toho už nemusíte vícekrát obávat! - Pravá domácí majonéza a poctivá tatarka. V testech kvality by obstály na výbornou | MAKOVÁ PANENKA •Druhy omáček • • • 66 1. Bílé omáčky •a) BEŠAMEL •b) VELOUTÉ — 2. Hnědé omáčky •Rajčatová omáčka — 3. Omáčky zahuštěné žloutky •Holandská omáčka 4. Studené omáčky •Majonéza Americká snídaně: VEJCE BENEDIKT s holandskou omáčkou - Ochutnejte svět Jemné studené omáčky Rosolové krycí omáčky 67 Bešamel •Omáčky bílé Bešamel - světlá máslová zásmažka zalitá mlékem, rozšleháme a provaříme. Když je dostatečně hustá a jemná, osolíme a přecedíme. • •Dochutíme muškátovým květem. Používá se jako základ k přípravě složitých omáček, k přípravě gratinovaných a zadělávaných pokrmů. • Lasagne, oblíbenec mezi pokrmy. Co když se Vám ale srazí bešamel? S tímto receptem se toho už nemusíte vícekrát obávat! - Další omáčky: Velouté, rajčatová omáčka, holandská omáčka, studené omáčky, rosolové krycí omáčky. •Úlohy na procvičení a opakování učiva 1.Vysvětlete význam plánování a přípravy na výuku v odborném vzdělávání. Uveďte, které činnosti učitelé dělají při dlouhodobém a krátkodobém plánování výuky. 2.Vypracujte učební osnovu vašeho odborného předmětu (kurzu, modulu) v souladu s platnými vzdělávacími dokumenty (RVP vašeho oboru) na celou dobu odborné přípravy. Můžete využít vlastních zkušeností z pedagogické praxe. 3.Vyberte nějaké výukové téma z vašeho odborného předmětu. K němu vyhledejte vědecky fundovaný odborný pramen (např. odbornou knihu). Z tohoto pramene vypracujte didakticky zpracovaný obsah (učivo) k tomuto tématu. Pokud k tématu existuje zpracované učivo (písemná příprava, učebnice, učební text, výuková opora apod.), porovnejte rozdíly ve struktuře a obsahu odborného pramenu a zpracovaného učiva. 4.Popište, jakou strukturu a podobu může mít písemná příprava na vyučovací jednotku v odborném vzdělávání. 5.Zamyslete se nad možnostmi využití soudobých multimediálních prostředků v procesu přípravy a realizace výuky vašeho oboru (výuková videa, animace, simulace, 3D a 4D technologie). • 68 •6. Vypracujte konkrétní rámcovou písemnou přípravu na vyučovací jednotku vašeho odborného předmětu. •7. Vypracujte podrobnou písemnou přípravu na vyučovací jednotku vašeho odborného předmětu, včetně prezentace (výukové opory) pro žáky. Můžete využít i multimediálních výukových opor. • 69 70 6. Individuální prezentace studentů (účastníků kurzu) •Cíl kapitoly ØVystoupit před kolektivem s pomocí odpovídajících komunikačních prostředků. Pro ty, kteří nikdy neučili ani nevedly žádné kurzy nebo jinou výchovně vzdělávací činnost, je to možnost prvotní zkušenosti před „třídou nebo skupinou“ a možnost získat zpětnovazební informace o svém výstupu. Øvyužít své zkušenosti, získat nové zkušenosti a obohatit je o postřehy kolegů – studentů, pedagogů, účastníků kurzu, odborníků z praxe (i těch, kteří neučili). • •Doporučení pro realizaci mikrovýstupu: ØBudete mít prostor 20 - 30 min (mikrovýstup). ØHovořte pokud možno plynule, udržujte verbální i neverbální kontakt s cílovou skupinou. ØNa začátku výstupu sdělte stanovený cíl a obsah sdělení. Snažte se účastníky motivovat k činnosti a zvládnutí tématu. ØRychlost a úroveň výkladu a práce je třeba přizpůsobit vstupním znalostem a úrovni posluchačů. ØSnažte se účastníky zapojit, aktivizovat. Pokud uznáte za vhodné, připravte pro ně nějaké pomůcky, pracovní listy. ØMluvte dostatečně nahlas, nemluvte do tabule nebo do zdi. Snažte se udržovat oční kontakt s posluchači. ØPři předvádění pomůcek, experimentů a pokusů je třeba dodržet dvě pravidla – všichni musí vidět všechno co mají a stejně (pozor na zrcadlový efekt). ØNezapomeňte na závěr shrnout vše důležité a zhodnotit práci cílové skupiny. ØHodnocení mikrovýstupu bude s využitím hodnoticího archu mikrovýstupu studenta (účastníka kurzu). Viz příloha. 71 •Čadílek, M. & Loveček, A. (2005). Didaktika odborných předmětů. Brno: PdF MU •Churches, A. (2008). Bloom¢s Taxonomy Blooms Digitally. Dostupné z http://teachnology.pbworks.com/f/Bloom%5C's+Taxonomy+Blooms+Digitally.pdf •Kropáč, J. et al. (2004). Didaktika technických předmětů, vybrané kapitoly. Olomouc: UP. •Krpálek, P. & Krpálková Kremlová, K. (2017). Praktikum z didaktiky ekonomických předmětů. Praha: Oeconomica •Pecina, P. (2020). Didaktika odborných předmětů I. (Úvod do oborových didaktik).Výuková opora. Brno: PdF MU. •Pecina, P. & Krištofiaková, L. (2021). Vybrané aspekty výuky odborných předmětů a praktického vyučování na středních odborných školách. Dubnica nad Váhom: Vysoká škola DTI. • 72 Použité prameny •Slavík, M. & Miller, I. (2012). Oborová didaktika pro zemědělství, lesnictví a příbuzné obory. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze. •Vališová, A. & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika. Praha: Grada •Vaněček, D. et al. (2016). Didaktika technických odborných předmětů. Praha: ČVUT. • 73 •Příloha 1: hodnotící arch mikrovýstupu studenta (účastníka kurzu) – strany 75-76 •Příloha 2: Ukázky podkladů pro pedagogickou praxi (samostatný soubor) • • 74 75 Hodnotící arch mikrovýstupu studenta (účastníka kurzu) Jméno: Vyhodnocení: 1 – nejlepší, 5 - nejhorší Verbální složka komunikace: Neverbální složka komunikace: Formální stránka: Přiměřená hlasitost: 1 2 3 4 5 Přiměřené tempo: 1 2 3 4 5 Správné frázování: 1 2 3 4 5 Dynamika řeči: 1 2 3 4 5 Emocionalita řeči: 1 2 3 4 5 Adekvátní slovník: 1 2 3 4 5 Spisovná mluva: 1 2 3 4 5 Obsahová stránka projevu: Soulad obsahu a formy: 1 2 3 4 5 Přiměřenost posluchačům: 1 2 3 4 5 Pohledy: 1 2 3 4 5 Výraz obličeje: 1 2 3 4 5 Gesta: 1 2 3 4 5 Pohyby: 1 2 3 4 5 Fyzický postoj: 1 2 3 4 5 Dotyk: 1 2 3 4 5 Přiblížení – vzdálení: 1 2 3 4 5 Úprava zevnějšku: 1 2 3 4 5 • • • • • 76 Další aspekty mikrovýstupu - motivace, atmosféra, zpětná vazba, udržení pozornosti, netradiční přístup, styl komunikace, použité pomůcky, dosažení cíle: Poznámky: Celkové hodnocení: