Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
1
HUDEBNĚ-POHYBOVÉ ČINNOSTI
V dávnějších dobách se ve školách vyučovací předmět
hudební výchova nazýval zpěv. Toto pojmenování také plně
vystihovalo jeho tehdejší obsah, který byl pouze vokální. Teprve
s rozvojem hudební pedagogiky v 1. polovině 20. století se obsah
předmětu rozšiřoval a v 70. letech k němu přibyla i hudebněpohybová
výchova.
Obsahová náplň hudebně-pohybových činností se odvíjí ve
dvou oblastech: v oblasti pohybové výchovy a v oblasti taneční
výchovy. Obě spolu úzce souvisejí a vzájemně se podmiňují.
Výběr pohybových činností a tanečních vyjádření písní se provádí
s ohledem na současné možnosti ve školách (počet žáků,
prostorové možnosti), záleží tedy na učiteli, jak se s těmito
podmínkami dokáže vyrovnat.
Obsahová náplň hudebně-pohybových činností:
➢oblast pohybové výchovy
➢oblast taneční výchovy
Oblast pohybové výchovy
Význam hudebně-pohybové výchovy
Pohyb se stává prostředkem, který usnadňuje dětem cestu
k hudbě. Veškeré pohybové projevy by měly přirozeně vyplývat
z činností pěveckých, rytmických, poslechových
a instrumentálních, prospět jejich zvládnutí a citovému prožití.
Pohyb je prostředkem jejich rozvíjení, nikoli cílem základní
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
2
hudební výchovy. Spojení hudby a pohybu ve škole má rovněž
funkci rekreativní a terapeutickou.
Soubor pohybových prvků
K vyjádření hudebních zákonitostí pohybem potřebujeme
odpovídající soubor pohybových prvků. Jejich výběr je však
limitován školními podmínkami, pohybovými dispozicemi
a počtem dětí a také učivem. Mezi pohybové prvky tedy
můžeme zahrnout následující:
1. Hra na tělo
2. Pohyb paží, hlavy a trupu
3. Chůze a drobný běh
4. Pantomima
5. Taktování
Vytváření zásoby pohybových prvků – nejběžnější a mající
zvláště význam hlavně zpočátku je pohybová imitace –
v interakci učitel – žák/žáci. Imitace vede k soustředění,
přesnému pozorování a napodobení. Atraktivnější a pro hudební
rozvoj dětí efektivnější je střídání pohybové imitace s metodou
objevování pohybových schopností vlastního těla spontánním
reagováním na hudbu.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
3
1.Hra na tělo
• Tleskání (T): před tělem, za tělem, nad hlavou, vedle ramene,
s natáčením trupu, vzájemně o dlaně souseda apod. Podle intenzity
tleskání, uvolnění či napnutí ruky lze dosáhnout zvuky různé
intenzity i zabarvení. Procvičujeme ve stoje, v sedu, v kleku, dřepu,
při chůzi, při běhu, poskocích, při zpěvu písní apod. Tleskáme
rytmus, metrum, dvoutaktové ostinato apod.
Rytmické hodnoty:
qčtvrťové noty – tleskáme normálně;
eosminové noty – tleskáme drobným pohybem ruky v zápěstí;
hpůlové noty – tleskáme odtažením paží od sebe, pohyb trvá na dvě
doby;
wcelé noty – pohyb paží vedeme vzhůru přes upažení klesají zvolna dolů
(imitace hry na velké činely);
pomlky – provádíme rozhozením rukou od sebe, pohyb jako bychom
„odstříkávali“ vodu nebo přiložením prstu na ústa apod.
• Pleskání (P): jde o „plácání“ na stehna, ale i jiné části těla ( na tváře,
na ramena, na hřbet ruky), ale také v dřepu o zem apod.
Procvičujeme nejlépe v sedu na židli, v sedu skříženém, ve stoji pak
v mírném podřepu. Pleskáme metrum, případně těžkou dobu.
P P P P T T P P P P T T
Byla jedna babka, prodávala jabka,
P P P P T Q P P P P T Q
za děravý groš prodala jich koš.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
4
Kombinace tleskání a pleskání:
➢ při chůzi (vpřed tleskáme, vzad pleskáme);
➢ při zpěvu (předvětí tleskáme, závětí pleskáme);
➢ hra na ozvěnu: učitel předvede hrou na tělo rytmické dvoutaktí
(tleskáním, pleskáním, kombinací), žáci, skupinky nebo jednotlivci
opakují. Roli učitele mohou převzít postupně žáci (U – Ž, Ž – Ž);
➢ štafeta: postupujeme po řadách, po lavicích, na přeskáčku tak, že
rytmické dvoutaktí provádějí žáci postupně různými způsoby:
T $ Q Ú Q Ú Q ê Q Ú Q Ú Q Q
P $ Ú Q Ú Q Ú Q Ú Q ê Q Ú Q
➢ při doprovodu písní („hrajeme obvykle metrum“):
Pec nám spadla 2/4 P – T / P – T /
Pod naším okýnkem; Jedna dvě, Honza jde 2/4 P – T / P – T/
Prší, prší 2/4 P-T-T-T / P-T-T-T/ (ostinato)
Červený šátečku 3/4 P – T – T / P – T – T /
➢ doprovod k říkadlům (různé kombinace):
Leze žába do bezu 2/4 P – P / T – T / P – P / T – nic/
Tleskejte, pleskejte, tleskejte, šlapejte,
tleskejte, pleskejte, zadupejte.
Ruce si podejte, v kole se zatočte,
Tleskejte, pleskejte, zadupejte.
- mluvené slovo žáci doprovází hrou na tělo tak, jak určuje text. Pravidelná pulzace dává
možnost prožití třídobého metra.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
5
• Dupání (D): musí být přesné a kultivované (nezvedat zbytečně
kolena, nohu připravit k podupu ohnutím v koleně, provedeme na
celé chodidlo); lépe, než zvedání celé nohy je, že pata zůstane „na
zemi“ a dupeme jen špičkou nohy.
Procvičujeme levou/pravou nohou, střídavě. Dupnutím obvykle
znázorňujeme těžkou dobu.
T # H Ú H Ú H ê H Ú
P # Q Ú Q Q ê Q Q ê Q Q ê Q
D# Ú H Ú H Ú H Ú H
Žák může všechny způsoby znázorňovat sám nebo každý žák (skupina) znázorňuje jeden způsob
postupně za sebou.
Kombinace tleskání, pleskání a podupů (doprovod k písním):
Chovejte mě má matičko 2/4 D-T-T-T / D-T-T-T// 2/4 D – T / T – T /
Já jsem z Kutné Hory 2/4 D-T-T-T / D-T-T-T// 2/4 D – T / D – T /
V zahrádce na hrušce 3/4 D – T – T / D – T – T /
Šel zahradník 2/4 D-P-T-T / D-P-T-T/
Tráva neroste 2/4 D – P / D – T /
Koupím já si koně vraný 3/4 D – P – T / D – P – T /
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
6
Říkadla: jde o náročnější provedení (vhodné od 3. třídy výše)
¾ D P P D T Q D P P D T Q
Stromečku vstávej, ovoce dávej.
D P T D P T D P P T QQ
Umej se, učeš se, je Štědrý den.
¾ D P P T QQ D P P T QQ
Byl jeden pes, do pece vlez,
P P P T T T P P P T T T
našel tam homolku, běžel s ní k Nymburku.
D P P T QQ D P P T QQ
Byl jeden pes, do pece vlez.
• Luskání ( L ): procvičujeme levou/pravou rukou, oběma rukama
současně, střídavě před tělem, vlevo, vpravo, ve spojení
s natočením trupu nebo pohybem těla na místě, při chůzi apod.
Příklad:
Doprovod písní, říkadel:
Kombinace prvků hry na tělo při doprovodu písní (hrajeme metrum)
Šel zahradník do zahrady
2/4 D – P / T – T / D – P / T – T/ P – L/ P – L/ P – L/ P - L ://
Doprovod k říkadlům:
Žába leze do bezu, já tam za ní polezu. Kudy ona, tudy já, budeme tam oba dva.
2/4 P – P / T – T / P – P / T – T / D – L / D – L / P – P / T – T //
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
7
Rytmická deklamace s hrou na tělo:
➢ Práce s říkadlem:
Šel Janeček na kopeček, hnal před sebou pět oveček
a šestého berana, se zlatýma rohama.
- žáci stojí v kruhu, doprovázejí říkadlo tleskáním metra (obměna:
v sedě pleskání na kolena, v sedu na patách do země);
- štafeta: rozdělíme žáky na dvě (čtyři) skupiny, každá po taktech
nebo dvoutaktích odříká text a hraje na tělo;
- žáci rozděleni na skupiny, jedna recituje, druhá doprovází hrou na
tělo, střídají se po dvou taktech;
- žáci polovinu říkadla tleskají, druhou pleskají;
- žáci rozděleni na čtyři skupiny – současně: první recituje, druhá
tleská rytmus, třetí pleská metrum, čtvrtá dupe těžkou dobu apod.
➢ Pohybový kánon:
- žáky rozdělíme na dvě (čtyři) skupiny, každá provádí říkadlo
s daným pohybem (následující skupina vždy začíná po 1., 2.,
3.taktu)
- necháme žáky libovolně improvizovat pohybový doprovod,
kombinovaný s hrou na tělo.
Do tance
(Jenčková, E. Hudba a pohyb ve škole. 2002, 1. vyd, česky, Orlice / Tandem, Hradec Králové, 320 stran,
ISBN: 8090311571 ; Díl VI. Str. 11)
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
8
Shrnutí:
Hrou na tělo si žáci procvičují metrum, těžké/lehké doby taktů, ostinátní
figury i rytmus písní. Jestliže si základní rytmické útvary a pohybové
výrazové prostředky osvojí, mohou sestavovat a vytvářet vlastní rytmické
figury hrou na tělo jako doprovod k písním různých žánrů. Postupně se
můžeme pokusit o pohybové provedení. Zde již poznáme, jakou má žák
tvořivost, pohotovost, fantazii a smysl pro rytmus. Celkový pohyb
provádíme v lavicích nebo v prostoru. Nacvičujeme jej na počítání
(udávání metra) a po osvojení podbarvíme melodií.
Když jsem husy pásala (jednodušší pohybový doprovod)
@ n n q n }
4 x T nalevo P P P
4 x T napravo P P P
@ n n n e E n n n q
otočka 360◦ D D D otočka 360◦ D D D
vlevo vpravo
Když jsem husy pásala
@ n n q q
4 x T nalevo 2 x L obě ruce
4 x T napravo 2 x L obě ruce
@ n n E e E e n n n q
otočka 360◦ úkrok L l.r. úkrok L pr.r. ot. 360◦ D D T
vlevo vpravo
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
9
2.Pohyb paží, hlavy a trupu – nezapomínáme ani na ostatní
části těla, které nám pomáhají k pohybovému vyjádření.
3.Chůze a drobný běh – chůze v různých útvarech a taktech,
stylizovaná chůze ve spojení s pantomimou (jdeme hlubokým
sněhem, jako čáp, baletka, voják apod.), chůze a drobný běh
mohou být zařazeny jako součást tanečních prvků spolu s úkroky,
poskoky, natáčením, otočkami, bránou, taneční chůzí v různém
taktu aj.
4.Pantomima – nápodoba pracovních činností a hry na hudební
nástroje, scénický pohyb (výraz a gesta) při zpěvu, pantomimické
znázornění písní – žáci hádají název písně apod.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
10
5.Taktování:
Způsoby procvičování dvoudobého taktu:
- taktujeme na místě podle dané hudby
- taktujeme s podupem na těžkou dobu
- taktujeme při chůzi se střídáním paží
- taktujeme při poskoku, polkovém kroku, při zpěvu písní
- taktujeme v různé dynamice: forte – velká gesta, piano – malá
gesta, crescendo – gesta zvětšujeme, decrescendo – zmenšujeme
(vše dle hudby)
- základy taktovací techniky pomocí prvků hry na tělo:
1. doba P (obě ruce pohyb dolů)
2. doba T (pohyb rukou nahoru do výše očí)
Způsoby procvičování třídobého taktu:
- taktujeme ve stoje podle hudby
- taktujeme na místě s podupen na těžkou dobu
- taktujeme při chůzi (pozor: v tomto případě se na těžkou dobu
střídají nohy)
- taktujeme při tanečním kroku
- taktujeme při zpěvu písní v třídobém metru (Okolo Třeboně;
Červený šátečku apod.)
- základy taktovací techniky pomocí prvků hry na tělo:
1. doba P (obě ruce pohyb dolů)
2. doba L (ruce pohybem od sebe)
3. doba T (pohyb rukou nahoru do výše očí)
Koordinace s pohybem:
- taktujeme jednou paží s úklonem trupu ve 2. době (pohled směřuje
za paží – ¾ takt)
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
11
- taktujeme při chůzi se střídáním paží a úklonu v každém taktu
- taktujeme ve čtyřtaktí: 1. takt – 3 kroky vpřed;
2. takt – 3 kroky vzad;
3. takt – stoj a taktování pravou rukou
s úklonem vpravo;
4. takt – stoj a taktování levou rukou
s úklonem vlevo.
- chodíme a současně taktujeme v této rytmické figuře:
# n n n \ q Q Q ±
V prvním taktu drobné krůčky, na první dobu 2. taktu zastavíme a v pomlkách stojíme.
Způsoby procvičování čtyřdobého taktu:
- taktujeme si při pochodu a zpěvu (Tráva neroste)
- taktujeme a současně střídáme jeden takt chůze (čtyřdobý), jeden
takt běhu (osm osmin)
- taktujeme při chůzi a na čtvrtou dobu provedeme přeměnný krok
(polkový krok)
- základy taktovací techniky pomocí prvků hry na tělo:
1.doba P (obě ruce pohyb dolů)
2.doba T (ruce pohybem k sobě v úrovni břicha)
3.doba L (ruce pohybem od sebe)
4.doba T (pohyb rukou nahoru do výše očí)
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
12
Vyjádření písně a hudby pohybem. Hudebně-pohybové hry. Dětské
taneční hry.
- Vyjádřit píseň pohybem znamená přihlédnout k její obsahové
stránce, rytmickým, melodickým, dynamickým změnám či
zajímavostem. Jde tedy o vyjádření se různými pohyby, nikoliv
pouze o pohybové ostinato. Musíme si vždy uvědomit, zda je
zvolená píseň k pohybovému projevu vhodná a která její složka
nám dává k tanečnímu vyjádření podklad (melodie, tempo, rytmus,
obsah – text).
Náměty:
- Ukazování některých slov, pohybů a znaků z písně, kdy se některá
místa jen zpívají, jiná ukazují (známé provedení písně Na tý louce
zelený)
- Učitel improvizuje na klavír, žáci podle hudby tančí – vyjadřují různé
pohádkové postavy, zvířátka apod. Naznačují pohybem také to, co
v hudbě cítí: radost, smutek, skotačivost, snění apod. Učitel může
využít i poslechové skladby pro 1.–5. ročník: např. Pohádka o veliké
řepě; Rej skřítků; písně – Sluníčko; Tancovala žížala, CD nahrávky
Elce, pelce, kotrmelce aj.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
13
Shrnutí:
Dovedností, zkušeností, nových poznatků z elementárních
pohybových činností a rytmických deklamací využíváme v souvislosti
s hudebně-pohybovou hrou. Vychází z rytmické deklamace říkadel,
rozpočítadel a je součástí kolektivních dětských her. Jednoduchý
pohyb je prováděn v prostoru, realizace vyplývá z obsahové stránky
a odráží se v ní přirozená hravost dětí. Většinou se v nich uplatňuje
rytmická chůze se zpěvem, děti se pohybují velmi často v kruhu nebo
v zástupu – např. Zlatá brána; Kolo, kolo mlýnský; Na raka; Chodí
pešek okolo aj.
Dětské taneční hry vycházejí ze stejného základu, ale liší se
zaměřením. Spojují v sobě složku hudební a pohybovou, pohyb je
předem znám – např. Na zajíčka; Čížečku, čížečku; Pásla ovečky a další.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
14
Oblast taneční výchovy
- Prostřednictvím pohybu dítě hudbu vnímá a prožívá ji
mnohem citlivěji;
- do základní průpravy zařazujeme taneční kroky podle toho,
kterou skladbu chceme pohybem vyjádřit.
- Prvky taneční výchovy úzce souvisejí s rytmickou výchovou,
konkrétně s procvičováním příslušného metra, proto se
elementární taneční kroky zařazují přiměřeně dle věku dětí až
po jeho procvičení/procítění.
K základním tanečním výrazovým prvkům patří:
CHŮZE: (1 krok = nota čtvrťová) vycházíme z přirozené chůze
s nášlapem mírně přes patu a měkkým vypérováním v kolenou,
při chůzi by měly děti reagovat i na změnu tempa. Chůze vpřed,
vzad – s nášlapem přes špičku na patu, po špičkách – potichu, po
patách, po vnější či vnitřní straně chodidla, dupání apod.
Chůzí děti vytváří v prostoru různé útvary – kruh, zástup, řadu,
osmičku, diagonálu, obdélník, soustředné kruhy, hada, spirálu,
průplet apod., čímž se zároveň učí prostorové orientaci.
BĚH: (1 běhový krůček = nota osminová) chodidlo se odvíjí od
země, kolena se zvedají. Běh s vysoko zvednutými koleny, se
zakopáváním, po špičkách, odlehčený běh jako víly, s dupáním
jako vojáci apod.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
15
PŘÍSUNNÝ KROK: stranou (vlevo i vpravo) se skládá z kroku
a přísunu a provádíme ho ve všech prostorových variantách.
Vpřed, při změnách výkročné nohy je to KROK PŘEMĚNNÝ.
CVAL: přísuny v rychlém tempu.
POSKOČNÝ KROK: začíná krokem a odrazem na vykročené noze,
druhá noha v mírném pokrčeném přednožení.
KROK ZKŘIŽNÝ = překračovaný.
POLKOVÝ KROK: krok vpřed, přísun druhé nohy do poloviny
stojné nohy a znovu vykročení – rytmus nq. Je vlastně
vypérovanou obdobou přeměnného kroku a provádíme jej na 2
doby.
„Pata, špička, celá noha, tak se tančí polka nová. Pata, špička,
celá noha, tak se tancuje“.
VALČÍKOVÝ KROK: krok vpřed a dva krůčky na místě, výkročná
noha se střídá; stranou: krok stranou a dva kroky na místě.
ŘEZANKOVÝ PŘESKOK: ze stoje snožmo výskok a dopad s jednou
nohou (např. P) o jednu stopu vpřed a druhou (L) o jednu stopu
vzad, při příštím výskoku je doskok obráceně – pravá vzad a levá
vpřed. Zpočátku jsou při řezankových přeskocích ruce v klidu –
např. v bok, později mohou naznačovat malé pohyby řezání,
podle skočené nohy (ve dvojicích – ruce křížem).
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
16
OTÁČKA A PODTÁČENÍ:
➢ Podtáčení pod jednou rukou tzv. na prst: Ch zvedne ruku,
D uchopí jeho ukazováček a podtáčí se pod jeho rukou.
➢ Podtáčení pod oběma rukama zkřižmo: držení zkřižmo, Ch
má P ruku vrchem; Ch nejdřív opíše polokruh P ruku nad
hlavou D (natočí ji zády k sobě), pak ji svojí L rukou dotočí
až do ZP; obě podtáčení lze dobře uskutečnit i se šátkem.
➢ Zátočky: dvojice se otáčejí v držení za P ruce, za L ruce,
v závěsu za lokty, v kroužku v držení za obě ruce; osa
otáčení prochází vždy mezi oběma tanečníky (v místě držení
za ruce, mezi lokty v závěsu); jeden stojí nebo klečí a druhý
chodí kolem něho, v držení za jednu ruku i bez držení.
➢ Řetěz neboli průplet: Páry stojí proti sobě v kruhu, Ch po
směru tance, D proti směru tance, všichni jdou obloučky
vpřed; všichni si podají P ruce se svým partnerem, pak L ruce
s dalším, a tak ruce střídají, až dojdou ke svému partnerovi;
průplet je orientačně náročný, vyspělejší tanečníci mohou
tančit bez podání rukou, jen s dotknutím rukou, se závěsem
za lokty atd.
➢ Branky, brány:
Jednoduché brány: dvojice v postavení vedle sebe si podají
vnitřní ruce ve vzpažení.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
17
Dvojité brány: dvojice v postavení proti sobě si podají obě
ruce a vzpaží.
PÍSNĚ A TANCE VE 2/4 TAKTU: pro pohybovou realizaci volíme
chůzi, běh, cval, poskočný, polkový krok.
PÍSNĚ A TANCE VE 3/4 TAKTU: pro pohybové provedení zvolíme
chůzi, běh, valčíkovou chůzi, valčíkový krok, mazurku.
DVOJTANCE: skládají se ze dvou samostatných tanců, z nichž
jeden je obvykle pomalejší, druhý rychlejší, jeden v taktu
třídobém a druhý tanec dvoudobém, např. Když jsem jel do Prahy
a Šel zahradník do zahrady.
MATENÍKY: tance se střídavým taktem, kde je změna taktů
provedena v rámci jedné hudební věty (periody); se změnou
taktu se mění i taneční figura (krok) – většinou dvoudobý
obkročák a třídobá sousedská; tanec má pak schéma např.
OOOOSS nebo SSOOS apod.
Výše zmíněné tanečně výrazové prvky učíme děti postupně,
vždy nejlépe na konkrétní pohybové choreografii k písni.
Taneční prvky procvičujeme v různých obměnách
a s hudebním doprovodem. Hudební doprovod mohou
obstarávat i děti samy (každý drží v ruce přenosný hudební
nástroj, např. ozvučná dřívka nebo rámový bubínek); jedno dítě
či skupinka dětí (např. tympány nebo bonga); učitel (např. hrou
na klavír nebo klávesy), nebo je pouštěna hudba z reproduktoru.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
18
Tak vedeme děti ke koordinovanému pohybovému projevu
v souladu s charakterem hudby, s jejím rytmem, melodií
i dynamikou.
POSTAVENÍ TANEČNÍKŮ:
➢ Dvě děti stojí vedle sebe, jejich ramena jsou v přímce =
postavení otevřené.
➢ Dvě děti stojí v mírném natočení k sobě, ramena svírají
pravý úhel = postavení polootevřené.
➢ Dvě děti stojí proti sobě, drží se na ramenou nebo v pase
či za obě ruce, ramena jsou paralelně = postavení zavřené.
➢ Dvě řady dětí proti sobě: pohyb řad k sobě a od sebe;
pohyb řad k sobě, projdou se až na opačná místa.
Kruh:
o Pohyb dětí (chůzí, během, cvalem, poskokem, polkovým
krokem atd.) po kruhu po směru tance.
o Pohyb ke středu kruhu a zpět.
o Dva soustředné kruhy: přísuny stranou, cval stranou,
procházení pod zvednutými spojenými pažemi – bránami –
jednoho kruhu apod. Jeden kruh v protipohybu.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
19
Zástup: děti se buď drží za ruce (např. P ruka vpřed), nebo mají
ruce na ramenou dítěte, které je v zástupu před ním, popřípadě
se nedrží vůbec a postupují za prvním vedoucím dítětem.
Dvojřad: dvojice dětí za sebou postupují za první vedoucí dvojicí
(chorovodové tance, polonézy).
Čtverylkové postavení: čtyři dvojice dětí stojí proti sobě do kříže,
sudé dvojice proti sobě a liché dvojice proti sobě; děti například
motivujeme: modré a bílé čepice, které si „jako“ nasadí.
DRŽENÍ TANEČNÍKŮ
V postavení vedle sebe:
o za jednu ruku;
o za obě ruce zkřižmo před tělem;
o Ch drží svojí P rukou D v pase, D položí svoji L ruku na
jeho P rameno.
V postavení proti sobě:
o za P ruce, L ruce v bok;
o za obě ruce;
o za obě ruce zkřižmo (řezankové držení zobrazuje pracovní
pohyb řezání).
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
20
Doporučená průpravná cvičení k hudebně-pohybové výchově:
K prvním cvičením směřujících k citlivému vnímání hudebního
doprovodu a k jednoduchému pohybovému vyjádření rozličných
hudebních kontrastů a změn – zaměření se na změny tempa můžeme
zařadit cvičení:
1. Pohybová a dechová průprava, relaxace
1.1. Správný postoj
• váha na přední části chodidla, pocit odlehčených pat;
• osa těla nakloněna mírně vpřed;
• hýžďové svaly zpevníme tak, aby osa pánve byla skoro
kolmá, protažení pánve vzhůru;
• břišní stěnu zatlačíme jemně vzad;
• lopatky táhneme dolů;
• ramena rozložíme do šířky a jemně táhneme dolů;
• hrudní kost vypneme vzhůru;
• temeno hlavy směřuje vzhůru.
1.2. Dýchání: kličkové, hrudní, břišní
Ideální propojení hrudní a břišní dýchání – hluboké břišní dýchání
umožňuje lepší okysličení krve, a přitom šetří srdeční sval, snižuje
svalové i psychické napětí, kladně ovlivňuje psychiku, působí proti
stresově.
Bránice – hlavní dýchací sval, působí jako píst ve válci: při nádechu
klesá a při výdechu se zvedá a vytlačuje vzduch z plic ven. Přitom jí
pomáhají břišní svaly svým stahem a tlakem na břišní dutinu –
důležitá masáž vnitřních orgánů.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
21
1.3. Relaxace: Mravenčí ukolébavka
Relaxace a aktivace se musí střídat, po každém napětí následuje
uvolnění. Relaxace urychluje regenerační procesy ve svalech, a tím
pomáhá odstraňovat únavu. Nervní a psychicky nevyrovnaní
jedinci se velmi obtížně uvolňují, relaxaci je třeba nacvičit (ve stoje
– „panáček visí přes zábradlí“; vleže na zádech – tíha všech
končetin apod.).
2. Dynamika: silně – slabě
Dynamický kontrast SILNĚ – SLABĚ vyvstane nejnázorněji dětem
v elementárním pohybu vydávajícím určitý zvuk (tleskání, podupy atd.).
Jde o pohybové vyjádření dynamického kontrastu ve spojení s ostatními
složkami hudební formy (s melodií, rytmem, tempem a formální stavbou)
nebo naopak o hledání odpovídajícího hudebního doprovodu ke dvěma
obsahově a dynamicky rozdílným pohybovým tvarům.
Zahrajeme dětem několik taktů tiše a pak hlasitě a společně hledáme
např. zvířátka, která by se podle dané hudby pohybovala (myšky, krtci,
užovky, kočky x sloni, medvědi, koně s podkovami).
Zpíváme písničku podle doprovodu chvilku tiše x nahlas.
• Síla: hlasitost vyjádří silou pohybu – jdou jemně po špičkách x
dupají.
• Změna prostoru: je-li doprovod tichý – jdou děti v malém
kroužku x hlasitý – roztáhnou kruh a jdou ve velkém kruhu.
• Velikost pohybu:
o při tiché hudbě děti dělají malé krůčky, při hlasité velké
kroky.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
22
o Stromy: malé pohyby prstů, od zápěstí – pohyb listů na
stromech, velké pohyby paží, celým tělem – pohybují se
celé větve ve větru, stromy se naklánějí.
o Jak bychom dětem, které neslyší, „ukázali“, že hudba hraje
silně či slabě?
• Tíha:
o Pohyb s tichým doprovodem – chmýří z pampelišek se
rozlétává, peříčko se vznáší, kosmonauti se pohybují po
Měsíci x pohyb s hlasitým doprovodem – rytíř se prosekává
křovím, řežeme dříví, potápěč chodí v ocelových botách po
mořském dně.
o Dva soustředěné kruhy: na tichou hudbu se pohybuje
vnitřní kruh, na hlasitou hudbu kruh vnější.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
23
3. Tempo: pomalu – rychle
3.1. Pomalé tempo: doprovod hraje v pomalém tempu – děti se
přidají hrou na tělo – tleskání, pleskání, na nejbližší předmět, chůzí
na místě či z místa, otáčením na místě, pohyby paží, hlavou, těla.
• Zvířátka: kocour se plíží, kachna se kolíbá, medvěd se houpá.
• Chůze lidí: proti větru, v hluboké vodě, ve sněhu.
• V kruhu si posíláme míč/posíláme tlesknutí po kruhu dál,
snažíme se dodržet tempo doprovodu a nepřerušit jej.
• Skupina dětí tvoří stroj: někdo stojí, jiný klečí, sedí, leží atd.
Všichni se ve svém postavení pohybují v pomalém tempu
(rukou, nohou, hlavou) jako různé páky.
3.2 Rychlé tempo: vyťukat, vytleskat, běhat v kruhu/volně po
prostoru podle doprovodu, přeskoky z nohy na nohu, výskoky na
místě, drobné pohyby prstů, zápěstí, chodidel.
• Zvířátka: myšky, koníčci, mravenci, vyplašený zajíc.
• Kolečka ve stroji se otáčejí.
3.3 Změny tempa: děti reagují na střídání dvou temp v doprovodu
– ve dvojicích, řadách, dvou kruzích, skupinách apod. Změny tempa
provádí hráč doprovodu bez přechodu (bez pauzy), nezesiluje x
nezeslabuje! Jednotlivé části jsou nestejně dlouhé – překvapení.
• Letí motýl – sedne na květ a pomalu mává křídly.
• Běžíme z kopce x jdeme pomalu do kopce.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
24
4. Výška tónu: vysoko – středně – hluboko
Naučit děti citlivě vnímat a pohotově vyjádřit jednoduchým pohybem
kontrast vysoko – hluboko znějících tónů je nutným předpokladem
pro pohybová cvičení zaměřená na vnímání melodické linie.
Představu vysokého tónu přiblížíme dětem hlasem ptáků, kteří létají
vysoko – zahrajeme několik tónů na klavír, zobcovou flétnu, triangl –
děti reagují pohybem – letem ptáků. Zahrajeme na klavír v hluboké
poloze/velký činel, tympány – přiblížíme bručením a pohybem
medvědů po všech čtyřech. Střední poloha na klavír/ozvučná dřívka –
děti jdou na procházku a vedou psa a jí zmrzlinu aj. Střídáme doprovod
v různých polohách a dětí reagují pohybem.
• Pro každou polohu si zvolíme pohyb: vysoko – pohyb na špičkách
ve vzpažení, střední poloha – chůze s tleskáním, pleskáním na
místě apod., v hluboké poloze reagujeme lehnutím, kleknutím,
sednutím, dřepnutím apod.
5. Melodie: stoupání a klesání
• Vzestupný a sestupný kvintakord: Ovčáci, čtveráci; V zahrádce
na hrušce.
• Stoupající klesající melodie: Sedí liška pod dubem; Kočka leze
dolů.
• Děti podle slyšené hudby ukazují pohyb např. rukou nahoru či
dolů, jdeme ze schodů či do schodů, stoupneme na lavičku/
z lavičky dolů apod.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
25
6. Rytmus: krátce – dlouze
Nejvýhodnější je vyjít ze slovních rytmů, vytleskávání jmen, barev, slov
na daná témata: zvířátka, pohádka, jídlo, předměty kolem nás apod.
o Využijeme krátkých otázek, odpovědí, zvolání a říkadel
přiměřeně věku dětí – např. bílá kočička: posíláme jako
„rytmický řetěz“ – každý ho vysloví a současně zatleská/jiné
předvedení: „bílá“ plesknout na kolena a „kočička“ zatleskat či
jiné kombinace s dupáním, pohyby hlavy, rukou, ramen aj.
o Viděný rytmus – vezmeme si baterku a můžeme vysílat signály
z jednoho břehu na druhý“. Jedna skupina posílá signály – krátké
a dlouhé; druhá skupina si zapisuje zprávu (dlouhé čáry/ tečky),
nebo má v rukou např. praporky a opakují vyslaný signál
(rozpažením oběma rukama je dlouhá čárka, jednou rukou
krátká čárka).
7. Barva tónu: hlas, různé nástroje
o Dvojice dětí se stejnými nástroji stojí zády k sobě v kruhu. Jedno
dítě zahraje – druhé se stejným nástrojem se ozve. Opakuje se
jen zvuk nástroje nebo i zahraný rytmus.
o Doprovod k pohádce: děti sedí v kruhu, uprostřed jsou položeny
různé dětské bicí nástroje. Učitel začne vyprávět pohádku
(známou či vymyšlenou): např. “Byla jedna vysoká hora, která se
třpytila ve slunci“ a vyzve děti, jakým nástrojem by se mohl
vyjádřit třpyt této hory – děti pravděpodobně navrhnou prstové
činelky/triangl, dvě děti si vezmou nástroje a zkusí, jestli zvuk a
barva nástroje odpovídají vyprávění.
„Na té hoře žila v zámku zlá ježibaba,“ děti patrně zvolí velký
činel/buben apod.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
26
Když pohádku dopovíme a podbarvíme celé vyprávění nástroji,
vypravuje učitel pohádku ještě jednou, plynule a děti
doprovázejí text hrou na nástroje.
o Zhudebnění krátkého vlastního komiksu.
8. Melodická a rytmická ozvěna, otázka a odpověď
• Principem echa – ozvěny – je opakování slyšeného.
• Učitel zatleská, zadupe, zapleská na tělo, vydá různé zvuky ústy
(např. mlaskání, houkání apod.), děti opakují. Poté mohou vymýšlet
svůj rytmus – jedno dítě předvede svůj rytmus a ostatní jej opakují,
děti se v předvádění střídají.
• Děti se snaží na slyšený zatleskaný rytmus vymyslet slova, jedno až
dvě ( • – •••• žlutá pampeliška).
• Otázka a odpověď: tvoří jeden uzavřený celek zvaný perioda.
o Slovní texty: jedno dítě vytleská a vysloví otázku: Jak se
jmenuješ? Co máš k obědu? S čím si rád hraješ? Jaká je
beruška? Druhé dítě mu s tleskáním odpoví. Později zkusíme
text i zpívat.
o Doporučíme dětem, aby se pokusily zazpívat odpověď tak,
abychom poznali, že bude tečka – konec (tonika). Spojíme tak
u dětí představu otázky s předvětím a odpovědí se závětím =
perioda. U periody většinou platí, že počet taktů v předvětí je
stejné jako počet taktů v závětí.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
27
9. Ukolébavka, pochod, tanec
• Ukolébavka: Halí belí – houpavý pohyb u kolébavky nenásilně vede
ke smyslu pro cítění pravidelného tempa. Důležité je opakování.
o Děti zpívají a stojí s pérováním v kolenou nebo se pohybují
houpavým krokem z místa.
o Jemný houpavý pohyb celého těla s pérováním v kolenou na
místě i z místa motivujeme uspáváním panenky, kolébáním
miminka v kolébce, pohupováním kočárkem, nesením
malého ptáčka, který vypadl z hnízda.
• Pochod: Jedna dvě, Honza jde; Na horách sejou hrách – děti
pochodují v prostoru, potkávají se a vyhýbají se jeden druhému.
o Děti jsou vojáci, kteří zvedají nohy (nedupou), pohybují rázně
pažemi, když se potkají – zasalutují, mohou jít každý sám,
nebo tři až čtyři za sebou, první je vede.
• Tanec: doprovodíme děti v tanečním ¾ tempu rytmizovaný veselý
valčík – děti se pohybují v rytmu valčíku např. jako na maškarním
plese.
• Na rozlišení charakteru hudby pak střídáme tyto tři doprovody:
ukolébavka, tanec a pochod a děti pohybově reagují a vyjadřují
rozdíl, který v hudbě poznaly.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
28
10. Taneční prvek – chůze, běh ve 2/4 taktu, houpání ve ¾ taktu
CHŮZE:
o Pekla vdolky; Jedna dvě, Honza jde; Na tom pražským mostě; Na
horách sejou hrách
o Jedna, dvě, tři, čtyři, pět
Děti stojí v kruhu a drží se za ruce. Písničku hrajeme a zpíváme
v pomalejším tempu:
1.– 2. t: (2/4 takt) děti jdou osm kroků po kruhu,
3.– 4.t: děti změní směr, jdou po kruhu na druhou stranu,
5.t: jdou tři kroky směrem do středu kruhu,
6.t: jdou tři kroky pozpátku ven z kruhu,
7.-8.t: pustí se, tleskají a otáčejí se na místě.
Pochodové písně vyjádříme pohybově např. chůzí v hadu:
o Figura: CESTIČKA – 6 až 8 dětí stojí v zástupu za prvním dítětem
(první dítě je hlava hada), drží se za ruce (všichni mají vpředu např.
pravou ruku) a jdou cestičkou, kterou jim vyšlapal (např. ve sněhu)
ten první.
o Figura: PODCHÁZENÍ BRAN – první podejde kdekoliv v hadu pod
spojenými pažemi dětí (a ostatní vede za sebou).
o Figura: ŠNEK – první zatočí celou řadu dětí do „šneka“ (do spirály),
pak se skloní a podejde spojené ruce dětí a „šnek“ tím rozmotá.
o Figura: ZMĚNA HLAVY – první a druhý zvednou ruce, za které se
drží. Tím vytvoří bránu a s ostatními se pustí. Třetí dítě se stává
novou hlavou hada, podejde tuto bránu a vede si děti za sebou.
Nakonec poslední dítě „ocásek“ podá ruku dětem stojícím v bráně
a vezme je s sebou.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
29
o Figura: MYŠÍ DÍRY – hlava hada si natočí děti tak, aby vytvořily
půlkruh. Jde stále na místě a zvedne ruce, až všechny děti pochopí,
že mají také zvednout ruce a tím utvořit brány. Pak se první dítě
pustí a začne podcházet jednou bránou zepředu, druhou zezadu a
pokračuje dál, na konci se chytí s posledním a utvoří bránu. Druhé
dítě udělá hned totéž, jakmile je před ním trochu volno. Děti si
mezi sebou udržují odstup.
BĚH VE 2/4 TAKTU
To je zlaté posvícení; Prší, prší
o Dva soustředné kruhy: každý kruh běží jiným směrem, na povel
změna směru.
HOUPÁNÍ VE ¾ TAKTU
Červený šátečku; Marjánko, Marjánko; V zahrádce na hrušce; Pásla
ovečky
o Děti stojí čelem do kruhu, drží se za ruce. Střídají houpavý úkrok
vpravo a vlevo. Tím si připraví střídání nohou po taktech jako při
valčíku. Pak přidají malý výpon na pološpičky.
o Rozdělíme děti na tři skupiny:
- první skupina zpívá a dupe nohou (hraje na prstové
činelky) první dobu v taktu;
- druhá skupina zpívá, houpe se a v rukou pohybuje šátkem
do stran;
- třetí skupina zpívá a tleská (hraje na ozvučná dřívka)
rytmus písně;
po chvíli položí všichni nástroje na zem a skupiny postoupí
vpravo a přejdou k jinému nástroji.
Zpracovala: Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – KHV, PdF MU, Brno 2017
30
11. Koledy a písně se zimní tematikou
Chumelí se, chumelí; Zima, zima tu je; Zelená se louka; Já malý
přicházím koledovat apod.
12. Taneční kroky a pohybové hry:
Zlatá brána
Koštětový tanec
Žalman – Šel zahradník do zahrady
Had – Tancovala žížala; Nestarej se ženo má; Pekla vdolky; Na horách
sejou hrách
Mazurka Savojanka – Měla babka; Naše husa (figura: OKÝNKO)aj.
Ve spojení s rytmickým výcvikem: vyjádření pohybem hodnotu noty
čtvrťové a procítění dvoudobého metra.
Literatura:
KNOPOVÁ, B. Hudebně pohybová výchovy v 1. – 5. ročníku ZŠ. Brno, Masarykova univerzita
fakulta pedagogická, 1996, s. 67, IBSN 80-210-0636-6.
KULHÁNKOVÁ, E. Hudebně pohybová výchova. Praha: Vyd. 3, Portál, 2010, 135 stran, ISBN:
9788073677305.
KULHÁNKOVÁ, E. Písničky a říkadla s tancem. Náměty pro pohybovou výchovu dětí od 3 do 10 let.
Praha: Portál, 2015.
KULHÁNKOVÁ, E. Řemesla ve hře, písni a tanci. Pro děti od 4 do 9 let; písničky na CD. Praha: Portál,
2009.
KULHÁNKOVÁ, E. Taneční hry s písničkami: od 4 do 9 let. Praha: Portál, 2013.
KULHÁNKOVÁ, E. Zvířátka ve hře, písni a tanci. Praha: Portál, 2011.
KURKOVÁ, L. Říkáme si, zpíváme si, hrajeme a tančíme. Praha: SPN, 1971, s. 104.
KURKOVÁ, L. Tanec a hudba. Praha: SPN, 1987, s. 191.