hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
RANÝ ROMANTISMUS
2. hodina

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Biedermaier
•životní styl německé měšťanské (sílící role měšťanstva – viz úvod) společnosti 1. pol. 19. století
(zvl. 1815 – 1848), měšťanstvo = střední vrstva
•typický zejm. pro prostředí Vídně (F. Schubert)
•projevy: klid, umírněnost, prostý pohodlný život, snaha o harmonii a vyrovnanost, ne romantický
vzdor, vášeň ani subjektivismus
•móda: dámy korzety, pánové cylindry, užité umění
•salón – důležitá úloha v měšťanské společnosti (literární a hudební náplň setkávání, taneční
zábava ‪→ Schubertovy taneční stylizace, často improvizované: Atzenbrugger Tänze

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Písňová tvorba


hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•rozvoj koncertní sólové písně a drobnějšího písňového žánru
•melodie = stále hlavní, vystihuje výraz, charakter, náladu
•doprovod - má velký podíl na dotvoření obsahu (klavírní např. Schubert, Wolf, orchestrální např.
Mahler), už není jen podpora zpěvu, ale obsahuje charakteristické figury
•Lidová píseň
•v 19. století stěžejní (pozor! rozdíl se zacházením s lidovou písní v 19. a 20. století)
•sbírky lidových písní, zvl. Des Knaben Wunderhorn (Chlapcův kouzelný roh), často ale jen obecný
název Lieder und Gesänge
•provozování nejvíce v lidových vrstvách, ústně tradovány (některé umělé zlidověly, např.
Schubertova Lindenbaum (Lípa)), méně už v koncertních sálech → intimní charakter
•není rozhodující kvalita textu, ale její zhudebnění

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Typy
•Píseň jednoduchá strofická - Schubert: Heidenröslein (Planá růžička, 1815), Das Wandern (Poutník,
1823)
•Píseň variovaná strofická – Schubert: Die Forelle (Pstruh, 1817), Lindenbaum (Lípa)
•Píseň prokomponovaná – Schubert: Rastlose Liebe (Láska bez odpočinutí, 1815), Doppelgänger
(Dvojník, 1817)

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Franz Peter Schubert
31. 1. 1797 Vídeň – 19. 11. 1828 Vídeň
• „Štěstí je tam, kde nejsem já.“
•
•bezstarostnost a pozemské radosti (= biedermeier) X melancholie, neúspěch v partnerských vztazích
(nenaplněné touhy)
•český původ: otec původem ze Šumperska, matka ze Zlatých Hor, Schubert celý život ve Vídni
•kořeny: chudoba, až otec se vypracoval
•10 let: v chlapeckém sboru dvorní kapely ve Vídni
•vzdělání: otec, v konviktu: Václav Růžička a Antonio Salieri, poté 10měsíční učitelský kurz →
pomocným učitelem ve škole na okraji Vídně
•1818 – 1823 učitel na letním sídle v Želiezovicích hraběte Esterházyho (1822 a 1823 = krizová léta
(Můj sen, Moje modlitba))
•ve Vídni život u přátel a bratra Ferdinanda, stranou veřejného života, ve společnosti stejných
uměleckých názorů
•stále mezi dočasným blahobytem a nouzí
•o jeho tvorbu byl za jeho života malý zájem, o jeho skladby neprojevil zájem Goethe (Král Duchů),
neúspěšné snahy jeho přátel o vydání děl → skladby kolovaly v opisech, nejhůře se prosazovaly velké
formy (symfonie)
•1828 ještě studia kontrapunktu u Simona Sechtera

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Schubert a společnost
•osamělý v okruhu přátel
•schubertiády
•večery komorní společnosti okolo F. Schuberta, zpěv Johann Michael Vogel (BT)
•stylizace tanců: zdařilé klavírní improvizace opakoval a pak zapsal, jeho melodie se hodily pro
každou příležitost, některé zlidověly
•cizí: snobství a instrumentální virtuozita
•člen společnosti Unsinngesellschaft („Společnost nesmyslu“)
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•dnešní pohled na Schuberta (přetrvává z 19. stol., román Hanse Rudolfa
Bartsche Schwammerl (Holubička, 1912)): neohrabaný, nepraktický, krátkozraký, ale nesmírně
pracovitý a milý společník
•dar bezprostředního talentu? Lidovost jeho písní = neposkvrněný zdroj X nižší žánr, znak
nevzdělanosti?
•proměna pohledu na Schuberta: R. Schumann
•po smrti prakticky neznámý, zásluha na šíření díla: R. Schumann (biografie, prosadil provedení
nezveřejněných děl), F. Liszt (transkripce Schubertových písní pro klavír), J. Brahms
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Tvorba
•v obecném povědomí zůstává známý jako autor drobných klavírních útvarů a zvl. písní
•v písňové tvorbě
•zakladatel písňového cyklu!!!
•naprosto vyvážená jednota hudby a slova
•vychází z klasicismu
•romantický výraz poprvé v Gretchen am Spinnrade (Markétka u přeslice, 1814, text Goethe) = vzor
německé romantické umělé písně
•navazovali na něj: Schumann, Brahms, R. Strauss, Mahler
•další významné písňové cykly v 19. stol.: Schumann: Láska básníkova, Brahms: Magelone, Mahler:
Píseň o zemi, Musorgskij: Písně a tance smrti…
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
F. Schubert: Markétka u přeslice, ukázka charakteristického klavírního doprovodu. Zdroj: MICHELS,
Ulrich. Encyklopedický atlas hudby. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-238-3,
s. 138

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•PÍSŇOVÁ TVORBA (více než 600)
•píseň Markétka u přeslice (Gretchen am Spinnrade, 1814), balada Král duchů (Erlkönig, 1815), píseň
Planá růžička – texty J. W. Goethe
•Smrt a dívka (Der Tod und das Mädchen, 1824 – 1826) – text Matthias Claudio, melodie přenesená do
2. věty smyčcového kvartetu d-moll
•Poutník (Der Wanderer, D 489, 1816) - text Georg Philipp Schmidt (stejně je pojmenovaná i jedna z
jeho klavírních fantazií)
•písňové cykly Krásná/Spanilá mlynářka (Die schöne Müllerin, 1823), Zimní cesta (Winterreise, 1827)
– texty Wilhelm Müller, Labutí zpěv (Schwanengesang, posth.) – písně z pozůstalosti, název od
nakladatele
•
•SYMFONIE
•č. 4 c-moll Tragická (1816)
•č. 6 C-dur Malá (1818)
•[č. 7] h moll Nedokončená (1822) – vrcholné dílo raného romantismu
•č. 8 C-dur Velká (1828) – poprvé uvedl 1839 F. M.-Bartholdy v lipském Gewandhausu
•
•
•
•
•
•
•
•

Král duchů, D 328 https://www.youtube.com/watch?v=5XP5RP6OEJI

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•KOMORNÍ TVORBA (celkem 35 opusů, souhrnně vyšly tiskem až 1890)
•smyčcová kvarteta (17) – smyčcový kvartet d-moll
•Forellenquintett - klavírní kvintet A-dur  s variacemi na píseň Pstruh (D 667, 1819, obsazení:
vni, vle, vlc, cb, pfte)
•oktet F-dur, kvintet C-dur (se dvěma vlc)
•KLAVÍRNÍ TVORBA – výrazné uplatnění melodiky
•klavírní sonáty (12)
•klavírní kusy:
•fantazie Poutník (Der Wanderer, D 760, 1822)
•Moments Musicaux, Impromptus → vzor pro Mendelssohna (Písně beze slov) a Schumanna (Fantazijní
kusy)
•polonézy, německé a skotské tance, variace
•čtyřruční skladby (Fantasie f-moll)
•
•DALŠÍ
•mše (6, např. Německá mše As dur, 1826), opery (14, např. singspiel Ďáblův letohrádek),
velikonoční oratorium Lazar (dokončil Alfred Schnittke), offertorium Tres sunt, Graduale, Salve
Regina
•řada ztracených děl
•

Impromptu As dur pro klavír, op. 142, č. 2 https://www.youtube.com/watch?v=t1IJswK1R9Y

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Reflexe
•dlouho uznáván jen jako skladatel písní a populární hudby
•za jeho života mělo premiéru jen cca 70 děl z necelé tisícovky, kladné recenze až na konci života,
1. výrazný úspěch až provedení balady Erlkönig
•R. Schumann: obdivné kritiky v NZfM, první analýzy skladeb (1840)
•šíření díla:
•Johann Michael Vogel (BT) - první propagátor písní, uzákonil jejich interpretaci
•písně: Adolphe Nourrit (T) + F. Liszt (klavírní transkripce)
•Otto Erich Deutsch – sběr a dokumentace vzpomínek a materiálů (1912) → biografie, kritická vydání
jeho děl, tematický katalog! (zkratka D)
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Schubert jako zdroj inspirace
•Carl Löwe (1796 – 1869) – „severoněmecký Schubert“
•Anton Bruckner (1824 – 1896) – vliv na symfonické myšlení
•Franz Liszt (1811 – 1886) – klavírní transkripce písní Soirée de Vienne, orchestrální
Wanderer-Fantasie
•Gustav Mahler (1860 – 1911) – písňové cykly

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png



hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Symfonická tvorba
období raného romantismu

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•reflexe: DVOŘÁK, Antonín; FINCK, Henry T. Franz Schubert. The Century Magazine, XLVIII, July 1894,
p. 341-346
•klasická motivicko-tematická práce + klasický formový typ, vliv Beethovenových děl  X romantická
tvůrčí poetika, inspirace lidovou i umělou písní i dobovými či starými tanci (länder, saltarello
aj.)
•inspirace: zážitky a dojmy z cest, literatura (např. symfonie Italská a Skotská)
•projevy: lyrismus, sentimentalismus, romantický světobol (podobná hudební řeč: Čajkovskij, Dvořák,
Brahms, Grieg, Borodin, Mahler, Sibelius aj.)
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•Schubert
•symfonie (celkem 8 dokončených, psal mezi léty 1813 – 1828) pod silným vlivem Beethovena, v raných
symfoniích vliv Mozarta
•osobitý výraz až v posledních dvou symfoniích (h-moll Nedokončená a C-dur Velká), v poslední Velké
počáteční projevy symfonického monumentalismu, které vrcholí v symfonické tvorbě Brucknera a
Mahlera
•všechny 4věté, jen Nedokončená 2 věty (3. větu, Scherzo, jen rozpracoval)
•vliv jeho písňové tvorby: hlavní myšlenky mají charakter písňových melodií
•krajní věty v sonátových formách, 3. věty menuety, až od 6. symfonie používá místo menuetu scherzo
•č. 4 c-moll Tragická (1816)
•č. 6 C-dur Malá (1818)
•[č. 7] h moll Nedokončená (1822) – chybí tradiční tematický kontrast a kontrast v tempech mezi
větami
•č. 8 C-dur Velká (1828)
•

7. symfonie: https://www.youtube.com/watch?v=0mnrHf7p0jM

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•Mendelssohn
•12 smyčcových symfonií (napsal 12 – 14letý)
•5 symfonií pro velký orchestr (komponoval v rozmezí let 1824 – 1842)
•všechny 4věté s tradičním uspořádáním vět
•č. 1 c-moll (1824, komponoval po dokončení 12 malých symfonií pro smyčce)
•č. 4 A-dur Italská (1830) – jako Finale je použito saltarello. Inspirační zdroj: cesta do Říma a
Neapole 1829 – 1830
•č. 5 d-moll Reformační (1832) – ve Finale obsahuje variace na protestantský chorál a Lutherův
chorál Ein feste Burg ist unser Gott (Hrad přepevný jest Pán Bůh náš)
•č. 2 symfonie-kantáta B-dur Lobgesang, Symphonnie-Kantate nach Worten der Heiligen Schrift
(Chvalozpěv, Symfonie-kantáta na slova Písma svatého, 1840) – více se podobá kantátě než symfonii,
vliv Beethovenovy 9. symfonie. Vznikla k 400. výročí vynálezu knihtisku
•č. 3 a-moll Skotská (1841 – 1842) – psal pod vlivem návštěvy Skotska 1829 a četby Waltera Scotta
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Jakob Ludwig Felix Mendelssohn-Bartholdy
3. 2. 1809 Hamburk – 4. 11. 1847 Lipsko
•židovský původ (1822 přešel na protestantskou víru), vnuk básníka a významného filozofa 18.
století, otec bankéř
•„Mozart 19. století“
•1812 stěhování do Berlína kvůli lepším možnostem vzdělání
•studium: v 8 letech hudební teorie u Zeltera a Ignaze Moschelese, klavír u Clementiho
•9 let – veřejné vystupování, od 10 let komponoval, v 17 letech vzniká mistrovské dílo: předehra (a
později scénická hudba) k Shakespearově Snu noci svatojánské
•po studiích (mj. estetiku v Berlíně) rozsáhlá cesta po Evropě → celoživotní inspirace pro jeho
tvorbu
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Rekonstrukce tvorby J. S. Bacha
•11. 3. 1829 dirigoval Matoušovy pašije v berlínské Sing-Akademie (= 100 let po premiéře díla a
poprvé od Bachovy smrti) → podnítil zájem o studium barokních skladatelů
•1830 s houslistou Ferdinandem Davidem uvedli Bachovu Chaconnu z houslových sonát
•→ Schumann komponoval klavírní doprovody k těmto Bachovým sonátám
•→ Joseph Joachim Raff instrumentoval Chaconnu pro velký orchestr
•→ Ferrucio Busoni ji přepsal do podoby virtuózního klavírního díla
•→ Ferenz Liszt upravoval Bachova varhanní díla
•Charles Gounod – Méditation sur le Prélude de S. Bach (Preludium C-dur z 1. dílu DTK), později
otextoval Ave Maria (s J. S. Bachem seznámil Mendelssohn Gounoda v Římě)
•

Bach-Gounod: Ave Maria: https://www.youtube.com/watch?v=5uzZu9HZBWA

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•1829 – 1832 několik koncertních turné - klavírista (uváděl Mozartovy a Beethovenovy koncerty) a
dirigent
•rozhodující úspěch: vystoupení v londýnské Filharmonické společnosti 1829 (Londýn navštívil celkem
10x)
•zde premiéry jeho předeher Sen noci svatojánské (odtud jeho slavný Svatební pochod) a Hebridy
•na objednávku této společnosti vznikla např. Symfonie A-dur
•1832 se (po smrti Zeltera) neúspěšně ucházel o místo dirigenta v Sing-Akademie (Berlín)
•1833 hudebním ředitelem v Düsseldorfu
•od 1835 Lipsko
•ředitelem orchestru v Gewandhaus
•spoluzakladatel konzervatoře a jejím ředitelem, povolal sem R. Schumanna, jeho ženu Claru a I.
Moschelese → prestižní ústav
•vynikající úroveň koncertů, soustředění předních pedagogů na konzervatoři → zásluhou Mendelssohna
důležité hudební středisko
•uváděl díla různých historických období
•1841 – 1842 královský hudební ředitel v Berlíně
•
•

Svatební pochod: https://www.youtube.com/watch?v=0Oo4z37OUEI

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dílo
•
•symfonická tvorba (viz výše)
•neúspěch s jevištní tvorbou (jeho Die Hochzeit v roce 1827 propadla → odrazený)
•instrumentální koncerty: houslový e-moll (op. 64, 1844), dva klavírní koncerty
•ouvertury: Sen noci svatojánské (A Midsummer Night's Dream), Hebridy (Fingal’s Cave, 1829)
•kantáta Die erste Walpurginsnacht (První Valpuržina noc)
•oratoria: Paulus (op. 36, 1836), Eliáš (op. 70, 1846)
•komorní hudba: 7 smyčcových kvartetů (mezi nimi i dvojitý kvartet, tj. smyčcový oktet, op. 20,
1825)
•klavírní: 48 Písní beze slov (op. 19 (1829) až op. 102 (1842 – 1845))
•písně

vni koncert:  https://www.youtube.com/watch?v=WPi7LrQ1rNg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•na jeho počest bylo udělováno v Lipsku a Británii Mendelssohnovo stipendium
•jedno z nejuznávanějších ocenění
•udělováno do r. 1934, pak znovu od 1963
•po jeho smrti byla založena Mendelssohnova nadace
•1850 vydal R. Wagner spis Das Judenthum in der Musik – zneužito za nacistického režimu: zákaz
provozování Mendelssohnových děl, ničení jeho pomníků a pamětních desek

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Fanny Mendelssohnová (provdaná Henselová)
14. 11 1805 Hamburk – 14. 5. 1847 Berlín
•zpočátku se jevila talentovanější než mladší bratr Felix
•zvl. vynikající klavíristka
•blízká důvěrnice a hudební rádkyně bratra
•v jejím domě v Berlíně pořádala koncerty a společenská setkání
•autorka cca 500 děl, některé vyšly pod jménem Felixe
•její syn Sebastian napsal první monografii jejich rodu
•velmi silné citové vazby s bratrem, Felix zemřel půl roku po smrti Fanny
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Operní tvorba:
německá romantická opera

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•typ raně romantické opery se nejvýrazněji profiloval v Německu:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•skladatelé: E. T. A. Hoffmann, Louis Spohr, (F. Schubert), C. M. von Weber, Heinrich Marschner,
částečně i Robert Schumann, Albert Lortzing, Conradin Kreutzer, Friedrich von Flotow, Carl Otto
Nicolai
opera 18.stol.
německá romantická opera
skladatelova rutinní záležitost
opera je útvarem, kde je možno vyjádřit nejhlubší myšlenky, je to odpovědný a složitý úkol, psát ji
může jen skladebně dokonale vybavený umělec s jasnou ideovou představu o svém díle
totéž libreto zhudebňovali víckrát i jiní skladatelé
skladatel hledá originální látku, jež by ve spojení s osobitým zhudebněním uvedla obecenstvo v úžas
spolupráce básníka (libretisty) a hudebníka: na počátku vedla k novým námětovým oblastem, na konci
vývoje se stala jedním z určujících momentů operní reformy Wagnerovy
vrcholí vývoj číslové opery spočívající na střídání recitativu a árie
směřuje nekompromisně k prokomponovanému útvaru

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Carl Maria von Weber
18. 11. 1786 Eutin – 5. 6. 1826 Londýn
•otec
•divadelní ředitel
•ctižádostivý - chtěl ze syna vychovat klavíristu, ale kočovný život rodiny znemožnil Weberovi
soustavné vzdělávání
•jeho sestra Konstancie (= teta Carla Marii) se 1782 provdala za W. A. Mozarta
•1796 u Michaela Haydna studoval v Salzburgu hudební teorii
•1798 – první dílo tiskem (6 fughet), 1800 opera Lesní žínka (ve Vídni 14x, v Praze v českém
překladu, v Petrohradě)
•všestranně nadán (kromě hudby zvl. malování, literatura, kritika, také litografie)
•1804 vzdělání u abbé Voglera ve Vídni – jediné soustavné, podnítil Weberův zájem o lidovou píseň,
romantické a exotické náměty
•→ díky Voglerovi získal místo kapelníka ve Vratislavi:
•bohémský život
•pedagog
•kompozice a dirigování

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•působiště:
•Stuttgart – u vévody Ludvíka Würtenberského
•Mannheim – seznámení s Tieckem
•1810 koncertní cesta (Frankfurt, Mnichov – zde setkání s klarinetistou Heinrichem Bärmannem →
spolupráce, Berlín, Darmstadt – zde uvedena opera Abu Hassan)
•v Praze poprvé 1811 (koncertní cesta s Bärmennem, seznámení s V. J. Tomáškem)
•Praha (1813 – 1816) – dirigent a ředitel opery Stavovského divadla (viz dále Weber a Praha)
•1817 do Berlína
•pak týž rok ředitelem opery v Drážďanech, zde napsal:
•singspiel Čarostřelec (Der Freischütz, 1820, prem. 1821 v Berlíně – triumfální úspěch) → vzor
singspielu německého raného romantismu
•opera Euryanta (1823), po jejím úspěchu napsal na objednávku Covent Garden v Londýně
•singspiel Oberon – 12. 4. 1826 ho tu provedl, ale nemocný (tuberkulóza) a zemřel tam několik týdnů
po premiéře
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Weber a Praha (!)
•do Prahy 12. 1. 1813, od dubna ředitelem opery StD (nástupce Wenzela Müllera), ředitelem a
nájemcem StD do r. 1816 Jan Karel Liebich
•
•1781 – 1783 postaveno Nosticovo divadlo (vystavěl hrabě František Antonín Nostitz (1725 – 1794),
1. sezóna 1783) – divadlo pro obyvatele českých zemí v mateřském jazyce, tj. němčině
•1799 přejmenováno na Stavovské (StD, budovu odkoupili zemští stavové)
•fungovalo do r. 1862
•za Liebichovy éry (1806 – 1816)
•vzestup německé činohry
•pořádání představení v čj. povoleno v podobě benefičních akcí
•po r. 1816
•ředitelství rozděleno mezi více osob
•nedařilo se udržet úroveň souboru ani repertoáru
•podařilo se sledovat soudobou italskou, francouzskou a německou tvorbu
•repertoár: lokální frašky vídeňské provenience, pohostinské hry, 1822 uveden Čarostřelec

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•Weberův úkol ve StD: reorganizovat soubor, s jehož úrovní nebyla divadelní komise StD spokojena
•zpěváky hledal ve Vídni, sezóna zahájena 9. 9. 1813 (Spontiniho operou Ferdinand Cortez)
•1814 těžce onemocněl → léčba v lázních Libverda (severní Čechy) → opět úpadek divadelního souboru
pod vedením F. J. Clementa. Konec září návrat do Prahy
•1815 a 1816 umělecké cesty do Mnichova a Berlína (nebyly obvyklé dlouhé nepřítomnosti v divadle –
bylo mu to vytýkáno)
•1816 po návratu dirigoval Spohrova Fausta = premiéra, září: po konfliktu s Liebichem se vzdal
kapelnického místa
•
•repertoár: německé překlady úspěšných francouzských děl (Méhul, Cherubini, Boieldieu, Grétry,
Isouard aj.)
•povznesl na vysokou úroveň, kromě klasicismu zařazoval i díla romantiků (Beethoven: Fidelio,
Spohr: Faust (světová premiéra 1816))
•1813 uvedl melodram Medea J. A. Bendy
•1814 pražská premiéra Fidelia
•nejoblíbenější z překladů Mozartových oper: Don Juan
•divácky málo úspěšné byly opery německých současníků (Meyerbeer)
•v jeho dramaturgii řada vídeňských frašek s hudbou – to stavovská divadelní komise neschvalovala,
ale uváděl je i W. Müller
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•přispíval do pražských novin K. K. privilegierte Oberpostamt Zeitung a do lipských AmZ
•jeho literární odkaz z 1/3 sestává z textů pražského období, komentující divadlo a jeho provoz
•vypracoval provozní řád opery
•recitativy nechal doprovázet klavírem, nikoliv cembalem
•jeho orchestr měl 36 členů, dále 18 sólistů, 12 sboristů a 12 dětí (místo ženského sboru –
nevhodné pro dívky)
•měsíčně řídil cca 10 představení, průměrně proběhlo 5-7 repríz jednoho titulu
•sám korepetoval a učil zpěváky deklamaci
•provoz divadla byl odkázán na přítomnost dvora, měšťanstvo pěstovalo spíše hudbu v soukromí
•kromě divadla v Praze organizoval koncerty známých interpretů, vystupoval jako koncertní dirigent
a klavírista
•milostné vztahy: herečka Therese Brunetti, nově angažovaná zpěvačka StD Caroline Brandt → 1817
jeho žena

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Kompozice z pražského období
•časově vytížen
•několik hudeb k činohrám (nedochováno)
•samostatné písně a árie - vsuvky do cizích oper
•v Praze neuváděl žádnou vlastní operu
•po jeho smrti se ve StD uváděl Oberon (česky v ND až 1889)
•jeho dílo bylo v Čechách oblíbené, od r. 1814 se tiskly zpěvy z jeho oper a předehry v klavírní
úpravě
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Operní dílo
•Silvana (1801) – romantika lesa, sbor myslivců
•Abu Hassan (1811) – jednoaktový singspiel, orientální pohádka na turecký námět
•Der Freischütz (Čarostřelec, 1821)
•odehrává se v Čechách po 30leté válce, polovina děje v noci
•hlavní postavy jsou kontrastně odlišeny: lyrická Agáta, lehkovážná Anička, Max reprezentuje dobro,
Kašpar zlo
•16 uzavřených čísel spojené mluvenými dialogy: hlásí se k singspielu, ale závažností spěje k opeře
•zpěvy opírající se o lidovou píseň se rychle staly populární. Hladce elegantní tón některých
tanečních čísel je ohlasem biedermeieru, sbory naopak zaznívají lidovými tóny, v mužském sboru
přenáší techniku společenského zpěvu (tzv. Liedertafel) na jeviště, sbor se aktivně účastní děje
•výraznou roli má orchestr: ouvertura je zde vlastně programní předehra, uvádějící diváka do nálady
a obsahu hry
•náleží k nejlidovějším německým zpěvohrám a byla rovněž oblíbeným představením českých obrozenců
•Euryanta (1823)
•rytířská francouzská tematika konce 12. století
•dnes se hraje jen předehra
•používá návratné motivy (→ Wagner: leitmotivy)
•Oberon (1826)
•jeho poslední opera
•na anglický text
•návrat k mluveným dialogům, absence velkých ansámblů
•po jeho smrti několikrát upravována (také G. Mahler)
•CHARAKTERISTICKÉ:
•dlouhé zpěvné melodie, vychází z německé lidové hudby
•nová orchestrální barva a rytmika → charakter osob, přírody, fantastických představ
•originální užití lesních rohů
•schopnost použití nástrojů pro jemné zvukové a barevné odstíny → inspirace pro R. Wagnera
•

Čarostřelec - sbor myslivců: https://www.youtube.com/watch?v=LW4m4NGaWqE

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Další dílo
•KLAVÍR
•zakladatel německé romantické klavírní tvorby
•4 sonáty, Rondo brillant (Vyzvání k tanci, instrumentoval H. Berlioz), Pollaca brillante (Liszt
zpracoval pro klavír a orchestr)
•2 klavírní koncerty
•
•OSTATNÍ
•pro mnichovského klarinetistu Heinricha Bärmanna: Concertino pro klarinet a orchestr, 2
klarinetové koncerty
•pro dvorního fagotistu v Mnichově: Koncert pro fagot a orchestr

Vyzvání: https://www.youtube.com/watch?v=Cwsd4Cy2QNs

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Louis (Ludwig) Spohr
5. 4. 1784 Braunschweig – 22. 10. 1859 Kassel
•zvl. operní skladatel (10 oper), náměty: fantastické, národní pověsti
•premiéry jeho oper v Praze: Faust (1816 provedl Weber ve StD, využil leitmotivu → Wagner),
Jessonda (sám dirig. 1858, exotická látka)
•opera Křižáci – už ne uzavřená čísla, ale prokomponované scénické dílo, nepřetržitá hudební akce →
Wagner
•záliba v chromatice a zvukové barvitosti
•operní dirigent ve Frankfurtu n/M a poté dvorní dirigent v Kasselu
•blízký přítel L. van Beethovena
•radikální politické názory
•
•Další dílo:
•18 houslových koncertů, učebnice houslové hry (1831)
•10 symfonií (nejvýznamnější Die Weihe der Töne, Posvěcení tónů)
•4 oratoria
•řada komorních skladeb

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Ernst Theodor Amadeus Hoffmann
24. 1. 1776 Královec - 25. 6. 1822 Berlín
•spisovatel, hudební skladatel, právník, karikaturista, kritik, dirigent a malíř
•hudební recenze (souborně vydal Friedrich Schnapp 1963: E.T.A. Hoffmann: Schriften zur Musik;
Nachlese)
•hudba je pro něj nejvyšší umění
•Undine (1816) – motiv rusalky a vodníka, postavy napůl lidé, napůl duchové
•zpěvohra s mluvenými dialogy
•snaha o prokomponovaný útvar
•vliv zejm. W. A. Mozarta
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Heinrich Marschner
16. 8. 1795 Žitava - 16. 12. 1861 Hannover
•syn českého řemeslníka, v Praze setkání s V. J. K. Tomáškem a C. M. von Weberem, v Lipsku studia
práv, ale rozhodnutý věnovat se hudbě
•1816 – 1891 v Bratislavě – pedagog, první opery (Jindřich IV.)
•v Drážďanech kapelníkem ve stejné době jako Weber, od 1824 hudebním ředitelem drážďanské opery
•operní tvorba ještě pod vlivem Webera, ale představitel mezigenerace na přechodu rané romantiky a
novoromantismu
•Nejvýznamnější opery:
•Hans Heilig (Jan Svatoš, 1833) - klíčové dílo německé romantické opery
•Upír (Der Vampyr, 1828) – příklad hororu na německé romantické operní scéně, rozpolcené postavy
propadnou zlu a touží po vykoupení
•Templář a židovka (1829) – zdůraznění charakteristiky postav
•často se pohádková nálada mění v děsivou a hrůznou (temné barvy v instrumentaci)
•práce se vzpomínkovým motivem → Wagner
•v operách se ještě objevuje mluvený dialog

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Gustav Albert Lortzing
23. 10. 1801 Berlín - 21. 1. 1851 Berlín
•zakladatel německé komické opery
•herec, tenorista, kapelník, kočovný život
•v městském divadle v Lipsku byl režisérem, skladatelem a libretistou → komponoval na vlastní texty
•Nejvýznamnější opery:
•Car a tesař (1837) – jediná, která se udržela na repertoáru dodnes, kombinuje zpěv a mluvené slovo
v duetu
•Pytlák (1842) – nejzralejší dílo, mimořádně převládá ansámblová složka, obsahuje orchestrální
recitativ
•Undine (1845) – námět ztvárnil už E. T. A. Hoffmann. Prohloubení charakteristiky postav, působivé
ansámbly náleží k jeho nejzdařilejším scénám. Zvukomalebný orchestr (příval vod ve finále
anticipuje úvod Wagnerova Zlata Rýna)
•Zbrojíř (1846)
•Zkouška na operu (1851) – komická, evokuje prostředí zámeckého divadla 18. stol., mozartovská
hudba, prvky parodie opery seria. Ojedinělou figurkou je komorná Žaneta, dirigentka kapely
•
•jeho umění je hbité a čilé, ale je omezené dobovým sentimentem a šosáctvím
•po Mozartovi je skladatelem, který ustálil postavy v hlasových typech tenor a bas buffo, baryton
•ansámblu se naučil u Mozarta, jemuž věnoval hru se zpěvy Scény z Mozartova života (1830)
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Friedrich von Flotow
27. 4. 1812 Meklenbursko - 24. 1. 1883 Darmstadt
•studia u Rejchy v Paříži
•25 scénických děl, dvě mimořádný ohlas:
•Alessandro Stradella (1844)
•nesmírně populární ve světě: árie, sbory i ouvertura se prováděly koncertně
•Stradella tu vystupuje jako zpěvák a jeho životní osudy jsou spojeny s buffovou zápletkou
•prototyp sentimentální raně romantické opery, na rozdíl od zpěvoher je komponován s recitativy
•žádaná role tenoristů, velký zájem i na české půdě
•Martha (1847)
•ještě pronikavější úspěch
•stará převleková komedie, avšak opera spojuje komiku a vážnost v duchu německé hrané opery
•rovněž zde jsou uzavřená čísla spojená s recitativy
•použil nápěvu irské lidové písně
•populární melodie z jeho oper se dostaly na válečky kolovrátků a hracích strojků
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Carl Otto Nicolai
9. 6. 1810 Königsberg - 11. 5. 1849 Berlín
•dirigent, zdatný klavírista a varhaník
•studoval u Zeltera v Berlíně, v Itálii byl varhaníkem německého vyslance v Římě
•kapelník dvorní opery ve Vídni → zakladatelem filharmonických koncertů
•v Itálii zahájil dráhu 5 pracemi opery seria
•nejšťastnější dílo: Veselé ženy winsdorské (1849) - hladká a elegantní hudba, sladká, salónní
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Johann Carl Gottfried Löwe (Loewe)
30. 11. 1796 Löbejün – 20. 4. Kiel 1869
•zpěvák (BT), skladatel, dirigent (1827 řídil premiéru předehry ke Snu noci svatojánské F.
M.-Bartholdyho)
•dílo: opery, oratoria, kantáty, přes 400 písní
•vytvořil nový typ vokální balady (Král duchů, Olaf, Valpuržina noc) – sjednocení epického textu s
hudebním vyjádřením dramatických dějů – s klavírním doprovodem
•vzorná deklamace, důsledná práce s motivy
•mezi jeho obdivovatele patřil Hugo Wolf

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Literatura
•REITTEREROVÁ, Vlasta: Skladatel měsíce: Franz Schubert. Harmonie. 1/2002. Dostupné online:
https://www.casopisharmonie.cz/serialy/skladatel-mesice-franz-schubert.html
•KYNCL, Jaromír. Od gregoriánského chorálu po současné zpěvní formy. Český Těšín: Press-Pygmalion,
2004. 240 s. ISBN 80-239-1925-3.
•NĚMEC, Zdeněk. Weberova pražská léta: z kroniky pražské opery. V Praze: L. Mazáč, 1944. 319 s.
•MUSIL, Jiří F. Hudební Praha: průvodce po stopách skladatelů, instrumentalistů, pěvců, dirigentů a
nástrojářů. I., Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Josefov. Praha: NLN. 349 s.
•LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav,
2006. Česká divadelní encyklopedie. 698 s. ISBN 80-7008-188-0
•HONS, Miloš. Hudba zvaná symfonie. Praha: TOGGA, 2005. 388 s. ISBN 80-902912-6-0
•TROJAN, Jan. Dějiny opery: tvůrci předloh, libretisté, skladatelé a jejich díla. Praha: Paseka,
2001. 482 s. ISBN 80-7185-348-8
•Česká divadelní encyklopedie, dostupné online: http://encyklopedie.idu.cz