hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Raný romantismus české země 3. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Jan Ladislav Dusík (Dussek) 12. 2. 1760 Čáslav - 20. 3. 1812 Saint-Germain-en-Laye •otec varhaník (uznání u J. Haydna), matka harfenistka, také Dusíkova žena i dcera virtuozky na klavír a harfu •kariéra klavíristy začala 1873 v Hamburku, kde se seznámil s C. Ph. E. Bachem → koncerty po evropských městech •od 1788 Londýn – seznámení s J. Haydnem •90. léta – koncertní dráha (Paříž, Londýn, Petrohrad, Francie, Itálie), 1802 úspěšné koncerty v Praze •po působení v Magdeburgu se vrátil zpět do Paříže •DÍLO •časté modulace do vzdálených tónin, alterované akordy, chromatika → předzvěst romantismu •výhradně klavírní tvorba (sólové, koncerty, komorní), několik skladeb pro harfu •romantismus předjímá zvl. názvy klavírních sonát (op. 44, Es-dur, Loučení, také op. 70, Návrat do Paříže, a také op. 77, f-moll, Vzývání) •klavírní etudy, preludia → přímá cesta k Chopinovi hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Václav Jan Tomášek 17. 4. 1774 Skuteč - 3. 4. 1850 Praha •studia filozofie a práv, v hudbě prakticky samouk, pravděpodobně studoval u Dusíka •od 1824 v Praze – skladatel a velmi vlivný pedagog (založil vlastní soukromou hudební školu – centrem pražského hudebního života!), v Praze známá a vážená osobnost - návštěvy Wagnera, Paganiniho, Berlioze •vysoce ho oceňovali Beethoven a Hanslick •novodobé národnostní cítění: podpora českého umění a českých umělců •sběr lidových písní, písňová tvorba na české texty •vynikl zejm. jako skladatel klavírních děl a písňové tvorby (Písně z rukopisu královédvorského – předchůdce Schuberta) •DÍLO •klavírní: spolu s Johnem Fieldem eklogy, rapsodie, ditiramby •orchestrální: (3 symfonie aj.) – drží se Mozartova vzoru poslech: Klavírní koncert č. 1, op. 18, C-dur, https://www.youtube.com/watch?v=c6c6mDut4m0 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Jan Václav Hugo Voříšek 11. 5. 1791 Vamberk - 19. 11. 1825 Vídeň •studoval v Praze u Hummela a Tomáška •vystudovaný právník (působil jako vojenský soudce), klavírista a varhaník •většinu života strávil ve Vídni: 1814 setkání s Beethovenem (= jeho vzor, kvůli němu se přestěhoval do Vídně), známost se Schubertem → vzájemné ovlivnění •1818 dirigent Gesellschaft der Musikfreunde •1823 pedagog a varhaník u císařského dvora ve Vídni •nejprogresivnější v klavírních skladbách (impromptus, 12 rapsodií, sonáta) – romantické prvky •zemřel na tuberkulózu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png František Jan Škroup / Franz Johann Skraup 3. 6. 1801 Osice - 7. 2. 1862 Rotterdam •během studií filozofie a práva v Praze se věnoval ochotnickému divadlu, poté spolupráce se Stavovským divadlem (StD): •členem německého operního souboru, vystupoval i v českých činohrách •1826 uvedena ve StD jeho činohra Dráteník (text Josef Chmelenský) – sám účinkoval, úspěšná → zanechání studia •od 1827 ve StD 2. kapelník, povinnost řídit česká představení. Z této doby pochází hudba k baletům a činohrám, mj. Fidlovačka (text Josef Kajetán Tyl, prem. 21. 12. 1834) •1837 funkce 1. kapelníka (jeho místo 2. kapelníka převzal bratr Jan Nepomuk Škroup). Českým hrám se ve StD také věnoval Jan Nepomuk Maýr •v 50. letech uváděl hodnotný repertoár (Wagnerovy opery, seznámil Prahu s operami Verdiho) •1857 propuštěn hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Další činnost •redigoval vydávání sbírky Věnec ze zpěvů vlasteneckých •český písňový sborník •vycházel 1835 – 1839, vydávali Škroup + Chmelenský (od 1837 sám Škroup) •1843 – 1844 vydával Škroup sbírku českých zpěvů Věnec jako pokračování •po smrti ředitele konzervatoře Bedřicha Dionýsa Webera se nakrátko ujal dirigování tamního orchestru •1860 ředitelem Žofínské akademie •od pol. 30. let do r. 1857 zastával v pražském divadelním a kulturním životě čelní místo •činnost skladatelská, kapelnická •známost s L. Spohrem, který ovlivnil jeho pohled na divadelní provoz → vysoké nároky na interprety, intenzívní zkouškový režim, autoritativní vystupování •1846 dirigoval spojené orchestry StD a konzervatoře před Berliozem, 50. léta: schopen s divadelním souborem provádět Wagnera (Tannhäuser, Lohengrin, Bludný Holanďan) •pro každodenní divadelní provoz komponoval písně, sbory a tance do frašek a her •Další dílo •opera Oldřich a Božena •jeho rozlehlejší práce nepříliš úspěšné: nekvalitní libretisté, omezené provozovací možnosti českého divadla hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hymna ČR •píseň Kde domov můj ze hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka •text Josef Kajetán Tyl, hudba František Škroup •poprvé zazněla ve StD 21. 12. 1834 •1918 byla 1. sloka prohlášena za 1. část československé hymny (2. část: Nad Tatrou sa blýska na text Janka Matúška) •od 1990 hymna ČR, jeden ze státních symbolů ČR •1918 – 1938 byl text oficiálně přeložen do nj., překl. Karl Wenzel Ernst •děj: •bohatá obchodnice Mastíková (z německé rodiny) má v opatrování Lidušku. O ní se uchází prostý český mlynář Jeník. Liduška je ale určena baronovi Dudkovi. Opilý dlužník Dudek se místo Lidušky dvoří kuchařce, proto se Mastíková rozhodne, že jí najde jiného ženicha. •v Nuslích se na louce slaví fidlovačka, schází se celá Praha. Dudek se posmívá české písni a chce zahrát německé. Pouliční zpěvák zazpívá píseň Kde domov můj (zpívá slepý houslista Mareš), která dojme přítomné Čechy. Dudek je kvůli dluhům zatčen a domlouvá se svatba Jeníka s Liduškou. •zfilmováno 1930 • https://www.youtube.com/watch?v=mo-NeHGEcLI