3. HODINA RANÝ ROMANTISMUS MLADŠÍ GENERACE FRYDERYK CHOPIN 1. 3. 1810 ŽELAZOWA WOLA - 17. 10. 1849 PAŘÍŽ •osobnost citlivá a zjemnělá, distingovanost, vybrané a delikátní způsoby chování a jednání, ale schopen i chladného uvažování a sarkasmu •silné emocionální cítění, hluboké introvertní založení, neochota ukazovat své city, zranitelnost, uzavřenost, hloubavost X bohatý vnitřní život •nadání také malířské a dramatické, ale jeho hudební tvorba je bez jakýchkoliv návazností na literaturu, divadlo nebo malířství (o operu se nepokusil) „„[…] Při jeho citlivosti není se co divit, že bolest mu vnikla hluboko do srdce, kde způsobovala velké a dlouhotrvající bolesti, i když důvody bolu z paměti už dávno vymizely […]“ (Ferenc Liszt) „„[…] Nadlidská citlivost, pro níž je každý styk bolestný, sebemenší zvuk jako hromobití, člověk hodící se pro styk mezi čtyřma očima, uchýlený do tajemného života, ale vycházející z něho občas prudkými, kouzelnými nebo podivínskými vrtochy […]“ (Heinrich Heine) „ •otec Francouz, učitel jazyků, matka Polka, zbožná a velmi muzikální, původ z Kujawska → lidové melodie. Sňatek z lásky → důvěrná rodinná atmosféra, šťastné dětství, celoživotní přítelkyně: sestra Ludwika •1810 otec učitelem fj. v penzionátu ve Varšavě, přátelství: Fontana, Titus Wojciechowsky, bratři Wodzińští •učitelé: Vojtěch Živný, Josef Elsner (od 13 let, jen harmonie a kontrapunkt, klavír vedlejší) •8 let: veřejná vystoupení, vydávání prvních skladeb, miláček Varšavy → velkopanské návyky, svět salónů, rozmarnost X obrovsky pokorný a skromný •od dětství nemocný (→ tuberkulóza), velkorysým způsobem života dále narušováno •1829 koncertní cesta do Vídně, zpět přes Prahu, kde odmítl vystoupit (Paganini) •1830 odjezd z Varšavy, kvůli revoluci ve Varšavě se už nemohl vrátit zpět „ „ „Od 1831 v Paříži •v okruhu umělců (Liszt, Berlioz, Paganini aj.) •pocit cizosti velkoměsta, přesto jeho kariéra závratně stoupala •skvěle placený klavírní pedagog, prstoklad: vycházel z fyziologie ruky •život na vysoké úrovni (vydělával 2x více než lepší průměr) •kompozice před Paříží: 2 klavírní koncerty, etudy op. 10 (mezi nimi č. 12 Revoluční), drobné klavírní skladby •působil tu 18 let, ale jen dvě desítky veřejných koncertů, upřednostňoval atmosféru salónů •konkurence v klavíru: Ferenc Liszt a Friedrich Kalkbrenner „ •1835 cesta do Karlových Varů (poslední setkání s rodinou), poté Drážďany (zásnuby s Marií Wodzińskou, ale bez sňatku) •polovina 30. let = definitivní ukončení životní etapy, ve které se vracel k Polsku (setkání s rodinou, zamýšlený sňatek), dále už jen Paříž, ve které se necítil dobře „ koncert e- moll: https://www.youtube.com/watch?v=614oSsDS734 „George Sand (1804 – 1876) •seznámení v Paříži 1837 •1838 – 1839 cesta do kartuziánského kláštera Valldemossa na Mallorce (dnes zde muzeum F. Chopina), romantické prostředí, ale osamocení a prudké zhoršení Chopinova zdraví •24 preludií op. 27 •1839 – 1847 se Sand v Paříži, léta na jejím sídle, na zámku Nohant •nevyjasněná Chopinova pozice v rodině Sandové → první neshody (její autobiografický román Lukrecie Floriana) „ •poslední cesta: 1848 Londýn a Skotsko (na pozvání jeho někdejší žačky) •naděje na zlepšení zdraví, ale bezvýsledné •další cizí prostředí, se kterým se nesžil •pohřeb za účasti Meyerbeera, Berlioze, aj., znělo Mozartovo Requiem a zinstrumentovaný Smuteční pochod z Klavírní sonáty b-moll, op. 35 •srdce převezeno do kostele sv. Kříže ve Varšavě „ „Nejvýznamnější žáci: •Karol Mikuli (1821 – 1897) – klavírista, skladatel, dirigent „ „ funeral march: https://www.youtube.com/watch?v=sg3DsKtZVHM „Charakteristika Chopinova klavírního projevu •virtuozita, bez technických omezení, jemnost úhozu, obratnost •bohatá hudební fantazie: schopen vyjádřit nejjemnější barevné odstíny, obrovské výrazové bohatství •„Mysleme si, že by Aeolova harfa měla všechny stupnice a že by ruka umělce v jejích strunách splétala dohromady všemožné fantastické ozdoby, ale tak, že bychom vždy slyšeli v hloubi základní tón a ve výši jemný zpěv - a máme přibližně obraz jeho hry.“ (Robert Schumann) •v technice vycházel z Hummela a Fielda, nikoliv z Lisztova dramatického projevu „ DÍLO •vzor v kompozici: Bach a Mozart •melodie – přenesení zpěvu (italského bell canta) na klaviaturu •poslední opusy předvídají impresionismus •Etudy •op. 10 (12 čísel, 1830, z nich nejznámější jsou č. 3 E-dur a č. 12 c-moll, Revoluční), op. 25 (12 čísel), op. posth. (3 čísla) •povýšení formy z technického cvičení na koncertní útvar – koncertní etudy •základ jeho slávy, dodnes povinný klavírní repertoár •původně měly sloužit jako technická průprava k jeho koncertům •1829 – 1830 dva klavírní koncerty: e-moll a f-moll – z něj 2. věta = vzpomínka na Konstancii Gladkowskou •4 balady, 4 scherza (pro sólový klavír) •3 klavírní sonáty – hraná zvl. 2. b-moll (→ Smuteční pochod) a 3. h-moll •impromtus, mazurky, nokturna, polonézy (!), preludia, valčíky •téměř výhradně klavírní tvorba (Klavírní trio, op. 8, Violoncellová sonáta, op. 65, písně, žádná opera) •častá označení klavírního přednesu: leggierissimo, tempo rubato… •vydavatel: první edice Ignacy Paderewski „ DALŠÍ POLŠTÍ SKLADATELÉ 19. STOL. „Vojtěch Živný (1757 – 1842) •český původ •klavírista, houslista, varhaník, vyučoval v bohatých polských rodinách •kompozice klasicistní „ „Jozéf Elsner (1769 – 1854) •dirigent a hudební teoretik, německého původu •v 80. letech 18. stol. působil v Brně jako houslista v divadelním souboru •ve Varšavě šéfem Národního divadla (sám napsal kolem 30 oper) •člen mnoha hudební institucí v Polsku i ve světě •sběratel polské lidové tvorby a slovanského folklóru „ „ „Stanisław Moniuszko (1819 – 1872) •kompozici studoval v Berlínské Singakademie •působil ve Vilniusu, často koncertoval v Petrohradu, kde byl oceňován členy Mocné hrstky, zde byl učitelem Cesara Kjuie •na varšavské konzervatoři vyučoval harmonii, kontrapunkt a skladbu •autor sbírky polských lidových písní s klavírním doprovodem (267 písní ve 12 svazcích), zhudebňoval texty A. Mickiewicze •podpora vlasteneckého cítění: v jeho operách vystupuje polská šlechta, zobrazuje polské lidový zvyky, zakladatelské dílo pro polskou operní tvorbu: Halka (1847) (!) •jako národní skladatel je vnímán také v Bělorusku a Litvě •rozsáhlé dílo: opery, operety, kantáty, písně na lidové texty, chrámová hudba, klavírní skladby „ „Karol Mikuli (1821 – 1897) •studia u Chopina a Antonína Rejchy •působil ve Lvově (ředitel konzervatoře) •dílo: zejm. klavírní a písně „ „Ignacy Jan Paderewski (1860 – 1941) •klavírista: 1888 koncertoval v Praze, úspěšné turné po USA •politik: 1919 polským vyslancem v Ženevě •jeho opery se prováděly v MET NYC POLSKO A LIDOVÁ HUDBA •krakowiak •2/4 takt, živé tempo, časté synkopy •původ: oblast Krakova •výskyt od 18. století, v 19. stol. polský národní tanec •mazur/mazura/mazurka/ •¾ takt, párový tanec •původ: Mazury (severní Polsko, téměř u Baltského moře) •polonéza •polský procesní tanec, ¾ takt, mírné tempo •oblíbený společenský tanec šlechty „ •vliv ukrajinských melodií (cesty Chopina do Poturzynu za Titem před odjezdem z Varšavy → Nokturno g-moll, op. 15, č. 3) Chopin - Krakowiak: https://www.youtube.com/watch?v=eOyTFZ3gkVY (2:15) Krakowiak – ukázka tance: https://www.youtube.com/watch?v=Rg1MMZwgqYs Chopin – Mazur op. 17, č. 2: https://www.youtube.com/watch?v=OuVt4cyc42Y Mazur – ukázka tance: https://www.youtube.com/watch?v=PRo0xXWlPps Chopin – Polonéza A-dur, op. 40, č. 1: https://www.youtube.com/watch?v=PC9-35ZPKn8 ROBERT SCHUMANN 8. 6. 1810 ZWICKAU - 29. 7. 1856 ENDENICH •otec knihkupec a nakladatel, překladatel z angličtiny (Walter Scott, Lord Byron aj.) •otcem podporován v literatuře i hudbě, psal beletrii i odborné texty •1819 návštěva Karlových Varů – hluboký zážitek z koncertu I. Moschelese •kompozice od dětství, ze snahy získat C. M. Webera za učitele klavíru sešlo •1828 Lipsko – studium práv na univerzitě, ale naprostý nezájem •pěší cesta do Bayreuthu (navštívil hrob Jeana Paula) a Mnichova (setkání s H. Heinem) •1831 účastný Paganiniho koncertu ve Frankfurtu → zanechání práv, rozhodnut stát se hudebníkem •od 1830 klavír u Friedricha Wiecka •1831 extrémní cvičení na klavír + používání přístrojů na osamostatnění prstů → zranění šlachy na pravé ruce → nemožnost stát se virtuózem → začal se věnovat teorii (zájem o kontrapunkt a dílo J. S. Bacha, studia u Heinricha Dorna) „ LITERÁRNÍ ČINNOST: NEUE ZEITSCHRIFT FÜR MUSIK (NZFM) •jako hudební kritik známý už od poč. 30. let (obdivné kritiky o F. Chopinovi) •čtyřstránkový časopis, vycházel 2x týdně, založil 1834, vydával do 1844 •spoluzakladatel Ludwig Schunke (1810 – 1834) - Schumannův nejbližší přítel, nadějný klavírista a skladatel, studoval v Paříži u Rejchy a Kalkbrennera, zemřel na tuberkulózu •z předmluvy k vydání z r. 1835: návrat do dávné minulosti chápe pozitivně, protože tu hledáme poučení pro to, kam se má dál hudba vyvíjet (→ polemika s Wagnerem a Lisztem) •obhájce soudobého umění, odpůrce rutiny (za tu považoval francouzskou a italskou operu a německou orchestrální hudbu) •pro poutavější výklad svých romantických idejí pojmenoval fiktivní redakční radu Davidovi spojenci (podle biblického pěvce Davida): •Florestan – výbušný (Beethoven) a Eusebius – zádumčivý (Jean Paul). Tyto dvě povahy reprezentoval Schumann •tyto dva smiřoval Meister Raro (F. Wieck) •Chiara (Clara Wiecková) •Estrella (Ernestine von Fricken) •Felix Meritis (F. M.-Bartholdy) aj. •vyjadřoval se ke klavírní interpretaci: nesouhlasil s povrchní virtuozitou, chtěl připravovat novou „poetickou“ epochu CLARA WIECKOVÁ (1819 – 1896) •dcera Friedricha Wiecka, učitele jejího i R. Schumanna •náklonnost k Schumannovi (oboustranná) cca od poloviny 30. let •1836 tajné zasnoubení, otec byl zásadně proti sňatku •1839 soudní žaloba na Wiecka kvůli neochotě svolit ke svatbě → veřejný rozruch, podpora přátel → soud vyhověl, 1840 sňatek •vynikající klavíristka, od 1830 podnikala koncertní cesty, sólový koncert v Gewandhausu, vystoupení s Paganinim v Paříži •1838 dostala nejvyšší rakouské hudební ocenění (Císařská a královská komorní virtuózka) •po 1856 žila v Berlíně, od 1863 v Lichtenthalu a Baden-Badenu, od 1878 ve Frankfurtu n/M, kde vyučovala na nově vzniklé konzervatoři •celoživotní přátelství s Brahmsem, spolupráce s Joachimem „ „ „Robert Schumann - inspirace k jeho tvorbě: •J. S. Bach a jeho pojetí polyfonie •Jean Paul – podněty pro vlastní spisovatelskou produkci •F. Schubert – v jeho písních nachází postavy a pojmenovává je „ „Klavírní tvorba: 1829 – 1839 •Fantasiestücke (1837) •Studie podle Paganiniho houslových Capriccí (1832), 6 koncertních etud podle Paganiniho Capricí (1833) •cyklus Karneval (1834 – 1835) – části pojmenované podle divadelních postav (Pierot, Harlekýn) a podle osob (Chopin, Eusebius aj.), jedna z částí: A.S.C.H. •Symfonické etudy (1834) a Koncert bez orchestru (1835) – snaha přesáhnout možnosti klavíru •Tance Davidovců (1837) – dedikoval fiktivním Davidovým spojencům •Fantazie (1837) •cyklus Dětské scény (1838) – nejznámější Snění •Kreisleriana (1838) a Vídeňský masopust (1839) – na téma E. T. A. Hoffmanna „ „Písně: 1840 •přes 140 písní – ne melodie s klavírním doprovodem, ale klavírní kus se zpěvem •zhudebňoval výhradně autory své doby, zvl. H. Heine (Láska básníkova), A. von Chamiso (Láska a život ženy) •písňovou tvorbou dosáhl trvalého úspěchu „ „ „ „ Schumann: Snění https://www.youtube.com/watch?v=6z82w0l6kwE „Symfonická tvorba: od 1841 •už koncem 30. let zamýšlel komponovat orchestrální díla •Suita, op. 52, Klavírní koncert a-moll, op. 54, 1. verze 4. symfonie, 1. symfonie •vzor: Beethoven a jeho kontrapunktická práce + lyrická přírodní témata •4 symfonie •1. B-dur Jarní (1841) - názvy vět: Začátek jara, Večer, Radostné hry, Jaro v rozkvětu •2. C-dur (1846) •3. Es-dur Rýnská (1850) – 5větá (vložená volná věta před závěrečné Finale) •4. d-moll (začal komponovat 1841 ještě před Jarní, dokončil až 1851) – největší odklon od klasické formy symfonie: spojuje všechny věty v jeden celek, původní název Fantazie symphonique •koncertní předehry (nejznámější Nevěsta Messinská, v Heřmanovi a Dorothei použil téma Marseillaisy) „ „Komorní hudba: nejzávažnější v roce 1842 •3 smyčcové kvartety, op. 41 (1842) – dedikoval Mendelssohnovi •klavírní kvintet, op. 44 (1842) – uvolněná forma, nejlépe vystihuje Schumannovu tvorbu •klavírní kvartet, op. 47 (1842) •3 klavírní tria (1847, 1847 a 1851) •F-A-E Sonata (1853) – pro housle a klavír „ „Oratorní tvorba: 1843 •světské oratorium Ráj a Peri, op. 50 (1841 – 1843) – někdy označené také jako kantáta, pro koncertní provedení „ Klavírní koncert: https://www.youtube.com/watch?v=Ynky7qoPnUU •1843 s Clarou učitelé na nově vzniklé konzervatoři v Lipsku, ale špatný psychický stav, proto se místa po roce vzdal (1842 se léčil v Mariánských Lázních) •1844 cesta do Ruska s Clarou → naprosté vyčerpání •1844 – 1850 Drážďany •vedl Liedertafel, založil Spolek sborového zpěvu •inspirativní okruh hudebníků (Wagner) •kompozice: opera Genoveva (1847 – 1849, jediná opera), hudba k Manfredovi (1848 – 1849) •1850 – 1854 Düsseldorf •dirigent symf. orchestru a pěveckého spolku (ne příliš dobrý dirigent) •dílo: Rýnská symfonie (1850), oratorium Putování růže (1851), Mše (1852), Requiem (1852), Houslový koncert (1853, dedikovaný Joachimovi) •1853 poprvé setkání s Brahmsem, který propagoval Schumannova díla •těžké deprese, pokus o sebevraždu skokem do Rýna •1854 – 1856 v nervovém sanatoriu v Endenichu u Bonnu FILMOVÁ ZPRACOVÁNÍ VZTAHU SCHUMANNOVÝCH •1944: Träumerei (Snění) (Německo) •1947: Velká láska Clary Schumannové (USA) •1982: Jarní symfonie (SRN) •2008: Milovaná Clara (Francie – Německo – Maďarsko) LITERATURA •BYSTROV, Michal. Paganinimu jeho Pražané nerozuměli. Mysleli si, že se spolčil s ďáblem. In Dotyk, 5. 3. 2018. Dostupné online: https://dotyk.denik.cz/publicistika/paganinimu-jeho-prazane-nerozumeli-mysleli-si-ze-se-spolcil-s-d ablem-20180304.html?cast=1#kapitola •Metodika lidového tance, AMU. Dostupné online: https://moodle.amu.cz/mod/page/view.php?id=2645&inpopup=1#_Toc338604845 „ „