hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Bedřich Smetana 2. 3. 1824 Litomyšl – 12. 5. 1884 Praha 4. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •první významná osobnost hudebního života v procesu formování české moderní společnosti a její kultury (zvl. v 2. pol. 19. stol.) •univerzální osobnost: skladatel, pianista, pedagog, dirigent, sbormistr, dramaturg, kritik, organizátor hudebního života •všechny jeho činnosti jsou těsně provázány s kulturním děním zvl. Prahy, jeho tvorba je úzce navázána na domácí poměry a potřeby •osobnost nevšedního rozhledu: znal dobové myšlenkové proudy a tendence, udržoval kontakty se špičkovými hudebníky (zejm. s Lisztem) •s jeho tvorbou se začala formovat základna českého repertoáru (operního, symfonického, komorního, sborového) •významně se podílel na budování samostatných českých institucích, nezávislých na německých, které nejsou jen národního významu, ale vybudované v duchu nejmodernějších evropských •všechno jeho jednání bylo motivováno silným mravním patosem (nesmlouvavý boj o vysoké umělecké ideály, zápas s vlastními životními handicapy) •svou tvorbou vytvořil určitou představu o české národní hudbě, všichni další skladatelé se museli s jeho odkazem nějak vyrovnat •obraz jeho doby se mění hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 1. Mládí a léta studií: 1824 - 1847 •rodina velmi rozvětvená, otec František, matka Barbora Linková, Bedřich 11. dítě, ale 1. dlouho očekávaný syn, silné vazby v rodině •život v blahobytu, bezstarostné dětství •společenské prostředí: otec sládek, společenský vzestup završil v Růžkově Lhoticích: vlastník panství, styky se šlechtou, velmi čilý společenský život, místo prázdninových pobytů BS •v rodině silné vlastenecké smýšlení, rodina česká, hovořili česky, pohyboval se v českém prostředí, i když vystudoval německé školy a čj. zvládal s obtížemi (v otázkách deklamace mu pomáhali Eliška Krásnohorská a Otakar Hostinský) •otec hudební amatér (housle) → BS od malička ve styku s hudbou, v Litomyšli pověst zázračného dítěte, 1. skladatelské pokusy •z Litomyšle stěhování do Jindřichova Hradce – další rozvoj otcových podnikatelských aktivit hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Studia Bedřicha Smetany •rušný společenský život + zaměstnán hudbou → nevalný student •v Jihlavě: poprvé odloučen na delší dobu od domova, německé prostředí → neunesl •poté Německý Brod a pak Praha – zde bohatý kulturní život (koncerty, představení ve StD, kvalitní orchestry, konzervatoř, koncerty virtuózů – od 1840 koncertoval v Praze F. Liszt…). BS účasten hudebních aktivit, účinkoval ve studentském kvartetu, kterému přepisoval repertoár. Vznikají jeho první systematické kompozice: •Luisina polka (1840) – jméno podle sestřenice, velmi si díla cenil •Jiřinkova polka (1840) •polka Ze studentského života (1842) •první Lístky do památníku •→ rozhodnutí stát se hudebníkem → tvrdé zakročení otce •na přímluvu bratrance Josefa Františka na gymnázium do Plzně (1840 – 1843) – dostudoval, pokračuje kompoziční činnost – zvl. klavírní dílo, hlavní oblasti: polky (také kadrily, galopy a kvapíky), virtuózní skladby, lístky do památníku • Luisina polka: https://www.youtube.com/watch?v=rzixQLPZS2U hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •po dokončení gymnázia v Plzni definitivní rozhodnutí stát se hudebníkem („ve virtuozitě Lisztem a v kompozici Mozartem“) •rozhodnut odejít studovat do Prahy: uvědomění si nutnosti soustavného a systematického hudebního vzdělání + vztah ke Kateřině Kolářové, žačce Prokschova ústavu v Praze •otec proti hudebním studiím, další zásah bratrance Františka •studia – souhrn: •Litomyšl – základní škola 1829 - 1831 •Jindřichův Hradec – základní škola 1831 – 1833, gymnázium 1833 – 1835 (propadl) •gymnázia Růžkovy Lhotice, Jihlava 1835 – 1836, Německý Brod 1836 – 1839, Praha 1839 – 1840, premonstrátské gymnázium Plzeň 1840 – 1843 •Praha u Proksche 1843 – 1847 • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Praha a Josef Proksch 1843 – 1847 •první měsíce v Praze v nouzi, poté vyučování v rodině hraběte Thuna → dobré finanční zajištění, možnost studia na soukromém ústavu u Josefa Proksche (slepý pedagog) •první systematické hudební vzdělání, komplexní: klavír, hudební teorie a historie •u Thunů další umělecké kontakty (klavírista Alexandr Dreyschock), možnost zúčastnit se řady koncertů: •1846 řídil v Praze dva koncerty H. Berlioz •1847 ve StD koncert Schumannových •koncerty F. Liszta •Praha naprosto držela krok s Vídní v uvádění soudobé hudby, mnohdy ji i předstihla → významné pro BS a jeho další tvůrčí směřování •1847 •dokončení studií u Proksche •vykrystalizování jeho umělecké a skladatelské osobnosti, jednoznačné vzory: Schumann, Chopin, Mendelssohn, Liszt, Berlioz •dozrání vztahu s Kateřinou Kolářovou •ukončení pedagogického působení u Thunů • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 2. Praha – samostatná existence 1847 - 1865 •1847 koncertní cesta do východních Čech, neúspěch •1848 •založení vlastního soukromého ústavu s Kateřinou (sňatek 1849) + soukromé vyučování → finanční zajištění •L obrovské časové vytížení, vyučování = nutné zlo •J dobré renomé školy, realizace BS coby interpreta a vznik velkého množství kompozic pro ústav •navázání celoživotního přátelství s F. Lisztem •jeho celoživotní rádce, vzor a uctívaný mistr, i když v závěru života už rovnocenné umělecké osobnosti •BS mu tento rok poslal svých Šest charakteristických skladeb a Liszt je doporučil k vydání •dlouhodobější kontakt až od 1856 při návštěvě Liszta Prahy •revoluční události (1848): účelově psané kompozice (např. pochod Pražské studentské legie) •další kompozice tohoto období: •Slavnostní ouvertura (podtitul Jubil ouverture), také označovaná Velká •jeho 1. skladba na český text: Píseň svobody hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Kompoziční vývoj •dosud nejpočetnější je jeho klavírní tvorba = závažný a reprezentativní celek jeho tvorby stejně jako jiné kompoziční oblasti, 3 okruhy: 1.Lístky do památníku = drobné charakteristické skladby – tehdy velmi populární žánr, některé z nich vyšly později jako Črty op. 4 a 5 2.polky – proměna: směřuje k tvorbě svébytného koncertního útvaru, už jde o stylizaci tance, podobně jako Chopin a jeho mazurky •vrcholné: Salónní a Poetické polky, op. 7 a 8 3.virtuózní skladby – hledání a experimentování s formou a výrazovými prostředky, BS se do nich promítal i jako pianista – byl vysoce ceněným interpretem 4. • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Smetanovy pražské aktivity •komorní koncerty •vystupoval jako komorní hráč, spolupráce se StD a konzervatoří •iniciátor těchto produkcí •dirigent •v Praze jen jednou před odjezdem do Švédska! Na vlastním koncertě dirigoval Triumfální symfonii (1853 – 1854) – jeho jediná symfonie, chtěl ji dedikovat sňatku císaře Františka Josefa s princeznou Sisi → cituje v ní Haydnovu melodii rakouské státní hymny hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Osobní život •1849 svatba s Kateřinou Kolářovou – velice vhodná partnerka, harmonické soužití, vynikající muzikantka, pomáhala s výukou v jejich soukromé hudební škole •celkem 4 dcery, z nichž 3 zemřely, mezi nimi nejstarší a nesmírně hudebně nadaná Bedřiška → •→ Klavírní trio g-moll •dílo velmi moderní, pracuje s motivickou spřízněností (tematické propojení vět), ale stále na půdoryse klasické sonátové formy •premiéra způsobila velkou rozpačitost, kritika nebyla s to jej pochopit •završení jeho dosavadní tvůrčí etapy, nejzávažnější shrnutí jeho dosavadních kompozičních schopností hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 3. Göteborg 1856 - 1861 •rozhodnutí odjet z Prahy 1856, důvody: •ekonomické – ne jediný důvod, protože příjmy v Praze měl nadprůměrné, ale výdaje??? •únik před tísnivým domácím prostředím •nejdůležitější důvod: umělecký •dosud renomovaný hudební pedagog, známý a uznávaný pianista, ale jeho ambice byly vyšší: chtěl se prosadit jako skladatel a organizátor hudebního života, což v tehdejší Praze nebylo možné: Praha - malé centrum, omezené provozovací možnosti, rozebrané významné hudební pozice, starší autority… → malá naděje, že tu získá společensky významné a ekonomicky příznivější postavení: „Praha mě nechtěla uznat, opustil jsem ji.“ •podnět: Alexandr Dreyschock •pedagog (soukromí žáci a ředitel hudební amatérské společnosti) + možnost další umělecké realizace • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •další setkání s F. Lisztem → utvrzení v jeho hudební orientaci → symfonické básně: Richard III. (1858), Hakon Jarl, Valdštýnův tábor (1858/59) – zde poprvé polka v orchestrální skladbě •obrovský pokrok v jeho skladatelském vývoji •provedeny až po návratu do Prahy •další dílo: Macbeth a čarodějnice (1859) – pro sólový klavír •koncertní činnost: možnost uměleckého uplatnění, zdroj příjmů, vystupoval jako dirigent, klavírista a komorní hráč •bohatý společenský život, nesmírně oblíben •přátelství s lady Benecke •1859 po cestě ze Švédska zemřela Kateřina, dva roky nato svatba s Bettinou Ferdinandovou hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •v Göteborgu došel určitého stupně uměleckého uplatnění, ale nemohl očekávat od tamních poměrů více •stesk po domově, pocit izolace od hudebního dění •poč. 60. let: uvolňování politické situace v českých zemích, zprávy o přípravě budování českého ND s operní scénou (neustále sledoval pražský tisk), vznik kulturních a hudebních spolků → 1861 definitivní odjezd zpět do Prahy • •přínos pro Göteborg: •BS byl nejvýznamnější hudební osobnost, která tam dlouhodobě působila •založil pořádání pravidelných koncertů •přinesl nové dramaturgické impulzy, seznámení s dobovým moderním repertoárem •vychoval řadu studentů, s některými udržoval dále kontakt a hostil je při návštěvě Prahy •základ pro založení symfonického orchestru (vznikl až po jeho odjezdu) • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •přínos pro BS: •finanční zajištění, ale také velké výdaje •umělecké hledisko: poprvé možnost se plně umělecky realizovat •mnoho koncertních příležitostí •působení sbormistrovské a dirigentské → mnoho praktických zkušeností, které uplatnil v následujícím období pražského působení •v kompozici experimenty s formou → symfonické básně •do Čech se vracel zcela vyhraněný a sebevědomý umělec, který se v Praze rychle adaptoval a byl připravený převzít vůdčí úlohu v pražském hudebním životě • •další skladby s göteborského období: •Vzpomínka na Čechy ve formě polek, op. 12 a 13 (2 sešity, 1. věnován lady Benecke, 2. Bettině) - další uvolnění charakteru polky, vyšší stupeň idealizace tance Vzpomínka na Čechy: https://www.youtube.com/watch?v=8N0fvB3X6yM hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 4. pražský život: umělecké začátky 1861 - 1874 •60. léta •emancipace českého národa, vznik sebevědomé společenské třídy (měšťané, živnostníci, podnikatelé, umělci…), kteří se prezentovali politicky, ekonomicky a kulturně, vznik českého ekonomického a kulturního zázemí •jazykový obrat: zrovnoprávnění čj. a nj., úředně od 1880, vrchol: 1882 = rozdělení univerzity na Karlovu (českou) a Ferdinandovu (německou) – viz dále období pozdního romantismu •konec utrakvistických spolků, zakládány už výhradně německé nebo české – z nich se nejvíce na formování české společnosti podíleli: •Hlahol – pěvecký spolek, 1861, dirigent Karel Knittl •Sokol - tělovýchovná jednota, 1862 •Svatobor – literární spolek, 1862 •Umělecká beseda – 1863 •noviny a časopisy: Lumír, Světozor, zvl. Národní listy = první český deník, hudební: Slavoj, Dalibor, 1870 – 1875 Hudební listy (pozor: Hudební listy vydával i L. Janáček v Brně 1884 – 1888) •BS tyto události velmi intenzivně prožíval, velmi se ve veřejném životě angažoval, stával se hybnou silou tohoto dění, veškerou svou činnost vkládal do služeb těchto národních idejí • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •v Praze ale neznámý: •snaha uplatnit se jako cestující virtuóz (Německo, Holandsko) – prodělečné •v Praze uspořádal dva koncerty ze svých skladeb – prodělečné •→ dočasný návrat do Švédska 1862, pojatý jako koncertní cesta •po návratu členem mnoha českých hudebních a kulturních spolků, účastník reprezentačních a manifestačních akcí •zájem o českých jazyk – BS si uvědomoval jeho důležitost, korespondence už výhradně v čj. •1863 – 1867 opět vlastní hudební ústav (= centrum společenského dění) + soukromí žáci •1863 – 1866 sbormistrem Hlaholu – spolek ovlivnil rozvoj spolkového pěveckého hnutí •1866: •neúspěšný konkurz na místo ředitele konzervatoře po Kittlovi, dostal jej Josef Krejčí •kapelníkem Prozatímního divadla = zajištění stabilní existenční základny hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •příležitostný pianista •dirigentská činnost •tvorba: •po návratu ze Švédska: koncertní etuda g-moll Na břehu mořském, op. 17 •v souvislosti s působením v Hlaholu sborová tvorba •v čele hudebního odboru Umělecké besedy •pestrá spolková činnost •vznik prvního českého vydavatelství: Hudební matice •účast na národních oslavách (1864 = 300. výročí narození Shakespeara, 1869 = 500. výročí narození Mistra Jana Husa aj.) •založení filharmonických koncertů – snaha formovat hudební vkus posluchače, dirigoval až do ohluchnutí 1874 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •oblast kritiky •přispíval do Slavoje a zejm. do Národních listů – zde hudebním referentem •nejvíce příspěvků na operní představení •kompoziční činnost •velké časové vytížení společenskými akcemi •od 60. let soustředění na operu – stála v hierarchii hudebních žánrů nejvýše, reprezentace národního umění, další impulz: 1868 položení základního kamene k ND • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Pražský operní provoz •Stavovské divadlo •jediná stálá operní scéna, německá •nejvýraznější éra za Škroupa (1837 – 1857): uváděl operní novinky (např. Wagnera, jehož díla zde BS slyšel), operety (Offenbach), mnoho dalšího italského, německého a francouzského repertoáru •pro vybudování samostatného českého ND zatím nebyly prostředky → vzniklo Prozatímní divadlo (mělo operní a činoherní scénu a baletní soubor, šéfem opery Jan Nepomuk Maýr), v letních měsících se pronajímalo od Stavovského divadla Novoměstské divadlo (zde měl premiéru např. Smetanův Dalibor) •od 1867 si Prozatímní divadlo vystavělo vlastní letní scénu: Nové české divadlo (zde premiéry českých oper, vč. posledních Smetanových) •obě české scény uváděly základní díla evropské hudební literatury (Rossini, Offenbach, Mozart, Glinka, Gluck…) •→ velké vzbuzení zájmu o komponování českých oper •stať věnovaná opeře: O našich poměrech hudebních (v Národních listech, 1864) – Smetanova ostrá kritika repertoáru hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Smetanova operní tvorba •zakladatel české národní opery, v jeho tvorbě se naplnil jeden z požadavků hudby a kultury 19. století: ideál národní hudby, která má být reprezentována zvl. operou •tvoří jednu z páteří Smetanova díla a českého operního repertoáru vůbec •národní charakter – inspirace a umělecké přetváření lidové tvorby - vzor pro další skladatelské generace, reprezentují představu o českosti na operním jevišti •celá jeho operní tvorba je snahou vyrovnat se s různými typy opery, každá opera je osobitým vkladem do základů českých operních žánrů •záměr komponovat opery už při příjezdu z Götteborgu •začal komponovat až v pozdním věku, tj. po návratu z Götteborgu a v době veřejného uznání jeho předchozí tvorby symfonické, komorní a vokální •v době kompozice první opery už vyzrálý skladatel → neexistují začátečnické operní pokusy hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •nikdy nepřijal princip Wagnerova hudebního dramatu, jeho vzory: Beethoven a Mozart. Přesto navazuje na wagnerovský jevištní typ: plynulý rozvoj hudebního dramatického proudu •využíval italského bell canta, ale inklinoval k německé a francouzské opeře •smysl pro pevnou hudební stavbu a logiku, skvělá charakteristika postav, situací… •komponoval na náměty výhradně české (historie, mytologie, současný život), příp. cizí námět přenesl do českého prostředí (Dvě vdovy z francouzského prostředí) •komponoval na texty výhradně české, německá libreta (Libuše, Dalibor) si nechal přeložit, problém: sám češtinu neovládal dobře, jazyk nebyl ustálený, bez zkušeností s deklamací... •celkem 8 oper + 1 nedokončená, poslední 4 opery komponoval v hluchotě (Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola) • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Braniboři v Čechách •libreto Karel Sabina, prem. 1866 v Prozatímním divadle, historická •téma: Praha po období okupace českých zemí Branibory po smrti krále Přemysla Otakara II. 1278 •uzavřená čísla, masivní taneční a sborové scény (v duchu principu velké francouzské opery) •komponovaná kvůli vypsání Harrachovy ceny 1861, Braniboři zvítězili, ale s velkými výhradami •provedení nastudoval BS = jeho první práce s divadelním souborem, velice úspěšné • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Prodaná nevěsta •libreto Karel Sabina, prem. 1866 v Novoměstském divadle, komická •psal z trucu: důkaz, že je po Braniborech schopen komponovat i na odlehčená témata •jeho nejúspěšnější dílo, díky tomu 1866 prvním kapelníkem v Prozatímním divadle •získal tak nejvýznamnější pozici v celém českém hudebním životě •pevné existenční zakotvení •1872 zřídil při divadle operní školu, která připravovala pěvecký dorost •v roce 1882 se dočkal jejího 100. provedení •mnoho proměn (celkem 4 verze - z let 1866, 1868, 1868 a 1870): původně zpěvohra s mluvenými dialogy o 2 jednáních, po několikerém přepracování nynější podoba: tříaktová, s recitativy a baletními výstupy (skvělé stylizace tančeních lidových prvků) •Postavy a děj: •Mařenka – nucená do sňatku s bohatým Vaškem, dědicem Míchova statku, ale chce chudého hodného Jeníka •Jeník – mezi ním a Mařenkou vzájemná láska, on tají, že je nevlastní a kdysi zatoulaný bratr Vaška •Kecal – obchod s Jeníkem: Kecal mu zaplatí 300 zlatých, když nechá být Mařenku. Jeník souhlasí, ale podmínka: Mařenka si vezme Míchova syna → rozhořčení ostatních, že prodává své děvče •závěr: Jeník odkrývá, že je také synem Míchy → bere si Mařenku, všichni jim žehnají •známá čísla •sbor venkovanů Proč bychom se netěšili (1. dějství, 1. výstup) •duet Jeníka a Mařenky Věrné milování (1. dějství, 2. výstup) •výstup Kecala Všechno je hotovo (1. dějství, 3. výstup) •scéna Kecala s Jeníkem Znám jednu dívku, ta má dukáty (2. dějství, 4. výstup) •výstup rodičů Mařenky Rozmysli si, Mařenko, rozmysli, na své štěstí dobře pomysli (3. dějství, 5. výstup) • • • Proč bychom se netěšili: https://www.youtube.com/watch?v=X9X1gYICsQk duet: https://www.youtube.com/watch?v=xjI8nvUqLFo&ab_channel=AchillesValda hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dalibor •slavnostní prem. 1868 v Novoměstském divadle při příležitosti oslav položení základního kamene k ND = nejvýznamnější celonárodní slavnost v dějinách české společnosti •v této souvislosti vyzněla úspěšně, ale na repertoáru se tehdy neudržela •německé libreto Josef Wenzig, do čj. přeložil Ervín Špindler •romantický milostný námět, jediná tragická opera •vyzrání Smetanova kompozičního stylu, důsledně prokomponované, i když stále v uzavřených číslech •rozšíření sólových výstupů, duetů a sborů •bez ansámblů a baletů •důležitá role orchestru, bohatá instrumentace •vytýkáno: wagnerianismus (požívání příznačných motivů) a cizáctví •vedle Prodané nevěsty dnes hrán na světových scénách nejčastěji hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png absence vzoru české opery •Prodaná nevěsta – opera komická X od národní opery se požadoval vážný námět •Dalibor – opera tragická, milostná, vytýkán wagnerianismus X předpokládal se hrdina pozitivní a aktivní, Dalibor byl katalyzátorem pro vznik polemik, jak má vypadat česká opera: 1.zastánci Wagnerových reforem •mínění, že Wagner razil nejpokrokovější snahy v opeře → bohatá orchestrace, harmonie a instrumentace, prokomponovaný orchestr, extrémní: přesunutí děje do orchestrálního aparátu •např. estetik Otakar Hostinský 2.zastánci klasických principů •dominantní má být zpěv a tón lidského hlasu, vzor v italské opeře •např. František Pivoda • •Smetana vnitřním přesvědčením nepatřil ani do jedné skupiny •ostré výměny názorů v tisku, oba tábory měly vymezené platformy (časopis Dalibor = Smetanovi stoupenci) •vyúsťovalo ve střety politických názorů a osobních averzí → BS rozhodnutý opustit místo v opeře, ale díky veřejné petici zůstal • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Libuše •prem. 1881 v Národním divadle •německé libreto Josef Wenzig, do čj. Ervín Špindler •námět: pověst o vzniku českého panovnického rodu Přemyslovců •původně korunovační opera – ke korunovaci císaře Františka Josefa na českého krále, k čemuž ale nedošlo •nejzávažnější scénická práce •BS si přál její provedení jen při slavnostních příležitostech •stavebně nejnáročnější opera, vysoké nároky na provozovací aparát, interpretačně náročná •3 jednání: Libušin soud, Libušin sňatek, Libušino proroctví (v něm použití husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci) •obsahuje velké sbory, ceremoniální čísla •fanfáry ze slavnostního úvodu dodnes oznamují příchod prezidenta ČR •děj: Chrudoš a Šťáhlav se přou o dědictví, má je rozsoudit Libuše, Chrudoš ale odmítá, aby je soudila žena. Libuše dosazuje na trůn Přemysla, ve slavnostní chvíli dostává vidění slavné budoucnosti národa. •slavní interpreti postav: •premiéra: Libuše (soprán) - Marie Sittová, Přemysl (baryton) – Josef Lev •další významní: Libuše: Marie Podvalová, Eva Urbanová • • • • proroctví: https://www.youtube.com/watch?v=Su_Sdyu3qOw&ab_channel=khskrnov fanfáry: https://www.youtube.com/watch?v=ibb-x5khlSo hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dvě vdovy •veselohra, 1874, text a libreto Emanuel Züngel, komická •podle francouzské konverzační opery → přeneseno do současného českého venkovského prostředí •původně zpěvohra s mluvenými dialogy (podobně jako Prodaná nevěsta), jen 4 postavy → několik přepracování, mj. také prokomponováno (1877) •obsahuje aktuální narážky na současné společenské a politické dění •noblesní atmosféra salonu, komorní ráz •hojně využívá polkový materiál •nový konverzační styl (zpěvní recitativ) •1881 uvedl Mahler v Hamburku jako první zahraniční provedení – s Prodanou nevěstou jsou to jediná dvě zahraniční provedení jeho oper za jeho života •http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6e65dad0-6565-11e6-b819-005056825209?page=uuid:2a9a6 220-6601-11e6-b819-005056825209 •premiéra březen 1874 = poslední operní představení, které BS řídil • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 5. hluchota, Jabkenice 1874 - 1884 •1874 •vrcholící polemiky o jeho kompozičním stylu, útoky vůči jeho osobě, skladateli i šéfovi české opery → BS znovu uvažoval o odchodu z divadla a dráze koncertního virtuóza → intenzívní cvičení na klavír (dříve zanedbával) •pobyty v Jabkenicích u Prahy u dcery Žofie, zde první sluchové potíže •pozn.: jeho jediný koncert v Brně zorganizoval Josef Illner 16. 6. 1873! •ztráta pevné existence •řada pokusů o léčbu v Čechách i zahraničí •nutnost stáhnout se z veřejného života a veřejných aktivit → obrovský nárůst kompoziční činnosti, zvl. do 1880 je jeho kompoziční tempo vysoké •období završení jeho celoživotní tvorby, syntéza, vznik většiny jeho významných a vrcholných děl •1875 definitivní odchod z Prahy do Jabkenic k dceři Žofii, stále do Prahy dojížděl a udržoval kontakty hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Má vlast •= cyklus šesti symfonických básní v pořadí Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník •návrat k formě symfonické básně ze švédského období •1. dílo, které vzniklo bezprostředně po ohluchnutí, koncepcí se ale zabýval už dříve •postup komponování: •1874 Vyšehrad + Vltava (tato za 19 dní!) = hlavní dvojice •1875 Šárka a Z českých luhů a hájů → tetralogie nazvaná Vlast •1879 Tábor a Blaník (v obou motiv husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci), při vydání pak název Má vlast •formy: sonátová – Vyšehrad a Tábor, rondo - Vltava, variace - Šárka •→ beethovenovský kompoziční princip slučuje s novoromantickou programností •jednotlivé básně koncertně uvedeny postupně, souborně 1882 = zcela mimořádná událost v českém hudebním životě •provedeno také v zahraničí (Londýn, Budapešť, Varšava, Hannover, Paříž) •celý cyklus vydal pražský nakladatel František Antonín Urbánek •existuje i v autorské verzi pro 4ruční klavír • Vyšehrad: https://www.youtube.com/watch?v=45w7kZL71Qk (1:05) Vltava: https://www.youtube.com/watch?v=BhAwqPBPIEM Šárka: https://www.youtube.com/watch?v=_CPPV_3LQYE (0:25) Z českých luhů: https://www.youtube.com/watch?v=ER8CelO9iu8 Tábor: https://www.youtube.com/watch?v=AQHtaZLK4Ts Blaník: https://www.youtube.com/watch?v=Nyh-Pe-2X84 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Klavírní tvorba •Návrat ke třem hlavním oblastem klavírní tvorby: •k charakteristickému klavírnímu kusu •k tanečním formám (zvl. polce) •České tance – 2dílný cyklus, zamýšlel i verzi 4ruční a orchestrální •1. řada – 4 polky, dovršují Smetanův proces proměny v útvar svébytného idealizovaného tance •2. řada – 10 čísel, další typy tanců •k virtuózním skladbám •cyklus Sny (1875) – vrchol nástrojové stylizace, vzpomínka na mládí, výraz díků za finanční pomoc svým bývalým žačkám hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •České tance, op. 27 •1. řada (1877) - 4 polky •2/4 takt, vznik cca 1830 v Čechách, původní název: maděra (= český lidový kolový tanec), poté kvůli polovičnímu (tj. 2/4) taktu přejmenovaný na půlka → přejmenováno na polka (nejspíše jako výraz sympatií k národnostně utlačovaným Polákům v období revoluce 1830) •2. řada (1879) – 10 dalších tanců •furiant (lat. furians = rozzuřený, it. furioso = ohnivě) – střídavě 2/4 a ¾ takt, rychlé tempo (presto) •slepička – 2/4 takt, tempo moderato, během tance napodobování typických pohybů zvířat (také bažant, kohut, žabský…) •oves – ¾ takt, tempo andantino •medvěd – ¾ takt, tempo allegro •cibulička – ¾ takt, tempo moderato •dupák (= dupavá), 2/4 takt, tempo vivacissimo •hulán (= hulánka, hulán = polský voják bojující na koni), ¾ takt, tempo andantino •obkročák – 2/4 takt, tempo allegro •sousedská (= houpavá, šupák, šoupavá) = párový lidový tanec, ¾ takt, česká varianta valčíku, vznik ve 30. letech 19. stol., tempo moderato •skočná (= skákavá, skočavka, skočná polka) – párový tanec, doprovod ve výrazných osminových hodnotách, 2/4 takt, tempo vivace Furiant: https://www.youtube.com/watch?v=_uSnl-k8D94 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Komorní tvorba •tlumočník jeho niterných výpovědí, z pocitu izolace a osamělosti vznikají oba smyčcové kvartety •1. smyčcový kvartet e-moll Z mého života (1876) •autobiografický záměr, každá věta jako nějaký důležitý životní moment: •1. věta = náklonnost k umění, touha po něčem, co se nedá vyslovit •2. věta = polka, upomínka na mládí, veselí, taneční svět •3. věta = 1. láska – Kateřina Kolářová •4. věta = poznání národního uvědomění a tragický zlom (ohluchnutí) •zachovává tradiční klasický sonátový cyklus •výtky na nehratelnost díla, 1. provedení v domáckém prostředí, violu hrál A. Dvořák •za života BS se dočkal i řady zahraničních provedení (Výmar, Moskva) •2. smyčcový kvartet d-moll (1882 – 1883) •komponoval už v závěru života, kdy byl schopen pracovat jen s několikaměsíčními pauzami •Z domoviny (1880) – dueta pro housle a klavír •komorní obdoba básně Z českých luhů a hájů Z mého života: https://www.youtube.com/watch?v=_L1lPraMNUk hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Kontakty a další tvorba •neustálá korespondence s Prahou •pravidelné návštěvy operních a činoherních představení a koncertů Umělecké besedy, pomocníci a přátelé: •Josef Jiránek – klavírista, u kterého BS bydlel v době pobytů v Praze •Adolf Čech – jeho nástupce na pozici 1. kapelníka opery Prozatímního divadla •Josef Srb-Debrnov – důvěrník a sekretář BS, vyřizoval mu všechny praktické záležitosti, v jeho pozůstalosti se dochovala řada děl BS •Ludevít Procházka – žák BS, kritik, od 70. let působil v zahraničí, zasloužil se o provádění skladeb BS v zahraničí (např. jako pianista provedl Klavírní trio g-moll) •Píseň na moři (1876 – 1877) – nejrozsáhlejší a nejnáročnější mužský sbor BS, komponoval ho pro Hlahol, na slova Vítězslava Hálka •písňový cyklus Večerní písně (1879), na slova V. Hálka •menší sbory: Věno, Modlitba (oba 1880) – oba na text J. Srba-Debrnova aj. •dominantní postavení si i v tomto období zachovala tvorba operní: trio: https://www.youtube.com/watch?v=qVxCQlt-vKo hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hubička •1875 – 1876, přívlastek: „opera prostonárodní“ •přechod od oper uzavřených čísel k prokomponovaným útvarům •komická, libreto Eliška Krásnohorská (podle povídky Karolíny Světlé), dokázala bez problémů vyhovět jakýmkoliv požadavkům BS, považovala za čest, že s ním může spolupracovat •lyrická, vroucí a intimní atmosféra lidového prostředí, jemná komika •problematika hloubky, určitosti a opravdovosti lidských vztahů a citů •citace lidové písně (jediná ve Smetanových operách): Hajej, můj andílku •ukolébavka Letěla bělounká holubička zlidověla •veřejností očekávaná opera, protože šlo o první operní dílo hluchého skladatele •obrovský úspěch, popularitou se vyrovnala Prodané nevěstě • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Tajemství •libreto Eliška Krásnohorská, 1878, komická •nejvíce prokomponovaná opera •první česká opera z maloměstského prostředí •naivní zápletky, lehká komika •podle mínění BS je to nejdokonalejší a stylově nejjednotnější opera •obsáhlé a polyfonně zpracované ansámbly •barevně vykreslené figurky – postavy řemeslníků, hašteřivých sousedek… •píseň v doprovodu kytary! •BS si této opery velmi cenil, i když se neprovozovala tolik • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čertova stěna •komicko-romantická, poslední dokončené scénické dílo, 1879 – 1882 •libreto Eliška Krásnohorská •rozpačitý námět i hudební zpracování: kvůli četným zásahům BS z původního záměru komické opery vyšel námět romanticko-historický a komika se vytratila •závažná témata: konflikt dobra a zla •vrcholné Smetanovo mistrovství, orchestr se výrazně podílí na průběhu děje, netypické harmonie (motiv Raracha = zv. T5), barvitá instrumentace (zvl. v Pekelném tanci) •omezení ansámblových a sborových scén hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Viola •torzo z let 1874 – 1884 (276 taktů partitury a 89 taktů skici), libreto Eliška Krásnohorská (podle Shakespearovy komedie Večer tříkrálový) •provedl Otakar Ostrčil v ND 1924 • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Závěr života •od 1875 v Jabkenicích u dcery Žofie, 1883 se ještě zúčastnil znovuotevření ND •konec dubna 1884 převezený do ústavu pro choromyslné v Praze, kde 12. 5. zemřel •Umělecká beseda uspořádala velkolepý pohřeb • •BS si vždy kladl ty nejvyšší umělecké nároky, nebyl nikdy poplatný době, i když na to ve své materiální stránce doplácel •jeho požadavky na koncertní a operní provoz vycházely z těch evropských, což v českém prostředí nebylo reálné •v tvorbě slučoval mozartovský a beethovenovský řád s romantickými a novoromantickými proudy, vždy respektoval klasické hudební formy •položil základy české operní tvorby •důležité podněty přinesl ve všech oblastech, ve kterých působil: skladatel, pianista, sbormistr, dirigent, kritik, organizátor, dramaturg… •v jeho dílech přes všechnu tragiku vždy převážila očistná katarze, vždy je v závěru optimistická vize •jediné jeho nenaplněné přání: proniknout svými skladbami do zahraničí hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Smetanovský kult •po smrti Smetana zbožšťován a nezdravě heroizován – tvůrce této představy byl hudební estetik Otakar Hostinský (Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu, 1910) a pak zvl. hudební historik Zdeněk Nejedlý a jeho žáci (Otakar Zich, Vladimír Helfert) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Prameny k životu a dílu, literatura •všechny prameny soustředěny ve Smetanově muzeu v Praze •Jiří Berkovec – tematický soupis Smetanových skladeb •Zdeněk Nejedlý – ideologicky zkresleno •Otakar Zich aj. •současná badatelka: Olga Mojžíšová hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Pojmenování •Smetanovo muzeum •spadá pod České muzeum hudby, které spravuje Národním muzeum •http://www.nm.cz/Ceske-muzeum-hudby/Oddeleni-CMH/Muzeum-Bedricha-Smetany/ •Smetanova Litomyšl •festival klasické hudby, od roku 1946 •https://www.smetanovalitomysl.cz/cs/ •Smetanova síň – součást Obecního domu v Praze (!) •Smetanovo nábřeží (Praha), Smetanovo náměstí, ulice… •festival Pražské jaro (!) •každoročně zahajovaný v den úmrtí BS 12. 5. Mou vlastí, končí 4. 6. Beethovenovou 9. symfonií •1. ročník v roce 1946 = 50. výročí vzniku České filharmonie •součástí je interpretační soutěž, koná se každoročně v různých nástrojových oborech •https://festival.cz/ •