hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Richard Wagner 22. 5. 1813 Lipsko - 13. 2. 1883 Ca' Vendramin Calergi 5. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •největší význam pro operní tvorbu v celém historickém vývoji této formy •kontroverzní osobnost, která vyvolávala svým dílem extrémní zbožňování i nenávist už za svého života •„germánský obr“, kterého není možné obejít: všichni současníci i následovníci se s jeho přístupem k hudební tvorbě museli vypořádat •svůdný čaroděj – získává pro své názory i ty, kteří mu zpočátku nevěřili •představitel zpupného němectví (stať Co je německé?), vzývač germánské mytologie, antisemita – autor nechutného příspěvku Židovství v hudbě • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Život •z herecké rodiny → jeho další směřování (→ hudební drama, původně malířem?) •po brzké smrti otce (v roce a půl) stěhování s matkou do Drážďan •1821 pod vlivem poslechu Weberova Čarostřelce → hudebníkem, zvl. dirigent •od 14 let začal studovat hudbu (teorie, housle klavír) u sv. Tomáše •1833 sbormistr u divadla ve Würtzburgu, o rok později kapelníkem v Magdeburgu, ředitel kočovné divadelní společnosti •v Praze přítel Tomáška, D. Webera a J. Kittla •fenomenální dirigent, i když se dirigování příliš nevěnoval •v Rize svatba s herečkou Minou Plannerovou, ale museli před věřiteli uprchnout kvůli dluhům (do Londýna a poté Paříž). V této době měl rozpracovanou operu Rienzi, poslední z tribunů (možný překlad: Rienzi, poslední tribun) •cesta do Paříže •tehdy byla Paříž místem působnosti operního velikána Meyerbeera, který Wagnera podporoval •zde se mu nepodařilo prosadit, 3 roky pobytu v bídě, živil se úpravami jiných oper a hudební publicistikou •propadl myšlenkám utopického socialismu (Feuerbach – viz dále) •poznal velkou francouzskou operu, kontakty s Berliozem, Lisztem hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •od 1843 opět v Drážďanech •jmenován královským doživotním kapelníkem •práce na operách Tannhäuser a Lohengrin •1848 se aktivně zapojil do revoluce (články v tisku, veřejné výstupy…) → vydán zatykač, vypovězen z Německa, díky Lisztově pomoci se dostal do Švýcarska •1849 – 1860 v exilu v Curychu •začátek životní skepse •vzniká zde velká část Prstenu a klíčové teoretické spisy •v tomto období se seznámil s filozofií Arthura Schopenhauera •milostný románek s manželkou svého přítele a mecenáše Mathyldou Wesendonck (inspirace: Tristan a Isolda) → útěk, odjezd (1861 amnestie → opět do Německa) •60. léta putování po Evropě (Vídeň, Mnichov…) a začínající nemoc, snaha o existenční zajištění → koncertní cesty (Rusko, také Praha) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •1864 spřátelení s 18letým bavorským králem Ludvíkem II. (život 1845 – 1886) = období úspěchů a realizace velkorysých plánů •velký mecenáš umění •dal provádět v Mnichově jeho opery, které byly jinde označované za neproveditelné •Wagner = jeho dvorní skladatel: bohaté pocty vč. finančních, Wagner žádal krále o vystavění divadla v Bayreuthu •bohatá korespondence – téměř milenecký vztah (Wagnerova vypočítavost?), stálá finanční podpora •od počátku 60. let nežil s první ženou, 1871 svatba s Cosimou ( = dcera F. Liszta a někdejší žena Wagnerova přítele a dirigenta Hanse von Bülowa, měli syna Siegfrieda •přestože premiéry jeho oper zhusta provázely skandály, byl v 70. a 80. letech vnímán jako světový autor •ke konci života často jezdil do Benátek, kde zemřel • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Wagnerova literární činnost •psal o umění a o své tvorbě = běžné pro 19. stol., ale extrémní: •jeho spisy byly souborně vydávány •všechna operní libreta si psal sám a vydával je ještě před zhudebněním (→ komplikace zejm. v Prstenu, který psal téměř čtvrt století) •nejdůležitější literární odkaz: •Umění a revoluce (1849) •Umělecké dílo budoucnosti (1850) •Opera a drama (1851) – kritika dobového provozování oper, návrh na reformu operního díla a vytvoření ideje Gesamtkunstwerku •staví se do pozice spasitele umění: vrací umění velikost a význam, který mělo naposledy v antickém Řecku (řecké drama = vzor a východisko pro jeho všeumělecké dílo) •za své předchůdce považoval Beethovena a Shakespeara, zakrýval jakoukoliv návaznost svých děl na dosavadní operní tradici hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Wagnerova kritika současné operní tvorby •C. M. von Weber – Wagner si Webera vysoce cenil, přesto mu vytýkal nedokonalé spojení slova s melodií •Gioacchino Rossini – demaskoval tajemství opery: „absolutně melodická melodie“, která vůbec nepotřebuje básníka •Giacomo Meyerbeer – jako Žid se chová k jazyku lhostejně a zhudebňuje galimatyáš • •současná operní tvorba – dva proudy: 1.konvence, používání ustálených modelů (uzavřená čísla, střídání recitativů a árií, italské bell canto, příp. ještě mluvené dialogy) 2.originální řešení, odvaha se vydal jinudy - Wagner je ztělesněním této odvahy hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Členění Wagnerovy operní tvorby 1.rané opery – Svatba, Víly, Zákaz lásky, Rienzi, poslední tribun 2.tzv. romantické opery - Bludný Holanďan, Tannhäuser, Lohengrin 3.hudební dramata – Prsten Nibelungův, Tristan a Isolda, Mistři pěvci norimberští, Parsifal hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Operní tvorba 1.: období raných oper •struktura ještě tradiční •Svatba (Die Hochzeit), 1832, nedokončená •Víly (Die Feen), 1834, komická •Zákaz lásky (Das Liebesverbot), 1834 – 1836 •díky Meyerbeerovi byly v Královském saském dvorním divadle v Drážďanech za Wagnerova pobytu uvedeny dvě opery •Rienzi, poslední z tribunů (Rienzi, der Letzte der Tribunen), 1837 – 1840, premiéra 1842 •Bludný Holanďan (Der fliegende Holländer), 1840 – 1841, premiéra 1843, řadí se už mezi tzv. opery romantické • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Operní tvorba 2.: opery romantické •už zralý Wagner: •odklon od uzavřených čísel k prokomponovanému celku •práce s úzce omezeným hudebním materiálem •rostoucí význam orchestru („znějící mlčení“) •užší spjatost hudby a děje, používání symboliky •Bludný Holanďan (Der Fliegende Holländer), 1840 – 1841, premiéra 1843 •Tannhäuser aneb Zápas pěvců na Wartburgu (Tannhäuser und der Sängerkrieg auf Wartburg), 1842 – 1845, námět ze 13. století, premiéra 1845 opět v Drážďanech, drtivý neúspěch Pařížského provedení 1861 •Lohengrin, 1845 – 1848, premiéra 1850 ve Výmaru • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Operní tvorba 3.: Wagnerovo hudební drama: Gesamtkunstwerk •předpoklad: scénické dílo sleduje jeden cíl: drama. Slovo nebo hudba jsou jen prostředkem k dosažení cíle •„Omyl staré opery byl v tom, že prostředek výrazu, tj. hudba, se tam stává účelem, účel výrazu, tj. drama, prostředkem.“ •jeho nový typ opery se vrátil k vyrovnanému poměru obou prvků •primární je v opeře děj a podle něj se má řídit hudba – ne ale snižování významu hudby, ale posílení jiných nehudebních složek (scéna, osvětlení, režie…) •operu stavěl na nejvyšší místo v žebříčku všech umění (vliv Schopenhauera), dokonce ji považoval za umění jediné: pouze v opeře se mohou uplatnit jednotlivá umění •román – chybí reálné ztělesnění •činohra – chybí zhudebnění •→ Gesamtkunstwerk •jediné umělecké dílo budoucnosti •všechna umění se spojují k bezprostřednímu dojmu, jednotlivě ho nemohou dosáhnout: „Každé umění musí se milovat v druhém.“ •vize ideálu: antické Řecko •lidé měli vztah k mytologii = vzor, jak má vypadat společnost •společnost žila dramatem – v něm byly všechny složky umění rovnoměrně vyvážené → Gesamtkunstwerk hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Wagnerův příznačný motiv (leitmotiv) •motiv poukazující na nějakou situaci, myšlenku, věc, osobu…, který poprvé zazní jasně, poté s ním pracuje v orchestru opět podle vzoru řeckého dramatu – zde měl zvláštní funkci chór / sbor – komentoval to, co hrají postavy na jevišti. U Wagnera má tuto funkci orchestr •orchestr nemá doprovodnou funkci, ale pomocí leitmotivů komentuje děj na scéně, zasahuje do něj, předjímá události… = další obsahová rovina •→ hudba často nekoresponduje s tím, co se děje na scéně hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •ukázka tabulky příznačných motivů ke Zlatu Rýna: • • Obsah obrázku text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Požadavky na hudební drama 1.snaha o větší dějovou a psychologickou logiku 2.dějová sevřenost, zhuštění děje 3.kondenzace času a místa 4.dějová závažnost až tragičnost 5.prokomponovaný útvar, jednolitý hudební proud, neuzavřenost děje, už ne uzavřená operní čísla 6.uvědomělá práce s příznačnými motivy 7.melodika zpěvu vychází z němčiny, nikoliv italštiny 8.potlačení (absence) koloratury, požadavek dlouhých frází v pěveckých partech 9.výrazné prohloubení úlohy orchestru • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Vliv filozofie: Ludwig Feuerbach (1804 – 1872) •filozofie utopického socialismu: založeno na myšlenkách společného vlastnictví, povinné práci pro všechny a rozdělování prostředků podle zásady rovnosti mezi lidmi, bez soukromého majetku (→ předchůdce komunismu) •náboženství •ostrá kritika: bůh/bohové nejsou tvůrci lidstva, ale je to naopak lidstvo, které vytvořilo je. Náboženství = produkt lidské mysli •existuje proto, že uspokojuje základní lidské potřeby •když se chápe správně, odkrývá nám základní životní pravdy, ale jsou to pravdy o nás, nikoliv o bohu •nezavrhuje, říká, je to cesta k poznání lidské rasy •Wagner byl přesvědčen, že celá současná společnost vč. starověkého Řecka i celá opera zdegenerovala a ponacionalizovala se. To podle něj způsobilo křesťanství •tato filozofie měla největší vliv na části Prstenu •vyjádření Wagnerovy úcty k Feuerbachovi: F.: Zásady filozofie budoucnosti, W.: Umělecké dílo budoucnosti (1850) •F. Engels: „Nadšení bylo všeobecné: všichni jsme byli na čas feuerbachovci.“ hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Vliv filozofie: Arthur Schopenhauer (1788 – 1860) •zasáhl celou generaci skladatelů, nejvíce R. Wagnera •vychází z filozofie Im. Kanta + vliv východních filozofií - hinduismu a zvl. buddhismu – hlavní myšlenky východních filozofií: •obrovský pesimismus: život = bolest, utrpení, končí smrtí, tedy nemá smysl •věří v reinkarnaci, tu ale Schopenhauer zavrhuje •myšlenky Schopenhauera: •vůle – jsme zcela pod jejím působením, ovládá vše: naše myšlení, jednání... formuje náš charakter. Vědomě jsme schopni ovládat jen zlomek našeho konání •život sestává z nekonečného chtění, když něčeho dosáhneme, chceme něco dalšího → stálé neuspokojení. Svět = děsivé místo bolesti a (politického) nátlaku, ale jiné místo neexistuje •nejsilnější vůle je sebezáchova a vůle k životu, tj. rozmnožovací pud •řešení: •sebevražda – neodsuzuje ji oproti buddhismu, ale je tu stále přítomná vůle k životu •popření vůle a odvrácení se od života a vlastního já, a to buď prostřednictvím sexu nebo umění. Podle Wagnera by umění mělo obsahovat vše lidské: sex a život se vší svou tělesností • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Schopenhauerovy názory na hudbu: Svět jako vůle a představa (1819) → Génius, umění, láska světec (aforismy): •hudba •je naprosto odlišné povahy od ostatních umění, je jim nevyslovitelně nadřazena •vyslovuje skrytý význam světa •je nepopsatelná, její vnímání nemůžeme nijak nazvat, pochopit •ze všech hudebních forem si nejvíce vážil opery, protože dává nahlédnout do hlubší vrstvy slova •jako nejcennější v životě uznával sexuální lásku a umění - z nich nejvíce hudbu •Wagner se s jeho filozofií seznámil až v roce 1854, tj. v průběhu práce na Prstenu. V textech našel vyjádření pocitů a myšlenek, které sám cítil dříve •Schopenhauerův názor na Wagnera: průměrný básník, špatný skladatel hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Vliv filozofie: Friedrich Nietzsche (1844 – 1900) •nejprve nadšení pro Wagnera, blízcí přátelé, po bayreuthské éře zdrcující odsouzení •1868 setkání, po prvním festivalu v Bayreuthu 1876 Nietzsche popuzen banalitou Wagnerova díla a nízkou úrovní publika → rozchod, tvrdá kritika •byl důležitější Nietzsche pro Wagnera nebo Wagner pro Nietzscheho? • •filozofické myšlenky: •odmítavý postoj ke křesťanství (smrt Boha) •vůle k moci – pojem „nadčlověk“ (zneužito v období nacismu) •filozofie kladivem – boří dosavadní filozofické myšlení, to, co přečká, je jedině hodnotné (= princip revoluce) •Dílo: •Zrození tragédie z ducha hudby (1872) •Tak pravil Zarathustra (1885) •Případ Wagner (1888) •Nietzsche kontra Wagner (1889) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Další filozofické vlivy: •Johann Gottlieb Fichte (1762 – 1814) •1807 – představa o přednostním právu německého národa ve vývoji lidstva – vlivem napoleonských válek (→ v romantickém Německu se rozvinuly myšlenky o nadřazenosti génia nad ostatní společnost, viz úvod - 1. hodina) • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Operní trilogie s předvečerem: Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen) •megalomanské dílo: 4 operní kusy, komponoval 1848 – 1874 •mnichovské „předpremiéry“: Zlato Rýna 1869, Valkýra 1870 •premiéra cyklu v Bayreuthu 1876 •je zčásti ovlivněný Feuerbachem a zčásti Schopenhauerem •několikrát přepracovával, nebyl si jist, kam má dílo duchovně vést •mnohé postavy jsou božstva a bozi = v podstatě lidé (viz Feuerbach), nebo zastupují nějaký základ = moment, kdy člověk vystupuje v přírody a zakládá civilizaci (postava Wotana). Tento moment je svobodné rozhodnutí, ale postupem času začínají být prosazovány zákony a moc → společnost degeneruje a hloupne, jediná záchrana: revoluce = jediná víra pro lepší budoucnost, které Wagner propadl •bohové mají lidské vlastnosti → banda darebáků a zločinců • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •části: 1. Zlato Rýna (Das Rheingold) • 2. Valkýra (Walküre) • 3. Siegfried • 4. Soumrak bohů (Götterdämmerung) •Geneze díla: •píše libreto k Soumraku bohů a 1848 libreto k části Smrt Siegfriedova, která je velmi podobná Soumraku bohů → obě se podobají více dřívějším libretům (Tannhäuser, Bludný Holanďan, Lohengrin), tedy se blíží německé romantické opeře (v ansámblu zpívá několik postav najednou, na různé texty…) •do roku 1848 vliv socialisticko-anarchistických idejí a Feuerbacha, věřil, že společnost se dá kultivovat mladší generací, která bude lepší, po r. 1848 deziluze, zde začíná jeho skepse k životu •poté období teoretických spisů: •Umění a revoluce (1849) •Umělecké dílo budoucnosti (1850) •Opera a drama (1851) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •po těchto teoretických pracích teprve v r. 1854 seznámení s dílem Schopenhauera → úprava původní koncepce: •1. zásah: po kritice Smrti chtěl tuto část uvést velkým prologem, aby vysvětlil, co se dělo před smrtí Siegfrieda a před Soumrakem bohů → vznikla další opera, tzv. Malý Siegfried •2. zásah: za hlavního hrdinu považoval Wotana – chtěl vylíčit hlavně jeho příběh → zařadil do díla ještě Zlato Rýna a Walkýru •→ hlavní postava se mění = přirozené pro Wagnera = jeho dvojí tvář: mladý, neuznávající autority X starý, pokorný, vnitřně zasažený, vyrovnaný díky Schopenhauerově filozofii • •Wotan = nejstarší prvotní zákon, první krok z přírody do civilizace, symbol: kopí (jako symbol zákona). Zákon je založen na vzájemných pokojných dohodách, souhlasu, shodě •prvotní hřích (napije se ze studnice poznání) – stejné jako v křesťanství, vliv Feuerbacha a mladého Německa: honba za mocí je neslučitelná s čistou láskou: není možné, aby mocný člověk měl čisté city (souvislost s nedůvěrou vůči instituciálním věcem, např. manželství. To, co je určeno, okrádá člověka o svobodu) – pojem „znesvěcení“ se objevuje hned v úvodu: •první Wotanův krok: uznání řádu je znesvěcení přirozena •pokus o znásilnění tří dcer Rýna • • • • • Prsten Nibelungův: Valkýra – Jízda Valkýr: https://www.youtube.com/watch?v=svMHBPed9Bs hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Děj – spojení mnoha germánských a skandinávských mýtů •zlatý prsten ze dna Rýna – jeho majitel má neomezenou vládu nadsvětem, vykoval ho nibelungský trpaslík ze zlata, které ukradl na dně řeky Rýna •o prsten bojují mytické postavy vč. Wotana, vládce všech bohů •díky Wotanovým intrikám získá prsten Siegfried, který je ale zavražděn •zpět do Rýna vrací prsten valkýra Brunhilda, Siegfriedova láska a Wotanova dcera •v závěru díla jsou bozi zničeni hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Bayreuth a Wagnerův Festspielhaus •stavba 1872 – 1876 •kvůli dobré akustice: budova ze dřeva, bez lóží, bez čalouněných židlí •orchestr i dirigent pod pódiem, aby nerušili výhled na scénu •na náklady Ludvíka II. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Festspielhaus v Bayreuthu v roce 1882 Výsledek obrázku hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Festspielhaus v Bayreuthu dnes Výsledek obrázku pro festspielhaus bayreuth hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Ve třech posledních operách, které psal Wagner čistě pod vlivem Schopenhauera, se čím dál více projevuje práce s leitmotivy: • •1. Tristan a Isolda (Tristan und Isolde) 1857 - 1859, premiéra 1865 v Mnichově, dirig. Hans von Bülow •úprava středověké legendy •vliv vztahu s Mathildou Wesendock + filozofie A. Schopenhauera •děj: motiv milenců a nedorozumění: nepravdivá zpráva o smrti jednoho z milenců (zde Isoldy) způsobí sebevraždu druhého (zde Tristana). Po nalezení mrtvé/ho milé/ho si mrtvá/ý bere život (zde Isolda) •mezník ve vývoji evropské (západní) hudby! Odklon od klasické harmonie: tristanovský akord (F-H-Dis-Gis) •je součástí leitmotivů Tristana a Isoldy •je disonantní a rozvádí se pomocí průtahů do další a další disonance •popření principu melodicko-harmonického systému, platného cca 300 předchozích let • • SouvisejÃcà obrázek Tristan a Isolda – Předehra: https://www.youtube.com/watch?v=CyEeggUqWC4 Tristan a Isolda: Mild und Leise – závěrečný zpěv Isoldy: https://www.youtube.com/watch?v=j8enypX74hU hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •2. Mistři pěvci norimberští (Die Meistersinger von Nürnberg), 1845 – 1867, premiéra 1868 v Mnichově •jediná komická z tohoto posledního tvůrčího období •důsledná kontrapunktická práce (kvazi neobaroko) •hlavní hrdina je reálná postava Hans Sachs = sympatický člověk z masa a kostí •je realizovaná na určitém místě, v určitou situaci, je tu určitý člověk •děj se odehrává v 16. století • •3. Parsifal, 1865 – 1882, premiéra 1882 v Bayreuthu •příběh o zachránci svatého grálu, obsahuje rituální a magické scény •souvisí s Lohengrinem: v něm na konci opery zazní, že Lohengrin je syn Parsifala → Wagner na to po 30 letech píše operu •nejintimnější opera, orchestr často v pp a v komorním obsazení •poslední opera, jak sám plánoval Mistři pěvci norimberští – Předehra: https://www.youtube.com/watch?v=dOb2XsqYawk hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Wagner a české země •všechny jeho opery byly v českých zemích provedeny poprvé v Praze na německých scénách •opera Mistři pěvci zazněla při slavnostním otevření Nového německého divadla •50. léta – orchestr konzervatoře se podílel na wagnerovských produkcích StD (Tannhäuser, Lohengrin, Bludný Holanďan, Rienzi) •uvažoval o premiéře Tristana a Isoldy v Praze •dosud nejvíce jsou u nás hrané opery Bludný Holanďan a Lohengrin •Josef Alois Ticháček – česko-německý tenorista, první představitel Rienziho, Tannhäusera a Lohengrina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Přínos, obdivovatelé a příznivci •Hans von Bülow •Ferenc Liszt: „Lohengrinem končí starý operní svět, duch se vznáší nad vodami a je světlo.“ •Anton Bruckner •Richard Strauss – navázal na Wagera v operách Salome a Élektra •Wagnerův vliv v hudebních dílech: •Smetana (Dalibor) •pozdní Verdi (Othello) •Édouard Lalo, Emmanuel Chabrier… • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Odpůrci •Friedrich Nietzsche (po r. 1876): •více si cenil Bizeta než Wagnera •Wagner •je nemoc, ze které se Nietzsche uzdravil •je zkáza pro hudbu, jeho umění je chorobné •je dekadent •je genius – herec, nikoliv hudebník •kazí nám zdraví a hudbu k tomu – je vůbec člověkem? •nevydobyl si lidi hudbou, ale hádankovostí jeho umění. Je to hra na schovávanou pod maskou symbolů •byl vůbec Němec? Snažil se vše německé napodobit, ale to je vše. Ve skutečnosti odporuje všemu, co bylo dosud za německé považováno •je snazší být gigantický než krásný, nic není lacinější než vášeň, Wagnerovi jde jen o účinek •jeho hudba není nikdy pravdivá, i když se za takovou pokládá •jeho hudba potřebuje literaturu, buď proto, že je těžce pochopitelná, nebo proto, že se Wagner bál, aby se jí nerozumělo příliš snadno •jeho hudba působí jako alkohol: otupuje, zvrhá se v ní rytmický cit •když jde člověk do Bayreuthu, nechává sám sebe doma a stává se dobytkem, idiotem, wagnerovcem •jeho hudba je hudba bez budoucnosti • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Thomas Mann: O velikosti a utrpení Richarda Wagnera (1933) •Theodor Wiesengrund Adorno: Pokus o Wagnera (1938) •Johannes Brahms •Eduard Hanslick • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Tradice Wagnerovy hudby, význam a zneužití •obrovský význam na vývoj celé evropské hudby, v přístupu k hudebnímu divadlu ho poráží až I. Stravinský •Wagnerův Gesamtkunstwerk = inspirace pro hledání nových metod pro ztvárňování vizuální složky (tj. výtvarná složka a pohyb) na divadle ve 20. století. Wagnerovy opery = otevřené mytologické systémy, do nichž lze vstupovat a dotvářet je (Lévi-Strauss) •Wagner = prorok nastupující dekadence: před přirozeností dává přednost umělosti, smyslnosti, mystice •konec 19. stol. •vznik „novoněmecké školy“ – navazuje na tvorbu Liszta a Wagnera •jeho dílo dále provozované v Bayreuthu, v čele divadla dodnes Wagnerovi potomci (do nástupu nacismu syn Siegfried Wagner), významná rodinná tradice • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Wagnerovy protižidovské názory (zvl. Mendelssohn) → jeho dílo bylo v určitých obdobích neoprávněně vykládáno jednoznačně propoliticky: •od 1871 (= obd. Německého císařství, oficiálně Německá říše, Hitler označoval jako „druhá říše“) •zneužití jeho hudby: od 1933 (= obd. Nacistického Německa), pak také 1943 – 1945 (= obd. Velkoněmecké / „třetí říše“) •Wagnerova snacha – dlouholetá přítelkyně Adolfa Hitlera • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Literatura •JIRÁNEK, Jaroslav. Muzikologické etudy. Praha: Panton, 1981. 233 s. •KUČERA, Jan Pavel. Drama zrozené hudbou: Richard Wagner. Praha: Paseka, 1995. 266 s. •NEJEDLÝ, Zdeněk. Richard Wagner: zrození romantika. 2. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1961. 466 s. •NIETZSCHE, Friedrich. Případ Wagnerův a Nietzsche contra Wagner. Praha: Pelcl, 1901. 83 s. •OTTLOVÁ, Marta. Libreto v proměnách staletí: znějící mlčení, Richard Wagner – libretista. In Harmonie, 23. 9. 2005. Dostupné z: https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/libreto-v-promenach-staleti-znejici-mlceni-richard-wagner- libretista.html •festival v Bayreuthu: https://www.bayreuther-festspiele.de/ • •