hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Klasicko–romantická syntéza I.: Hanslick, Brahms, Dvořák 6. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Absolutní hudba •chápaná jako protiklad k hudbě programní, ale nepřesné •termín zavedl R. Wagner a ve svých teoretických pracích (Umělecké dílo budoucnosti a Opera a drama) ho běžně používal •Vývoj tohoto dvojího chápání: •vůdčí hudební osobností po Beethovenovi se v Německu stal Mendelssohn, po něm - ? Brahms nebo Wagner? •spory mezi oběma proudy začaly cca v 50. a 60. letech a vrcholily v hudební Vídni a Německu v poslední třetině 19. stol. 1.wagneriáni = představitelé programní hudby: zvl. R. Wagner, A. Bruckner, u nás B. Smetana → vyústilo v ideu pokroku (hudba budoucnosti) 2.obdivovatelé J. Brahmse = zastánci absolutní hudby: zvl. E. Hanslick, J. Brahms, J. Joachim, u nás A. Dvořák → vyústilo v ideu konzervativismu •zkreslené chápání Brahmse jako hudebního konzervativce trvalo až do 30. let 20. stol. (stať A. Schönberga Pokrokový Brahms) •spor se netýkal zdaleka jen německy mluvících zemí, ale také Francie (počínaje památným skandálem 1861 při premiéře Tannhäusera), zde jeho dílo ctili Vincent d‘Indi, naopak se odvracel např. C. Debussy a R. Roland •spory dramaturgické a hudební postupně přerůstaly ve spory nacionalistické, a to zvl. mezi německými a francouzskými hudebníky: německý proud čím dál více nacionální, francouzský čím dál více kosmopolitní • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Brahms X Wagner •dnešnímu chápání programní a absolutní hudby a jejich představitelů Wagnera a Brahmse jako vzájemných protikladů nahrává i odlišný charakter obou osobností: • Richard Wagner Johannes Brahms Napínavý život plný zápletek, román Navenek klidný a ustálený životní běh Luxus, hojnost, extravagance Skromnost, umírněnost Velká gesta, teatrálnost, cholerik Adekvátní reakce, sebekontrola, melancholik Myšlenky o spáse lidu, reforma Život v pozadí Budoucnost: nová forma Gesamtkunstwerk Budoucnost: navazuje na tradici Bohatý osobní život, veřejné milostné skandály Staromládenectví z přesvědčení hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Eduard Hanslick, dokonalý antiwagnerián •hlavní estetický zastánce absolutní hudby •odsuzoval afektovou teorii, programní hudbu, teorii hudebního dramatu, tvorbu skladatelů R. Wagnera, A. Brucknera •problém dosavadní hudební estetiky je podle něj v tom, že vychází z dojmu, kterým umělecké dílo působí, nikoliv z díla samotného •největší protivník: Richard Wagner, který •je v hudbě nepřirozený, útočí jen na cit •„neukázněný romantik“, který nestojí na nohou •potřebuje velkolepý reformátorský program a pozici v roli proroka, aby dosáhl své fatální potřeby společenského uznání •zbavil hudbu smyslu •deformuje německou deklamaci •jeho díla jsou obludná a beztvará (to také platí o symfoniích A. Brucknera) •cenil si J. Brahmse (linie vzorů: Mozart, Beethoven, Schumann, Brahms) a A. Dvořáka •při posuzování díla nezajímá Hanslicka historické pozadí, sociologické aspekty atd. •stanovení toho, co je krásné, je věcí vkusové volby, která je různá v různých situacích (kulturní, politické…) •paradoxy: •Hanslick si vážil Dvořáka i přesto, že komponoval programní hudbu (symfonické básně) •Hanslick s Brahmsem obdivovali Wagnerovy romantické opery Tannhäuser a Lohengrin •Hanslick do značné míry oceňuje i Berlioze a leccos z Liszta •Hanslick nechápal Brucknerovu symfonickou hudbu, i když se v ní často neprojevují žádné stopy wagnerovské programovosti • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •významný Hanslickův hudebně-estetický manifest: O hudebním krásnu. Příspěvek k revizi estetiky hudebního umění (1854) •radikální popření estetiky hudebního výrazu •hudba NIC nevyjadřuje, ani věci, ani myšlenky, ani city •hudba není výrazem citu, nemá vyslovitelný obsah •hudba je bezpředmětná •hudba není pojmová, proto nemůže vyjadřovat pojmové věci (nenávist, lásku…) •hudební krásno je nezávislé a spočívá jedině v tónech •má-li hudba nějaký obsah, pak je to obsah čistě hudební, a to je forma → hudba jsou znějící pohybové formy (= návrat ke klasicismu) •cíl: obnova čistoty umění, má sloužit jen umění samotnému • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Johannes Brahms 7. 5. 1833 Hamburk - 3. 4. 1897 Vídeň hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Život: „svobodný, ale osamělý“ (J. Joachim) •mimořádně uzavřený člověk, nerad mluvil o sobě a svých pocitech (C. Schumann: „stále záhadný“), rouška ironie a sarkasmu •z rodiny s napjatými vztahy, velmi tím trpěl → jeho pozdější skeptický postoj vůči manželství, tvrdý postoj k sobě samému, silná vůle dosahovat profesních výkonů •otec muzikant, také Brahms od dětství vynikající klavírista (výborná paměť a hra z listu → vyhledávaný doprovazeč) •1853 rozhodující: houslista Eduard Reményi → seznámení s Josephem Joachimem (s Brahmsem celoživotní přátelství a spolupráce) → seznámení s F. Lisztem a R. Schumannem (článek Neue Bahnen v NZfM) •společné koncertní cesty Brahms + Joachim + C. Schumannová •díky Schumannově doporučení začala jeho díla vycházet v nakladatelství Breitkopf a Härtel •nikdy vážně neusiloval o pevné zaměstnání •dirigent, sbormistr, velmi dobře honorován •usiloval jen o místo ředitele filharmonie v Hamburku, které nedostal •ve Vídni řídil Pěveckou akademii, ale místa se vzdal kvůli času na komponování •v 70. letech ve Vídni ředitelem Vídeňského pěveckého spolku •usazení ve Vídni trvale od 1868, zde koncerty a vydávání děl u nakladatele Simrocka hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •70. léta •čestné doktoráty (univerzita ve Wrocławi a v Cambridge) → další růst jeho autority, považován za vůdčí osobnost evropské hudební scény •časté cesty, zvl. Itálie, v letních měsících lázeňské pobyty (Bad Ischl) •jeho dílo propagoval Hans von Bülow (premiéroval jeho 1. symfonii - označil ji za „X. Beethovenovu“) •dlouho si hledal vyhovující způsob života: svobodný z přesvědčení: „Potřebuji úplnou samotu, ne proto, abych byl schopen zvládat to či ono, ale proto, abych vůbec dokázal myslet na svoje záležitosti.“ Hloubavý a zádumčivý melancholik („svobodný, ale osamělý“/„frei aber einsam“ → „f. a. e.“) •vztah k ženám: platonické lásky (Clara a Julie Schumannovy, Agatha von Siebold – zrušené zásnuby, altistka Hermine Spies…) •dva rozdílné rysy jeho charakteru: postavy •„Brahms“ = tichý, skromný, zakřiknutý, disciplinovaný •„Kreisler“ = impulsivní, výbušný, vášnivý, nezkrotný •→ rozdílná a často protichůdná charakteristika jeho děl •podle „požadavků romantismu“ byl jeho život spjatý s tvorbou: silné osobní zážitky měly dopad na jeho tvůrčí proces → autobiografické rysy zvl. v: •První klavírní koncert – inspirací manželé Schumannovi •Německé requiem a volná věta z Tria Es-dur, op. 40 – vliv smrti matky (1865) •Rhapsodie pro alt – vliv nešťastné lásky k Julii Schumannové (dceři Clary) •za svého života značně majetný, ale žil skromným životem •řada uznání a ocenění během života • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dílo •„Vyjadřuji se prostřednictvím svých tónů.“ •oproti „pokrokovému“ Wagnerovi považován za zpátečnického, toto chápání podstatně změnil Arnold Schönberg: článek Brahms, der fortschrittliche (Pokrokový Brahms, 1933) •vnitřního tematického scelení dosahuje nejčastěji pomocí rozvíjející variace jednoho motivu (Schönberg) •mýtus o absolutní hudbě? V jeho tvorbě jsou nepopiratelné mimohudební znaky a odkazy a sám tuto inspiraci také přiznával (zejm. básně a lidové písně) •básnická sbírka J. G. Herdera → klavírní Tři intermezza, op. 117 •lidové písně → Houslové sonáty G-dur (op. 78) a A-dur (op. 100) •hlavní doména: tvorba symfonická, písňová a komorní, žádná opera •typické: charakterově odlišná díla komponovaná ve stejné době, např. •1877 za pobytu v idylickém Pörtschach: Druhá symfonie (op. 73) – světlá, veselá X balada Edward (op. 75, č. 1) – tragická, a moteto Warum ist das Licht gegeben dem Mühseligen (op. 74, č. 1) – závažné •kompozice z Ischl z r. 1880: Akademická slavnostní předehra (op. 80) X Tragická předehra (op. 81) •nápadné: dvojice skladeb stejného obsazení •dvě orchestrální serenády (op. 11 a op. 16) •dva klavírní koncerty (op. 15 a op. 83) •dva smyčcové kvintety (op. 88 a op. 111) •dva smyčcové sextety (op. 18 a op. 36) •dvě violoncellové sonáty (op. 38 a op. 99) •dvě klarinetové sonáty (op. 120, č. 1 a č. 2) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •časté využívání anagramů a kryptogramů (podobně jako Schumann) •a-g-a-h-e = Agatha von Siebold → Druhý smyčcový sextet, op. 36 •f-a-e = frei, aber einsam •→ F-A-E sonáta pro housle a klavír (1853, často hrál s Joachimem) •→ Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr (1887, premiéroval Joachim) •další převzaté motivy •motiv ze Schumannovy Introdukce pro klavír a orchestr, op. 92 •→ Klavírní variace, op. 9, věnoval Claře Schumannové •→ První klavírní koncert •→ volná věta Dvojkoncertu •→ Smyčcový sextet, op. 36 •motiv Dies irae •→ klavírní Intermezzo es-moll, op. 118, č. 6 •převzaté motivy ze své tvorby •písně Dešťové kapky, padejte dolů a Dešťové kapky ze stromů → Houslová sonáta G-dur, op. 78 •písně Přijď brzy a Jako melodie táhne se to jemně myslí mou → Houslová sonáta A-dur, op. 100 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •symfonická tvorba •4 symfonie •klíčový význam •ve všech klasický sonátový cyklus s tempovými kontrasty vět: 1. rychlá, 2. pomalá, 3. odlehčená, 4. rychlá •ve větách používá sonátovou formu, variační, rondo, třídílnou formu ABA, vše podle klasicistních zásad •1. c-moll •2. D-dur Pastorální •3. F-dur Heroická – inspirace pro A. Dvořáka •4. e-moll – nejvyzrálejší, pocta J. S. Bachovi: obsahuje propracované variace hlavního tématu, zvl. ve Finale: passacaglia se 30 variacemi bachovského tématu •Variace na Haydnovo téma B-dur, op. 56 •sólové koncerty •dva klavírní (1. d-moll, 2. B-dur) •houslový koncert D-dur – dedikovaný Joachimovi •Dvojkoncert pro housle a violoncello a-moll, op. 102 – vrchol jeho tvorby 4. symfonie e-moll: https://www.youtube.com/watch?v=ckuUq7im8H4 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •komorní tvorba – velmi početná •3 smyčcové kvartety, klavírní tria, kvartety a kvintety různého obsazení, sonáty pro různé nástroje •klavírní tvorba •3 klavírní sonáty •cykly Klavierstücke •variace na téma Schumannovo, Händelovo, Paganiniho •fantazie, čtyřruční skladby, skladby pro dva klavíry •Uherské tance – původně čtyřruční, některé zinstrumentoval •vokální tvorba •písně, sbory (a capella i s doprovodem) •kantáta Německé requiem – text Brahmsův podle Lutherova překladu bible • Uherský tanec č. 5: https://www.youtube.com/watch?v=Nzo3atXtm54 (0:16) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Brahms a Dvořák •blízké dlouholeté přátelství, podobné umělecké názory •1874 Dvořák žádal o udělení rakouského státního stipendia, které obdržel, v porotě seděl mj. Brahms a Hanslick •1877 na Dvořákovu žádost Brahms Dvořáka hmotně podporoval → jako projev vděku mu Dvořák dedikoval smyčcový kvartet d-moll, op. 34 (užil v něm namísto scherza polku) •bližší kontakt až díky Hanslickovi, který žádal Dvořáka o dílo pro Brahmse. Ten doporučil k vydání u Simrocka Dvořákovy Moravské dvojzpěvy → Simrock Dvořákův stálý nakladatel •1878 Brahms cestuje za Dvořákem do Prahy (v rámci koncertní cesty společně s Joachimem) •1882 Dvořák do Vídně za Brahmsem, který mu doporučuje, aby do Vídně natrvalo přesídlil •1880 Dvořák orchestruje Brahmsovy Uherské tance •poslední setkání ve Vídni 1896, rok před Brahmsovou smrtí • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Antonín Dvořák 8. 9. 1841 Nelahozeves - 1. 5. 1904 Praha hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •z rozvětveného rodu, hudbymilovná rodina, otec hospodský a řezník •hlavní nástroj: housle, později klavír •Zlonice •stěhování ve 13 letech, v učení na řezníka •potkal Antonína Liehmanna, který měl kapelu → Dvořák jeho žákem a členem kapely •Česká Kamenice •studium teorie a hry na varhany •Praha •dostal se sem na přímluvu Liehmanna, 1857 – 1858 na varhanické škole •houslista a violista, účastnil se koncertů konzervatoře, získával praxi orchestrálního hráče, 1858 hrál pod taktovkou F. Liszta •po dokončení varhanické školy violistou v kapele Karla Komzáka (1861 a 1862 pro ni napsal smyčcový kvartet, op. 1, a kvintet, op. 2). Od 1862 začal hrát tento Komzákův soubor v Prozatímním divadle a téhož roku byl ustanoven jako jeho stálý orchestr. Zde hrál pod taktovkou Maýra, Smetany aj. •1871 – odchod z kapely, vydělával si komponováním a hraním na zábavách, také pedagog – učil v rodině Jana Neffa (→ Moravské dvojzpěvy), láska k žačce Jozefíně Čermákové → písňový cyklus Moravský cypřiš (1865) •1873 •provedení jeho kantáty Hymnus pěveckým spolkem Hlahol v Praze = rozhodující úspěch v českých zemích a start jeho skladatelské kariéry •svatba s Annou Čermákovou (sestra Jozefíny), syn Otakar → potřeba zajistit rodinu → varhaníkem v chrámu sv. Vojtěcha (zde byl ředitelem kůru Josef Förster, otec Josefa Bohuslava) •setkání s Wagnerem • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •1874 žádal o státní stipendium do Vídně a obdržel ho (dvojnásobná výše než jeho roční plat! V porotě Hanslick, Brahms aj.). Při druhé žádosti předložil porotě Moravské dvojzpěvy, ty upoutaly Brahmse a díky němu vyšly v německém překladu (nakladatel Simrock), velký ohlas zejm. v Německu, důležitý krok do světa, ale nebezpečí: „selství“, „skladatel-samorost“, „venkovství“ X Dvořákovo navázání na lidovou hudbu je dílem rozvahy •1876 •narození a brzké úmrtí dcery Josefy → 8. smyčcový kvartet E-dur a klavírní trio g-moll •s Neffem navštěvuje Moravu, seznámení s Janáčkem → vliv moravského folklóru •po návratu klavírní koncert g-moll → větší zájem o klavírní dílo, sám výborný klavírista, ale ne profesionál •objednávky skladeb Hlaholem, uznán za jednoho z čelných skladatelů, dobré hmotné zabezpečení → vzdává se místa varhaníka, věnuje se jen kompozici •1877 •Stabat mater – první vážné úspěchy v Anglii (v Brně provedena pod taktovkou Janáčka 1880) •je mu už popáté uděleno státní umělecké stipendium •navázání kontaktů s Brahmsem + jeho finanční podpora → Dvořákův projev vděku: dedikace smyčcového kvartetu d-moll •narození a brzké úmrtí dcery Růženy, 1877 umírá syn Otakar hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •1878 •nejplodnější skladatelské období (Slovanské tance (2. řada až 1886, http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:06ec71c0-6565-11e6-b819-005056825209?page=uuid:feef64 f0-65fa-11e6-b819-005056825209, ), vrcholné dílo: 10. smyčcový kvartet Es-dur) •narození dcery Otylky •zvolený do výboru Umělecké besedy •samostatný koncert ze svých skladeb na Žofíně •další kontakty a nové známosti: dirigenti Hans von Bülow a Hans Richter, v Praze ho navštěvuje Brahms: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6e65dad0-6565-11e6-b819-005056825209?page=uuid:2a9336 30-6601-11e6-b819-005056825209 •1879 •udělení čestných členství (Hlahol, Umělecká beseda) •stoupá zájem o jeho díla v cizině, Slovanské tance se hrají v USA, počet prováděných děl začíná být nepřehledný, provádění skladeb v cizině převažuje nad domácí produkcí •80. léta do londýnského období •narození dcery Anny (1880), Magdalény (1881) a syna Antonína (1883) •časté cesty na Vysokou u Příbrami •od 80. let závratné narůstání zahraničních úspěchů, setkávání s novými lidmi, nové podněty a vlivy •Brahms mu doporučoval přesídlení do Vídně • • Slovanské tance, op. 46, č. 1, C dur, a op. 72, č. 2, e moll https://www.youtube.com/watch?v=H2amTjF_mkM https://www.youtube.com/watch?v=vWOwZLYYQjA hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png • •Cesty do Londýna •Stabat Mater – napsal 1876/7, premiéra • v Praze 1880 (dirig. Adolf Čech), 1883 uvedena • v Londýně (Royal Albert Hall), premiéru v Brně • dirig. Janáček. Jeho dosud nejsyntetičtější dílo • → čím dál větší úspěch za hranicemi •1884 osobní návštěva Londýna (s Jindřichem • Kàanem), pak téhož roku podruhé • (od Dudleyho Bucka dostal nabídku na cestu • do USA), pak cesta do Londýna 2x v roce 1885, pak 1886 a 2x v roce 1891 •na objednávku pro Londýn: kantáta Svatební košile aj. • •1884 uvádění Stabat Mater v USA •1888 setkání s Čajkovským v Národním divadle, 1891 cestuje do Moskvy a Petrohradu •1889 nabídka místa profesora na pražské konzervatoři (předměty instrumentace, hudební formy), ale prozatím odmítl •1891 •přerušení styků s nakladatelem Simrockem •nakrátko profesorem na konzervatoři •nabídka J. Thurber na místo učitele na konzervatoři v NYC → nastupuje v říjnu 1892 • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •USA •1892 = 400leté výročí objevení Ameriky → píše kantátu Te Deum, op. 103, a Americký prapor (jeho premiéru 1895 už neslyšel) •říjen 1892 první cesta do NYC •jeho pobyt zde byl dostatečně připraven úspěchy jeho děl (Slovanské tance, Stabat Mater…) •doprovod: Josef Jan Kovařík •nové vlivy: černošská a indiánská hudba: smyčcový kvintet Es-dur, op. 97, se dvěma violami – zde zní melodie, kterou chtěl použít na USA hymnu, ale kvůli krachu na burze se neuskutečnilo •vyučoval na konzervatoři v NYC (založila J. Thurber 1885) a její ředitel •1893 •začíná komponovat 9. symfonii, tentýž rok zde světová premiéra NYC filharmonií, obrovský úspěch •krach na newyorské burze •USA podruhé 1894 – 1895 •Dvořák 1894 poprvé řídil i díla jiných autorů •1894 nakrátko zpět do Čech, slavnostní uvítání •úspěchy v USA – Simrock ustupuje a vydává všechna Dvořákova dosavadní díla •1894 premiéra Novosvětské symfonie v Londýně, o pražskou premiéru se ucházel nově založený spolek hráčů orchestru Národního divadla pod názvem Česká filharmonie •úmrtí: 1893 Čajkovskij, 1894 Hans von Bülow a Dvořákův otec → touha vrátit se domů • • • Symfonie č. 9, e moll, op. 95, Novosvětská https://www.youtube.com/watch?v=oLWpgWuUaU4 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •od 1895 opět profesorem na pražské konzervatoři (kompozice, před ním Karel Stecker), jeho žáci: Josef Suk, Oskar Nedbal, Julius Fučík, Vítězslav Novák, Rudolf Karel… → Dvořákova „kompoziční škola“, od 1901 jejím ředitelem •(1895 zemřela Marie Červinková-Riegrová) •1896 •založena Česká filharmonie (!!!) – její první koncert řídil Dvořák, program sestával výhradně z jeho děl •poslední cesta do Anglie, zde v Queen‘s Hall diriguje premiéru violoncellového koncertu h-moll (sólista Leo Stern) •cesta do Vídně - poslední setkání s Brahmsem, seznámení s A. Brucknerem •1897 umírá Karel Bendl a J. Brahms (ve Vídni ho Dvořák vystřídal ve funkci udělování státních uměleckých stipendií), 1900 umírá Zdeněk Fibich •1897 další nabídka z USA, ale Dvořák odmítá (agorafobie) •1898 svatba dcery Otýlie s Josefem Sukem (o Otýlii se zajímal také Zdeněk Nejedlý) • Violoncellový koncert h moll, op. 104 https://www.youtube.com/watch?v=4gs-vhwBrD0 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •začátek století – citelné ztráty přátel: Simrock (1901), Adolf Čech (1903) aj. •1901 narození vnuka = otec houslisty Josefa Suka mladšího •Josef Suk (starší, 1874 – 1935) + Dvořákova dcera Otýlie • → 1901 syn Josef Suk – inženýr, majitel cukrovaru, amatérský houslista • → 1929 syn Josef Suk (mladší, 1929 – 2011), pravnuk A. Dvořáka •1904 zemřel náhle (nachlazení, embolie plic) • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dílo •celkem 115 opusů •nepřeberná melodika a bohatá instrumentace = jeho nejsilnější stránka •láska k lidovému umění: hudba prostá, snadno zapamatovatelná → úspěch, znak nevzdělanosti? •vyrůstal v ovzduší venkovských kapel → záliba v pohádkových námětech, láska k lidovému umění •pro Komzákovu kapelu: smyčcový kvartet, op. 1, a kvintet, op. 2 •1865 – plodný rok, žádné z těchto děl nebylo za jeho života vydáno tiskem •symfonie c-moll Zlonické zvony (bez op. č.) •symfonie B-dur, op. 4 – motiv „vodního kouzla“ se později objevuje v Rusalce •1. violoncellový koncert •písňový cyklus Moravský cypřiš •od 1868 – vliv Lisztův a Wagnerův: •3 smyčcové kvartety: B-dur a D-dur (1869), e-moll (1870) – v tomto vliv Wagnera největší. Z jeho pomalé věty → Nokturno H-dur – jeho podoby: pro smyčcový orchestr, pro housle a klavír a pro čtyřruční klavír •1870 opera Alfred – osvobozenecká tematika, předehra = slavnostní koncertní číslo, opět silný vliv Wagnera •1870 opera Král a Uhlíř, hudba značně přetížená, předehra měla premiéru 1872 pod taktovkou B. Smetany •od konce 60. let až do smyčcového kvartetu e-moll experimentátorství •1873 kantáta Hymnus (na slova V. Hálka, konečná verze 1885) → Dvořák hudební autoritou • • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •1874 •premiéra 3. symfonie, dirigoval B. Smetana. Spojuje tu Scherzo a Finale do jedné věty (Dvořákův vynález) •smyčcové kvartety č. 5. f-moll, č. 6 a-moll (tento nedokončil) •zničil koncertní předehru Romeo a Julie a Oktet •symfonie d-moll – vliv Wagnera (1. věta) a Schumanna (2. věta) •Rapsodie a-moll (původní název Symfonická báseň) – heroicko-dramatická, podobně jako symfonie d-moll •nová verze opery Král a uhlíř = Dvořákův tvůrčí přerod, vliv Smetany, ne komplikovaná ale klasicistně přehledná •Rapsodie-symfonická báseň (bez udání programního obsahu) •7. smyčcový kvartet a-moll •opera Tvrdé palice – jednoaktovka, maloměstské prostředí •1875 •smyčcový kvintet G-dur (ke kvartetu přistupuje kontrabas). Z jeho pomalé věty → Nokturno, op. 40 (wagnerovsky nekonečná melodie) – jeho podoby: pro smyčcový orchestr, pro housle a klavír a pro čtyřruční klavír •Moravské dvojzpěvy pro soprán a tenor s doprovodem klavíru, op. 20 •píše na přání rodiny Neffů •později dopisuje op. 29, 32 a 38 – všechny pro ženské hlasy •premiéra 1877, dirigoval L. Janáček (také je upravil pro smíšený sbor a klavír) •klavírní trio B-dur, op. 21 •klavírní kvartet D-dur, op. 23 – opět spojuje Scherzo a Finale •5. symfonie F-dur, op. 24 (podle Simrocka op. 76) – pastorální charakter •opera Vanda – historická, polský mytický námět, monumentální dílo, těžiště ve sborech, živá je předehra • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •1876 •klavírní koncert g-moll – dlouho nepochopený na rozdíl od koncertu houslového a violoncellového, zájem až po přepracování sólového partu Vilémem Kurzem (v lisztovsko-chopinovském duchu) •další klavírní díla 1876 – 1880 •10 děl pro klavír – mezi nimi např. Siluety •Dumka op. 35 – první takto zvaná skladba v jeho díle (pozor: Dumky op. 12 vznikly později). Dvořákova dumka = lyricko-elegická skladba, někdy se změnami metra •Téma s variacemi, op. 36 – Dvořákův nejrozsáhlejší klavírní útvar •1877 •Symfonické variace •opera Šelma sedlák – velmi slabé libreto •Stabat mater – 10dílná kantáta, händelovská velikost •1878 – „slovanské období“ •Slovanské tance – 1. řada (8 čísel) •novoromantická idealizace lidových tanců •původně pro čtyřruční klavír, ale také tento rok zinstrumentoval •1. a 8. furiant, 3. polka, 4. a 6. sousedská, 5. a 7. skočná, 2. ukrajinský tanec •Smyčcový sextet A-dur (ke kvartetu přistupuje druhá viola a violoncello) •Tři novořecké básně pro zpěv a orchestr – zahrnuje písně srbské, litevské a irské •Symfonická rapsodie A-dur – nejpopulárnější z cyklu Slovanských rapsodií •10. smyčcový kvartet Es-dur – mistrovské dílo, píše pro Florentinské kvarteto, 2. věta je dumka, 3. věta pomalá •skladby pro Hlahol: Žalm 149 pro mužský sbor a orchestr a Slavnostní pochod C-dur hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •1879 •Česká suita D-dur, op. 39 •houslový koncert a-moll – psal pro Joachima, prem. František Ondříček •Cigánské melodie, op. 55 – na objednávku vídeňské dvorské opery, obsahuje proslulou píseň Když mne stará matka •1880 •6. symfonie D-dur – dedikoval H. Richterovi •orchestrace Brahmsových Uherských tanců •1881 •opera Dimitrij – ruský náměr, vynikající libreto: Marie Červinková–Riegrová •Legendy – pro čtyřruční klavír •11. smyčcový kvartet •1882 •klavírní trio f-moll, op. 65 •1883 •klavírní cyklus Ze Šumavy •koncertní předehra Husitská – pro slavnosti k otevření ND • Když mne stará matka: https://www.youtube.com/watch?v=0I25E2s7wlI hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •pro Londýn: •kantáta Svatební košile – text K. J. Erben, L. Janáček nadšen •diriguje tu 7. symfonii d-moll •konečná verze Hymnu – věnoval anglickému národu •oratorium Svatá Ludmila – na text Vrchlického •další dílo z 80. let: •2. řada Slovanských tanců •klavírní kvintet č. 2, A-dur, op. 81 •Mše D-dur pro zpěv a varhany •opera Jakobín – libreto Červinková-Riegrová •revize některých komorních děl, Cypřišů (→ Písně milostné, op. 83) •myšlenkově závažná díla: klavírní kvartet Es-dur, 8. symfonie G-dur • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •90. léta a USA •Requiem pro sóla, sbor a orchestr, op. 89 •vrcholné dílo jeho tvorby •na objednávku výboru hudebního festivalu v Birminghamu (1889) •latinský text •premiéra v Birminghamu za řízení Dvořáka 1891 •Dumky, op. 90 – pro soubor klavírního tria •cyklus tří koncertních předeher: V přírodě (→ impresionismus), Karneval a Othello •skladby za pobytu v USA: •9. symfonie e-moll from the New World (Novosvětská / Z nového světa) •smyčcový kvartet č. 12, F-dur, op. 96 Americký (zkomponoval za 9 dní) •smyčcový kvintet Es-dur, op. 97 se dvěma violami – silně ovlivněný indiánskou hudbou •americké názvuky také v Klavírní suitě A-dur •Biblické písně – cyklus 10 písní •1894 za pobytu na Vysoké píše slavné Humoresky, op. 101 (→ Humoreska Ges-dur) •1894 poslední USA dílo: •violoncellový koncert h-moll – „10. symfonie“, dedikoval Hanuši Wihanovi, premiéroval Leo Stern v Londýně, později také v Praze •rozpracovává 13. smyčcový kvartet (dedikace Thurberové), ale nedokončuje ho • Smyčcový kvartet F dur, op. 96, Americký https://www.youtube.com/watch?v=pV-kbAydcwk Humoreska op. 101, č. 7, Ges dur https://www.youtube.com/watch?v=G38Ark5MQE8 https://www.youtube.com/watch?v=qEZCniYnFko hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •skladby po návratu do Čech •vrcholná syntéza jeho tvorby: 13. smyčcový kvartet G-dur, op. 105, dokončení smyčcového kvartetu As-dur z USA •symfonické básně (podle Erbenovy Kytice): •Vodník – předjímá impresionismus •Polednice - nejukázněnější •Zlatý kolovrat – charakter výpravné povídky •Holoubek – nejbarevnější, geniální zvukové nápady, premiéroval L. Janáček, má 2 závěry: march funebre později přepracoval na smířlivý závěr •1896 velká revize opery Jakobín – nový Terinčin zpěv (text F. L. Rieger, otec Červinkové) •1897 Píseň bohatýrská – poslední orchestrální dílo (premiéra ve Vídni pod taktovkou G. Mahlera), dál se chtěl věnovat jen operní tvorbě: •1898/9 Čert a káča - libreto Adolf Wenig •1900 •Rusalka – libreto Jaroslav Kvapil, předjímání impresionismu, zahraniční úspěchy •Slavnostní zpěv – kantáta, jediné přerušení mezi operní tvorbou •1902 •Armida – rytířská, spor náboženství (islám X křesťanství), libreto Jaroslav Vrchlický •načrtává operu Horymír Rusalka – árie Měsíčku na nebi hlubokém https://www.youtube.com/watch?v=9kjtgeydoUM (od 01:05) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dílo chronologicky •60. a 70. léta 19. století •období přípravné a kompozičně-technického dozrávání, hledání vlastní hudební řeči •inspirací Beethoven, Schubert, Schumann, Liszt, Wagner, Smetana •prvních 5 symfonií, rané opery (Alfred, Král a uhlíř, Tvrdé palice, Vanda, Šelma sedlák), kantáta Hymnus, oratorium Stabat mater, klavírní koncert g moll ad. • 1875–1880, „moravské období“ •Moravské dvojzpěvy • 1878–1890, „slovanské období“ •vrcholné skladby, nejplodnější – symfonie č. 6, 7, 8, orchestrální předehra Můj domov, opery Dimitrij, Král a uhlíř (2. verze), Jakobín, Slovanské tance op. 46 a 72, orchestrální Slovanské rapsodie, kantáta Svatební košile, oratorium Svatá Ludmila, klavírní cykly pro 4 ruce Legendy a Ze Šumavy, houslový koncert a moll, komorní hudba atd. •1892–1895, „americké období“ •charakteristické pentatonikou a zhutnělou, jasnou hudební řečí s výraznými melodickými obrysy a pevnou formální výstavbou •9. symfonie, violoncellový koncert h moll, smyčcový kvartet Americký, Biblické písně, duchovní kantáta Te Deum •1896–1904, lyrické, pohádkové a impresionistické období •završení Dvořákova hudebního vývoje •4 symfonické básně podle sbírky balad Kytice K. J. Erbena, pohádkové opery Čert a Káča, Rusalka a fantazijně exotická opera Armida hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dílo – souhrn operní tvorby •začal komponovat poměrně pozdě, všechny 1870 – 1900, celkem 10 oper •Alfred – historická, tragická, s vítězným koncem, vliv Wagnera a pozdního romantismu •Král a uhlíř (tato má dvě zcela odlišná znění) – vliv Wagnera a pozdního romantismu •Vanda – tragická, z polského dávnověku •komické: Tvrdé palice, Šelma sedlák (duet Jeníka a Bětušky Rozlučme se, drahá) – vstoupil jimi do veřejného povědomí coby operní skladatel •Dimitrij – podle Borise Godunova (Musorgský, text Červinková-Riegrová), typ velké francouzské opery, 2x podstatně přepracována •Jakobín (libreto Červinková-Riegrová) – venkovské prostředí, mistrovská instrumentace (duet My cizinou jsme bloudili) •Čert a káča (libreto Josef Wenzig) – mnoho taneční hudby •Rusalka (1901) – pohádková, směřuje k impresionismu, libreto Jaroslav Kvapil podle Andersena a Erbena (Kytice). Po Prodané nevěstě a Janáčkových operách je to česká nejpopulárnější opera •Armida – méně zdařilá oproti ostatním • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dílo - symfonie •č. 1 c-moll, Zlonické zvony (1865) •č. 2 B-dur, op. 4 (1865) •č. 3 Es-dur, op. 10 (1876) – spojuje Scherzo a Finale •č. 4 d-moll, op. 13 (1874) •č. 5 F-dur, op. 24 (1875) •č. 6 D-dur, op. 60 (1880) •č. 7 d-moll, op. 70 (1885) •č. 8 G-dur, op. 88 (1889) •č. 9 e-moll, Z nového světa / Novosvětská, op. 95 (1893) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Životní ocenění •1878 členem výboru Umělecké besedy •1881 čestným členem Umělecké besedy •čestným členem londýnské filharmonické společnosti •1890 rytířský řád železné koruny III. třídy •1891 čestný doktorát na univerzitě v Cambridge •1891 čestný doktor filozofie na české univerzitě v Praze •1892 jmenován uměleckým ředitelem konzervatoře v NYC •čestný odznak Litteries et artibus (rytíř řádu železné koruny, medaile, kterou před ním dostal jen Brahms 1899) •1901 člen rakouské panské sněmovny (spolu s Jaroslavem Vrchlickým) • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Reflexe Dvořákova díla a tvorby, literatura •v zahraničí spolu s Janáčkem dnes nejznámější český skladatel! •životopisec Otakar Šourek •DVOŘÁK, Antonín, Milan KUNA a Markéta HALLOVÁ. Korespondence a dokumenty: kritické vydání. 10 sv. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2004. ISBN 80-86385-26-4 •autor tematického katalogu: Jarmil Burghauser •http://www.antonin-dvorak.cz/uvod • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hudba v USA v 19. století hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •dva zdroje hudební tvorby (oba se prolínaly): 1.nonartificiální hudba (populární, lidová) 2.artificiální – umělá •1842 v NYC založen první stálý symfonický orchestr •Skladatelé: •Stephen Foster (1826 – 1864) •první USA skladatel živící se výhradně komponováním •Dudley Buck (1839 – 1909) •skladatel, varhaník, autor hudebně-teoretických prací a příspěvků •studia v Evropě (Lipsko, Drážďany, Paříž) •iniciátor Dvořákovy spolupráce s NYC •pedagog – mnoho jeho žáků výrazné hudební osobnosti 2. pol. 19. stol. v USA, někteří společní žáci s Dvořákem (např. Harry Rowe Shelley) • •Hudební kultura v USA: •Jeanette Thurber (1850 – 1946) •mecenáška a patronka klasické hudby v USA •1885 zakladatelka konzervatoře v NYC, kam pozvala do funkce ředitele A. Dvořáka •Dwight's Journal of Music (1852 – 1881, Boston) •John Dwight – první hudební kritik v USA •vlivný a nejrespektovanější časopis v 2. pol. 19. stol. v USA •přispěvatel mj.: Alexander Thayer (1817 – 1897) - hudební historik, jako první v USA napsal Beethovenovu biografii https://archive.org/stream/dwightsjournalm10dwiggoog#page/n11/mode/2up hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Literatura •Dwight's Journal of Music: https://archive.org/search.php?query=journal%20of%20music •HANSLICK, Eduard. O hudebním krásnu: příspěvek k revizi hudební estetiky. Praha: Editio Supraphon, 1973. 137 s. •HONS, Miloš. Hudba zvaná symfonie. Praha: TOGGA, 2005. ISBN 80-902912-6-0, s. 201–232, 261-297 •LUDVOVÁ, Jitka. Dokonalý antiwagnerián Eduard Hanslick: Paměti, fejetony, kritiky: Výbor z díla. Praha: Supraphon, 1992. 421 s.