hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Klasicko-romantická syntéza II.:
Franck, Saint-Saëns, Čajkovskij
7. hodina

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Klasicko-romantická syntéza ve Francii:
(instrumentální) hudba po Berliozovi

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•ve Francii žádní Berliozovi pokračovatelé v jeho hudebních snahách
•žádná výrazná skladatelská osobnost, jejíž dílo by se dalo srovnávat s Berliozovým odkazem (Bizet,
Gounod, Saint-Saëns, Franck, Chabrier)
•následující období impresionismu se k Fantastické symfonii stavělo podezřívavě a s odstupem
•hlavní hudební proud ve Francii: operní tvorba
•vedle ní se výrazně profiluje varhanická větev: C. Franck, C. Saint-Saëns + jejich žáci
•
•Société Nationale de Musique
•vznik 1871 v Paříži jako reakce na novoromantickou tvorbu (zvl. R. Wagnera)
•jeden ze zakladatelů C. Saint-Saëns
•jasný impulz k rozvíjení domácích tradic
•kritický postoj k pojetí Wagnerova hudebního dramatu
•dílo má dodržovat přehlednou klasicistní formu
•podpora tvorby domácích skladatelů: propagace a uvádění jejich děl
•Schola cantorum
•vznik 1896 v Paříži jako reakce na zaměření výuky na konzervatoři, která se orientovala převážně
na výchovu operních zpěváků
•jeden ze zakladatelů V. d‘Indy (vedl ji 1900 – 1931)
•zaměřeni na instrumentální hudbu
•ve Francii podnítila zájem o hudbu 16. a 17. stol.
•
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
César Franck
10. 12. 1822 Lutych - 8. 11. 1890 Paříž
•belgický původ, varhanní vzdělání na konzervatoři v Belgii
•od 1835 trvale v Paříži, zde soukromým žákem A. Rejchy
•vynikající varhaník, působil v předních pařížských chrámech, výborný improvizátor → „francouzský
Bach 19. století“, jeho díla dodnes základem varhanního repertoáru
•od 1872 pedagog na konzervatoři
•jeho škola velmi proslulá
•odklon od operního proudu kompozic, tehdy ve Francii převládajícího
•žáci: Vincent d‘Indy (1851 – 1931)
•jeho kompoziční a interpretační varhanní styl → trvalá hodnota a východisko pro francouzské
varhaníky dodnes
•jeho žáci založili 1896 spolek Schola cantorum
•
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dílo
•jeho skladatelská činnost dlouho v pozadí oproti věhlasu interpreta → jeho vrcholná díla vznikají
až v pozdějším období, mj. také zásluhou Société Nationale de Musique
•využívá kontrapunktické postupy, kánony, fugové techniky, staré formy (passacaglia aj.)
•výrazná melodika, smysl pro instrumentaci, přesto přísné hudební formy
•časté využívání kontrapunktické techniky, dospěl k syntéze formy variační a cyklické sonátové,
nejzřetelnější v Klavírním kvintetu f-moll a Symfonii d-moll
•varhanní:
•Tři chorály – součást světové varhanní literatury
•Šest skladeb pro velké varhany a mnoho dalších menších kompozic
•klavírní:
•Preludium, chorál a fuga
•Preludium, air a finále
•komorní – staly se základem pro moderní komorní francouzskou tvorbu:
•Houslová sonáta A-dur
•Klavírní kvintet f-moll
•Smyčcový kvartet D-dur
•symfonické:
•Symfonické variace pro klavír a orchestr
•Symfonie d-moll (jediná symfonie)
•symfonické básně: Prokletý lovec, Džinové (s koncertantním klavírem), Psyché (se závěrečným sborem
ad libitum)
•tvorba písňová, sborová, operní i duchovní dnes nevýznamná
•

Tři chorály (č. 1): https://www.youtube.com/watch?v=X-kBciM0Too
Symfonie d-moll: https://www.youtube.com/watch?v=r0W3fqfr2CY

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Žák C. Francka:
Paul Marie Théodore Vincent d‘Indy
(27. 3. 1851 Paříž – 2. 12. 1931 Paříž)
•Franckův neoddanější žák
•sám celoživotně vyučoval:
•Société Nationale de Musique, po Franckovi se ujal jejího vedení
•pařížská konzervatoř - 1893 reorganizoval osnovy hudebních předmětů a hudební metodiku,
spoluautorem Cours de composition musicale (1903)
•vychoval řadu žáků: Erik Satie, Bohuslav Martinů, Albert Roussel, Isaac Albéniz, Arthur
Honegger, Darius Milhaud
•inspirace hutným německým symfonismem (obdiv Wagnera)
•antisemitské smýšlení (viz jeho postoje v tzv. Dreyfusově aféře)
•dílo:
•Symfonie o francouzském horském zpěvu – pro klavír a orchestr
•Istar - symfonická báseň ve formě variací
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Charles Camille Saint-Saëns
 9. 10. 1835 Paříž - 16. 12. 1921 Alžír
•zázračné dítě, v 10 letech samostatné koncerty, o kterých se psalo v USA
•1848 studia na konzervatoři kompozici (u Jacquese F. Halévyho) a hru na varhany → jeden z
nejlepších varhaníků v Evropě
•1861 – 1865 pedagog v Ecolé Niedermayer, zde jeho žák Gabriel Fauré
•1870 povolán na rok do francouzsko-pruské války
•po návratu významný činitel v pařížském hudebním životě, jeden z nejkomplexnějších hudebních
skladatelů (hudební kritik, organizátor…)
•v období nadšení Evropy z Wagnerovy hudby jedním ze zakladatelů Société Nationale de Musique
•v období nástupu impresionistů na hudební scénu (cca počátek 90. let 19. stol.) považován za
eklektika a konzervativce
•1915 koncertní turné v USA – obrovský úspěch, zde vážený jako jeden z nejvýznamnějších žijících
francouzských skladatelů
•ke konci života nekomponoval, časté cesty do Egypta a Alžírska

Výslovnost:
http://angelique.cz/zabava_fonetika.php
https://cs.wikipedia.org/wiki/Camille_Saint-Sa%C3%Abns
https://is.muni.cz/el/1441/podzim2012/HV7BP_DH3/um/is/kurz.pdf (s. 156)
https://cs.forvo.com/search/sa%C3%ABns/

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dílo
•výborná kompoziční technika, ale málo osobité invence → eklektik
•konzervativní, v duchu francouzské tradice, klasicistní formy, zamezil si tím přístup na některé
německé scény
•11 oper, zvl. Samson a Dalila – psaná na podnět přítele F. Liszta
•6 symfonií: č. 3. Varhanní - věnoval Lisztovi, významná role varhan v orchestru
•4 symfonické básně, zvl. Mládí Herkulovo a Tanec kostlivců
•instrumentální koncerty:
•5 klavírních, zvl. č. 4 c-moll
•3 houslové, zvl. č. 3 h-moll, věnovaný Pablovi de Sarasatemu
•Introdukce a Rondo capriccioso – pro housle a orchestr, také pro Sarasateho
•1 violoncellový
•Karneval zvířat - pro dva klavíry a komorní orchestr, jeho nejpopulárnější dílo, sled parodií,
vynikající schopnost stylizace, barevná instrumentace
•komorní tvorba
•Requiem
•

Karneval zvířat: https://www.youtube.com/watch?v=wBGEf4urGNo

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Žák C. Saint-Saënse: Gabriel Fauré
15. 5 1845 Pamiers – 4. 11. 1924 Paříž
•žák Saint-Saënse, nejdříve varhaník, po Massenetovi převzal výuku kompozice na pařížské
konzervatoři (1905 – 1920 také její ředitel) → žáci:
•Maurice Ravel (1875 – 1937) → impresionismus
•Nadia Boulanger (1887 – 1979) – významná pedagožka (žáci: A. Copland, Ph. Glass), dirigentka
(světové premiéry zvl. děl A. Coplanda a I. Stravinského), skladatelka
•přes Saint-Saënse známost s pařížskými hudebními a literárními kruhy (d‘Indy, Chabrier, Flaubert,
Sand aj.)
•ve Francii velmi vážený a uznávaný, také hudební kritik
•v díle orientován novoromanticky, velký příznivec Wagnera
•1871 stál u zrodu Société Nationale de Musique
•vliv C. Francka → dokonalé zvládnutí hudební formy → komponoval i velké útvary:
•opery Porméthée (1900) a Pénélope (1913)
•Requiem (1890)
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Další skladatelé ve Francii
1. orchestrální tvorba
•Ernest Chausson (1855 – 1899)
•soukromý žák C. Francka, obdiv k Wagnerovi → používá chromatické harmonie a ohromující orchestrace
•nejvýznamnější díla:
•opera Le Roi Arthus (Král Artuš, 1886 – 1895)
•symfonická Poème de l'amour et de la mer (Báseň o lásce a moři, 1882)
•další komorní a symfonická hudba
•
•Alexis Emmanuel Chabrier (1841 – 1894)
•původně úředník, pod vlivem Wagnera (Chabrier byl jeho velký obdivovatel) se věnoval kompozici
•zvl. opery a orchestrální skladby, několik děl pro klavír
•orchestrální rapsodie Espaňa (1883)
•opera Le Roi malgré lui (Králem proti své vůli, 1887)
•
•
•
•
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
2. varhanní tvorba
•Alexandre Guilmant (1837 – 1911)
•podílel se na vzniku Schola cantorum
•profesor varhanní hry na pařížské konzervatoři
•
•Charles-Marie Widor (1844 – 1937)
•žák J. Fétise, varhaníkem v Paříži (v kostele Sv. Sulpicia = nejprestižnější varhanický post v
Paříži, varhany zde postavil Cavaillé-Coll), po něm na toto místo Marcel Dupré
•koncertní cesty po Evropě a Rusku
•od 1890 po Franckovi profesorem na pařížské konzervatoři
•1920 spoluzakladatel Americké konzervatoře ve Fontainebleau v Paříži – jejím ředitelem (1934 ho
vystřídal Maurice Ravel)
•dílo: komorní, orchestrální, opery, písně, zvl. varhanní (10 Symfonií pro varhany)
•
•
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•Charles Tournemire (1870 – 1939)
•ve svých dílech často vycházel z gregoriánského chorálu
•dnes nejznámější jeho varhanní tvorba, také autor osmi symfonií, čtyř oper, komorních a klavírních
děl
•
•Marcel Dupré (1886 – 1971)
•zázračné dítě (varhaník a klavírista), žák Widora na pařížské konzervatoři
•koncertní turné po celém světě (Evropa, USA, Kanada, Austrálie)
•1914 Římská cena (za kantátu Psyché)
•provedl úplné varhanní dílo J. S. Bacha (zpaměti), připravoval studijní edice jeho varhanních
skladeb
•od 1926 v Paříži profesor hry na varhany a improvizace
•jeho varhanní skladby mimořádně obtížné
•
•VARHANÁŘI
•Aristide Cavaillé-Coll (1811 - 1899)
•nejuznávanější varhanář v 19. století, jeho úpravy varhan se používají dodnes
•rekonstruoval varhany po celém světě, jeho nástroje v Paříži jsou považované za nejcennější ve
Francii
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
3. houslová tvorba
•Pierre Baillot (1771 – 1842)
•poslední reprezentant klasické houslové školy
•nejvýraznější žák: François Habeneck (1781 – 1849) a Jean Baptiste Charles Dancla (1817 – 1907)
•
•Édouard Victoire Antoine Lalo (1823 – 1892)
•Francouz španělského původu
•nejvýznamnější žák Habenecka
•v díle pod vlivem Wagnera
•dílo:
•Violoncellový koncert d-moll
•houslový koncert Španělská symfonie
•věnoval Sarasatemu (premiéroval 1875)
•používá španělský kolorit (ve Francii v tomto období velmi módní; Bizetova Carmen měla premiéru
rok poté)
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Klasicko-romantická syntéza v Rusku:
Пётр Ильич Чайковский
7. 5. 1840 Votkinsk - 6. 11. 1893 Petrohrad

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•kontroverzní reakce a názory na jeho osobnost a tvorbu
•vytýkáno: labilní strukturální základ, sentimentalita, salónní charakter, podbízení se masovému
vkusu, komerční úspěch
•ceněno: pozitivní vztah k ruskému lidu a ruské písni – tyto části jeho tvorby jsou paradoxně
nejslabší
•pohled na Čajkovského je byl ovlivněn politickým režimem v SSSR, nestrannější pohled až od 90. let
•ze zámožné rodiny, kulturní prostředí
•studia práv v Petrohradě
•smrt matky → trvalé poznamenání jeho psychiky, záchvaty melancholie
•úředníkem, k tomu od 1863 studia na konzervatoři (klavír a skladba u A. Rubinsteina) → vynikající
technická zručnost a pracovní disciplína
•rozpačité tvůrčí počátky (Předehra F dur, obě Bouře, Fatum)
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•1866 – 1878 profesorem na konzervatoři v Moskvě (teoretické předměty), bez následovníků
•70. léta
•období uměleckých úspěchů
•návštěva Bayreuthu → kritika wagnerovského operního dramatu
•1877 nezdařený sňatek →  těžká duševní krize → cesty po Evropě (Itálie, Francie, Švýcarsko)
•od 1876 – 1890 finanční podpora Naděždy von Meck → možnost věnovat se jen kompozici, poté bohatě
finančně podporován Alexandrem III. a jeho rodinou
•80. léta – světový význam, dirigent (v Praze 3x, seznámení s A. Dvořákem, svá díla uváděl také v
USA – zde oslavován jako největší skladatel své doby)
•časté cesty mezi Petrohradem a Moskvou, v létě na sídlech přátel
•zemřel za nejasných okolností (cholera? (vynucená) sebevražda?)
•čestná ocenění během života
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dílo
•zasáhl do všech žánrů, význam zvl. v hudbě dramatické, symfonické a komorní
•obtížně zařaditelný: považován zvl. za symfonika a skladatele baletní hudby, také plodný a
ambiciózní operní skladatel
•jako první ruský skladatel zažil světové úspěchy svých děl
•v tvorbě navazuje na vlivy evropské (francouzská a italská opera) i na ruskou tvorbu (M. I.
Glinka), Wagnera odmítal
•bez snahy být originální (jako Mocná hrstka), přesto je jeho hudební řeč vysoce individuální
•s Mocnou hrstkou nesouhlasil v jejím odmítání zahraniční (zvl. evropské) hudby a vysokého
hudebního vzdělání, velký rival: Korsakov, nejvíce si cenil Stasova
•tíhl k hudbě francouzské a italské, z německé ho ovlivnilo dílo Mendelssohna a Schumanna, vzorem
zůstal Mozart
•vyniká melodikou (vůdčí úlohu zde dostávají smyčce) = nejvýraznější stránka Čajkovského hudebního
myšlení
•po jeho smrti bylo jeho dílo odsunuto vlnou nastupující moderny (italský verismus, R. Strauss, G.
Mahler)
•Čajkovskij byl silnou inspirací pro Sibelia a pozdní ruský romantismus (Rachmaninov, raný
Skrjabin, také Aram Chačaturjan)
•
•
•
•

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Symfonické dílo
•programní předehry / ouvertury / symfonické básně
•Předehra F-dur
•Bouře - předehra (1864, podle Ostrovského)
•Bouře – symfonická fantazie (podle Shakespeara)
•Osud (1868)
•Slavnostní předehra 1812, op. 49 – k výročí vítězství Ruska nad napoleonskými vojsky
•Romeo a Julie – programní předehra (1869/1870/1880), dobytí petrohradské scény
•Vojvoda - symfonická balada podle Puškina (1890)
•Francesca da Rimini – podle Danta
•Fatum
•Hamlet
•Italské capriccio – povrchně efektní?
•symfonie Manfred – podle Byrona
•Mozartiany – 4 suity pro orchestr
•instrumentální koncerty
•3 klavírní
•č. 1 b-moll, op. 23 (1875) – světoznámý, dedikovaný Bülowovi a také jím premiérovaný v Bostonu
1875, N. Rubinstein ho označil za nehratelný, v ruské hudbě naprosto ojedinělý
•houslový
•Variace na rokokové téma – pro violoncello a orchestr
•

Romeo a Julie: https://www.youtube.com/watch?v=_Od7gx3Dc-U
Slavnostní předehra 1812: https://www.youtube.com/watch?v=VbxgYlcNxE8
klavírní koncert b-moll: https://www.youtube.com/watch?v=ItSJ_woWnmk

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
•6 symfonií
•první čtyři vznikly v Moskvě během vyučování na konzervatoři
•rané období:
•č. 1 g-moll, op. 13 (1866), Zimní sny, programní názvy vět, 1. Allegro, Snění při zimní jízdě, 2.
Adagio, Drsná krajina, zamlžená země
•č. 2 c-moll, op. 17 (1872, rev. 1879), Maloruská, obsahuje názvuky ukrajinské lidové melodiky
•č. 3 D-dur, op. 29 (1875), Polská (polonézový charakter poslední věty), 5větá
•vrcholné, všechny světové uznání, vliv Beethovenova odkazu:
•č. 4 f-moll, op. 36 (1877), je „napodobením Beethovenovy Páté“ (Čajkovskij), věnovaná Naděždě von
Meck
•poslední dvě symfonie spojují ruský kolorit s beethovenovskou závažností
•č. 5 e-moll, op. 64 (1888) – „dokonalé sklonění se před osudem“
•č. 6 h-moll, op. 74 (1893), Patetická, věnoval synovci Bobovi Davydovi, premiéru řídil Nápravník
•1. věta obsahuje citaci ruského chorálu, ve 2. větě ve violoncellech valčíková melodie v 5/4
taktu, poslední věta Finale v Adagiu!
•Čajkovskij zemřel 9 dní po premiéře
•respektují rozvržení klasické symfonie, ale ovlivněné programní inspirací
•dlouho nebyly mimo Rusko přijaty
•

Patetická symfonie: https://www.youtube.com/watch?v=8VswsTffasc

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Jevištní dílo: opery
•Operní tvorba – 10 oper
•ne vždy uspokojivá úroveň textů a dramatických předloh ke zpracování, slabší zejm. Undina,
Opričnik, Panna Orleánská, Vakula a Jolanta
•sleduje zvl. psychické vykreslení hlavních postav
•formálně převažuje typ číslované opery
•prvotiny: Opričnik (1874), Kovář Vakula (1876 → Střevíčky 1887, citace ukrajinských lidových
písní)
•pozdější období:
•Panna Orleánská (1881, dedikovaná Nápravníkovi), Mazeppa (1884), Čarodějka (1887) - všechny na
historické náměty, patetické, přes nespornou uměleckou hodnotu se neproslavily
•nejvýznamnější:
•Evžen Oněgin, lyrické scény (1879), v Praze premiéra 1888 za řízení Čajkovského
•psychologicko-tragické drama, hlavní postavou je Taťána, nikoliv Oněgin
•na námět Puškina, částečně využívá i původních Puškinových veršů
•sociální konflikt mezi jedincem a společností
•výrazné rozlišení charakterů sborů panské společnosti a lidu ve venkovských scénách
•Piková dáma (1890)
•libreto bratr Modest podle Puškina
•psychologické drama, romanticky vyhrocený příběh
•kontrastní odlišení postav: šílený Heřman, tajemná postava hraběnky
•Jolanta (1892)
•jednoaktová komorní opera, libreto bratr Modest
•motiv nevidomé dívky, výjimečná lyrika

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Jevištní dílo: baletní hudba
•patří ke špičce světové baletní tvorby
•zakladatelský význam pro ruský balet
•romantická poetizace tance, vytváří „klasický balet“ se svými schématy
•Labutí jezero (1876)
•Šípková Růženka (1889)
•Louskáček (1892)
•pohádková, námět na E. T. A. Hoffmanna
•

Labutí jezero: https://www.youtube.com/watch?v=0EmS6480JfQ

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Další dílo
•komorní
•3 smyčcové kvartety
•vrcholná díla: Klavírní trio a-moll a Smyčcový sextet Vzpomínka na Florencii
•klavírní tvorba
•Album pro mládež, op. 39 – 24 částí
•Roční doby, op. 37b (1876) – 12 částí (měsíců), každá má programní název
•2 klavírní sonáty – významná Velká klavírní sonáta G-dur, op. 37 (1878)
•písňová tvorba: cca 100 písní a romansů (ruské lidové písně s klavírním doprovodem)
•tvorba sborová, kantátová
•Liturgie svatého Jana Zlatoústého – učebnicové kontrapunktické pasáže – kladem?

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Модест Ильич Чайковский (1850 – 1916)
•bratr Petra Iljiče
•překladatel Shakespearových děl do ruštiny (Sonety, Richard III.)
•operní libreta:
•Piková dáma (1890) → Petr Iljič Čajkovskij
•Jolanta (1891) → Petr Iljič Čajkovskij
•Dubrovskij (1895) → Eduard Nápravník
•Ledjanon dom (1800) → Arsenij Nikolajevič Koščenko
•Nal a Damajanti (1904) → Anton Štěpanovič Arenskij
•Francesca da Rimini (1904) → Sergej Vasiljevič Rachmaninov

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Eduard Nápravník (1839 – 1916)
•absolvent pražské varhanické školy (učitel F. Blažek), klavírista, pedagog
•od 1861 v Petrohradě varhaník a kapelník v Mariinském divadle
•od 60. let vrcholná éra v dějinách carské opery
•vynikající a vysoce ceněný dirigent, působil tu cca 50 let
•premiéry Dargomyžského, Korsakova, Musorgského, Čajkovského, také evropských autorů vč. Dvořáka
•v Rusku jeho dílo dodnes živé
•tvorba symfonická a operní (opera Dubrovskij)

Festival: http://www.napravnikfestival.cz/

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Literatura
•http://www.osel.cz/8427-cholera-ci-otrava-arsenikem-nac-zemrel-petr-iljic-cajkovsky.html
•http://www.napravnikfestival.cz/
•
•