hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Národní školy II.: ostatní kultury 8. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png „jaro národů“ •označení pro hnutí, jehož cílem bylo hledat identitu obyvatel v Evropě v 19. stol. po revoluci v roce 1848 •romantismus = hnací síla tohoto hnutí •země bez státní samostatnosti, parlamentu, vlády… byly postaveny do situace, kdy se mohly podrobit a přijmout tradici a kulturu silnějšího státu, nebo musely bojovat o vlastní národnost •v české a ruské hudební kultuře, Skandinávii… se objevily natolik výrazné skladatelské zjevy, které položily základy národní hudbě a zajistily jí další budoucnost •v jiných hudebních kulturách (ostatní severské státy, některé slovanské národnosti, Maďarsko…) nastal rozvoj později, často až počátkem 20. stol. •v některých neexistuje prototyp „národní hudby“ dodnes •v praktickém životě jde zvl. o: •založení reprezentativních institucí (divadla, koncertní síně aj.) •založení tradice hudebního vzdělávání •existence prototypu národního hrdiny/významného historického období/…, jehož život/průběh/… by bylo možné dramaticky ztvárnit nejlépe v útvaru opery •existence umělců-intelektuálů a osobností s hudebním talentem natolik silným, aby byla jejich díla konkurenceschopná hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dělení evropských jazyků (výběr) •rodina indoevropských jazyků •řečtina •italické jazyky •románské jazyky •západorománské jazyky •portugalština, španělština •východorománské jazyky •italština, rumunština •germánské jazyky •západogermánské jazyky •němčina, nizozemština, lucemburština, angličtina, skotština •severogermánské jazyky •švédština, dánština, norština, islandština •rodina indoevropských jazyků - pokračování •slovanské jazyky •západoslovanské jazyky •čeština, slovenština, polština •východoslovanské jazyky •běloruština, ukrajinština, ruština •jihoslovanské jazyky •slovinština, srbština, bulharština, chorvatština •baltské jazyky •lotyština, litevština • •rodina uralských jazyků •ugrofinské jazyky •maďarština •finsko–permské jazyky •estonština, finština • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 2. SLOVENSKÁ NÁRODNÍ ŠKOLA •silné zázemí rakouské a maďarské šlechty •Prešpurk/Bratislava – geografické centrum, blízkost Vídně → dobré podmínky pro pěstování hudební kultury X zdaleka ale ne takový význam jako Praha •významnou koncertní činnost produkoval od 1833 Církevní hudební spolek (Hummel, Beethoven, Wagner, od 70. let zvl. duchovní tvorbu Liszta) •velký vliv pedagoga Vítězslava Nováka •sbírky slovenských lidových písní •Ján Kollár + Pavol Jozef Šafárik: Písně světské slovenského lidu v Uhřích (nenotované, 1823 a 1827 v Pešti) •Ján Kollár: Národnié zpievanky, čili Písně světské Slováků v Uhrách jak pospolitého lidu, tak i vyšších stavů, sebrané od mnohých, v pořádek uvedené, vysvětlením opatřené a vydané (1834 a 1855 v Budě) •1880 – 1926 notovaná edice (18 sešitů ve 3 dílech) Slovenské spevy – přes 200 nápěvů hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •nebezpečí pro sousední státy: panslavismus a austroslavismus •Ján Kadavý (1810 – 1883) – učitel, skladatel (zvl. sborová tvorba), autor vlasteneckých básní a 1. slovenské čítanky, sběratel slovenských lidových písní → Malý spevák čili stručný návod ku spevu pre slovenské národné školy •Ĺudovít Štúr (1815 – 1856) – kodifikace slovenštiny jako národního jazyka X Kollárova myšlenka slovanské jednoty •skladatelé svébytného slovenského státu až později, tj. generace Suchoně, Moyzese a Cikkera •zpěvokoly •ovládaly hudební život a hudební vkus v Horním Uhersku •interpretovali upravené lidové písně, které pro ně psali tzv. věnečkáři •→ folklórní inspirační ideál X záliba v kýčovité vlastenecké poetice, nízká úroveň hudebně technických nároků hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Ján Levoslav Bella (1843 – 1936) •jediný pokus o ztělesnění slovenské národní hudby •původně teolog, hudební vzdělání ve Vídni u Simona Sechtera •úpravy lidových písní zvl. v 60. a 70. letech → citace (některé smyčcové kvartety) → nepochopení pojmu „národní hudba“ •publikační činnost, např. Myšlienky o národnej slovenskej hudbe •snažil se proniknout do českého kulturního prostředí, publikoval své zásadní úvahy v českém tisku (Dalibor 1869 a Hudební listy 1871) → udržování povědomí o „významném slovenském skladateli“ •na Slovensku patrioticky vyzdvihován jako skladatel evropského formátu •1873 státní stipendium pro studijní cesty, podporován Lisztem •vlivem Wagnera a Smetany zájem o světskou hudbu • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •1873 v Praze •seznámení se Smetanovým dílem •některá díla zde premiéroval (např. symfonickou báseň Osud a ideál, 1874, oceněno Z. Fibichem) → začínající povědomí o linii Smetana – Dvořák – Fibich – Bendl – Bella •usazení v Rumunsku, opera Kovář Wieland – na německé libreto podle námětu Wagnera •od 1921 ve Vídni, 1928 návrat na Slovensko •syn Rudolf skladatel a dirigent, vnučka Dagmar (1920 – 1999) koncertní klavíristka a pedagožka •dnes považován za předchůdce slovenské hudební moderny • •Dílo •těžiště: duchovní hudba (katolická i evangelická): Staroslovenský otčenáš, Hospodine, pomiluj ny, Ejhle, kněz veliký, mše aj. – souviselo s všeobecným romantickým přesvědčením, že „vyšší moc“ je zodpovědná za blaho národa •klavírní sonáta b-moll, smyčcové kvartety •zhudebnil mnoho básní Elišky Krásnohorské •za posledního pobytu na Slovensku (od 1828) mnoho písní a sborů (i na německé texty) • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Mikuláš Moyzes (1872 – 1944) •předchůdce slovenské moderny •autor několika učebnic (hudby, slovenského jazyka, zeměpisu aj.), upravovatel lidových písní •významný pedagog •syn Alexander (1906 – 1984) • •Viliam Figuš-Bystrý (1875 – 1937) •sběratel lidových písní (i maďarských aj.), od 1904 vydával Slovenských ľudových písní s klavírným sprievodom •zakládajícím členem Spolku slovenských umelcov • •Mikuláš Schneider-Trnavský (1881 – 1958) •autor umělé slovenské písně, z nichž některé zlidověly •studia v Budapešti (zde jeho spolužák Zoltán Kodály), ve Vídni a v Praze •zakladatel hudební akademie v Bratislavě 1949, inspektor hudebních škol •do konce života činný jako pedagog, aktivně se podílel na formování hudebního života na Slovensku •dílo: zvl. úpravy lidových písní, sbory, umělé písně, duchovní díla • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 3. POLSKÁ NÁRODNÍ ŠKOLA •národní cit a pocit národní příslušnosti zřejmě nejsilnější ze všech slovanských národů •pod nadvládou ruského impéria, situace „uvolnění“ a „nátlaku“ se proměňovala podle aktuálních vítězství politických demonstrací, povstání… •moment liberalizace: nejvíce období po smrti cara Mikuláše I. 1855 → prosperita hudebních spolků (např. Institut hudby a deklamace, založ. 1821) •moment utužení: např. polistopadové povstání 1830 (viz Chopin) → zavření Institutu a Varšavské univerzity, dále povstání v roce 1863 •formy cenzury: stahování polských operních titulů ze scény (např. Moniuszkova Halka), nucení zpěváků působit v italských produkcích, zákaz jejich účinkování na charitativních koncertech mimo operu, odebírání penzí umělcům a stipendií začínajícím studentům •založení prvního hudebního periodika Ruch muzyczny •Varšavská filharmonie založena až 1901 • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Fryderyk Chopin (1810 – 1849) • •Stanisław Moniuszko (1819 – 1872) •studia skladby na Singakademie v Berlíně, poté ve Varšavě na konzervatoři, usadil se ve Vilniusu •časté cesty do Petrohradu (zde jeho žákem Kjui), kde byly jeho opery úspěšné •úspěch oper (Halka) → místo učitele na varšavské konzervatoři, žáci: Zygmunt Noskowski, Henryk Jarecki aj. •1860 umělecká cesta do Paříže •národností Polák, ale vnímán jako zakladatel národní hudby také v Bělorusku a Litvě • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •dílo: •Tři písně – na slova Mickiewicze, rané dílo → zajistilo další skladatelské úspěchy •Śpiewnik domowy – cca 270 písní s klavírím doprovodem •opera Halka (1848, 2. verze 1858) •považovaná za první polskou národní operu, po provedení 2. verze hrána cca 500x → Moniuszko národním hrdinou (!) •úspěch také v Rusku (Moskva, Petrohrad), v Praze uvedená 1868 pod Smetanovou taktovkou •opera Hrabina (Hraběnka, 1860) •satira na pofrancouzštěnou polskou aristokracii •opera Straszny dwor (1865) •mnoho metafor a narážek na politickou situaci v roce 1863 → stažena z repertoáru •balety, komorní tvorba, písně, chrámová hudba (mše, requiem) aj. • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Henryk Wieniawski (1835 – 1880) •skladatel, houslista, koncertující virtuóz, dlouhodobě působil u carského dvora v Petrohradě •poté profesor bruselské konzervatoře •skladby pro smyčcové nástroje – podle Paganiniho vzoru •zvl. 2 koncerty pro housle: fis-moll, op. 14, d-moll, op. 22 (1862) • •Włodysław Żełeński (1837 – 1921) •studia v Praze, klavíru u Al. Dreyschocka → kontakty s českým hudebním životem, autor několika sborů na české texty •ředitelem krakovské konzervatoře •autor polských historických oper • •Zygmunt Noskowski (1846 – 1909) •skladatel, žák Stanisława Moniuszka, klavírista •pedagog na varšavské konzervatoři (1881 – 1902 i její ředitel) – žák mj. Karol Szymanowski • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 4. MAĎARSKÁ NÁRODNÍ ŠKOLA •dlouhá tradice maďarské opery a divadelnictví •první opera v maďarštině už 1793 •1812 v Pešti otevřeno Královské městské divadlo (německé) •1837 otevřeno Národní divadlo (maďarské) •vedl Ferenc Erkel, významná instituce pro maďarský hudební život, němečtí zpěváci nežádaní •prováděná díla F. Erkela: •hra Hunyadi László (1844) – námětově předjímá revoluci v roce 1848, píseň Ať žije náš král, ať žije vlast! László je velký král zlidověla •opera Bánk bán (1861) – do národního povědomí přešla árie Domovino, domovino, ty jsi mé všechno! •po rakousko-uherském vyrovnání 1867 Budapešť rezidenčním městem Uherského království → sídlo elity a zbohatlíků: pěstování kultury a zábavy X odlišné (osobní) zájmy → opera v úpadku (v čele např. Artur Nikisch, Gustav Mahler aj.) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Ferenc Liszt (1811 – 1886) • •Ferenc Erkel (1810 – 1893) •zakladatel maďarské národní opery (!), tvůrce maďarské národní hymny (text: Hymnus Ference Kölcseye) •studia v dnešním Rumunsku a Bratislavě •od 1838 trvale v Budapešti (dirigent) •zakladatel Filharmonické společnosti 1853 •v operní tvorbě ovlivněn Rossinim + prvky maďarské lidové hudby •nejvýznamnější opery: Hunyadi László, Bánk bán • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 5. NÁRODNÍ ŠKOLY SKANDINÁVSKÝCH STÁTŮ •Dánsko •Niels Wilhelm Gade (1817 – 1890) •Carl Nielsen (1865 – 1931) • •Norsko •Johann Severin Svendsen (1840 – 1911) •Rikard Nordraak (1842 – 1866) •Edvard Hagerup Grieg (1843 – 1907) •Christian August Sinding (1856 – 1941) • • Finsko •Jean Sibelius (1865 – 1957) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png • • SVENDSEN • NORDRAAK • GRIEG • SINDING • • SIBELIUS • • • • • GADE • NIELSEN • • • • • Související obrázek hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Skandinávie – „hrdí dědicové Vikingů“ •odlehlost od evropských center, nezalidněná severská příroda → výrazné národní prvky •krátká tradice národní hudby, národnostní snahy opožděně oproti střední Evropě. Významný byl kulturní a jazykový charakter, méně politické otázky •dva proudy: vliv Německa (studia, Schumann, Mendelssohn) X návaznost na tradici, zejm. Gótové (jižní Švédsko) – vznik historizující poezie = inspirační zdroj pro hudbu •hlavní buřič a buditel (norského) národního vědomí: Bjørnstjerne Bjørnson •literatura - zdroje: •Hans Christian Andersen (Dánsko, 1805 – 1875) •Henrik Ibsen (Norsko, 1828 – 1906) •geografický problém: specifický národnostní charakter X obecně skandinávský (severský) charakter •Norsko nezávislé na Dánsku od 1814 •spojení Švédska a Norska až do 1905 • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Dánsko •Johan Peter Emilius Hartmann (1805 – 1900) •varhaník, dirigent, pedagog na kodaňské Královské hudební konzervatoři •autor populární opery Kristýnka (1846, uvedena i ve Výmaru) •velké množství vokálních a varhanních kompozic, symfonická hudba •významem nepřesáhl oblast severských států •jeho dcera ženou Gadeho hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Niels Wilhelm Gade (1817 – 1890) •původně houslista v Kodani •polovina 40. let do Lipska – studia u Mendelssohna a Schumanna •na pozvání Mendelssohna dirigent v Gewandhausu (Lipsko), po jeho smrti 1847 na jeho místo •od 1849 v Kodani •ústřední postava hudebního života •založil stálý orchestr a sbor, ředitelem kodaňské hudební akademie •inicioval národní romantické hnutí, které mělo vliv na další generace skladatelů •od 60. let ho zastiňuje nová generace (jeho žák a Nielsen a zvl. Grieg) •dílo •vliv Mendelssohna v kombinaci s dánskou a skandinávskou lidovou hudbou •8 symfonií, komorní tvorba, skladby pro housle • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Asger Hamerik (1843 – 1923) •žák Gadeho a Hartmanna, dále studia v Berlíně a Paříži – zde u Berlioze •zvl. symfonik: 8 symfonií, z nichž 1 není dochovaná, nejznámější: •č. 6 Symphonie spirituelle – pro smyčcový orchestr (1897) •č. 7 Chorsinfonie – pro mezzosoprán, sbor a orchestr (1898) • •Carl Nielsen (1865 – 1931) •nejvýznamnější symfonickou tvorbou – vychází z Brahmse + individuální styl •žák Gadeho, houslista královské kapely v Kodani, poté její dirigent •využívá elementární rytmiku a tonální systémy, spadající už do následujícího století → jeden ze zakladatelů dánské hudební moderny •Dílo •2 symfonické básně: Sagadróm (Pohádkový sen, 1907 - 1908), Pan a Syrinx (1917 - 1918) •biblické a komorní opery, smyčcové kvartety •6 symfonií: •č. 1 g-moll (1890 - 1892) •č. 2 Čtyři temperamenty (1901 – 1902) •č. 3 Sinfonia espansiva (1910 – 1911) •č. 4 Neuhasitelná (1914 – 1916) •č. 5 (1921 – 1922) •č. 6 Sinfonia semplice (1924 – 1925) • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Švédsko •vzdělání: stockholmská hudební konzervatoř •ve větších městech hudební společnosti •symfonický orchestr založen až 1900 • •Franz Adolf Berwald (1796 – 1868) •dlouhá rodinná hudební tradice, otec houslista v Královském operním orchestru •1818 založil Musikalisch journal •od 1841 ve Vídni – až zde skladatelsky úspěšný, začíná komponovat symfonie •anticipoval romantismus: plynulé přechody mezi jednotlivými větami, asymetrické uspořádání vět aj. •dílo: zvl. 5 symfonií (jen 4 jsou číslované), další orchestrální a komorní hudba (klavírní tria, smyčc. kvartety), 3 opery, 2 operety • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Adolf Frederik Lindblam (1801 – 1878) •zvl. písně (přes 200), známé symfonie (zvl. č. 1 C-dur a č. 2 D-dur), opera Rebelové •přítel Mendelssohna • •Johan August Söderman (1832 – 1876) •zřetelné prvky švédské lidové hudby v jeho tvorbě • •Tor Aulin (1866 – 1914) •houslista, člen 1. profesionálního kvarteta ve Švédsku (založil 1887) •dílo: zvl. skladby pro housle •dirigent v Göteborgu • •Hugo Alfvén (1872 – 1960) •také malíř, v tvorbě využití folklóru • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Norsko •Ole Bull (1810 – 1880) •houslista – virtuóz, koncertní světové turné, velmi ceněn R. Schumannem •vydal sbírku lidových písní upravenou pro klavír (1852) •založil Společnost pro rozvoj národní literatury a hudby (1859) •v tvorbě silné národní prvky (hardangská fidula, lidový tanec slåtter) • •Rikard Nordraak (1842 – 1866) •autor norské národní hymny (1864, autor textu jeho bratranec) •zemřel na tuberkulózu → na jeho památku vznikl Griegův smuteční pochod • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Edvard Hagerup Grieg (1843 – 1907) •z hudební a kulturně založené rodiny, od dětství kontakty s hudbou a hudební společností •první vzdělání od matky (vynikající amatérská klavíristka), na přímluvu Bulla na lipskou konzervatoř – žák Moschelese, Hauptmanna a Reineckeho •1863 v Kodani žák Gadeho •od 1866 v Norsku, usadil se v Oslu •zpočátku v kompozici vliv Mendelssohna a Schumanna, rozhodující pro jeho tvůrčí činnost: •1864 na venkově nedaleko rodného města Bergen •1865 setkání s Nordraakem •→ národní (tj. norské) romantické zaměření, velký vlastenec a republikán, založil spolek Euterip pro pěstování skandinávské hudby •→ studium folklóru → četné úpravy pro klavír •velmi si ho vážil Liszt (několikeré setkání) •v Praze velký ohlas, návštěva 1903 a 1906, dirigoval koncerty svých děl, přátelství s A. Dvořákem • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Dílo: •největší inspirace: norská příroda a norská lidová hudba •vynikající interpret – všechny své skladby byl schopen zahrát a dirigovat •nevytvořil žádné celistvé rozsáhlejší dílo (žádná opera, jediná symfonie) •mistr drobných komorních a intimních skladeb •klavírní •Balada g-moll – variace na lidovou píseň •66 lyrických klavírních kusů v 10 sešitech •humoresky, romance, balady •orchestrální •klavírní koncert a-moll, op. 16 (1868) •Z časů Holbergových, suita ve starém slohu pro smyčcový orchestr •scénická hudba k divadelním hrám, zvl. k Ibsenovu Peer Gyntovi •dramatická báseň ve verších z roku 1867 Ibsena podle pohádky Petera Christena Asbjørnsena, Grieg je autor hudby •ke scénickému provedení •titulní hrdina Peer Gynt zobrazuje povahové stránky norského lidu •Grieg vytvořil 2 orchestrální suity (1874 a 1875), z 1. suity známé zvl. Ranní nálada (1. část) a Ve sluji krále hor (4. část) •s Ibsenem dlouhodobá spolupráce •komorní •skladby pro smyčcové nástroje (smyčcový kvartet g-moll – hrálo České kvarteto), sonáty pro housle a klavír •jeho práce s harmonií zaujala impresionisty (Ravel, Debussy) • Morning: https://www.youtube.com/watch?v=-PYOKT5yODg King of the mountains: https://www.youtube.com/watch?v=26NBvQFsbHA hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Johan Severin Svendsen (1840 – 1911) •houslista a klarinetista, spolu s Griegem propagoval norskou hudbu → spolu s ním považován za zakladatele norské národní hudby •studia v Lipsku, působil v Oslu, Paříži aj. •1883 – 1908 dvorní kapelník v Kodani •zvl. symfonická hudba (houslový koncert, Norská rapsodie aj.) • •Christian Sinding (1856 – 1941) •studia v Lipsku, Drážďanech, Mnichově, Berlíně •4 symfonie, klavírní koncert, klavírní kvintet, další komorní skladby •nejznámější klavírní: Rašení jara – přesah do impresionismu •opera Svatá hora (1914) • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Finsko •vliv německého lutherského hnutí → kompozice v germánském stylu •od 1809 součást Ruského carství, nezávislost až 1917 •literární zdroj: finská epická báseň Kalevala • •Martin Wegelius (1846 – 1906) •založil helsinskou hudební akademii (1882) •učitel Sibelia • •Robert Kajanus (1856 – 1933) •1882 v Helsinkách založil první stálý orchestr • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Jean Sibelius (1865 – 1957) •v Helsinkách žák Wegeliuse, dále studia v Berlíně a ve Vídni •symfonik – pod vlivem Brucknera a ruských symfoniků •z Norska umělecké turné po Evropě i USA (dirigent) – zde si svými skladbami získal velké jméno, velké festivaly z jeho děl také v Anglii, uznání jeho díla v USA •konec 20. let – přestal komponovat (nedokončil 8. symfonii) •dílo •zvl. programní skladby a symfonie •inspirace finského eposu Kalevala •7 symfonií – vzor Bruckner a Čajkovskij •11 symfonických básní •vokální symfonie Kullervo (1892) – inspirace eposem Kalevala •En Saga (1892) •Finlandia (1899) •koncert pro housle a orchestr d-moll (1903) – jeho nejpopulárnější skladba •jediná opera Panna ve věži (1896) •významnější než opery jsou jeho činoherní hudby • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 6. ANGLICKÁ NÁRODNÍ ŠKOLA •Edward Elgar (1857 – 1934) •otec varhaník a hudební nástrojař, sám houslista a dirigent, v kompozici autodidakt •konec 70. let: dirigent a pedagog (znalosti doplňoval samostudiem) •dílo •nejvýznamnější oblast: kantáta a oratorium •další: smyčcový kvartet e-moll, Sonáta pro housle a klavír e-moll •impresionistické: variace Enima (1899) •za zásluhy jmenován Ministrem královské hudby 1924 •navazuje na G. F. Händela, ale v duchu romantismu • •Gustav Holst (1874 – 1934) •hornista, skladba v tendencích pozdního romantismu, později vlastní styl (vliv Ravela, Stravinského a hinduismu) •impresionistické tendence: Planety (1914 – 1917) – orchestrální suita •blízký přítel: Ralph Williams • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 7. ITALSKÁ NÁRODNÍ ŠKOLA •Giuseppe Verdi (1813 – 1901) •národnostní odkaz nejen v operním díle, také politicky angažován: •poslanec prvního italského parlamentu •stal se symbolem Itálie, která se osvobozovala z rakouské nadvlády •více viz 12. hod. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 7. Další kultury •LITVA: •Mikalojus Konstantinas Čiurlionis (1875 – 1911) •litevský sbormistr, varhaník, malíř •hudební studia v Lipsku, malířství ve Varšavě •zasloužil se harmonizaci litevských národních písní •organizoval výstavy litevského umění ve Vilniusu •známý více jako malíř • •UKRAJINA: •Taras Hryhorovych Shevchenko (1814 – 1961) •Mykola Vitaliyovych Lysenko (1842 – 1919) •vzdělání od českých emigrantů, studoval v Lipsku a v Rusku u N. A. R.-Korsakova •považován za zakladatele ukrajinské národní hudby, dal základy ukrajinské hudební folkloristice •v kompozici vychází z lidových písní •Levko Mykolajovych Revutskyi (1886 – 1977) – spíše představitel pozdního romantismu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •CHORVATSKO •Vatroslav Lisinski (1819 – 1854) •hudební studia v Praze: konzervatoř (u Kittla) a varhanická škola •opera Porin (1851) – 1. opera v chorvatštině •Ivan Zajc (1832 – 1914) •dirigent, autor více než 1200 děl různých žánrů •operní skladatel – opera Nikola Šubić Zrinski (1876) považovaná na 1. národní chorvatskou operu • •SRBSKO •Kornelie Stanković (1831 – 1865) •skladatel a klavírista, studia ve Vídni u Sechtera •hlavní význam: úprava srbských lidových písní •Stevan Mokranjac (1856 – 1914) •jeden ze zakladatelů srbské národní hudby •studia v Mnichově, Římě, Lipsku •dílo: sborové skladby na slova a nápěvy lidových písní, sborová a duchovní tvorba • •GRUZIE •Zacharij Petrović Paliašvili (1871 – 1933) •žák Tanějvea v Moskvě, sám učitel ve Tbilisi •zakladatel gruzínské národní hudby, sběratel lidových písní hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png ČESKÁ NÁRODNÍ ŠKOLA •František Škroup (1801 – 1862) – viz 3. hod. •Pavel Křížkovský (1820 – 1885) – viz 3. hod. •Bedřich Smetana (1824 – 1884) – viz 4. hod. •Antonín Dvořák (1841– 1904) – viz 6. hod. •Zdeněk Fibich (1850 – 1900) – viz. 10. hod. •Josef Bohuslav Foerster (1859 – 1851) – viz 10. hod. •Vítězslav Novák (1870 – 1949) - viz 10. hod. •Josef Suk (1874 – 1935) - viz 10. hod. •Otakar Ostrčil (1879 – 1935) - viz 10. hod. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png FRANCOUZSKÁ NÁRODNÍ ŠKOLA •Charles-François Gounod (1818 – 1893) – viz 12. hod. •César Franck (1822 – 1890) – viz 7. hod. •Charles Camille Saint-Saëns (1835 – 1921) – viz 7. hod. •Georges Bizet (1838 – 1875) – viz 12. hod. •Gabriel Fauré (1845 – 1924) – viz 12. hod. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Literatura •BOKESOVÁ, Zdenka. Dejiny slovenskej hudby. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1957, s. 217-339 •https://mistri.muzikus.cz/ •