hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Pozdní romantismus I.: Rusko, Polsko, Anglie 9. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 1. RUSKO Interpreti •Šaljapin hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Сергей Васильевич Рахманинов (1. 4. 1873 Starorussky Uyezd – 28. 3. 1943 Beverly Hills) •poslední komponující klavírní virtuóz a dirigent •absolvent moskevské konzervatoře (A. Siloti a N. Zvěrev – klavír, A. Arenskij a S. Tanějev - kompozice) •nevydařená premiéra 1. symfonie 1897 → 3 roky hluboké deprese, pomoc až hypnóza •dirigentem moskevské soukromé operní společnosti → známost se Šaljapinem •poté vrcholné životní i tvůrčí období: •2. klavírní koncert c-moll, op. 18 (1901) •1902 svatba se sestřenicí Natašou •1904 – 1906 angažmá v moskevském Velkém divadle, poté Drážďany •1909 první cesta do USA, zde premiéra jeho 3. klavírního koncertu d-moll, op. 30 •zdravotní problémy z přepracování + pochybnosti o svých schopnostech → útočiště v pravoslaví •po bolševické revoluci 1917 emigrace přes Švédsko a Dánsko do USA (1918) •koncertující klavírista, nahrávky svých děl na LP, dirigent, téměř nekomponoval •neustále aktivní (i finanční) podpora umělců v Rusku: zakladatel vydavatelství TAIR • • • • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •přelom 20. a 30. let pobyty nedaleko Paříže a ve Švýcarsku (vila SeNaR) •30. léta – veřejná kritika sovětské kulturní politiky → v Rusku dočasně zakázáno provozovat jeho díla •před začátkem 2. světové války zpět do USA • •Dílo •nejtypičtější představitel ruského pozdního romantismu – eklekticismu: •klavírní virtuozita – připomíná Liszta •stylový konzervatismus – blízký Brahmsovi •v klavírní tvorbě typické malé formy (preludia, etudy) – podobné s Chopinem •(nad)užívání chromatických postupů v harmonii – typické pro Wagnera •přesto výrazná originalita: temné nálady, heroické momenty, inspirace ruskou lidovou hudbou a pravoslavím •velmi silné vazby na rodnou zemi, vždy se ve své tvorbě odkazuje na Rusko, po emigraci takřka přestal komponovat • • • • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •do r. 1897 (do duševní krize) •opera Aleko – absolventská práce •Preludium cis-moll, op. 3, č. 2 (1892) – jeho z nejproslulejších kompozic •1. symfonie d-moll, op. 13 (1895) •klavírní Moments musicaux, op. 16 (1896) •období do emigrace (do bolševické revoluce 1917) •2. a 3. klavírní koncert, c-moll, op. 18, a d-moll, op. 30 – oba světově známé, 3. premiérovaný v USA •2. symfonie •Ostrov mrtvých - symfonická báseň •Zvony - chorální symfonie pro sólisty, sbor a orchestr na slova E. A. Poea •duchovní: Liturgie Jana Zlatoústého (1910), Vigilie (1915) •klavírní: 2 cykly Preludií, op. 23 а 32 • 2 cykly Etud, op. 33 а 39 • 2 Sonáty •období v emigraci (USA, Francie, Švýcarsko) •nejvýznamnější: Rapsodie na Paganiniho téma, op. 43 •pro klavír a orchestr (citace sekvence Dies Irae) •3. symfonie •Symfonické tance • • Rapsodie: https://www.youtube.com/watch?v=ppJ5uITLECE (6:00 Dies Irae) Preludium: https://www.youtube.com/watch?v=pcWtxRA8fC8 koncert č. 2: https://www.youtube.com/watch?v=kS8hk0kL2sE senar.ru hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Александр Николаевич Скрябин (25. 12. 1872 Moskva – 14. 4. 1915 Moskva) •skladatel a vynikající pianista (talent po matce), osobnost křehká a extrémně citlivá, psychicky labilní, roztržitý, trpěl halucinacemi •studia na moskevské konzervatoři s Rachmaninovem → stejná kompoziční východiska, ale ve vrcholných dílech diametrálně odlišné přístupy, poté koncertní cesty (organizoval Běljajev) •1898 – 1904 profesorem moskevské konzervatoře, poté jen kompozice a koncerty (klavírista i dirigent) •ve vrcholných dílech (3. kompoziční období) specifické pojetí hudebního díla: •vliv filozofie F. Nietzscheho a V. S. Solovjona •inklinace k mysticismu: negativní životní smýšlení, vlastní vysněný svět idejí a tónů, ve kterém sám je tvůrcem nového pořádku (sympatie k revoluci v r. 1905) – „mystérium“ → projevy v hudební tvorbě: •uvolnění tradiční tonality: používal vlastní melodicko-harmonický systém, který vytvořil používáním tzv. mystického/prométheovského akordu (používal zvl. v symfonické hudbě) •uvolnění vnitřní hudební formy skladby (tendence spojovat věty v jeden celek) •výrazná a ostrá dynamika a zvuková barva („barevný klavír“) → expresivita •bez tonálního zakotvení (bez označení tónin), ale ne atonalita, jen rozšířená tonalita • Prométheus: https://www.youtube.com/watch?v=V3B7uQ5K0IU hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Dílo: celkem 74 op., z toho 68 pro klavír •postupný odklon od romantismu je nejlépe patrný v deseti klavírních sonátách •1. období - cca do r. 1904 / do op. 25 •klavírní skladby (vycházel z Chopina, v tisku označován jako jeho následovník) •24 preludií, op. 11, taneční žánry •první 3 sonáty •klavírní koncert fis-moll, op. 20 •klavírní kusy Tragická a Ďábelská báseň (obě 1903) •symfonie č. 1 E-dur (1900, vokální, 6větá), č. 2 c-moll (1901, 5větá) •2. období – cca 1904 – 1909 •pobyt v zahraničí, zralá díla •symfonie č. 3 C-dur Božská báseň (1904), č. 4 Extatická báseň (Poema extasa, op. 54, 1907) •3. období – od r. 1909 •návrat do Ruska, idea „mystéria“ •symfonie č. 5 Báseň ohně / Prométheus (1910) •klavírní sonáty č. 7 Bílá mše (1912), č. 9 Černá mše (1913) •vokálně-instrumentální Mysterium – nedokončil, napsal jen text • •Prométheovské fantazie (1924) – vykládá ideový smysl svých děl, dává jim charakteristické názvy •význam pro ruskou hudbu: zakladatel expresionistické linie, považován za prvního modernistu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Александр Константинович Глазунов (10. 8. 1865 Petrohrad – 21. 3. 1936 Paříž) •žák Korsakova, od 1899 pedagog na konzervatoři v Petrohradě •od 1928 trvale v Paříži + koncertní cesty po Evropě (dirigent), často USA, 1930 také v Praze •kompozičně nevyhraněný charakter (vliv Wagnera, Liszta a ruské školy) •podílel se na dokončení několika děl členů Mocné hrstky (zejm. Borodinova Knížete Igora) •Dílo •považován zvl. za symfonika (8 dokončených), „ruský Brahms“ •instrumentální koncerty (houslový, klavírní, saxofonový, pro lesní roh) •komorní hudba (smyčc. kvartety, kvartet pro 4 saxofony aj.) •nejznámější: houslový koncert a-moll (1904, vliv Čajkovského koncertu pro housle a orchestr), orchestrální Roční doby a balet Rajmonda • houslový koncert: https://www.youtube.com/watch?v=43LMxO1AST8 saxofonový: https://www.youtube.com/watch?v=fD4ad2Qmbko hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Další ruští skladatelé, vycházející z romantismu •DALŠÍ ABSOLVENTI MOSKEVSKÉ KONZERVATOŘE •1. Александр Михайлович Ляпунов (1859 Jaroslav – 1924 Paříž) •skladatel a klavírista, profesor klavíru na konzervatoři •kompozičně vyšel z Balakireva, jehož díla připravil k vydání • •2. Владимир Иванович Ребиков (1866 Krasnoyarsk – 1920 Jalta) •skladatel (jeho učitel: P. I. Čajkovskij) a klavírista •v kompozici vyšel z Čajkovského, později experimenty s kvartovými a kvintovými souzvuky a pentatonikou •dílo: opera Jolka (1906) – hraná v Praze i Brně • •3. Николaй Кaрлович Мeтнер (1880 Moskva – 1951 Londýn) •skladatel, klavírista (→ zvl. klavírní dílo), jeho význam zastíněn Rachmaninovem a Skrjabinem •na moskevské konzervatoři spolužák s oběma, společní pedagogové: Vasilij Iljič Safonov, Sergej Ivanovič Tanějev, Nikolaj Sergejevič Zvěrev •1917 emigrace, díky podpoře Rachmaninovova do USA a Kanady • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •DALŠÍ ŽÁCI RIMSKÉHO-KORSAKOVA • •1. Анатoлий Константинович Лядов (1855 Petrohrad – 1914 Poljanovka) •skladatel, dirigent, pedagog, z hudební rodiny, dlouhá tradice •po Korsakovovi profesor (hudební teorie a kompozice) na petrohradské konzervatoři → žáci: mj. N. J. Mjaskovskij, B. V. Asafjev a S. S. Prokofjev •mistr miniatur (orchestrální Baba Jaga, Začarované jezero aj.) •spolupráce s Mocnou hrstkou •v pozdních dílech experimenty s tonalitou, blíží se impresionismu • •2. Михаил Михайлович Ипполитов-Ивaнов (1859 – 1928) •výzkum kavkazského folkloru, hudebně organizační činnost v Tbilisi (Gruzie) •pedagog a ředitel moskevské konzervatoře (1893/1905 – 1922) •v kompozici pod vlivem Čajkovského + zakavkazského folkloru • •3. Антoн Степaнович Аренский (1861 – 1906) •učitel Skrjabina a Rachmaninova •autor vyhledávané nauky o harmonii (1891) a nauky o hudebních formách (1894) •kompozičně blízký Čajkovskému • Ljadov - Baba Jaga: https://www.youtube.com/watch?v=17szhwbiw_o hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •4. Александр Тихонович Гречанинов (1864 – 1956) •plodný skladatel (přes 200 děl) •„ruský charakter“ jeho děl i po emigraci (Paříž, poté USA) • •5. Сергeй Павлович Дягилев (1872 – 1929) •baletní impresário, vlastnil baletní soubor, ve Francii spolupráce se Stravinským •1890 v Rusku založil časopis Svět umění • •6. Николай Николаевич Черепнин (1873 Petrohrad – 1945 Paříž) – viz 8. hod. • •7. Борис Владимирович Асафьев / Игор Глебов (1884 – 1949) •zvl. hudební teoretik a historik, také skladatel •autor řady biografií o ruských skladatelích (Glinka, Musorgskij, Čajkovskij, Glazunov) •politicky angažovaný (předseda Svazu sovětských skladatelů aj.) • • • • • • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •8. Николай Яковлевич Мясковский (1881 – 1950) •v Petrohradě žák Korsakova a Ljadova, sám v Moskvě (1921 – 1949) učil Chačaturjana a Kabalevského •v hudebních kruzích uznávaná autorita i mimo Rusko •jeden ze zakladatelů ruské Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, ve svých kompozicích ale romantické tendence (výraz: Čajkovský, formální výstavba: Beethoven) •hudební kritik (příspěvky do moskevského časopisu Muzyka) •během 2. světové války pobyt na Kavkaze (→ motivy místního folkloru) •po válce obviněný z formalismu → jeho díla zakázána, přesto mnoho státních vyznamenání •1948 veřejně vystupoval na obhajobu Prokofjeva, Šostakoviče a Chačaturjana • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Dílo •převážně instrumentální tvorba: 9 sonát pro klavír, 13 smyčcových kvartetů, 27 symfonií, symfonické básně •počáteční skladatelské období: pesimistické vize a mystické vidění světa •nejzřetelnější: 6. symfonie (1923, se sborem ad libitum ve 4. větě) – vrcholné dílo ruské symfonie •období experimentů s moderními skladebnými technikami •7. symfonie – impresionismus •8. symfonie – atonalita •pod tlakem kulturní politiky SSSR ve 30. letech nucen zjednodušovat kompoziční styl •odkazy a dedikace symfonií: •Říjnová revoluce 1917: Symfonie č. 12 (1932) a č. 18 (1937), ruským letcům: Symfonie č. 16 (1936), vpád hitlerovských vojsk: Symfonie č. 22 (1941) •prvky lidových písní: •Symfonie č. 8 (1925) a č. 26 (1948) •motivy kavkazského folklóru: Symfonie č. 22 a č. 23 (obě 1941) • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Interpreti •Фёдор Иванович Шаляпин (1873 – 1938) •operní pěvec (basista), představitel postav z oper zvl. ruských autorů (Ivan Susanin, Boris Godunov aj.) •od 1893 v Moskvě, během 1. svět. války v Petrohradě (Mariinské divadlo), od 20. let trvale v emigraci (Francie), podporoval ruské umělce během války •pravidelné pobyty v Mariánských Lázních, ve 30. letech vystoupení v Praze •světový význam, gramofonové nahrávky • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 2. Polsko •1. Zygmunt Noskowski (1846 – 1909) •žák S. Moniuszka na varšavské konzervatoři, jejím ředitelem 1881 – 1902 (jeho žák: Karol Szymanowski) •skladatel, klavírista, dirigent, kritik (Kurier Warszawski, Echo Muzyczne) •velké množství scénických a vokálních děl, 3 symfonie • •2. Mieczysław Karlowicz (1876 – 1909) •studia ve Varšavě a Berlíně •také horolezec a lyžař → fotograf a publicista, zemřel pod lavinou •dílo: 1 symfonie, 6 symfonických básní, houslový koncert, písně • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 3. ANGLIE •1. Edward Elgar (1857 - 1934) – viz 8. hod. • •2. Frederick Theodore Albert Delius (1862 - 1934) •studia v Lipsku •zvl. operní skladatel (Romeo a Julie na vsi, 1901) • •3. Gustav Holst (1874 - 1934) – viz 8. hod. • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Literatura •http://senar.ru •