hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Pozdní romantismus II.: Německo, Rakousko 9. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Johann Baptist Joseph Maximilian Reger 19. 3. 1873 Brand - 11. 5. 1916 Lipsko •varhanní virtuóz, především varhanní tvorba •studia u hudebního teoretika a historika Hugo Riemanna •využíval nové technické možnosti varhanní hry, které C. Franck (nar. 1822) a d‘Indy (nar. 1851) neznali (pneumatická traktura) •kontrapunkt v tradičních varhanních formách spojil se zvukovou stylizací romantismu → výraz a zvukové požadavky zacházejí do krajností •pedagog skladby v Mnichově a Lipsku (zde u něj studoval 1911 – 1913 Jaroslav Kvapil) •Dílo •zpočátku vliv Brahmse, poté spojení hudby minulých období (zvl. J. S. Bach – „neobaroko“) s výrazem své doby (pozdním romantismem): •typická hustá sazba a smělé chromatické harmonie (na úkor sluchové vnímatelnosti? nezáměrný vliv Wagnera?) •využívání technických možností nástroje (až do samoúčelnosti?) •v pozdějších kompozicích už respektování výsledné zvukové reality •inspirace v protestantských chorálech (zaznívají ve všech hlasech, přičemž dodržuje kontrapunktickou strukturu → husté harmonie, posluchačsky náročné) •věnoval se všem hudebním formám kromě opery •zvl. kompozice varhanní, klavírní, orchestrální a komorní (sonáty pro sólové housle, suity pro sólové violoncello a smyčc. kvartety) •jeho varhanní dílo je základem varhanního repertoáru dodnes •chorální předehry, fantazie, cykly, spojující preludia, toccaty, fantazie, variace, fugy aj. •Variace a fuga na téma W. A. Mozarta, Variace a fuga na jméno BACH, Requiem Variace a fuga na BACH https://www.youtube.com/watch?v=35UlrbmwCpU hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Carl Reinecke 23. 6. 1824 Altona – 10. 3. 1910 Lipsko •dánský původ, skladatel a klavírista, usadil se v Lipsku – zde žák Schumanna a Mendelssohna, také Liszta •v Dánsku dvorní klavírista (→ mnoho klavírních koncertů a kadencí do jiných klavírních děl), od 1848 v Paříži •v Lipsku dirigent Gewandhausu (uvedl premiéru Brahmsova Německého requiem) a profesor na konzervatoři → žáci: Grieg, Sinding, Janáček, Albéniz, Svendsen, Bruch, Čiurlionis, Busoni ad. •Dílo •zvl. komorní hudba – nejznámější: flétnová sonáta Undine d-moll, op. 283 (1908) •symfonické: 3 symfonie, klavírní, houslové, violoncellové, flétnové koncerty a harfový koncert •operní a vokální tvorba zanedbatelná hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Max Christian Friedrich Bruch 6. 1. 1838 Kolín nad Rýnem – 2. 10. 1920 Friedenau •představitel klasicko-romantické syntézy (podobně jako Brahms v německém prostředí), ale chronologicky se řadí do pozdního romantismu •zvl. pedagog a dirigent (Mannheim, Berlín, Bonn) •Dílo •nejvíce známá byla jeho sborová tvorba a světská oratoria •dnes hraný 1. ze 3 houslových koncertů (g-moll, 1866) – nápadná podobnost s Mendelssohnem •Skotská fantazie – pro housle a orchestr, obsahuje známou skotskou melodii Hey Tutti Taiti Hey Tutti Tatie: https://www.youtube.com/watch?v=xqyV0IoTXLE hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Ferruccio Dante Michelangiolo Benvenuto Busoni (1. 4. 1866 Empoli – 27. 7. 1924 Berlín) •původem Ital, ale činný nejvíce v německém prostředí •skladatel (méně výrazný) a vynikající klavírista – „zázračné dítě“ •od dětství koncertní cesty → ve Vídni seznámení s Brahmsem, Lisztem a A. Rubinsteinem •1888 pedagog v Helsinkách (→ přátelství se Sibeliem) a v Moskvě, 1891 – 1894 v USA •také hudební teoretik a estetik – v těchto oblastech mnohem progresivnější než ve skladatelské tvorbě •1894 se usadil v Berlíně, znovu pak po válce 1920 •významná dirigentská činnost (1902 – 1909, díla moderní soudobé hudby) •jeho žáci: Kurt Weil, Edgar Varèse, Friedrich Löwe, také na konzultace A. Hába ad. •podílel se na vydávání nových edic a úprav děl (nejvíce J. S. Bach, dále Mozart, Beethoven, Liszt aj.) •Nástin nové estetiky hudebního umění / hudby (1907), dodatek: Mladá / Nová klasicita / klasičnost (1920) •Dílo •tradiční formy, romantické zaměření •klavírní skladby •progresivní: opera Doktor Faust (1924, nedokončil) • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hugo Wolf 13. 3. 1860 Slovinský Hradec - 22. 2. 1903 Vídeň •po vídeňském uvedení Tannhäusera a Lohengrina 1875 nadšený wagnerián •složitá povaha (během studií časté konflikty s autoritami), opovržení jiným než hudebním vzděláním, ve Vídni spolužák s Mahlerem •po nedokončených studiích soukromý učitel, ale bez trpělivosti a pedagogických vloh •18 let nakažen syfilidou → postupné psychické chřadnutí, předčasná smrt •80. léta nejistota a nenaplnění (krátce dirigentem v Salzburgu, ale konflikty se zaměstnavatelem, nezdárný osobní život, nejistý v kompozici, odmítnutý Brahmsem) •až konec 80. let úspěchy s vydáváním písní (1888 „písňový rok“) •na konci století do psychiatrického ústavu, zde zemřel • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Dílo •extrémy nálad (euforie X frustrace, apatie X extáze, mysticismus X erotika) •po Schumannovi dalším „klasikem“ romantické umělé písně •barvitá harmonie, která převažuje nad melodií •klavírní part dominuje nad vokálním partem •práce s charakteristickými motivy v klavírním doprovodu •záměrně si vybíral texty vysoké umělecké hodnoty •zejm. písňová tvorba •cca 300 písní sestavoval do celků podle básníků (např. Gedichte von Goethe aj.) •vrcholné: •53 písní na básně Eduarda Mörikeho (1888) – mezi nimi Opuštěné děvčátko, Starý obraz, Spící Jezulátko •20 písní na básně Eichendorffa (1889) •51 písní na Goetheho básně (1875) •podobně jako Schubert zhudebnil texty Wilhelma Meistera a trilogii Prométheus (podle Goetha, 1889) •Zpěvník španělský a italský – z nich např. Ukolébavka •sbory s doprovodem orchestru •instrumentální •smyčc. kvartet d-moll (1884) •Italská serenáda pro komorní orchestr (1892) •symfonická báseň Penthesilea – pod vlivem Liszta (1885) •3 symfonie (3. nedokončená) • Goethe: https://www.youtube.com/watch?v=iLCFvq4hvDI hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Franz Schmidt 22. 12. 1874 Bratislava - 11. 2. 1939 Perchtoldsdorf •skladatel (žák A. Brucknera) a violoncellista, také vynikající klavírista •člen orchestru Vídeňských filharmoniků → úcta Mahlera, přátelství se Schönbergem •od 1914 trvale pedagog klavírní hry (později ředitel) na konzervatoři ve Vídni •osobní život: 1. žena duševně chorá (nacistická eutanázie), 2. partnerka židovka •Dílo •kompozičně vyšel ze zásad učitele, pokračovatel „klasického romantismu“ •největší význam: oratorium Kniha se sedmi pečetěmi / Kniha sedmi pečetí (1930) – na slova Zjevení sv. Jana (NZ, text upravil sám podle Lutherova překladu) •opera Notre Dame (1914) •4 symfonie (4. Requiem za mou dceru) •motivy uherského folkloru: orchestrální Variace na husarskou píseň (1930) •kantáta Německé vzkříšení – nedokončil • •dobově politicky poplatný, zneužíván: největší rakouský skladatel? Haleluja: https://www.youtube.com/watch?v=Ut5_aP2Uluc hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Literatura •BUSONI, Ferruccio. Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst. Leipzig: Insel-Verlag, 1916 •EICHENAUER, Richard. Musik und Rasse. München: Lehmanns, 1932 •