POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE
(ŘECKO)
POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE
(ŘECKO)
Ø VÝZNAM ANTIKY
h
h
h
UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO)
MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS)
POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA)
h
h
h
ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON
(NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST ANI O VYJÁDŘENÍ
VLASTNÍCH CITŮ ČI MYŠLENEK, JE SCHEMATICKÉ)
JE NÁBOŽENSKY A SOCIÁLNĚ
PODMÍNĚNÉ
(UMĚNÍ SLOUŽÍ, JEHO ÚČELEM NENÍ KRÁSA,
ALE SLUŽBA KULTU ČI SOCIÁLNÍMU OVLÁDÁNÍ)
POSTRÁDÁ UMĚLECKÝ VÝVOJ
(PŘES NĚKOLIK VÝJIMEK, KTERÉ NEMĚLY VLIV,
PO TISÍCILETÍ SE JEHO PRINCIPY NEMĚNÍ)
UMĚNÍUMĚNÍ
PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ
h
h
h
ZNÁ KÁNON,
ALE PODŘIZUJE HO REALITĚ
(POKUD SOCHA PODLE KÁNONU NEVYVOLÁVÁ DOJEM,
O KTERÝ UMĚLEC USILUJE, KÁNON PORUŠÍ)
CÍLEM UMĚNÍ JE VYVOLÁVAT
ESTETICKOU LIBOST A VYJADŘOVAT
CITY A POSTOJE UMĚLCE
(NEJDE ZDALEKA JEN O SOCIÁLNÍ ČI KULTOVNÍ ÚČEL)
JE VE DVOJÍM SMYSLU KLASICKÉ
ANTICKÉ UMĚNÍ
UMĚNÍUMĚNÍ
MYŠLENÍMYŠLENÍ
ANTICKÉ MYŠLENÍ
OSVOBOZUJE SE OD MYTOLOGIE, ODVAHA MYSLET,
KRITIČNOST, DIALOG
(OBJEVUJÍ SE OTÁZKY “A JE TO SKUTEČNĚ TAK?”, “EXISTUJÍ BOHOVÉ A VYPADAJÍ
TAK JAK TO POPISUJÍ POSVÁTNÉ TEXTY”? PRAVDA NIKOLIV ABSOLUTNÍ TEXT ČI
VYPRÁVĚNÍ, ALE VÝSLEDEK HLEDÁNÍ A VÁŽENÍ ARGUMENTŮ)
h
PŘEDANTICKÉ MYŠLENÍ
h JE MYTOLOGICKY SVÁZANÉ, RIGIDNÍ A NEKRITICKÉ
(NENÍ ZÁJEM ZKOUMAT PROBLÉMY JINAK, EXISTUJÍ OBLASTI, VE KTERÝCH SI LIDÉ
NEDOVEDOU PŘEDSTAVIT PŘEMÝŠLET, “ALTERNATIVNÍ” SYSTÉMY JSOU STRIKTNĚ
NÁBOŽENSKÉ (ZARATHUŠTRA, ACHNATON)
PŘEDANTICKÉ POLITICKÉ MYŠLENÍ
ANTICKÉ POLITICKÉ MYŠLENÍ
h BOŽSKÉ POVĚŘENÍ VLÁDCŮ, NEZPOCHYBNITELNÁ
HIERARCHIE, NEEXISTUJE SFÉRA SOUKROMÉHO
(HIERARCHIE JE POSVÁTNÁ, MOC SE POUZE VNÍMÁ A PODŘIZUJE SE JÍ, JDE O
“DOBROVOLNOU” NESVOBODU, VZPOURA PROTI MOCI JE ŠÍLENSTVÍ)
POLITIKAPOLITIKA
VLÁDCOVÉ MUSÍ ZDŮVODNIT PROČ VLÁDNOU,
KONTROLA MOCI, SLEDOVÁNÍ POUZE ZÁKONEM
OMEZENÝCH SOUKROMÝCH ZÁJMŮ
(NĚKTEŘÍ! LIDÉ ZAČÍNAJÍ SLEDOVAT CÍLE, KTERÉ SI SAMI URČUJÍ, VLÁDCOVÉ
JSOU KONTROLOVÁNÍ TĚMI, KTERÝM VLÁDNOU)
h
POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE
(ŘECKO)
POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE
(ŘECKO)
Ø SPRÁVNÉ POCHOPENÍ ANTIKY
ANTIKA A SOUČASNOST
ZÁKLADNÍ RYSY ANTICKÉHO SVĚTA
(ANTICKÝ A STAROZÁKONNÍ SVĚT)
ZÁKLADNÍ KLASIFIKACE ANTICKÉHO
SVĚTA
(HELÉNSKÉ (ARCHAICKÉ, KLASICKÉ) A HELÉNISTICKÉ
OBDOBÍ, IÓNSKÝ A DÓRSKÝ PRVEK)
h
h
h
PROČ NENÍ ANTICKÝ SVĚT NAŠÍM SVĚTEM
ANTIKA A SOUČASNOSTANTIKA A SOUČASNOST
Ø
JINÉ VÝZNAMY SLOV (JINÉ POJMOVÉ UCHOPENÍ SVĚTA)
KRÁSA X KÁLÓN
UMĚNÍ X TECHNÉ A POIÉSIS
LÁSKA X AGAPÉ, ÉROS
Ø MUSÍME ZKOUMAT ANTIKU, NE NAŠI
PŘEDSTAVU ANTIKY
ŘEKOVÉ NEBYLI STŘEDNÍ VRSTVA SOUČASNÉHO ČESKA
ZÁKLADNÍ RYSY ANTIKYZÁKLADNÍ RYSY ANTIKY
HOMÉR X STARÝ ZÁKON
ARISTOKRATIČNOST ŘEKŮ
(NIKDO KROMĚ PÁNŮ NEMÁ NÁROK NA SVŮJ SVĚT /OTROCI U HOMÉRA, TRAGÉDIE
A KOMEDIE, TACITUS, MARCELLINUS - VÝJIMKA ANDROMACHÉ U EURÍPIDA/)
PLASTICKÁ, OSVĚTLENÁ REALISTIČNOST ŘEKŮ
PLASTICKÉ, OSVĚTLENÉ, REALISTICKÉ, SEKVENČNÍ VIDĚNÍ SVĚTA, BEZ POZADÍ,
PROTIKLADNÝCH HLUBINNÝCH DĚJŮ A SMYSL PRO NITERNO U ŘEKŮ XXX
STROHÉ, KUSOVITÉ, BEZ PŘESNÉHO POPISU, HLUBINNÉ, VÍCEROZMĚRNÉ, SE
SMYSLEM PRO VÝVOJ U HEBREJCŮ
ČAS A PROSTOR U ŘEKŮ
ČAS BEZ VÝVOJE, OPAKUJÍCÍ SE, ČAS BEZ PERSPEKTIVY, OSOBNOST JAKO TRVÁNÍ
U ŘEKŮ XXX ČAS JAKO VÝVOJ, SMĚŘOVÁNÍ, OSOBNOST JAKO RŮST U HEBREJCŮ
h
h
h
KLASIFIKACE ANTIKYKLASIFIKACE ANTIKY
VÝVOJOVÉ HLEDISKO
HELÉNSKÉ ARCHAICKÉ (1000 - 490 P.N.L TEMNÝ VĚK, IÓNOVÉ V MALÉ ASII, ZLOM)
HELÉNSKÉ KLASICKÉ (490 - 320 P.N.L 2 X KLASICKÉ, SPOJENÍ DÓRSKÉ
A IONSKÉ KULTURY, VRCHOL ANTICKÉ KULTURY)
HELÉNISTICKÉ (290 P.N.L. - 290 N.L., VÝZNAMNÉ ZMĚNY, ÚPADEK)
HLEDISKO ZDROJŮ
IÓNSKÁ KULTURA X DÓRSKÁ KULTURA
IÓNSKÁ KULTURA: OCHOTNÉ VSTŘEBÁVÁNÍ CIZÍCH VLIVŮ, SKLON K DEMOKRACII,
OBCHODNÍCI, NOVÁTORSKÁ KULTURA (VŠICHNI PRESOKRATICI JSOU PŮVODEM IÓNŠTÍ)
DÓRSKÁ KULTURA: KONZERVATIVNÍ, APRIORISTICKÁ, STROHÁ, ARISTOKRATICKÁ, VOJENSKÁ
h
hh
ANTIKA A PŘÍRODAANTIKA A PŘÍRODA
METODICKÁ POZNÁMKA
PŘÍRODA VE SVĚTĚ EGYPŤANŮ
(REALISTICKÁ, PROKRESLENÁ, BEZCENNÁ)
PŘÍRODA U ŘEKŮ
˜ POSTAVENÍ NOMOS, FYZIS A TECHNÉ (ARISTOTELES)
˜ UMĚNÍ A PŘÍRODA V DÍLECH ŘEKŮ (HOMÉR, PLATÓN)
˜ POZDNÍ HELÉNISMUS A ODPOR K TĚLESNÉMU I
PŘÍRODNÍMU (MARCELLINUS, PLOTÍNOS)
h
h
h