https://twitter.com/justincaouette/status/1114098319125561344 

1. Jan Patočka:  To, co autorka, říká o vývoji ženského sexuálního zotročení, o vášnivých mýtech, kterými byla žena v historii opředena, o ženských láskách, o chorobném pohlavním životě ženy a jeho důsledcích, není výtvor její vlastní imaginace, která by zálibně prodlévala v těchto oblastech. Obrazotvornost, která vytvořila tyto nečisté a chorobné zjevy, je imaginací těch, kdo v historii ženy určovali. Doslov. In: Druhé pohlaví, 1967, s. 398.

2. Jan Patočka:  Historická lež je v tom, že se identifikuje s mužství s transcendencí (překonáváním dané reality, svobodou) a ženství s imanencí (pozitivním zařazením do automatismu života) – opozice je mezi transcendencí a imanencí v každém z nás, i když je to různá v muži a v ženě. Doslov. In: Druhé pohlaví, 1967, s. 399. 

3. Simone de Beauvoir:  Co je žena?  Je děloha, říká jeden. Ale o jistých ženách znalci prohlašují: To nejsou vůbec ženy, ačkoli mají dělohu jako ostatní. Všichni se shodují, že k lidskému rodu patří samičky, ty dnes představují polovinu lidstva tak jako dřív; a přece se nám říká: ženství je v nebezpečí, jsme napomínány: buďte ženami, zůstaňte ženami, staňte se ženami. Každá lidská samičí bytost tedy není nutně ženou; ,musí se podílet na tajemné ohrožené realitě, kterou je ženskost…. (Druhé pohlaví, 1967, s. 7) 

4. Simone de Beauvoir:  Patriarchální civilizace zasvětila ženu cudnosti, počestnosti; muži se více nebo méně přiznává právo ukojovat sexuální touhy, kdežto žena je vázána manželstvím: tělesný akt, pokud není posvěcen zákonem nebo svátostí, znamená pro ženu provinění, pád, porážku, slabost: žena musí chránit svou čest; když povolí, když padne, vzbuzuje opovržení, kdežto v pohaně, kterou je stíhán přemožitel, je vždy něco z obdivu. Od primitivních civilizací až po naše časy se vždy připouštělo, že lože je pro ženu služba, za níž se jí muž odvděčuje dárky nebo tím, že si jí vydržuje… Druhé pohlaví, 1967, s. 192  

5. Anna Pammrová:  "Člověk-muž, aby se nejen od zvířete lišil, umínil si povýšiti svůj rod nad veškeré stvoření." ( PAMMROVÁ, A. Zápisky nečitelné. Brno: Za lepším životem, 1936 , s.  61)  „Stejně jako útroby země, drásá muž útroby ženy. Pohnutka táž … Výsledek i důsledek konečný: Válka všech proti všem. Povšechná ubohost, zkaženost rodu celého.“ (PAMMROVÁ, A. Alfa: embryonální pokus o řešení ženské otázky. Klatovy: C.M. Höschl, 1917, s. 175)  (více i na: Michaela Horynová:  Ekofeministická etika v životě a díle Anny Pammrové.  MU, 2015)

6. Judith Butler:  Neznamená to, že konštrukcia „mužov“ sa bude vzťahovať výlučne na mužské telá a konštrukcia „žen“ na ženské telá. Ba čo viac, ak by aj vysvitlo, že pohlavia sú vo svojej morfológii a konštitúcii bezproblémovo dve (čo je otázne), niet dôvodu predpokladať, že rody by tiež mali byť dva… Predpoklad binárneho rodového systému implicitne zachováva vieru vo vzťah rodu k pohlaviu…Butler: Trampoty s rodom, Aspekt, 2003, s. 22. 

A možno vôbec neexistuje rozdiel medzi pohlavím a rodom (je pohlavie je konštrukt?) s. 23