Vybrané etické problémy

Týden 9: základní nepodmíněný příjem

Rutger Bregman: Utopie pro realisty, 2017.

1. Je to smutné, ale dnes ani nemůžeme začít snít, aniž by nás někdo neprobudil. S. 17

2. Sociální stát se mezitím posunul z příčin naší nespokojenosti k jejím symptomům. Když jsme nemocní, jdeme k doktorovi, když jsme smutní, navštívíme psychologa, když máme nadváhu, je to práce pro dietologa, když nás odsoudí, putujeme do vězení, když nemůžeme najít práci, míříme na úřad práce. Všechny tyhle služby stojí obrovské peníze, ale přinášejí minimální prospěch. S. 18

3. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese nejvážnějším zdravotním onemocněním mladých  a do roku 2030 se stane nejčastější příčinou onemocnění. (s. 20)

„Nejlepší mozky moji generace vymýšlejí, jak přimět lidi, aby víc klikali na reklamy“, postěžoval si bývalý datový expert Facebooku. (s. 20) 

4. Studie z roku 2013  odhadla cenu dětské chudoby ve Spojených státech na 500 mld USD ročně. Děti, které vyrůstají v chudobě, v průměru studují o dva roky méně, odpracují o 450 hodin méně a mají třikrát vyšší pravděpodobnost podlomeného zdraví než ty, které vyrůstají v bohatších rodinách. Investice do vzdělání těmto dětem příliš nepomohou, upozorňují výzkumníci. Nejdřív se musejí dostat nad hranici chudoby. S. 50

5. …u chudých – jejichž mentální kapacita je přetížena a kteří pomoc potřebují nejvíc – je nejméně pravděpodobné, že požádají strýčka Sama o pomoc. S. 51

6. V zemích s většími majetkovými rozdíly také častěji dochází k šikanování, protože  tam existují větší rozdíly v společenských statusech.  Wilkinson používá termín „psychosociální následky“, čímž říká, že se lidé žijící v nerovných společnostech  víc trápí s tím,  jak je vnímají druzí. To podrývá kvalitu mezilidských vztahů. S. 54

7. Současný byrokratický propletence jenom udržuje lidi v pasti chudoby.  V podstatě jen vytváří závislost. Zatímco zaměstnanci musí prokazovat své přednosti, sociální pracovníci očekávají, že žadatelé o podporu prokážou své nedostatky; musejí znovu  a znovu dokazovat, že trpí skutečně ochromující chorobou, že mají dostatečně hluboké deprese, že mají skutečně mizivou naději, že je někdo zaměstná. Jinak přijdou o podporu. Formuláře, pohovory, kontroly, odvolání, posudky, konzultace a pak další formuláře – každá žádost o podporu má svůj vlastní ponižující, a hlavně příšerně drahý protokol….tohle není válka s chudobou; tohle je válka s chudými. S. 77

8. Jeden britský think tank odhadl, že za každou vydělanou libru marketingové specialisté zničí ekvivalent sedm liber ve formě stresu, nadměrné spotřeby, znečištění ŽP, a zadlužení; naproti tomu každá libra zaplacena popeláři  vytvoří ekvivalent dvanácti liber  z hlediska zdraví společnosti a udržitelného rozvoje. S. 94 

9. Naši předkové možná nebyli bohatí, ale měli spoustu volného času.
Ještě kolem roku 1300 zabírali svátky ,minimálně třetinu roku. S. 107

10. Chceme větší solidárnost napříč rasami, pohlavími a socioekonomickými skupinami? Poskytněme všem základy společenských věd. …pokud školství přeorganizujeme kolem našich nových ideálů, trh práce se ochotně přizpůsobí. Představme si, že bychom chtěli do školních osnov zahrnout víc umění, dějin a filosofie. Můžete se vsadit, že rázem stoupne poptávka po umělcích, historicích a filosofech. S. 133

11. Hranice diskriminují
Globalizace? Jenom 3 procenta lidí žijí dnes v jiné zemi, než se narodili
Svět je otevřený všemu kromě pohybu samotných lidí.“ s. 166

12. Představte si, že "John o jídlo nepožádá, ale půjde na trh, kde je spousta lidí ochotných vyměnit své zboží za práci, kterou může na oplátku nabídnout on. Tento krát  si však najmu pár po zuby ozbrojených goril, které mu zastoupí cestu. Pá dní na to umře John hlady." s. 167 (řešení uprchlické krize?)

13. Otevření hranic pro pracovní sílu by totiž zvýšilo bohatství 1000 krát (dle harvardského ekonoma Lanta Pritchetta. s. 166

14. "Ukázalo se, že korelace mezi etnickou příslušností a zločinem je přesně nula. Kriminalitu mládeže, stojí v závěrech studie, ovlivňuje prostředí, v němž děti vyrůstají. V chudých čtvrtích mají větší sklon ke kriminální činnosti děti s holandskými kořeny stejně jako ty z etnických menšin." s. 172  

15. "Přesvědčený člověk jen těžko změní názor. "Když dojde ke střetu reality s našim hlubokým přesvědčením, raději pozměníme realitu, než bychom změnili názor." s. 181 (kognitivní disonance) vzdělaní se drží svého přesvědčení ještě více než méně vzdělaní... ("vzdělání vám koneckonců dá do rukou prostředky ke obhajobě svých názorů" s. 181)

Předchozí
Následující