Vývoj pedagogiky v evropských dějinách podle Radima Palouše Přehled důležitých etap filosofického pohledu na výchovu v rámci předmětu Humanistické aspekty výchovy Hlavní myšlenkové systémy, které měly vliv na vývoj pedagogiky nŘečtí filosofové – Sokrates, Platon, Aristoteles nBiblické myšlení – Starý a Nový zákon nKřesťanské pojetí – Augustin, Tomáš Akvinský, Jan Ámos Komenský nSekulární racionalismus – 19. století nModerní (vědecká) pedagogika Řečtí filosofové – Sokrates nSokratovské dialogy – Sokrates vyžaduje věcnost njde o hledání pravdy v dialogickém setkání nve středu zájmu je LOGOS (smysl, Slovo) ndia-logos = zprostředkování smyslu Sokrates1 Řečtí filosofové – Podobenství o jeskyni nPlaton ve svém díle „Politeia“ (Ústava) uvádí mimo jiné dialog Sokrata s Glaukonem. Sokrates vypráví a Glaukon reaguje: nPředstav si lidi v podzemním příbytku podobném jeskyni, která má k světlu otevřený dlouhý vchod podél celé jeskyně. V této jeskyni žijí lidé od dětství spoutaní na nohou a na krku, takže zůstávají stále na tomtéž místě a vidí jen rovně před sebe, protože pouta jim brání otáčet hlavou. Vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň. Uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni vede vzhůru cesta, podél níž je postavena nízká zeď na způsob zábradlí, jaké mají před sebou loutkáři a nad nímž dělají své kousky. Podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, které přečnívá nad zídkou, podoby lidí a zvířat z kamene a dřeva. nPředvádíš podivný obraz a podivné vězně. nPodobají se nám. Myslíš, že by takoví vězni mohli vidět sami ze sebe a ze svých druhů něco jiného než stíny vrhané ohněm na protější stranu jeskyně? nJak by mohli vědět, když jsou celý život nuceni držet hlavu nehybně? nTito vězni by nemohli pokládat za pravdivé nic jiného než stíny oněch umělých věcí. nNevyhnutelně. n Řečtí filosofové – Podobenství o jeskyni nKdyby jeden z nich byl zbaven pout a přinucen náhle vstát, otočit šíji, jít a podívat se nahoru do světla, mohl by to udělat jen s bolestí a pro oslepující lesk by nebyl schopen dívat se na předměty, jejichž stíny předtím viděl. Co by podle tebe řekl, kdyby mu někdo tvrdil, že tehdy viděl pouze přeludy? Nemyslíš, že by byl zmatený a domníval by se, že předměty tehdy viděné jsou pravdivější než ty, které mu ukazují teď? nMnohem pravdivější. nA kdyby ho někdo odtud násilím vlekl skrze drsný a strmý vchod a nepustil by ho, dokud by ho nevytáhl na sluneční světlo, nepociťoval by bolestně toto násilí a nevzpíral by se, a kdyby přišel na světlo, mohly by snad jeho oči plné sluneční záře vidět něco z toho, co mu nyní uvádí jako pravdivé? nNe, alespoň ne hned. nMyslím, že by si musel na to zvyknout, kdyby chtěl vidět věci tam nahoře. Nejdříve by asi nejsnáze poznal stíny, potom samotné předměty. Dále by potom nebeská tělesa i samotnou oblohu snáze pozoroval v noci, dívaje se na světlo hvězd a měsíce. Nakonec by se myslím mohl dívat na slunce samo o sobě na jeho vlastním místě a mohl by též pozorovat, jaké je. n Řečtí filosofové - Platon nPaideia (výchova) spočívá v zásadní změně vnímání a prožívání (toho, který odešel z jeskyně) nZásadní rozdíl oproti moderní výchově: paideia se nevyvozuje z potřeb praxe, naopak osvobozuje z pout „všednodenního obstarávání“ n PLATO1 Řečtí filosofové - Platon n„Všednodenní obstarávání“ = zaměstnanost mnoha věcmi = ascholia = opak scholé (situace v jeskyni) nScholé = „prázdeň“ = volno pro hledání a prožívání smyslu (skutečnosti, jaká je) nPaideia – osvobození od ascholie ke scholé (vyvedení z jeskyně) Řečtí filosofové - Platon nPaideia a scholé n„Paideia je právě vytržením z všedního dne, v ní je zbaven jedinec neustálé zaneprázdněnosti tím či oním. Jejím prostorem je scholé… Škola je původně záležitostí ne-děle…, povznesení z všednodenní zaneprázdněnosti k reflexi této mravenčí připoutanosti.“ n (Palouš, Čas výchovy, Řím 1987, s. 71) Řečtí filosofové - Aristoteles nAristotelovy výroky: n„Plahočíme se, abychom měli scholé“ n„Scholé je střed, kolem něhož se všechno točí“ nSchlolé neznamenalo nečinnost, ale svobodu od nutné praktické činnosti nAristoteles nehledal smysl života v práci (produkci), ale ve scholé (volnu pro život) Biblické myšlení – Starý zákon nV bibli je tím, kdo člověka vychovává (vyvádí z jeskyně), sám Bůh nČlověk je zodpovědný vůči Bohu nV dějinách Izraele vede Bůh svůj lid, aby je uvedl do svého království nTato výchova není vždy příjemná, ale Bůh vše vyléčí nCitáty: Job 5,17; Př 3,11-12; Ž 73,1-17 Biblické myšlení – Nový zákon nTěžkosti, s nimiž se křesťané museli od začátku potýkat, jsou interpretovány jako „výchovné prostředky“ Boží; utrpení bude ale jednou nahrazeno odměnou – účastí na Božím životě. n„Váš zármutek se promění v radost“ (Jan 16,20) n„Nebeský otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu své svatosti“ (Žid 12. kap.) n„Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání“ (Zjev 3,19) Křesťanské pojetí výchovy Svatý Augustin nVýchova má člověka vyvádět „z pokleslé hříšnosti k pokornému nahlédnutí této upadlosti a k usilování plnit smlouvu, která je Bohem nabízena“ n„Educare znamená přivádět na cestu následování Krista“ nPřijetí křesťanství není jen rozumové uznání, ale bytostné přijetí a životní praxe Augustinus2 Křesťanské pojetí výchovy Svatý Tomáš Akvinský nTomáš Akvinský navazoval na Aristotela; jeho cílem bylo hledání pravdy, přitom postupoval přesně podle logických aristotelských principů nNešlo ale pouze o racionální poznání. Připisuje se mu autorství hesla: „Contemplata aliis tradere“ nKontemplace = nazírání (Božích) skutečností (sama o sobě je Božím darem) nVydat se cestou kontemplace předpokládá věnovat čas rozjímání saotomasdeaquino Křesťanské pojetí výchovy Jan Ámos Komenský nZákladní postoj: „pansofie“ nCíl výchovy: „náprava věcí lidských“ n„Lidé totiž žijí velmi poklesle (viz zajatci jeskyně), ve zmatku, v neřádu. … Je třeba škol pro všechny lidské věky, aby mohli všichni včas … napravit svá prohřešení.“ (Palouš, 83) – Jde tedy o návrat do řádu Božího. n„Zmatenost“ spočívá v tom, že lidé nedbají na to, co je podstatné, ale dávají přednost vedlejšímu (momentálnímu užitku a požitku). nNejsilnější zaměření na „to podstatné“ je ve „škole stáří“, zatímco u výchovy mladých lidí už vidíme místy praktické zaměření