Sociální stát Keller Nejdále pnkroíily v lomm smčru Spcjené slály. Nejlviharsi |fi|.-n pmcenio Ajneníaní vlastnilo pfed 25 UMy 33 % vMkerřno majetku, flynl u! vlastni 4a % mastku zatímcn tihudW tlyli pěl ny noyvalel USůjríi para 1 H Taie^j Na ledno procento AllWltariL £ riejvy&mii pri| vy uiiujda u! 24 H es krmch příjmí. zalimcovrcce 1S7-S to byla jen -9 9b pri|mů A krjr.eiy-e Kino [)'5«"tc Ameiitwiů ulfliNi au jvirj líitíLt- =ikti . 3h ljílli a juJiluvyd mniii;, jsrimrn dnlnich sil Wi ftnwicariA dríí pounou polaviu perJniWe pvcwili jveden^cti cenných papírů. Faktem je. is lirmy anejnoriaiši xiiijmově kat ego i ie pleMiiv.iijí nejen \f nás naplfanrait slíilni púkliiiliui. Za iiplyi i.l/uli Livaíitt lul kk-sía v ČR daří ze zisku pro právnické osoby z 55% na 1-9 1 . ruly jhirL.n.i o live iřetinu ?h stejné ob. dob i W-a&ly dane- pro nejuyifi příjmové skupiny z 47 *b na 15 *t, red/ a vice nei dvě třetlry- vrstevjsaj pře smi a vány ke skupinám, které z Markéta Kosatková . Homi příjmové vrstvy i/ýrazně snizu.i svu| piHlil np finencoiíárí sníalnihn r,lalij Maji * lomu radu rifi!=.rri-i|i"j ipnnuiffsfř cflr'i. línové ijni*y. 1. 05 Moderní společnost se formovala ve věku převratných Dromýšlí nové uspořádání sf sociologie promýšlí nové uspořádání společnosti, individum, které vypadlo z tradičních komunitních vazeb G. Simmel - říká, že jsme více závislý na počtu druhých lidí, ale méně na kterémkoliv z nich to snižuje (dřív byly konkrétní vztahy) E. Drukheim - nábože. se přesunulo ze sociálně integrující síly na soukromou záležitost zesvětštění uvolnilo cestu deregulaci náboženský diskurz nahrazuje = krajně problematické /ekonomika svým diktátem podřizuje všechny a nenahrazuje nábož. v jeho soc. integrující fce vzniká iluzorní rovnoprávnost všech meritokracie 2. • deregulace, subsystémy • sociální oblast pouze jden podsystém (sociální není nijak důležitější než politický, ekonomický, vojenský = jiné systémy nemají povinnnost být solidární • v důsledku boje o finance se zvyšuje konkureční boj • střet diskursu osvobození a střet diskursu disciplinace o indivizualizaci a hrozbě integrity samotných individ. 3. 4. ndividuahzace (vynucena, • Ulrich Beck (riziková společnost = nezamýšlené důsledky jednání), E. Fromm pojmy: nekonformita, jedinečnost, egoismus, emancipace • 3 dimenze: (soc. stratifikace = smazání tříd) • osvobození - vyvázání z vazby nadvlády • ztráta tradičních jistot - v oblasti praktického vědění, víry = tzv. odkouzlení • vzniká nový druh sociální vázanosti (kontrola či reintegrace) eskalátorový efekt - mobilita a vzdělání, dělníci lépe, střední doufá eko rizika? věda=spolupachatel urychlovač procesu individualiz ce je SS 5. vzdělání - bylo nástrojem disciplinace společnosti ve službě národních států. omezeno na vyvolené (chrám) Po druhé světové válce se stává škola „výtahem". A konečně v třetím období, které začíná v polovině sedmdesátých let, se stává škola „pojišťovnou". Vzdělání je strategií jednotlivců, kteří si začínají být plně vědomi sociálních rizik. Máje chránit před důsledky globalizace, zeštíhlování podniků a organizací a omezování sociálního státu. Soumrak sociálního státu sociologické chápání současných západních společností porozumění politickým konfliktům ss jako pojištovatel nemajetných - rozvíjí se v dobách ekonomických krizí, válek ss je extenzí klasického státu = má produkovat bezpečí a redukovat nejistotu, vyvinout mechanismy solidarity U r\VJI\j I I I JJ J Ol I 11 I KJ V U.L |J \J LI V- y OUUIUI I I I politiky s imperativy politiky hospodářské -soc. politika zajišťuje, aby tlaky tržního systému nevedly k polarizaci společnosti a k narušení sociálního smíru 7. simultálnní překlad mezi jazykem ekonomiky, politiky, sociálna a kultury ss je svázán s logikou kapitalismu (soukromé vlastnictví) zuje negativní důsledky modernizačních změn aniž by zpochybňoval strukturní diferenciace jež patří k základům modernizace J 8. Etapy sociálního státu: 1. 1945 -1962 poválečná obnova, pocit solidarity, spolupráce v ekonom, a soc.oblasti, mezinárodní instituce - OSN 2. 1962-1973 sociální a ekonomická expanze, růst blahobytu a sociálních jistot - „zlatý věk" sociálního státu 60. léta-krize a staanace 9. aradoxy SS vybudoval rozvětvenou infrastrukturu, která nám umožňuje minimalizovat riziko svých rozhodnutí (škola, partner), usnadňuje nový start Výsledkem jsou individua, která se cítí natolik svobodná, svrchovaná a neohrožená, že požadují likvidaci sociálního státu, který je, podle jejich názoru, svazuje v rozletu a nutí přispívat na druhé, čímž snižuje i jejich svobodu. Nezvýší svobodu našeho rozhodování, zvýší pouze náklady a rizika, která každé rozhodování zatěžují. Tím může některé od určitých voleb zcela odradit a rozsah jejich svobody tak snížit. 10. SS byl do dnešní podoby ustaven počátkem 2. pol 20 století (doba vrcholu moderní industriálni společnosti) úvahy o jeho krizi nastupují v pol. 70 let (v době kdy se objevují první teorie o doznívání průmyslové společnosti a nástupu postindustriální) souběh přechodu a krize není náhodný postindustriální - zaměstnání ve službách X průmyslu proletariát služeb n. • odchod pracovní síly z průmyslu je podobný jako zemědělci do průmyslu (mezi válkami a v 50. letech 20. st) • iluze, že přechod bude úspěšný tak jako nástup • ss měl podle těchto iluzí být novou vlnou transformace ekonomiky nedotčen služby měly pobrat stejně jako rolníky továrny (z venkova do moderní průmyslové ekonomiky) jenže po válce byla jiná situace nástup žen, poptávka po zaměstnání to vyvolalo silný tlak na sociální stát, který nebyl připraven (budován v indust.spol.) 12. Prechod většiny populace do terciálního sektoru představuje zvýšený nápor na sociální politiku, na veřejné výdaje, aniž by přitom naplňoval státní pokladnu tak jako to bylo v době průmyslu nástup společnosti sítí - reakce na přílišnou byrokratizaci = pohyblivý a pružný systém 80 a 90. léta 20. st - síť drobných dočasných subdodavatelů roztříštění hiearchie neplnohodnotné formy práce (dohody, dotace) snížení mezd asymetrie ve vztazích - chybí sounáležitost bojovat 13. • 20. st - zdroj inflace a brzda ekon. růstu (Evropa astronmická vzestup) • 60. léta - přílišná byrokracie • 70. léta - přispívá k nezaměstnanosti + přetěžuje vládu a státní rozpočet • 80. léta - vzestup soc. vyloučení (exkuze), nárůst nestability rodiny • 90. léta snížení konkurenceschopnosti země nejvyšší zadlužení zemí (Řecko, Španělsko, Irsko), které dávají méně na SS 14. základem ekonomiky ss je soukromé vlastnictví, ss respektuje primární rozdění příjmů, koriguje však přerozdělování příjmů pro potřebné odebrané prostředky vytváří sociálně smírné prostředí • pracovník má nárok na soc. práva je to kombinace kouzboží tržně a účast na soc. službách • soc stát hraje dvojí hru • má rozpory ve vlastní politice • vnitřní a zahraniční - dosažení ekonomikcé konkurence • úvahy o finacovatlnosti ss jsou úvahami o ceně, jakou je společnost ochotna zplatit za svobodu svých občanů 15. Modernizace sociálního státu je to diktát globalizovaného trhu ekonomizace sociálna proměny ss pod nátlakem neoliberální modernizace dnenší modernizace vyžaduje pozici sociálně liberální Podle Kellera bude dalším krokem sociální demokracie přijetí neoliberální teze o nutnosti zeštíhlovat" sociální stát. "Rozvojové země tak představují jakousi předzvěst budoucího vývoje v zemích vyspělých, protože vývoj k sociálnímu státubylo u nich nejsnadnější zastavit" Pokud s stát nepřispěje k maximalizaci zisku, neoliberálové jej prohlásí za nevyhovující a bude omezen jako výraz nadměrného sociálního Iuxusl 16. rovnováha mezi sektorem tržní ekonomiky a zásadami demokratické politiky a občanské kultury na straně druhé pracující chudoba = nízko placená práce flexibilizace rodiny = z rodiny se stává průchozí institutce, jejiž složen se obměňuje vynořilo se nové riziko = chudoba neúplných rodin, chudoba matek s dětmi další vnitřní příčina je stárnutí evropských populací globalizace přispívá k tomu, že se všechny vlády snaží udržetcizí firmy a pňláakt nové investice = vlády musí omezovat sociální výdaje, aby mohly soutěžit s lacinější prací v zahraničí a 17. hrozba pronikání ekonomického jazyka a ekonomických idiomů do analýzy oblastí, které mají povahu poitickou a sociálně-kulturní = viz financování VŠ Sociální stát v Evropě, ale i jinde, je nesporně sociální i kulturní institucí. 18. Je sociální stát v úpadku, Čeká nás cesta zpět do 19. století nebo se začneme podobat rozvojovým zemím? Faktem je, že firmy a nej bohatší příjmové kategorie přestávají nejen u nás naplňovat státní pokladnu. Za uplynulých dvacet let klesla v ČR daň ze zisku pro právnické osoby z 55 % na 19 %, tedy zhruba o dvě třetiny. Za stejné období klesly daně pro nejvyšší příjmové skupiny z 47 % na 15 %, tedy o více než dvě třetiny. peníze se ztrácí v korupci = peníze středních vrstev jsou přesmrovány ke skupinám, které z toho profitují 19. výsledkem reforem nebude zajištění klidného stáří, kvalitní zdravotní péče či výhodné investice do studia. Jejich výsledkem bude legalizace transferu peněz od středních vrstev směrem k vybraným finančně silným skupinám. 20. K trvdí, že není možné udržet SS • Až dosud ho financovaly tři hlavní kategorie přispěvatelů: firmy, horní příjmové vrstvy, střední vrstvy. • firmy se přestávají v podmínkách globalizace chovat sociálně zodpovědně. Čím jsou mobilnější, tím snáze se zbavují závazků vůči zemi, ve které momentálně působí. Část firem odchází do daňových rájů, jiné firmy zůstávají, požadují však nejrůznější úlevy, aby neodešly. Poté repatriuií své zisky. 21. Vzniká zde však hluboký rozpor: Ti, kdo investují do klasické výroby, potřebují, aby mzdy byly nízké kvůli konkurenceschopnosti jejich firem. Naopak ti, kdo investují do soukromých pojišťovacích fondů, které zpoplatňují nejrůznější mimopracovní aspekty lidské existence (vzdělání, zdraví, stáří aj.), potřebují mít pokud možno solventní klienty. Tím se dostáváme k situaci třetího tradičního přispěvatele do pokladny sociálního státu -středních vrstev. Bude sílit tlak na to, aby střední vrstvy odevzdávaly vše, co si vydělají nad příjem nižších vrstev, na soukromé pojištění své mimopracovní existence. b bude mít důsledky jednak pro střední vrstvy, jednak pro sociální stát. Kupní síla středních vrstev se v podstatě srovná s kupní silou nižších vrstev. To, co vydělají navíc, odevzdají na reálné či fiktivní pojištění u soukromých fondů. Středním vrstvám už nezbudou prostředky na financování zbytků sociálního státu. Právě proto, že to, co vydělají navíc oproti vrstvám dolním, investují do svého soukromého pojištění, aby se od těch nižších alespoň nějak odlišily. 22. Nejdále pokročily v tomto směru Spojené státy. Nejbohatší jedno procento Američanů vlastnilo před 25 lety 33 % veškerého majetku, nyní už vlastní 40 % majetku, zatímco chudší čtyři pětiny obyvatel USA drží pouze 7 % majetku. Najedno procento Američanů s nejvyššími příjmy připadá už 24 % celkových příjmů, zatímco v roce 1976 to bylo jen 9 % příjmů. A konečně, jedno procento Američanů vlastní polovinu všech akcií, obligací a podílových fondů, zatímco dolních 50 % Američanů drží pouhou polovinu jediného procenta uvedených cenných papírů. 23. Pravicová kritika ss zadluženost státu tempo hospodářského růstu se zpomalilo, soc. výdaje rostou kritici viní ss, že nadměrně svázal trh a tím mu zabránili, aby sám vyřešil problémy L - že zachraňuje systém, který produkuje sociální nerovnosti vysoké daně berou podnikateům chuť a vysoké soc. zabezpečení pracujícím chuť pracovat pravice nemá recept jak, aby stát zůstal demokratickým = zrušit SS je denní snění 24. pravicová argumentace selhává nej< eomice, ale i empirii neexistují studie = vysoká nezaměstnanos vysoký stupne zabezpečení (dánsko, Rakousko, Norsko) levice - SS nezměnil distrib příjmů, ale kompenzuje jejich následky vládnoucí vrstvy si pomocí SS zajišťují loajalitu mas pravice -ss rozšiřuje byrokracii = přísná regulace a centralizace - omzení svobody individua 25. Flexibilizace rodin rodina jako průchozí instituce reagující na měr podmínky polem experimentování s novými formami privátního soužití nesezdané páry, bezdětná manželsvtí, stejné pohlaví a neúplné rodiny, hl. matky samoživitelky stabilní rodinný život je v konfliktu s profesní mobilitou a biografickou flexibilitou starost o bezpečí rodiny je tak přenášena na sociální stát ženy se tak musí pohybovat mezi trhem sňatků a trhem práce a ani jedno neposkytuje existenční jistotu flexibilizace práce - matky samoživitelky berou cokoliv (nízká mzda), špaté podmínky soc. stát podpořil individuální rozhodnutí opustit rodinu (stát adresuje pomoc jednotlivcům) 26. Ohrožující skutečnosti: • rostoucí nezaměstnanost • demografický vývoj - stárnutí populace • růst výdajů na zdravotnictví • oslabení fungování rodin • globalizace - migrace 27. ledani vlastni soc. identity - nacionalismus Konstrukce moderního národa,tak představuje pokus o oživení ducha pospolitosti v podmínkách moderní společnosti.která tím,že tradiční pospolitosti systematicky rozvracela, vystavoval a se hrozbě anomie. (Keller, 1997) národ není jev "reálný", ale imaginární komunita, jako entita jen pokud se příslušnici identifukují Nacionalismus ■ národní - jak se v dané době organizoval stát? - 19. st - konec 20. st. nejčastéjsí byl nacionálni princip - proč nacionalismus vytesnil osvícenství (idea lidství) - pozitiva - vytváří nové vazby - sociální pouto • velké vyprávěni - muselo se domýšlet ■ s příchodem moderní doby se objevuje existence elmcity ■ pocit sdílené solidarity - Kometa - satislakce -ztotožnění, propojení, společné cítění - negativa ■ elity - mají nový nástroj ideologie, falešné vědomí ("nemáš práci, ale jsme Česi") • konec 19 st se ukazuji konflikty, pak světové války 28. Ill KEI—I—ER, J. Praha: SLON, 2010 KELLER, J. Nov á sociální rizik proč se jim nevyhneme. Praha: SLON, 2011. KELLER, J. Sociologie středních vrstev. Praha: SLON 2012. Keller, J. Soumrak sociálního státu. SLON, 2011. 29. Sociální stát Keller Nejdále pnkroíily v lomm smčru Spcjené slály. Nejlviharsi |fi|.-n pmcenio Ajneníaní vlastnilo pfed 25 UMy 33 % vMkerřno majetku, flynl u! vlastni 4a % mastku zatímcn tihudW tlyli pěl ny noyvalel USůjríi para 1 H Taie^j Na ledno procento AllWltariL £ riejvy&mii pri| vy uiiujda u! 24 H es krmch příjmí. zalimcovrcce 1S7-S to byla jen -9 9b pri|mů A krjr.eiy-e Kino [)'5«"tc Ameiitwiů ulfliNi au jvirj líitíLt- =ikti . 3h ljílli a juJiluvyd mniii;, Jř.liri-:^ dnlnich sil Wi ftnwicariA dríí pounou polaviu perJniWe pvcwili jveden^cti cenných papírů. Faktem je. is lirmy anejnoriaiši xiiijmově kat ego i ie pleMiivjíjí nejen \f nás naplfanrait slíilni púkliiiliui. Za iiplyi i.l/uli Livaíitt lul kk-sía v ČR daří ze zisku pro právnické osoby z 55% na 1-9 1 . ruly jhirL.n.i o ilvř iřetinu ?h stejné ob. dob i W-a&ly dane- pro nejuyifi příjmové skupiny z 47 *b na 15 *t, red/ a vice nei dvě třetlry- vrstevjsaj pře smi a vány ke skupinám, které z Markéta Kosatková ■ Homi příjmové vrstvy i/ýrazně snizu.i svu| piHlil np finencoiíárí sníalnihn r,lalij Maji * lomu radu rifi!=.rri-i|i"j ipnnuiffsfř cflr'i. línové ijni*y. 30. 05 Typologie sociálního státu záleží na typu solidarity - hraje stát hlavní úlohi nebo zasahuje až když jiné mechanismy selhaly? je soc. politika zaměřena na okrajové vrstvy nebo všechny? v jaké míře se orientuje na jednotlivce a v jaké na rodiny/spol posiluje solidaritu preventivně (velkorysé vzdělání pro všechny nebo jen ti, co jsou neúspěšní) je hlavní ideu vzestup průměrně úspěšných nebo neúspěšných? 31. 32.