3. část Metody prvopočátečního psaní. Žáci se SPU.
Individualizace a diferenciace výuky s ohledem na
maximální rozvoj žáka, podpora žáků se SVP.
Literatura a odkazy:
FABIÁNKOVÁ, B., HAVEL, J., NOVOTNÁ, M. Výuka čtení a psaní na 1.stupni
základní školy. Brno 1999
FASNEROVÁ, M. Prvopočáteční čtení a psaní. Praha: Grada 2018
MIČÁKOVÁ, R. Grafomotorika a počáteční psaní. Grada 2009
VODIČKA, I. Nechte leváky drápat. Praha: Portál 2015
https://www.levactvi.cz/
Studijní materiál
Znaky písma
Kvalitativní
- tvar, velikost, úměrnost a stejnoměrnost velikosti, jednotažnost a
přípojnost, sklon, hustota a rytmizace, úprava písemností
Kvantitativní
- rychlost psaní
Současná výuka počátečního psaní – RVP ZV
Písemný projev (RVP ZV 1.-5.ročník)
• základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena
zraku, zacházení s grafickým materiálem);
• technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava
textu);
• žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka;
zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis; jednoduché
tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování
Etapy výuky psaní při analyticko - syntetické metodě
1. Období přípravných cviků na psaní (předslabikářové období)
2. Období vlastního nácviku písma (slabikářové období)
3. Období zdokonalování rukopisu (poslabikářové období)
Výuka psaní při genetické metodě
1. Cviky na uvolnění ruky
2. Procvičování ruky psaním tiskacího písma a slov
3. Psaní psacího písma
Lateralita = přednostní užívání jednoho z párových orgánu, tj. asymetrii párových
orgánů hybných (ruky, nohy) nebo smyslových (oko, ucho).
Lateralita může být tvarová nebo funkční.
Závisí na dominanci jedné nebo druhé mozkové hemisféry.
Typy funkční laterality:
• Praváctví (dextrie)
• Leváctví (sinistrie)
• ambidextrie (tj. nevyhraněná lateralita)
Druhy psacích cvičení
• Opis – psaní podle předlohy psané psacím písmem
• Přepis – žák převádí vzor z tiskacího do psacího písma (procvičování již
známých písmen)
• Diktát – grafické znázornění slyšeného (písmena – slabiky – slova – věty)
• Autodiktát – žák zaznamenává vlastní myšlenky
SPU
Definice
„Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se
projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je
mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo
počítání.
Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního
nervového systému.
I když se porucha učení může vyskytovat souběžně s jinými formami postižení (jako
např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emociální poruchy) nebo
souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo
nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postižení
nebo nepříznivých vlivů.“ (Matějček, 1995, s. 24)
Terminologie
 Specifické vývojové poruchy učení, specifické poruchy učení, vývojové
poruchy učení.
 Legasthenie, Lese-Rechtschreib-Schwierigkeiten, spezielle Lernprobleme,
Teilleistungsschwächen .
 Learning disabilities, Specific learning difficulties, Specific learning disability .
 Výskyt: přibližně 2 – 4%, u chlapců až třikrát vyšší.
Nespecifické poruchy učení
 Projevují se jako zanedbanost, onemocnění, sociálně patologický vývoj,
negativismus, chronické onemocnění (alergie, poruchy imunity).
 Dítě zaostává ve všech předmětech, doučováním a procvičováním se dá vše
napravit.
Didaktogenní poruchy učení
 Jedná se o obtíže, které vznikají jako doprovodný efekt buď špatného přístupu
učitele k dítěti nebo nevhodným výběrem, aplikací a užitím metod ve výuce
počátečního čtení, psaní a počítání.
 Ve svých projevech mohou být takřka totožné s projevy SPU.
DYSLEXIE
je specifická porucha čtení, projevující se neschopností naučit se číst běžnými
výukovými metodami. Postihuje rychlost a správnost čtení, techniku čtení,
porozumění čtenému textu.
Objevují se následující obtíže:
 záměny tvarově podobných písmen (inverze statické a dynamické);
 záměny akusticky podobných hlásek, obtíže ve sluchové diferenciaci a
diskriminaci hlásek;
 neschopnost akustické a optické analýzy a syntézy slov;
 obtížné skládání hlásek a písmen do slabik, pomalé slabikování;
 přidávání nebo vynechávání písmene/ slabiky/ slova,
 přehazování pořadí slabik, slov ve větě;
 přetrvávání tzv. dvojího čtení;
 domýšlení textu, odhadování slov, odříkávání textu zpaměti;
 poruchy čtení s porozuměním – neznalost obsahu textu ani bezprostředně po
přečtení, také tzv. mechanické čtení;
 pravolevé čtení, vracení se na začátek slova/ řádku;
 vynechávání řádků.
DYSGRAFIE
Je to porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tedy
čitelnost a úpravu. Je vázána na estetickou úroveň psaní.
Projevuje se v následujících oblastech:
 obtíže v zapamatování tvarů písmen, jejich napodobování;
 písmo je příliš velké/ malé, často obtížně čitelné;
 nestejná velikost grafémů;
 opačný sklon písma;
 neschopnost udržet písmena na řádku;
 neupravený písemný projev – časté škrtání, přepisování písmen;
 neúměrně pomalé tempo psaní;
 křečovité držení psacího náčiní, neúměrný přítlak;
 písařský výkon vyžaduje neúměrně mnoho energie, vytrvalosti a času.
DYSORTOGRAFIE
Je to specifická porucha pravopisu, která je velmi úzce a často spojena s dyslexií.
Vystupují zde do popředí specifické poruchy řeči a nedostatky ve sluchovém
vnímání.
1. Zvýšený počet specifický dysortografických chyb
2. Obtíže při osvojování gramatického učiva a při aplikaci gramatických jevů.
DYSKALKULIE
Je to porucha matematických schopností, která postihuje manipulaci s čísly, číselné
operace, matematické představy, geometrii.
DYSPINXIE
Je to specifická porucha kreslení. Kresebný projev dítěte je nápadně primitivní,
charakteristická je neschopnost zpodobnit danou představu nebo tvar způsobem
adekvátním k věku dítěte.
DYSMUZIE
Je to specifická porucha schopnosti vnímání a reprodukce hudby, osvojování
hudebních dovedností.
DYSPRAXIE
Je to specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony. Je nazývána
též syndrom nešikovného dítěte.
Charakteristická je:
 celková neobratnost dítěte;
 poruchy koordinace pohybů (hrubá i jemná motorika);
 poruchy rovnováhy;
 sekundárně se buduje nechuť k motorickým činnostem;
 porucha vnímání vlastního tělesného schématu;
 neschopnost adekvátně napodobit daný pohyb.
Jedinci s dyspraxií bývají okolím hodnoceni jako nešikovní, lajdáci, neposední a
neukáznění. Mají problémy v běžném životě.
Osobnostní specifika jedinců s SPU
Sociální a emocionální vývoj
Obtíže v sociálních vztazích:
 fyzická nezralost (ve srovnání s vrstevníky);
 neadekvátní chování v sociálních situacích;
 potíže v orientaci v sociálním chování;
 narušení komunikačních schopností – problém s vyjadřováním, při reakcích na
dotazy;
 obtíže v sociálním učení (nepoučí se z chyb);
 trpí často pocity úzkosti, frustrace, může být i hněv a agresivita → snížení
sebehodnocení;
 obtíže se zapamatováním a uspořádáním pořadí;
 časté deprese.
Poruchy chování u žáků s SPU
Primární symptomatologie:
 poruchy pozornosti,
 infantilní chování,
 zvýšená vzrušivost.
Sekundární symptomatologie jako důsledek prožívání neúspěchu, negativního
hodnocení.
NÁPADNÉ CHOVÁNÍ U ŽÁKŮ S SPU
1. obrané a vyhýbavé mechanismy;
2. kompenzační chování;
3. agresivita a projevy nepřátelství;
4. úzkostné stažení se do sebe.
Vzniká tzv. začarovaný kruh poruch učení (Pokorná, 2001).
Diferenciace a individualizace
• na úrovni učiva
zkracování, zjednodušování u dětí diagnostikovaných, obměňování výuky podle
aktuálních reakcí žáků
• zjišťování výsledků učení
testy jsou plánovány většinou na dvou úrovních odlišených trochu jinými styly práce,
někdy obtížností nebo rozsahem učiva
• hodnocení
motivační pobídky ve formě známek nebo pochval pro žáky s identifikovanou
potřebou
hodnotí se hlavně individuální posun
vedení k samostatnosti a sebedůvěře konstruktivistickými metodami i různými
postupy sebehodnocení a formativního hodnocení, důraz na slovní hodnocení
s důsledně popisným vyjadřováním.
Klima – jev dlouhodobý
Ovlivňuje žákovo učení, efektivitu výuky.
Spolupráce – důvěra – optimismus – přiměřená náročnost – pracovní pohoda – pocit
bezpečí – dobré vztahy - tolerance