Intervence 3P žáků s ADHD/ADD

Speciálně-pedagogická intervence u dětí s ADHD

  • Východiskem intervence je vždy rozbor všech dostupných informací, které vyplývají z diagnostiky dítěte
  • Počáteční působení se zaměřuje na úpravu podmínek, ve kterých dítě žije, aby došlo k eliminaci negativních podnětu, které mohou působit jako tzv. spouštěcí mechanismy.
  • Součástí intervence jsou tedy:
    • Dospělí - rodina a škola
    • Vrstevníci
    • Samotné dítě
  • Je potřebné zaměřit se na celé prostředím jelikož chování dítěte je výsledkem jeho osobnostních charakteristik, získaných vzorců chování a také reakcí na podněty z prostředí nebo reakcí na způsoby chování vrstevníků a dospělých
  • Cílem speciálně-pedagogické intervence je snížení četnosti problémového chování a úprava podmínek a způsobů života dítěte
  • Intervence ADHD není kauzální, tj. není odstraněna prvotní příčina, ale je usilováno o co nejlepší vývoj dítěte a podporu co nejlepšího sociálního uplatnění.
  • Velice často jde v rámci intervence o spolupráci rodiny s více odborníky – např. s psychiatrem, psychologem a speciálním pedagogem.
  • Níže uvádíme základní postupy aplikované u jedinců s ADHD
Metodika
PDF ke stažení

Vybrané speciálně-pedagogické a pedagogické postupy při vzdělávání a podpoře dětí s ADHD a ADD:

  • Nastavení pravidelného režimu a pravidel
    • Jasná, stručná pravidla
    • Pravidelný denní režim
    • I v domácím prostředí – spolupráce s rodiči
  •  Pozitivní posilování
    • Společně s mírnými tresty představují možnost ovlivňování chování dítěte
    • Pochvaly by se měly týkat každého žádoucího chování
    • Důraz na mírnost trestů
    • Důraz na jasnou formulaci 
    • Pochvala bezprostředně po splnění pokynu/úkolu
  • Respektování stylu učení
    • Děti s ADHD zvyknou preferovat globální styl učení
    • Soustředění na detaily je pak často nesystematické a vede k neporozumění látce
    • Úkoly a informace se snažíme podávat jako celek, vycházíme z toho, co dítě už ví
  • Časná zpětná vazba
    • Cestou k zásadní změnám v chování dítěte
    • Zpětná vazba by měla být:
      • Jasná
      • Pro dítě pochopitelná
      • Motivační charakter
    • Vždy s respektem a úctou k dítěti
    • Udržujeme oční kontakt
    • Podávaná v klidu
    • Vyjadřujeme se k nevhodnému chování, ne k dítěti samotnému (Jsi zlý vs. Nelíbí se mi, když vyrušuješ při práci ostatní)
  • Instrukce a pokyny
    • Pokyny by měli být podávaný stručně a jasně
    • Neměnit pokyny v průběhu činnosti
    • Fázování instrukcí (například při oblékání dítěti sdělujeme jednotlivé kroky, po každém počkáme než ho dítě splní a teprve pak navazujeme dalším) 
    • Vizuální dopomoc (obrázky, piktogramy)
    • Možné vylepit na viditelné místo
  • Sebekontrola a sebehodnocení
    • Pro děti s ADHD je důležité vypěstovat si nadhled na vlastní chování
    • Dítě vedeme k neustálé sebereflexi
  • Jednoduché, krátké a splnitelné úkoly
    • Komplexnější úkoly je možné rozdělit do menších částí
  • V případě konfliktu nediskutujeme s dítětem o vhodnosti chování
    • Dítě by mělo mít ovšem jasno proč je něco vhodné nebo nevhodné - odkázat se na společná pravidla a domluvy
    • Pravidla a mantinely stanovuje dospělý – v některých oblastech možná domluva s dítětem (čím starší dítě, tím víc participuje na společných domluvách)
    • Pravidla přispívají k pocitu bezpečí
    • Dodržovat vlastní pravidla a domluvy! (i ze strany rodičů a učitelů)
  • Nácvik metakognitivních strategií
    • Snaha o nalezené nejvhodnějšího způsobu učení
    • Děti s ADHD pracuji rychleji, než myslí, kontrolují svojí práci, přeskakují od jednoho úkolu ke druhému
    • Cílený nácvik strategií zaměřených na řízení vlastní práce, pozorování svých pracovních postupů a sebehodnocení
  • Seznámení kolektivu s podstatou obtíží žáka
    • Přiměřenou formou, po předchozí konzultaci s dítětem
    • Hledání příležitostí pro zapojení dítěte do kolektivu
    • Využití silných stránek dítěte a jeho zájmů k nalezení společných témata a vytvoření vztahů
Strategie prace ve vyuce se zamerenim na zaky
PDF ke stažení

Další doporučení ke vzdělávání:

  • Nenutit dítě ke klidu
    • Dítě toho není schopno, není to při nejlepší vůli v jeho silách
    • Umožnit odpočinek
  • Tolerovat výkyvy 
    • Někdy dokážou pracovat ve vyučování velmi dobře a dosáhnou hezkých výsledků i dobrých známek, jindy se jim u podobných úkolů nedaří
  • Vhodný zasedací pořádek
    • Co nejblíže učiteli ideálně sám nebo s klidným spolužákem (ovšem ne na úkor spolužáka)
    • Ne k oknu, ani ke dveřím
  • Dohled nad zápisem domácích úkolů
    • Úkoly jsou většinou zadávaný na konci vyučovací hodiny, kdy je dítě již unavené, neklidné a nedává dostatečný pozor
  • Poskytnout více času na práci
    • Pozornost dětí je lehce narušena podněty z okolí, déle jim trvá, než koncentrují pozornost a pokračují v práci. Je potřeba počítat s dvojnásobkem času
  • Efektivní řešení nevhodných projevů v chování
    • Nebrat si projevy osobně
    • Nenechat se vztáhnout do konfliktu
    • Neřešit konflikty v afektu – ideálně zajistit prostor, aby se dítě mohlo uklidnit, pak situaci probrat
    • Zachovat klidný přístup, nezvyšovat hlas, dat jasně najevo nesouhlas
    • Netrestat v zlosti