9.část Hodnocení žáků v heterogenní třídě Jaké možnosti hodnocení školy mají a kdo rozhoduje, jak budou hodnotit? Chtějí být žáci hodnoceni? Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51 až 53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo v § 11 vyhlášky č. 48/2005 sb., ve znění pozdějších předpisů. (RVP ZV) HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ § 51 (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. TENDENCE VE VZDĚLÁVÁNÍ, KTERÉ NAVOZUJE A PODPORUJE RVP ZV - prosadit změny v hodnocení žáků směrem k průběžné diagnostice, individuálnímu hodnocení jejich výkonů a širšímu využívání slovního hodnocení; Hodnocení žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní. (RVP ZV – 3.1. Pojetí základního vzdělávání) Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (8.3. RVP ZV) Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je potřebné zabezpečit (případně umožnit): - Formativní hodnocení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; Základní doporučení pro uplatňování všech stupňů podpůrných opatření • postupovat od jednodušších typů intervence ke složitějším (co nejjednoduššího můžeme udělat, abychom prospěli žákovi; snadná a finančně nenáročná intervence), • uplatňovat intervenci „tady a teď“ (intervence realizovaná na půdě školy, v co nejkratším termínu), • postupně zapojovat rodiče žáka (samostatná realizace jednoduchých opatření, s přibývajícími opatřeními spolupráce a zpětná vazba rodičů), • průběžně reflektovat míru opatření (přemíra opatření je stejně nežádoucí jako opatření nedostatečná), proces, čas, priority, • vycházet z potřeb a limitů rodiny (čím méně funguje spolupráce s rodinou, tím více je nutné posilovat opatření na úrovni školy), • pokud realizovaná opatření nevedou k požadované změně a uplynula lhůta stanovená pro jejich vyhodnocení, očekávaná efektivita se nenaplnila, škola prostřednictvím učitelů iniciuje vyšší stupeň podpory, péče o žáka se tedy realizuje v plné součinnosti se ŠPZ , • týmová spolupráce v rámci školy a ŠPP, případně školy a ŠPZ. (Zapletalová, J., Mrázková, J. (2016). Metodika pro nastavování podpůrných opatření ve školách ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními. Praha: IPPP.) Diagnostické metody Ústní zkoušky • orientační – formativní • klasifikační - sumativní Písemné zkoušky • orientační (formativní) x klasifikační (sumativní) • individuální x skupinové • krátkodobé x dlouhodobé práce (projekty, čtenářské záznamy, deníky, záznamy pozorování…) • zjišťování výsledků – úrovně dosažení kompetencí a výstupů jednotlivých oborů vzdělávání (vědomostí, dovedností, postojů…) Co je cílem hodnocení žáků? Pravidla hodnocení: Zásady při hodnocení žáka se SVP  Důkladná znalost doporučení školského poradenského zařízení a aplikace v něm navrhovaných postupů a metod do běžné praxe.  Důkladná známost IVP, případně PLPP.  Nesrovnávat žáka se SVP s ostatními, hodnotit jeho individuální pokroky.  Neustále hledat a v praxi uplatňovat takové metody hodnocení, které mají pro daného jedince motivující charakter.  V oblasti hodnocení spolupracovat s ostatními vyučujícími, především v oblasti výměny zkušeností.  Spolupracovat s poradenskými pracovníky ve škole.  Pracovat s chybou – neodsuzovat, vysvětlovat, opakovat, doplňovat.  Pozorovat výkyvy ve výkonech žáka – výkon nehodnotit ve chvílích, kdy je dotyčný žák v nepohodě nebo viditelně unavený. Jazyk zpětné vazby: popisný: vyjadřujeme se k žákovu výkonu, práci, posuzovací: vyjadřujeme se k osobě žáka (jeho vlastnostem) Kritéria hodnocení 1. Nejdříve formulujte, jak se u žáka projeví, že úkol zvládl, že dosáhl stanoveného cíle. 2. Dále formulujte, jaký výkon je nedostatečný. 3. Rozdělte výkony do rovnoměrné škály (stupnice). 4. V případě složitějších kritérií popište, jak bude vypadat výkon nebo produkt žáka pro jednotlivé stupně co bude indikátorem dosažení (např. rubrics). Hodnocení Sumativní: Formativní: Sebehodnocení: Úkol (pro zamyšlení): Vytvořte kritéria hodnocení pro: - mluvní cvičení v 5.ročníku – vymyslete zadání… - básničku ve 2.ročníku - diktát ve 4.ročníku - sloh – pozvánka na školní akademii Kritéria upravte i pro žáky se SPU.