Poruchy hlasu nZdravý hlas je čistý, jasný, znělý. nDysfonie hlas je zastřený, zhrublý, přeskakující, chraptivý, dyšný. nAfonie ztráta hlasu (zůstává šepot) n nZabarvení hlasu – příjemné na poslech, bez zbytečných zvuků a nepatřičných mezer nVýška tónu musí být adekvátní k věku a pohlaví mluvčího. nHlasitost musí být adekvátní k dané situaci nAdekvátní flexibilita – variace v zabarvení a výšce tónu vyjadřuje důraz či pocity mluvčího. nAdekvátní udržitelnost – hlas musí vyhovět sociálním a pracovním potřebám, i když je zapotřebí zvýšit hlas Etiologie hlasových poruch ndědičnost, vrozené odchylky nnesprávné užívání hlasu (přemáhání) nnesprávný hlasový vzor nhormonální odchylky nmutační poruchy nneurotické poruchy nvady sluchu, nedostatečná zpětná vazba ncentrálně poruchy, narušení inervace sval. hrtanu noperační zákroky Hlasové poruchy nhlasové poruchy organické nhlasové poruchy funkční Organické poruchy hlasu: n nakutní a chronické záněty hrtanu nnádory hrtanu nporuchy inervace hrtanu nhormonální poruchy (endokrinní onemocnění) núrazy hrtanu nanomálie hrtanu n Funkční poruchy hlasu: 1.porucha z přemáhání hlasu 2.psychogenní poruchy hlasu 3.spastická dystonie, hysterické poruchy hlasu, neurózy Poruchy z přemáhání hlasu ndětská hyperkinetická dysfonie – nadměrný křikem a hlasité mluvením (agresivní, dominantní, upoutat na sebe pozornost, chybná technika zpěvu ve sboru. Je patrný na krku nadměrný tonus. Léčba – hlasová hygiena. nHlasové uzlíky u dětí – příčinou je nadměrná hlasová zátěž. Léčba: hlasová hygiena, chirurgická léčba jen u větších dětí. nHyperkinetická dysfonie u dospělých – přemáhání hlasu, křik, kouření, nadužívání alkoholu, pobyt v prašném prostředí, hluku. Chrapot. Hlasová hygiena, reedukace hlasu, změna životního stylu. nHlasové uzlíky u dospělých – etiologie jako u dětí. Léčení – odstranění příčin, hlasová hygiena. U větších uzlíků léčba operací nebo laserem nHypokinetická dysfonie – může nastat po hyperkinetické formě, ale i samostatně, např. při vrozené atrofii musculus vokalis. Je zde výrazná nedomykavost hlasivek, zastřený hlas, výrazná dyšnost, omezený rozsah. Psychogenní poruchy hlasu nPsychogenní dysfonie, afonie nVznik náhle, nebo např. po zánětech, kdy po vyléčení přetrvává chrapot, ačkoliv ORL nález na hlasovém ústrojí je fyziologický. nHlas je buď zcela nezvučný, anebo velmi slabý a výrazně dyšný. nHlas je zachován při smíchu, kašli, křiku. nLéčení je dlouhodobé spolu s psychoterapií možné recidivy, typické pro ženy n(prodloužená mutace, perzistující fistulový hlas) Spastická dysfonie nnejčastější hlasovou neuróza nnadměrným fonačním tlakem při bezdůvodném svírání hlasové štěrbiny nhlas je tlačený, chraptivý, fonační doba je zkrácená ndochází ke hlasivkách - zhrubnutí okrajů, zesílení hlasivek. nléčba tkví v hlasových cvičeních a aplikaci botulotoxinu do oblasti hlasivek. Diagnostika hlasových poruch nSubjektivní vyšetření (hodnocení kvality hlasu pacientem nebo terapeutem) nPacient hodnotí dýchání, pocit napětí svalů, unavitelnost, pocity při řeči. nTerapeut hodnotí kvalitu fonace, hlasové začátky, sílu hlasu, výšku hlasu, rozsah hlasu, přechod rejstříků a rezonanci. nrůzné stupnice pro hodnocení hlasu Objektivní vyšetření nVyšetřovací metody popisné – diagnostické nnepřímá laryngoskopie, při níž se pomocí laryngoskopického zrcátka nebo kamery pozoruje nitro hrtanu. nlaryngostroboskopie, (přerušované světlo podobné frekvence jako mají hlasivky při fonaci). Vidíme jako „zpomalený“ pohyb hlasivek. vidíme hrtan a hlasivky i během fonování. (RTG a tomografické vyšetření) Reedukace, rehabilitace hlasových poruch nzdrojem je dech, hrtan – tvorba základního tónu a filtr (rezonanční prostory) nChování – temperament, poruchy chování, poruchy osobnosti, nTempo řeči - rychlé tempo je významným faktorem zhoršujícím kvalitu hlasového projevu. nDržení těla - správný postoj je základní podmínkou pro správné použití dechové opory a výdechové kapacity plic pro fonaci. n nDýchání - způsob nádechu, do jakého místa nádech směřuje (břišní nebo hrudní), způsob výdechu, fonační čas, rovnoměrnost rozložení výdechu s použitím brániční opory nHlas - přítomnost tvrdých hlasových začátků, dyšnost, využití rezonančních prostor při zvučné fonaci, přítomnost spasticity nebo napětí v hlase Zásady užívané při reedukaci hlasu nSouběžný nácvik na několika úrovních (dech, hlas…) nVždy postupujeme od nejjednoduššího k nejtěžšímu nNacvičujeme jen to, kde je chyba, děje, které pacient sám přirozeně zvládá, ponecháváme bez zásahu nZásada minimální akce - využíváme technik, které navozují změnu tvorby hlasu samovolně, bez vědomé snahy. n Správný postoj a poloha hrtanu nPředstava stromu. Pokud se podaří navodit správný pocit, dochází ke změně držení těla a psychického postoje samovolně. n1. fáze – kořeny (váha těla je rovnoměrně rozložena na obou chodidlech) lyžař n2. fáze – kmen (úroveň pasu, uvědomujeme si dva protichůdné směry síly) Tělo se napřímí do přirozeného, pevného a rovného stoje, n3. fáze – koruna (ruce jsou větve stromu) n4. fáze – práce s pohybem nModifikace: postavit se ke stěně, sněhulák ,loutka Nácvik správného dýchání nNemodifikujeme pokud jsou fonační faktory v pořádku (dýchání je přirozený děj lidského těla) ndva typy dýchání: kostální (žeberní) a abdominální (brániční). nVětšinou jde o typy smíšené s tou či onou převládající složkou. nNejvýhodnějším typem dýchání je žeberně – brániční dýchání. nDalší typ dýchání je svrchní (klíčkové). Chybí opora bránice !!. Projevuje se zvedáním ramen. Nácvik správného dýchání nZákladní vedení dechu vleže (nejpřirozenější) mod.: leh na břiše s čelem (ne bradou) opřeným o podložku. Cítíme dýchací pohyby výrazněji, ruce na boky. nZákladní vedení dechu vstoje (po zvládnutí vleže) Nácvik kontrolujeme dlaní na břicho, uvědomujeme si činnost bránice. Mod.: nácvik dýchání do dlaní druhé osoby, dlaně zezadu na záda (spodní část lopatek, dále přiložení dlaní na spodní část žeber. (dechem „odtlačit“ dlaně) n n Nácvik správného dýchání n Měkké dechové začátky nVložení dechové pauzy slouží k usazení dechu a vytvoření prostoru potřebného pro měkké nasazení. nádech – dechová pauza – „ssssssssssssssss...“. Snažíme se o téměř neslyšitelný začátek a můžeme přidat i pohyb horní končetiny nProdloužení fonační doby n Zpočátku rovnoměrně (sssss) v mezzoforte, později můžeme lehce ubírat a přidávat na dynamice, kontrolujeme napětí krčních svalů a hrtanu (uvolněné) Fonačně - rezonanční cvičení a nácvik měkkých hl. začátků 1.Nácvik nazvučení nosovky „m“ 2.Vkládání vokálů do nazvučené nosovky 3.Nácvik nazvučení vokálů 4.Nácvik změn v intenzitě a výšce tónu 5.Tvorba slov Nácvik nazvučení nosovky „m“ nPři správném nazvučení bychom měli cítit rezonanci (vibraci) především od tvrdého patra výše, ale i v hrudníku. nCvičení provádíme ze ztracena do ztracena, tedy s měkkým začátkem a koncem: „mmmmmm“ nve střední poloze hlasu, na jednom tónu, v pianissimu, aby tón zněl vyrovnaně, bez záchvěvů nproblémem je neschopnost změkčení hlasového začátku. Slyšíme pak jakési:“Hmmmmm“ Tvorba slov nCílem cvičení je jejich využití v praxi. nZačínáme nácvikem slabik začínajících na nosovku, „ma“, „me“ atd. nNositelem akustické energie je samohláska, souhláska je jen odrazovým můstkem. nTvoříme slova s dlouze znějícími samohláskami, postupně z nich tvoříme věty a následně znění samohlásek zkracujeme do přirozené podoby. nmmmáááááámaaaaa, mmmooouukaaaaa. nMmmáááááámaaaaaa máááá mmoooouuukuuuu hlasová hygiena - prevence n„hlasová hygiena“ znamená, jakým způsobem hlas používáme, jak s dechovým a hlasovým ústrojím zacházíme, v jakém prostředí trávíme většinu času a v jakém prostředí hlas používáme nnešetrné a nehygienické zacházení s hlasem vede ke vzniku hlasových poruch nJako životní styl (víme, ale nedbáme) Co může znepříjemňí či znemožňí mluvený projev? npříliš ostrá a dráždivá jídla (oříšky, černá mletá káva citlivá sliznice hltanu) npití ledových a horkých nápojů, zejména po větší hlasové zátěži nalkoholické nápoje, (tvrdý alkohol) nkouření a pobyt v zakouřených prostorách nněkteré léky, můžou vést k pocitům suchosti v hrdle nebo ochablosti svalstva (spasmolitika, hypnotika, antialergeny) n!!!!vyloučit tvrdé začátky (většinou je způsobuje psychické napětí, které se promítá do oblasti krku a prudké proražení vzduchu staženého hlasového ústrojí překrvuje hlasivky a poškozuje je) n!!!!příliš hlasitý, násilný mluvený projev, při mluvení hlas zbytečně nezvyšovat a nepřepínat n předcházení hlasovým poruchám nnaučit se používat svůj hlaso, t.j. dech, rezonanční dutiny a mluvidla, správná technika nsnaha o pomalé, pravidelné a vyrovnané dýchání (!!výdech) napomáhá psychické vyrovnanosti a umožňuje dobrou kvalitu mluveného projevu nučit se správnému držení těla ve stoje, při chůzi, i v sedě, to vede k volnému dýchání nvelice důležité je dostatečné množství tekutin, nejlépe čisté vody nebo s trochou citronu ndbát na dostatečnou vlhkost vzduchu v prostředí, kde dlouhodobě pobýváme ndostatečné množství spánku nPravidelně cvičit dechová, hlasová a rezonanční cvičení n!!!nezanedbávat onemocnění hlasového ústrojí a dodržovat léčebná opatření, ndůležitou prevencí hlasových poruch je přísný hlasový klid již v samotných začátcích změny hlasu, nnešeptat - velmi namáhá hlasové ústrojí n n