Profesionální sociální pracovník by měl znát sám sebe, své možnosti a měl by být schopný navázat profesní vztah s klientem, který bude založený na důvěře. 

Osobnos SP

Stěžejní vlastnosti sociálního pracovníka 

• inteligence teoretická, praktická a emoční
• zdatnost
• komunikační dovednosti (Najděte  si v literatuře k jakým komunikačním chybám může docházet)

Sociální pracovník a jeho role

• Sociální pracovník se pohybuje mezi požadavky klienta a požadavky prostředí. Velmi často tak musí řešit různá sociální dilemata.
  
• Role:
  • vychází z toho od koho očekávání vychází a čeho se očekávání týká
  • role se zároveň prolínají z hlediska cílů a charakteru zařízení, požadované pracovní náplně, atd.
  • SP profesionálem x SP člověkem
    • z konfliktu rolí může plynout nejistota => důležitý je individuální přístup ke každému klientovi a legitimace postupu sociálního pracovníka
  • 4 typy rolí dle Banksové (1995)¹

Syndrom vyhoření²

• burn-out (Herbert J. Feudenberger, 1974)
• vyplenění všech energetických zdrojů původně velice intenzivně pracujícího člověka
• následek déletrvající nerovnováhy mezi investicí do práce a jejími zisky
• rozvinout ho mohou maličkosti při dlouhodobém působení fyzických, psychických a sociálních stresorů

Fáze syndromu vyhoření

• Nadprůměrné nasazení, nereálné nároky na sebe i okolí, hýří optimismem, žije svým zaměstnáním
• Pracovník se seznámil s realitou a přehodnocuje své ideály. Zažil zklamání. Stále vykonává svoji práci x do popředí se dostávají věci, které byly nedůležité (plat, možnost kariérního růstu). Rodinný život má první trhliny.
• Zjištění, že možnosti jsou omezené. Pochybuje o smyslu svého snažení, uvědomuje si bezmocnost. Zpochybňuje význam i výsledky své práce. Propast mezi tím, co chce udělat a tím co lze reálně provést => zklamání.
• Vnitřní rezignace. Práce je trvalým zdrojem zklamání. Dělá jen co je nezbytně nutné. Vyhýbá se úkolům i kontaktům s klienty. Zoufalství.  

Příznaky:

• Vyčerpání – emoční i fyzické vysílení (sklíčenost, bezmoc, ztráta sebeovládání, pocity strachu, pocity prázdnoty, nedostatek energie, svalové napětí, náchylnost k infekčním onemocněním, poruchy spánku,…)
• Odcizení – lhostejný postoj k lidem i své práci, negativní postoj k sobě samému
• Únik k zneužívání alkoholu, k cigaretám či farmakům

 Podívejte se: 
•http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267495337-vyhorel-jsem/21056226672
•http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1004728-syndrom-vyhoreni-muze-potkat-kohokoliv-lecba-trva-i-roky

Syndrom pomocníka³

• Wolfgang Schmidbauer (1977)
• „v neschopnosti projevit vlastní city a potřeby, která se stala součástí osobnostní struktury. V ní se spojila se zdálivě nenapadnutelnou fasádou v oblasti sociálních „služeb“ a latentními fantaziemi o vlastní všemohoucnosti“ (2008, str. 16).
• Můžeme pozorovat deprese, psychosomatické obtíže, potlačování agrese a nepřímou agresi, touhu po dokonalosti, velkou potřebu ocenění zvenčí, závislostní chování, nedostatek času pro sebe, apod.
• Nejsou schopni požádat o pomoc a přijmout ji
• Typy pomocníků:
  • „Oběť povolání“- jeho profesní identita zasahuje i do soukromého života, oběť povolání se zcela odevzdává své profesní roli.
  • „Pomocník, který štěpí“ – ostře rozlišuje mezi povoláním a soukromým životem. V osobních vztazích se chová jinak než ve vztazích profesních.
  • „Perfekcionista“ – přejímá části své profesní role i do soukromého života v podobě zatěžujících ideálů.
  • „Pirát“ – využívá profesních možností utváření a kontroly vztahů ke svému osobnímu, soukromému prospěch.

 Zdroje: 
1. Banks, S. (1995): Ethics and Values in Social Work. Macmillan Press, London.
2. STOCK, Ch.. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada, 2010. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-3553-5.
PTÁČEK, R. Burnout syndrom jako mezioborový jev. Praha: Grada Publishing, 2013. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-247-5114-6.
MAROON, I. Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků: teorie, praxe, kazuistiky. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0180-9.
3. SCHMIDBAUER, W. Syndrom pomocníka. Vyd. 2. Praha: Portál, 2015. Spektrum. ISBN 978-80-262-0865-5.