OVŘ PhDr. Jan Dezort Ph.D. Fyziologický vývoj řeči (AKL) ¨v průběhu tří měsíců věku: •dívá se na rodiče/ostatní v blízkém optickém poli, •ztichne v reakci na zvuk (obzvláště na klidnou řeč), •směje se či brouká, pokud se na něj někdo směje či mluví, •pláče jinak, když je hladové, unavené, či když ho něco bolí. ¨ Od tří do šesti měsíců věku: •fixuje pohled na obličej druhé osoby, •sleduje předměty blízké po dobu jedné až dvou sekund, •lokalizuje zvuk (otáčí se za zvukem/osobou), •brouká, směje se. ¨ Od 12-18 měsíců •začíná používat jednoslovné výpovědi, •žádá o objekty ukazováním, vokalizací, •používá rituální slova jako „čau, pá, díky, prosím“, •protest vyjadřuje slovem „ne“ kroucením hlavou, odběhnutím pryč, odtlačováním předmětů, •sociální interakce: oční kontakt, vokální odpověď, opakování slova. ¨ ve 24 - 36 měsících: •zapojuje se do krátkých dialogů, •má zájem o smysluplnou konverzaci, •povídá si, když si hraje samo, •vyjadřuje emoce, •začíná používat řeč pro vyjádření imaginace, •popisuje detaily •rozumí krátkým pokynům obsahujícím dva až tři prvky („jdi do svého pokoje a obuj si boty“). ¨ Znaky možné poruchy !! ¨Ve třech měsících věku: •neodpovídá na snahu rodičů o komunikaci, •neudrží zrakový kontakt, •pláč není diferencovaný (pro bolest, hlad či únavu), •dítě má obtíže při koordinaci sání, polykání a dýchání. ¨ Ve dvou letech věku: • slovní zásoba je limitovaná (méně než padesát slov), • nepoužívá žádné dvouslovné věty nebo kombinace slov, • řeč je převážně nesrozumitelná i pro nejbližší členy rodiny, • nadměrně využívá repetitivní hry (má tendenci opakovat stále stejné činnosti jako např. stavět auta do řady za sebe, točit předměty…), • dochází k regresi ve vývoji řeči, přestává mluvit nebo začíná echolalicky opakovat fráze, často nevhodně. Ve třech letech věku: •produkuje jednoslabičná slova bez konečné souhlásky, •používá málo nebo žádné víceslovné výpovědi, •nevyžaduje od posluchače odpověď, •neklade žádné otázky, •řeč dítěte je špatně srozumitelná, •často se vzteká, protože mu ostatní nerozumí, •využívá echolalickou řeč bez komunikačního záměru, •nemá schopnost porozumět řeči, i když je pomalá, jednoduchá a obsahuje gesta. ¨ OVŘ ¨OVŘ prostý ¨genetickými faktory ¨dobré rozumění řeči a rozvinutou motoriku a hru. ¨rodina instruována o vhodném výchovném a řečovém vedení dítěte ¨prognóza je velmi dobrá ¨OVŘ na podkladě sluchové vady: ¨Vývoj řeči bývá vždy ovlivněn nebo zcela omezen. ¨screeningu sluchových vad diagnostikována již v prvním půlroce života. ¨Dále terapie ve spolupráci s logopedem ¨OVŘ na podkladě nedostatečných rozumových schopností ¨Nižším intelektem hra a řeč se rozvíjí zpravidla výrazně pomaleji. ¨Dítě má malou slovní zásobu, tvoří věty agramaticky, má často i vady výslovnosti. ¨Logopedická péče u těchto dětí je obvykle dlouhodobá. ¨OVŘ na podkladě poruchy CNS (vývojové dysartrie) ¨výrazné narušení pohybu mluvidel, ¨dítě nedokáže nastavit mluvidla tak, aby určitou hlásku správně realizovalo. ¨často potíže s polykáním a nadměrným sliněním ¨nutná spolupráce s kl. logopedem ¨ ¨OVŘ na podkladě poruchy motorického plánování pohybu ¨Děti bývají v kojeneckém věku tiché, netvoří množství variabilních zvuků v době, kdy děti, které se vyvíjejí typicky již žvatlají. ¨Péče o rozvoj řeči dítěte s vývojovou dyspraxií musí být včasná a velmi intenzivní. ¨Obvykle bývá dlouhodobá. OVŘ, ranná intervence ¨Vývoj řeči: nejdříve se rozvíjí pragmatické funkce (protoformy, komunikační záměr) a rané sémantické formy na ně navazují rané syntaktické formy a až poté dítě učíme vyvozovat hlásky ¨ Margaret Laheyová -hodnocení komunikace ¨Hodnocení na základě 3 faktorů 1.Obsah 2.Forma 3.Použití ¨ ¨ ¨Jejich průnik tvoří tzv. aktuální jazykovou kompetenci dítěte ¨ ¨Obsah: hodnotíme vyjádřený sémantický význam (slovní zásobu) - v normě do konce 3 roku dítěte ¨Forma: ¨Hodnotí se gramatický význam a komplexnost qSyntax (jednoslovné věty – rozvité souvětí) qMorfologie (např. předložkové vazby) ¨Použití: Zkoumají se příčiny a důvody, proč dítě má potřebu komunikovat (něco chci, komentování, reaguji na situaci kolem sebe…) ¨ q ¨ Prerekvizity, prekurzory před-řečové období 1.Prekurzor použití: ¨kvalita očního kontaktu, ¨počet neverbálních interakcí s rodičem, ¨sdílení společné pozornosti, ¨gestem vyjádřit žádost, ¨komentář dítěte ¨2. Prekurzor obsahu (chápání významu slov) ¨Podržet v mysli objekt -pochopit existenci objektu, osoby i když ji dítě nevidí ¨Stálost objektu (hledat schovaný objekt, samo jej schovávat) ¨Schopnost spojovat, či oddělovat předměty ¨ ¨ ¨3. Prekurzor formy ¨Schopnost imitace (motorická a zvuková –žvatlání dítěte) ¨ ¨ ¨Prekurzory ukazují, zda má dítě předpoklady k budoucí verbální komunikaci ¨ Typy terapií ¨ Přirozená terapie x efektivní ¨logoped x rodiče (prarodiče) - mezičlánek učitelé, vychovatelé ¨ordinace x doma – mezi je škola, školka ¨dril x běžné každodenní aktivity – mezi organizované aktivity ¨ ¨Pozor: přirozenost nerovná se vždy efektivita !! ¨ musíme zaškolit zainteresované strany ¨ Cíle terapie ¨Dlouhodobý cíl: přiblížení se úrovni chronologickému věku ve všech jazykových rovinách ¨Dle Vygotského zóny nejbližšího vývoje: tedy ta, která je krok před spontánním vývojem ¨Dítě neučíme to, co je připravené se naučit samo, a neučíme jej ani to, na co není vývojově připravené. Dítě učíme to, co už ví s námi, ale neví bez nás ¨cíle s nejvyšší prioritou: jazykové formy a funkce, které dítě začíná používat v 10 – 50% kontextu, kde je vhodný ¨cíle s vysokou prioritou: jazykové formy a funkce, které dítě užívá jen v 1-10% v kontextu, kde je vhodný, ale kterým velmi dobře rozumí ¨cíle s nízkou prioritou: jazykové formy a funkce, které dítě vůbec netvoří, nebo naopak které používá v 50-90% kontextu (tyto cíle se rozvinou i bez naší cílené terapie) ¨ Nedirektivní techniky v terapii ¨užívají se v terapii zaměřené na dítě (focus child therapy) ¨10 technik ¨techniky pro rodiče ¨Weistuchová, Lewis (1991) 1. Mapování kontextu (komentování) ¨popis předmětů a dějů, které dítě právě pozoruje ¨vyžíváme zájmu dítěte o právě probíhající akce ¨řeč rodiče má být jen o něco rozvinutější než dosáhnutá řeč dítěte (dítě jednoslovné věty, rodič dvouslovné) ¨3 typy: ¨a) komentování kontextu ¨b) komentování činnosti rodiče během aktivity s dítětem (self talk) ¨c) komentování činnosti dítěte (paralel talk) 2. Přemosťování ¨používáme slova známá z jednoho kontextu v kontextu novém A)rychlé všeobecné pochopení významu slova B)postupné zpřesnění významu slova ¨rodič dítěti slouží jako slovník: ¨ oblékáme si – svetr, bundu, košili, ¨ talíř – malý, velký, barevný – pořád je to talíř ¨ 3. Modelování 4. Nápověda ¨vmanévrujeme dítě do situace, aby mohlo spontánně verbálně reagovat ¨po dítěti, které něco řeklo agramaticky nebo slovosledně nesprávně, větu zopakujeme správně ¨teď ti oblečeme..., vezmeme si třeba… ¨musíme dát dítěti čas na odpověď, tu nevynucujeme, dítě nenutíme po nás opakovat! ¨nápovědy sémantické i fonetické 5. Otázky ¨snažíme se jejich pomocí vyvolat odpověď dítěte ¨neefektivní otázky: Co je toto? Jak se to jmenuje? ¨- vyvolají odpověď ano/ ne ¨- špatné načasování (dítě něco, maminka taky něco jiného) ¨pokud dítě neodpovídá, po čase si odpovíme za něj, použijeme nápovědu, nekomentujeme ¨lepší jsou otázky otevřené než uzavřené ¨otázky přeformulovat ze složitějších na jednodušší 6. Nové uspořádání ¨změna gramatické stavby věty, ale při zachování jejího významu ¨dítě se učí, že jednu myšlenku (postup) může vyjádřit různými způsoby ¨jeden obsah vyjádřit více rozdílnými větami 7. Oprava ¨po dítěti přeformulujeme, nebo správně zopakujeme obsah jeho sdělení ¨dítěti dáváme správnou zpětnou vazbu ¨nikdy nenutíme opakovat správnou odpověď ¨ 8. Pochvala, uznání ¨biologický princip učení ¨dáváme dítěti najevo, že ho posloucháme, sledujeme, reagujeme na něj ¨oceňujeme i pokus o komunikaci, náznak, pozornost ¨dítě se učí, že komunikace má hodnotu a řečí může vyjádřit přání a potřeby ¨matka oceňuje dítě již v předverbáním období ¨děti se učí výměně rolí v rozhovoru ¨!!! řeč dětí s OVR je rodiči podstatně méně oceňována než u dětí intaktních !!! 9. Rozšiřování ¨rozšiřujeme výpověď do ucelenější formy a rozvíjíme neúplnou výpověď dítěte ¨rozšiřování musí být přizpůsobeno dosáhnuté řečové úrovni dítěte ¨rozšiřujeme aktuální rozhovor dítěte ¨ ¨Auto jede x pěkné (zelené, to…) auto jede 10. Prodlužování ¨udržujeme téma hovoru ¨cílem je dítě vyprovokovat dítě k souvislé řeči tím, že k výpovědi dítěte přidáme další naše doplnění, které dítě dále stimuluje k pokračování ¨někdy nazýváno i „konverzační lešení“, kterým dítě udržujeme aktivním v konverzaci Rizikové dítě – cca 24 měs. ¨dítě nemá komunikační záměr a nemá potřebu se vyjadřovat ¨slovní zásoba je menší jak 50 slov a netvoří alespoň několik dvouslov. spojení ¨řeč není pro nejbližší přiměřeně srozumitelná ¨výrazně lepší percepce než exprese ¨ ¨vyčkávat x pracovat (obd. předverbální cca od 2.let) ¨ ¨ Jak podpoříme porozumění a komunikaci (Mlčáková) ¨Zpomalíme své tempo řeči. ¨Otázky i pokyny jsou jednoznačné. ¨Průběžně si ověřujeme, zda nám žák porozuměl. ¨Snažíme se o udržení zrakového kontaktu. ¨Mezi větami, otázkami, které dítěti sdělujeme, ponecháváme určitý čas, ¨Používáme úroveň řeči o něco rozvinutější, než je úroveň dítěte. ¨Využíváme techniku mapování, ¨Vhodné je počkat na odpověď dítěte, která může být opožděná nebo nepřesná. ¨Dotváříme klidnou, neuspěchanou atmosféru. ¨Postupně zvyšujeme obtížnost otázek, pokynů. Pomůcky ¨Mluv se mnou (2014) Kateřina Slezáková ¨Žvanda a melivo (2018) Ester Stará, Milan Starý ¨Šimonovy prac. listy (2015) Marie Těthalové a další ¨Rozpovídej se 1 a 2: (2018) Lucie Krejčové, ¨Cvičení pro rozvoj řeči (2016) Charlotte Lynch a Julia Kidd