DIAGNOSTICKÉ METODY A TECHNIKY PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA DIAGNOSTICKÉ METODY A TECHNIKY 1.Ústní zkoušky: orientační – formativní X klasifikační – sumativní 2.Písemné zkoušky: orientační (formativní) x klasifikační (sumativní) // individuální x skupinové // krátkodobé x dlouhodobé práce (projekty, čtenářské záznamy, deníky, záznamy pozorování…) 3.Analýza produktů činnosti 4.Pozorování 5.Diagnostický rozhovor 6.Testy 7.Dotazník 8.Škálování 9.Sociometrie 10. Anamnéza 11. Studium pedagogické dokumentace POZOROVÁNÍ PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PORTFOLIOVÝ ÚKOL DIAGNOSTIKA ŽÁKA •Napište na papír: 1.Koho budete diagnostikovat? 2.Co je cílem diagnostikování? 3.Jaké 3 diagnostické postupy, metody použijete? Sdělte to kolegům ve skupince. Poskytněte si zpětnou vazbu: Je daný cíl jasný? Jde ho danými metodami dosáhnout? •Odevzdání úkolu do isu •Sudý týden do 29.4.2022 • •Lichý týden do 22.4.2022 • •Hodnocení spolužákem –domluvte si dvojičku PORTFOLIOVÝ ÚKOL DIAGNOSTIKA ŽÁKA •Promyslete: 1.Co můžete vzhledem k vaší otázce, cíli pozorovat? 2.O jaký druh pozorování se jedná? 3.Na které chyby pozorování je třeba dát pozor? A jak jim předejít? Sdělte to kolegům ve skupince. Poskytněte si zpětnou vazbu: Pomůže dané pozorování cíli? O který druh pozorování se jedná? Mohou se objevit další chyby? •Sudý týden do 14.4. • •Lichý týden do 22.4. • •Do isu POZOROVÁNÍ PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA SLEDUJTE POZORNĚ TENTO VIDEOZÁZNAM VÝUKY •https://www.youtube.com/watch?v=nAVBM8npTLQ&index=2&list=PLbb8j-uXWuKrcPv66mb8SyCDPD0_SO-J6 •3:45-6:57 a dále • •Co vidíte a slyšíte, pokud se zaměříte na pedagogickou komunikaci a interakci? •Dělejte si poznámky. VÝSLEDKY NESTRUKTUROVANÉHO POZOROVÁNÍ •Čeho jste si všimli? Co jste si poznamenali? • •Lišily se postřehy studentů různých oborů/aprobací? • •Komu a v jaké situaci byste nestrukturované pozorování doporučili? • používá popisný jazyk a opírá se o fakta (co vidím a slyším). Následně bychom ve skupině reflektovali, která témata se objevila a jak/na co by bylo možné se při dalším pozorování zaměřit. Během reflexe je vhodné zdůraznit, jak se jednotliví studenti lišili v tom, co a jak viděli (s ohledem na jejich aprobaci, specializaci) a že to může být zdrojem obohacení a vzájemného rozšíření obzorů. DRUHÉ POZOROVÁNÍ VIDEOZÁZNAMU •Vyberte si jedno z předložených zadání pro pozorování. • •Při práci ve skupině promyslete, jak budete zvolený jev pozorovat. •Například: definujte si, co všechno může zahrnovat neverbální komunikace vyučujících, jak ji lze rozpoznat, jak se projevuje. • 1.spolupráce a atmosféra ve skupině 2.samostatnost žáků (skupiny) při řešení úkolů 3.reakce žáků na pokyny vyučujících 4.pohyb vyučujících po třídě 5.neverbální komunikace vyučujících 6.charakteristické rysy verbální komunikace vyučujících Studující by se dále rozdělili do několika skupinek (např. čtyř skupin po pěti), podle jejich ohniska zájmu/předmětu pozorování (vybrané jsou čtyři témata, která bychom mezi skupinky rozdělili, aby si nevybrali něco, co pak bude na videu špatně pozorovatelné): pohyb učitele ve třídě, jak žáci reagují na pokyny učitele, neverbální komunikace vyčujících, samostatnost žáků při řešení úkolů, spolupráce a atmosféra ve skupině, charakteristické rysy verbální komunikace vyučujících Studující by ve skupinkách dobře promysleli zvolený předmět pozorování (např. definovali si, co všechno může zahrnovat neverbální komunikace vyučujících a jak ji lze rozpoznat, jak se projevuje) (10 minut) Při druhém kole pozorování by studující už pozorovali zaměřeněji a induktivně by tvořili kategorie, které se ukazují být na videozáznamu výuky jako významné z hlediska zvoleného předmětu pozorování (přirozené kódování). Ve vzájemné diskusi v rámci menších skupin by se snažili abstrahovat nějaké základní kódovací schéma. Při reflexi je vhodné zdůraznit, jestli studující vnímali dimenze frekvence (četnosti) pozorovaných jevů jako podstatné. (15 minut) REFLEXE DRUHÉHO POZOROVÁNÍ •Co jste zjistili? TŘETÍ POZOROVÁNÍ VIDEOZÁZNAMU •Při třetím pozorování videozáznamu vyplňujte pozorovací arch. •skupina A – arch zaměřený na žáky •skupina B – arch zaměřený na učitele •Zaznamenávejte i frekvenci výskytu jevů, popřípadě jejich intenzitu (například na škále 0 – 5). Při třetí fázi pozorování by studující pozorovali daný videozáznam výuky tak, aby byli schopní vyplnit pozorovací arch. Půlka studujících bude mít pozorovací arch zaměřený na žáky a půlka na učitele. Při této fázi pozorování by s ohledem na konečnou podobu pozorovacího archu mohli rovněž zaznamenávat frekvenci výskytu jevů/kategorií, popřípadě i jejich intenzitu na škále (popř. délku, interval). (Pozorování bude možná nutné konkretizovat/zúžit např. jen na určitou osobu). (15 minut) Droplets-HD-Content-R1d.png STRUKTUROVANÉ POZOROVÁNÍ: FLANDERSŮV SYSTÉM ANALÝZY INTERAKCE (FIAC) UČITEL U1 Akceptuje žákovy pocity, projevuje sympatie konstruktivním způsobem. U2 Chválí a povzbuzuje, žertuje, souhlasí s žákovým výkonem. U3 Využívá, akceptuje, objasňuje a rozvíjí myšlenky žáků. U4 Klade otázky, stimuluje žáky, nejde o řečnické otázky. U5 Vykládá, sděluje, přednáší, uvádí své názory. U6 Dává pokyny či příkazy. U7 Kritizuje, uplatňuje svou autoritu, chce změnit žákovo nevhodné chování nebo činnost. ŽÁK Z1 Klade dotazy, hledá oporu a pomoc u učitele. Z2 Klade dotazy, hledá oporu a pomoc u spolužáků. Z3 Sděluje, vysvětluje, uvádí názory – „tlakem“ a působením učitele (další osoby). Z4 Sděluje, vysvětluje, uvádí své názory – z vlastní aktivity a motivace. Z5 Řídí, modifikuje, poskytuje pomoc při činnosti druhého (druhých). Z6 Probíhá zřejmá skupinová (nebo celotřídní) diskuse. Z7 Žáci provádějí samostatnou učební činnost – bez zjevné interakce. Ostatní 01 Ticho nebo zmatek ve třídě (nezřetelná komunikace). Flanders' Interaction Analysis Categories (FIAC), opakování z výzkumu, odkázat na ně. ZÁZNAMOVÝ ARCH – FIAC (1 MINUTA) REFLEXE POZOROVÁNÍ •V čem spočívá základní odlišnost mezi třemi pozorováními, která jsme právě absolvovali? • •Jaký typ informací – těmito třemi různými způsoby pozorování –získáváme? • •O čem tyto informace vypovídají a k čemu mohou být užitečné z hlediska pedagogické intervence? • • POZOROVÁNÍ PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA SHRNUTÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZJIŠTĚNÍ • •Druhy pozorování •Příprava a realizace pozorování •Nejčastější chyby při pozorování • Droplets-HD-Content-R1d.png POZOROVÁNÍ •nejdůležitější diagnostická metoda učitele •nejpřirozenější, jsme k ní vždy připraveni, nepotřebujeme pomůcky • •záměrné, cílevědomé sledování určitého jevu, projevů chování, interakce mezi lidmi •plánované – dopředu stanoven obsah, postup •systematické – soustavné, dlouhodobé, v přesně určených časových proporcích •přesnost, objektivita – vymezeno kritérium posuzování, způsob registrace, nezávislost na osobě pozorovatele • •pozorování umožňuje zachytit neuvědomované rutinní jednání, ale i skutečnosti, o nichž se jedinci zdráhají mluvit v rozhovorech či nečekaná témata dlouhodobé, systematické a reflexivní zachycení probíhajících aktivit přímo ve sledovaném terénu Droplets-HD-Content-R1d.png POZOROVÁNÍ 1.Stanovit vždy co, proč a jak chceme pozorovat 2.Pozorování – registrace jevů, popis 3.Jevy analyzujeme na jednotlivé složky a hledáme mezi nimi vztahy 4.Interpretace pozorovaných jevů –Nebývá jednoznačná, zasazovat do kontextu Droplets-HD-Content-R1d.png DRUHY POZOROVÁNÍ •Zúčastněné X nezúčastněné pozorování – různá míra zapojení diagnostika do sledovaných aktivit od nezúčastněnosti po plné zúčastnění • •Přímé X nepřímé pozorování – fyzická přítomnost diagnostika versus zprostředkovaný záznam dění • •Otevřené (pozorovaní jsou informováni o roli diagnostika) X skryté pozorování (identita utajena, pozor na etiku) X nepozorované – za zrcadlem • •Individuální X skupinové – počet pozorovaných osob • •Krátkodobé X dlouhodobé •Volné/Nestrukturované X Zaměřené/systematické/kontrolované/Strukturované • •Nestrukturované – sleduje veškeré projevy chování, přičemž se řídí jen obecně definovanými otázkami, bezděčné, jsme upoutáni nějakým rysem •Strukturované – předem definované projevy jednání (zpravidla i jejich frekvence a intenzita), které obvykle zapisuje do záznamového archu Droplets-HD-Content-R1d.png PŘEDMĚT POZOROVÁNÍ •Vzhled •Stavba těla, výraz tváře, účes, oblékání, držení těla, rukou atd. •Jednání 1.Mimika 2.Pantomimika – chůze, držení těla, rychlost a koordinace pohybů 3.Gestika – pohyby rukou a paží 4.Řeč – množství, rychlost, formální úroveň, bohatost prostředků, zvuková stránka (intonace, melodičnost) 5.Projevy emocí –jejich fyziologické koreláty (zblednutí, zčervenání, pocení,..), výskyt a intenzita, jejich ovládání,, typ dominující nálady 6.Sociální chování – převládající charakter interpersonálních vztahů (podceňování druhých, vyvyšování se, pocity vlastní nedostatečnosti, prosociální chování, tendence k soupeření) 7.Vztah k objektům – jak zachází s pomůckami, pečlivost, opatrnost, nedbalost, nepořádnost; na hračky se vrhá, ignoruje je, musí být povzbuzováno k použití, chová se k nim agresivně) 8.Vztah k sobě – sebevědomí, aspirační úroveň, sebehodnocení 9.Chování dítěte k rodičům (fixace, úzkostnost, uvolní se, když odejdou,..) 10.Vztah k diagnostikovi (familiárnost, nedůvěra, staženost, negativismus) 11.Osobní zóna (u dítěte menší, podání ruky nepatří do repertoáru dítěte => nepodávat), u dítěte doteky posilují kontakt obvykle O charakteru emoce nás informuje mimika, o jejich intenzitě pantomimika Droplets-HD-Content-R1d.png Droplets-HD-Content-R1d.png CO MŮŽEME POZOROVAT? PŘÍKLADY •Jak žák reaguje na výklad nového učiva? Jaký je výraz jeho tváře – spíše zmatený, bez zaujetí, nebo se zdá, že všechno pochopil? • •Dokáží žáci hovořit o životě ve třídě? Umí reflektovat, co se ve třídě děje? Dokáží ocenit své spolužáky, případně konstruktivně sdělit, co se jim nelíbilo? • •Změnil se v poslední době vzhled žáka? Působí bledší, unavenější či smutnější, než býval kdysi? Droplets-HD-Content-R1d.png UKÁZKY POZOROVACÍCH ARCHŮ UKÁZKY POZOROVACÍCH ARCHŮ Droplets-HD-Content-R1d.png UKÁZKY POZOROVACÍCH ARCHŮ Droplets-HD-Content-R1d.png UKÁZKY POZOROVACÍCH ARCHŮ Droplets-HD-Content-R1d.png Droplets-HD-Content-R1d.png DIAGNOSTIKA VZTAHŮ VE TŘÍDĚ POMOCÍ POZOROVÁNÍ •Na základě toho, co vidím a slyším, přemýšlet o třídě •Zpracovat informace v kontextu svých dosavadních znalostí o kolektivu dětí •Uvědomit si souvislosti mezi dříve pozorovaným a současnou zkušeností Droplets-HD-Content-R1d.png DIAGNOSTIKA VZTAHŮ VE TŘÍDĚ POMOCÍ POZOROVÁNÍ •Zadat skupinovou práci a hned sledovat: 1.Kdo je ochoten s kým komunikovat? 2.Jak na sebe žáci reagují? 3.Jak komentují, pokud jsou do skupin rozdělení náhodně a nemohou si zvolit partnera? 4.Jak reagují na úspěch a naopak neúspěch spolužáků? 5.Jak se zapojují do práce s ostatními? 6.Jak reagují spolužáci, když se žák nezapojuje? 7.Jak reagují spolužáci, když na sebe žák strhává pozornost? 1.Když si mohou vybrat s kým budou pracovat, kdo zůstává stranou? Kdo není členem žádné skupiny? Kdo střídá členství v různých skupinách a v žádné nestráví moc času? 2.Jaké jsou role žáků? Kdo je přirozeným vůdcem? Kdo je populární? Kdo je kontroverzní? Kdo dokáže ostatní utěšit? Kdo zklidňuje napětí způsobené konfliktem? Kdo konflikty vyvolává? Kdo má roli třídního klauna? Kdo je často o samotě? 3.Kteří žáci jsou spíše individualisté? Kteří potřebují často přítomnost skupiny? Droplets-HD-Content-R1d.png DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKÝCH INTERAKCÍ VE TŘÍDĚ •Náročné při přímém pozorování zejména – komplexnost (děje se více činností najednou a interakcí), •Učitel: zúčastněné pozorování – náročné (učitel se věnuje výkladu a dětem) •Pro usnadnění vytvořeny kategoriální systémy (např. FIAS) –není snadné zaznamenat vše •Současné chování ovlivněno předchozím děním a zkušenostmi •Pomáhá videozáznam s následujícím (opakovaným) rozborem •Videozáznam interakcí – trénink učitele => Rozvíjení diagnostických, sociálních i didaktických dovedností učitele Droplets-HD-Content-R1d.png STRUKTUROVANÉ POZOROVÁNÍ: FLANDERSŮV SYSTÉM ANALÝZY INTERAKCE (FIAC) UČITEL U1 Akceptuje žákovy pocity, projevuje sympatie konstruktivním způsobem. U2 Chválí a povzbuzuje, žertuje, souhlasí s žákovým výkonem. U3 Využívá, akceptuje, objasňuje a rozvíjí myšlenky žáků. U4 Klade otázky, stimuluje žáky, nejde o řečnické otázky. U5 Vykládá, sděluje, přednáší, uvádí své názory. U6 Dává pokyny či příkazy. U7 Kritizuje, uplatňuje svou autoritu, chce změnit žákovo nevhodné chování nebo činnost. ŽÁK Z1 Klade dotazy, hledá oporu a pomoc u učitele. Z2 Klade dotazy, hledá oporu a pomoc u spolužáků. Z3 Sděluje, vysvětluje, uvádí názory – „tlakem“ a působením učitele (další osoby). Z4 Sděluje, vysvětluje, uvádí své názory – z vlastní aktivity a motivace. Z5 Řídí, modifikuje, poskytuje pomoc při činnosti druhého (druhých). Z6 Probíhá zřejmá skupinová (nebo celotřídní) diskuse. Z7 Žáci provádějí samostatnou učební činnost – bez zjevné interakce. Ostatní 01 Ticho nebo zmatek ve třídě (nezřetelná komunikace). Flanders' Interaction Analysis Categories (FIAC) Droplets-HD-Content-R1d.png CO MŮŽEME ZACHYTIT FLANDERSOVOU ANALÝZOU INTERAKCE? •Výskyt jednotlivých kategorií (frekvenční analýza) • •Jaká je proporce učitelovy a žákovy promluvy? • •Jaká je posloupnost, pořadí kategorií (sekvenční analýza)? • •Jaká je frekvence kategorií „nepřímého působení“ učitele vzhledem k „přímému působení“? • Droplets-HD-Content-R1d.png DATOVÝ ZÁZNAM •Údaje v záznamech by měly obsahovat •tyto informace: • •o místě a času pozorování •o předmětu pozorování •o situaci, v níž pozorování probíhalo •kdo pozorování prováděl a zaznamenal •metodické poznámky •informace o výsledku pozorování • Droplets-HD-Content-R1d.png ZAZNAMENÁVÁNÍ KATEGORIÍ Droplets-HD-Content-R1d.png JAK POZOROVÁNÍ ZAZNAMENAT? •Strukturované pozorování •Pozorovací archy •Pozorovací systémy (např. Flandersův) •Nestrukturované pozorování •Pedagogický deník •Mapa třídy •Záznamy o žákovi • • Droplets-HD-Content-R1d.png NESTRUKTUROVANÉ POZOROVÁNÍ: MAPA TŘÍDY • • • • Do schématu rozmístění žáků ve třídě můžeme zaznamenat např. frekvenci komunikace vyučující s jednotlivými žáky, dráhy pohybu učitele po třídě, formy podpory různým skupinám žáků apod. POHYB UČITELE PO TŘÍDĚ POHYB UČITELE PO TŘÍDĚ POHYB UČITELE PO TŘÍDĚ Droplets-HD-Content-R1d.png PŘEDPOKLADY KVALITNÍHO POZOROVÁNÍ •Naše zaměřenost ovlivní pozorování –Jak vidí louku botanik, entomolog, zamilovaná dívka, zemědělec •Potřebujeme dobré smysly, nejen zrak •Koncentraci pozornosti na sledovaný předmět (i zkušený neudrží pozornost v komplexní situaci) •Mít přesný odhad – když se porovná subjektivní úsudek s objektivním žasneme nad omyly => cvik •Alkohol, drogy posouvají snižují přesnost, pozornost, narušují rovnováhu nutnou ke správnému hodnocení, citová a sociální neuspokojenost •Schopnost vnímat přesně – co slyšíme a vidíme je bráno jako náznak celého předmětu (v rádiu vlak = smirkový papír) •Oproštěnost od předsudků, zaujatosti, návyku interpretace – autostereotyp = nadhodnocování vlastní skupiny, heterostereotyp – podhodnocování členů jiných skupin •Vedení bezprostředních a přesných záznamů – vjem se postupem času stává mlhavějším Droplets-HD-Content-R1d.png CHYBY POZOROVÁNÍ (GUILFORD) •Přesnost posuzování osobních vlastností závisí na podobnosti mezi pozorovaným a pozorovatelem –Muži přesněji pozorují muže, ženy ženy –Lidé adekvátněji pozorují příslušníky stejné sociální skupiny (běloši bělochy apod.) • •Použít více pozorovatelů (na školní vědomosti stačí 4, posouzení impulzivnosti až 18, aby měření bylo reliabiliní) • •Pozor: nemůžeme pozorovat city, jen jejich projevy •Nezjišťujeme přímo inteligenci, jen způsob řešení problémů •Zachycujeme jen vnější vzhled a chování doprovázené verbálními a motorickými projevy • •=> končený výsledek tím může být zkreslený •=> doplňovat dalšími metodami • – Droplets-HD-Content-R1d.png ZPRACOVÁNO PODLE: •Mertin, V. , & Krejčová, L. (2016). Metody a postupy poznávání žáka. Praha: Wolters Kluwer ČR. •Svatoš, T. 2011. Pedagogická komunikace a interakce pohledem kategoriálního systému. Studia paedagogica, 16(1), 175-190. •Švaříček, R. et al. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál. •