Empatie
- vychází z učitelova zájmu o žáka
- učitel by si měl klást otázku, jak se žák cítí, co prožívá v konkrétní vyučovací situaci
- je předpokladem pozitivního vztahu žáka k učiteli
- žák by měl mít pocit: On (učitel) mi rozumí, sympatizuje se mnou.
Akceptace – korektní , taktní, nepodezřívavý vztah učitele k žákům;
Konkrétní projevy akceptace: učitel
- nechá žáky dokončit práci, kterou vykonávají se zájmem
- nechá žáka domluvit, neskáče mu do řeči
- povzbuzuje žáka (i jeho nedokonalé pokusy) - oceňuje hodnotné nápady žáka
- je k žákovi zdvořilý
- vyjadřuje sympatie ke všem žákům, nedává najevo lhostejnost či antipatii
- dodržuje pravidla, na nichž se se žáky dohodli Entuziasmus
- je nakažlivý, infikuje žáky, je důležitou složkou motivace žáků
- učitel může sdělovat své osobní zkušenosti a zážitky
- nelze si představit zájem žáků o předmět, nemá-li ho sám učitel
Aktivní naslouchání
- poslech (fyziologická činnost) X naslouchání (psychologický proces)
- je pro něj důležitý respekt k tomu, s nímž hovoříme
- riziko „zaškatulkování“ (pasivní, pečlivý)
- problém dialogu učitel – žák: lpění na očekávané odpovědi žáka
Humor
- zlepšuje vztahy mezi učitelem a žáky, ale i mezi žáky navzájem
- humorné situace mohou být připravené i spontánní
- riziko: ironie a sarkasmus (v rukou učitele velice silná zbraň)