Spolupráce asistenta pedagoga a učitele a rodičů
Třídní schůzky
Efektivní komunikace mezi rodičem a učitelem

}2.5. – 11.5.2022 v RUVu workshopy s učiteli z praxe (Mgr. Novotná, Mgr. Menšíková, Mgr. Bula) –
přihlašování přes zkušební termíny v ISu, 2 ze 3
}Do 2.5.2022 odevzdat videovýklad do ISu
}3.5. – 13.5.2022 písemná zpětná vazba k shlédnutému videu v diskusním vláknu vaší mikroskupinky
}14.5. – 22.5.2022 písemná sebereflexe do ISu

}základní podmínka pro efektivní zapojení asistenta pedagoga do práce s žáky
}
}asistent i učitel musí mít prostor pro společné přípravy na výuku a konzultace (min. 15 minut)
}
}pomoc a podpora asistenta zajišťuje učiteli prostor pro více intenzivní práci s žáky s postižením
nebo znevýhodněním
}
}alespoň občas (a neformálně) by mělo dojít k výměně rolí (asistent se stane tím kdo vede třídu)
}
}

}Při spolupráci asistenta s učitelem ve výuce by mělo docházet ke kombinaci těchto rozdělení
činnosti:
}Učitel pracuje s třídou, asistent se podle instrukcí učitele věnuje žákovi (nebo menší skupině
žáků) se speciálními vzdělávacími potřebami.
}
}Asistent podle instrukcí učitele dohlíží na práci třídy tak, aby se učitel mohl individuálně
věnovat žákovi (nebo menší skupině žáků) se speciálními vzdělávacími potřebami.
}
} Asistent vykonává pomocné činnosti – rozdává nebo vybírá sešity a učebnice, kontroluje zápisy do
žákovských knížek, kontroluje plnění domácích úkolů apod. – tím zajišťuje učiteli více času pro
práci s žáky, zejména pak pro práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
}
}

}důležitá součást práce asistentů pedagoga (podpora žáků se zdravotním nebo sociálním
znevýhodněním)
}
}u žáků se zdravotním postižením (zdravotním znevýhodněním) obvykle formou každodenní výměny
základních informací o aktuálním zdravotním stavu a potřebách žáka, o probraném učivu a potřebě
jeho procvičování
}
}u žáků se sociálním znevýhodněním je nutné mít alespoň základní informace o sociálním zázemí žáků
(rodiny často řeší problémy, které jsou v porovnání se školní úspěšností jejich dítěte daleko
závažnější); u rodin žáků z etnických nebo národnostních minorit je třeba znát nejdůležitější
kulturní specifika rodiny a zohledňovat je
}
}navázat kontakt s rodiči sociálně znevýhodněných žáků může být složité (rodiče o kontakt s učiteli
nestojí nebo se mu záměrně vyhýbají)

}Kontakt asistenta s rodinou (zákonnými zástupci) žáka může mít různé formy:
}
}kontaktování rodičů žáka v ranních hodinách nebo po vyučování v budově školy nebo před školou
(předání informací o učivu, chování, organizačních záležitostech)
}delší setkání, na které asistent pozve rodiče žáka do školy (vhodné k řešení konkrétních problémů,
předpokládá dříve vytvořený vztah vzájemné důvěry mezi asistentem a rodiči žáka)
}kontaktování rodičů žáka v jejich domácím prostředí „mezi dveřmi“ (předání nejdůležitějších
informací o učivu, chování, organizačních záležitostech)
}kontakt s rodiči žáka během doučování v domácím prostředí (vhodný k předání důležitých informací
ze školního prostředí i k pozvolném a přirozeném utváření pedagogických kompetencí u samotných
rodičů žáka)

}
}setkávání se rodičů s učiteli na témata související se školní docházkou, prospěchem a chováním
žáků
}
}učitelé mohou vnímat třídní schůzky jako „nepříjemnou situaci“ (odlišnost od komunikace se třídou
žáků, vzpomínky na vyhrocené konflikty)
}rodiče mohou vnímat třídní schůzky jako „nepříjemnou situaci“ (obavy, strach, stavu ostražitosti,
napětí nebo rozladění bez zjevného důvodu)
}
}typy třídních schůzek – individuální X společné
}

§Individuální třídní schůzky
§učitel a rodič (učitel hovoří s každým rodičem zvlášť)
§učitel, rodič a dítě (učitel hovoří s rodičem a dítětem ve trojici)
§ Společné třídní schůzky
§  učitel a rodiče (učitel promlouvá ke všem rodičům současně)
§  učitel, rodiče a děti (učitel promlouvá ke všem rodičům a žákům současně)
§  učitel, rodiče a žáci (k rodičům promlouvá nejen učitel, svoji práci prezentují rodičům i děti)
§  učitel, rodiče, příp. žáci a další osoby, které se podílejí na vzdělávání a výchově žáků
§
-

}nepodceňujte kvalitní obsahovou ani časovou přípravu
}program třídní schůzky dejte rodičům předem, ve třídě promítněte
}mějte připravené materiály žáka (portfolio, sešity, hodnotící archy)
}zamyslete se, proč třídní schůzky organizujete, jaký mají význam a účel
}ze třídních schůzek veďte zápis, který posdílíte rodičům
}

}buďte otevření, klidní, vyrovnaní a pokud možno příjemní v chování i jednání
}buďte připravení a otevření k otázkám rodičům
}rozvažte jaké chování by mohlo být nepříjemné pro rodiče
}neuvádějte osobní informace o dítěti před ostatními rodiči
}ověřujte si zda vše bylo správně pochopeno
}buďte otevření k případným dalším individuální setkáním
}

}Rozdělte se na dvě poloviny
INDIVIDUÁLNÍ  X  SPOLEČNÉ TŘÍDNÍ SCHŮZKY
}
}Pokuste se vymyslet 5 - 10 pozitiv proč je typ třídní schůzky výhodnější
}
}Sdělte ostatním a v rámci celé seminární skupiny diskutujte
}
}Na přípravu argumentů máte max. 10 minut
}
}
}

}Individuální třídní schůzky
}Společné třídní schůzky
}Soukromí
}Můžeme se bavit více do hloubky
}Můžeme rodiče pozvat na určitý čas
}Rychlejší
}Pozveme si pouze ty, kterým máme co říct
}Kratší příprava
}Příjemnější pro rodiče, nemusí se cítit trapně
}Komfortní i pro učitele
}Časově úsporné
}Vhodné prostředí pro řešení skupinových záležitostí
}Rodiče se dozví odpověď na otázky, které by je na individuálních nenapadly
}Rodiče se poznají mezi sebou - v momentě, kdy se 1 rodič nemůže dostavit, je pro něj snazší se
obrátit na ostatní
}Zapojení žáků do třídních schůzek - více pohledů na věc
}Organizačně jednodušší (je jeden čas a jedno datum)
}V případě konfliktního rodiče může mít učitel oporu v ostatních
}Rodiče mohou sdílet své zkušenosti s ostatními

}Učitel by neměl dítě hodnotit
}Učitel nesmí „dávat nálepky“ (labeling)
}Učitel by měl situaci stroze popsat (popis události bez vlastního emočního cítění)
}Učitel by měl nechat reagovat rodiče (prostor pro rodiče říct, co si myslí)
}Ujasnit si pojmy

}Objasnit svá stanoviska (učitel i rodič by měli mít možnost vyjádřit a předložit svá stanoviska)
}Vyzdvihnout kladné stánky dítěte (na každém dítěti je něco, co si zaslouží pochvalu)
}Poradit rodičům (učitel by měl umět citlivě poradit rodičům)
}Opakovat pravidla „hry“ (rodiče pravidla nemusí znát nebo si je pamatovat)

}devalvování druhého, jeho názorů (shazování, posměch)
}změna tématu, která má být považována za odpověď
}nedokončování vět
}chytání za slovo
}fráze, nejasné výroky
}dvojsmysly
}mluvení za druhého
}interpretace projevů a chování druhého
}nálepkování (labeling)
}manipulace (ovlivňování chování druhých se zištným cílem)
}skákání do řeči
}podezíravost
}
}
}verbální agrese: osočování, slovní napadání, ironie, sarkasmus, urážení
}neverbální agrese: demonstrativně ignorovat, mlčet, útrpně se tvářit
}podceňování druhého
}pochybování o kompetenci druhého
}necitlivé až necitelné chování
}zneužívání důvěry
}nedodržování dohodnutých pravidel
}pomlouvání
}záměrné zatajování celé pravdy
}úmyslné poskytnutí falešné informace
}skrývání skutečných motivů
}nerespektování druhého

}Rozklikněte si prosím odkaz níže a vyplňte zpětnou vazbu k semináři Pedagogická komunikace
}
}https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdIJsfoMqfZvhBDrYbCbEH1OOwEUBOgmF6uSawSTCFBilUoLw/viewfor
m?usp=sf_link