U kombinované formy studia (redukce počtu kontaktních hodin), budou prezentována vybraná témata. Studenti kombinované formy však mohou využívat kompletní sady studijních materiálů jako studenti prezenčního studia.

1.     Tematická skupina Sociální svět dítěte (žáka)

·       Utváření postojů a předsudků

Jiří Němec, Katedra sociální pedagogiky, 

Utváření postojů a práce s nimi. Studenti se seznámí a kriticky prozkoumají teoretické koncepty, které objasňují proces utváření předsudků ve školní třídě (společnosti) a vysvětlí principy, které jsou na pozadí utváření vztahů: struktura postoje, význam medií, význam zkušenosti v konstituování postoje. Budou přemýšlet o aplikaci teorií v edukačním prostředí, respektive - jak pracovat s postoji, jaká je role učitele při vytváření pozitivního třídního prostředí. Zhodnotí příklady konkrétních experimentů a reálných situací.

·       Využití kritického myšlení v globalizovaném světě, vliv  a význam mediální výchovy

Martina Kurowski, Katedra sociální pedagogiky, 

Mediální gramotnost a mediální výchova, význam školy v chápání (mas)médií. Kritická reflexe mediálních sdělení: masmédia a jejich dopad na současnou společnost, zejména na individualitu dětí a mládeže. Manipulativní účinky médií. Výchova ke kritickému myšlení: základní metody aktivního učení (třífázový model učení E-U-R, učení prožitkem, atd.). 

Nejlepší kniha o fake news: http://zvolsi.info/

·       Sociální znevýhodnění, výchova k hodnotám

Lenka Gulová, Katedra sociální pedagogiky,  

Sociální znevýhodnění: náročné situace. Studenti se seznámí a porozumí sociálně pedagogickým aspektům výchovy a vzdělávání. Budou analyzovat náročné situace v práci pedagoga související se sociálním znevýhodněním dětí, žáků a dospívajících. Porozumí významu pedagogizace prostředí a aktivizace jedince a skupiny jako součásti výchovného procesu a jejich aplikace v kontextu sociální pedagogiky a sociální práce. Význam hodnot v práci (nejen) se sociálně znevýhodněními jedinci a skupinami. Výchova k hodnotám jako součást vzdělávání pedagogických pracovníků.

·       Kázeň a moc ve školní třídě

Kateřina Lojdová, Katedra pedagogiky, 

Podoby a proměny kázně ve škole. Pravidla ve školní třídě a práce s nimi. Předcházení a řešení nekázně (proaktivní a reaktivní řízení třídy), včetně nevhodného chování učitele vůči žákům. Moc ve školní třídě, mocenské konstelace, moc učitele a moc žáků. Žákovská nonkonformita a rezistence. 

·       Alternativní výchovné metody v práci pedagoga

Radek Pospíšil, Jana Kratochvílová, Katedra pedagogiky, 

Vymezení alternativních směrů a inovací, jejich historických kořenů. Hledání charakteristických znaků alternativ dostupných v ČR (s přehledem alternativních škol v Brně). Důvody, které vedou rodiče k volbě alternativní školy. Příklady dobré praxe. Inovativní metoda SOLE.

·       Třídní učitel a jeho role ve výchově

Jana Kratochvílová, Hana Horká, Katedra pedagogiky,  

Výchovné činnosti třídního učitele při řízení výchovy a vzdělávání ve třídě, organizaci jejího života, vedení dokumentace, péči o materiální záležitosti, bezpečnost a zdraví žáků. Třídní učitel jako garant/koordinační a integrační činitel výchovné práce. Spolupráce s vyučujícími, vedením školy, poradenskými pracovníky a rodiči. Třídnické hodiny.

·       Respektující výchova a autorita

Jan Nehyba, Katedra pedagogiky, 

Vymezení pojmu autorita, druhy autority, zdroje autority učitele. Respektující výchova jako příklad proměny práce s autoritou ve výchově. 

·       Rodina, škola a komunita

Kateřina Lojdová, Katedra pedagogiky, 

Proměny rodiny, rodina v postmoderní společnosti. Rodina v životě dětí, vztah rodiny a školního vzdělávání (reprodukce sociálních nerovností ve vzdělávání, soulad normativních světů). Spolupráce školy a rodiny – aktuální trendy (příklad smluv s rodiči). Funkčnost rodiny. Indikátory funkčnosti rodiny v práci pedagogického pracovníka. Spolupracující organizace.

·       Práce učitele v multietnické školní třídě

Martina Kurowski, Katedra sociální pedagogiky, 

Multietnické školní třídy v kontextu české vzdělávací politiky. Bariéry a příležitosti v edukaci žáků s odlišným mateřským jazykem. Nástroje a typy pro práci v inkluzivním prostředí. Společenská heterogenita v ČR po roce 1989, vnímání jinakosti a význam multietnických tříd ve společnosti.

3.     Tematická skupina zážitek jako prvek edukačního procesu

·       Zkušenostně reflektivní učení, 

Martina Kurowski, Markéta Sedláková, Katedra sociální pedagogiky, 

Volný čas jako součást edukace. Studenti hlouběji porozumí problematice zkušenostně reflektivního učení, které se rozvíjí zejména v oblasti zájmového vzdělávání, ale v současné době se stává silnou alternativou pro školní edukační strategie. Seznámí se s teoretickými koncepty zkušenostně reflektivního učení, reflexe, zážitku, učení, konstruktivismu, sociální teorie učení. John Dewey, David Kolb, K. Lewin, David Schön, Ch. Argyris, včetně jejich praktické aplikace teorií do konkrétní edukativní aktivity.

·       Edukativní možnosti her 

Jiří Němec, Katedra sociální pedagogiky, 

Zážitkové metody a hry, jejich využití ve školním a mimoškolním prostředí. Studenti si vyjasní, jak hry zprostředkovávají žákům poznání, které je obtížně verbálně sdělitelné, vysvětlitelné. Aplikují obecný model hry jako „obrazu lidské reality“, identifikují podstatu simulace, osvojování rolí, principy a funkce, na kterých je podstata edukativních her založena.