Teorie a metodika výchovy

6. Metody aktivního učení

Lidský mozek je přirozeně vybaven k tomu, aby povzbuzoval naši ochotu učit se (rychlé přizpůsobení novým podmínkám skrze učení umožnilo člověku přežívat a množit se). Mozek při úspěšném učení produkuje endorfiny, které vyvolávají pocity uspokojení. Když se nám podaří objasnit záhadu, přijít něčemu na kloub, když nám něco tzv. dojde – získáme odměnu v podobě uspokojení z vlastní práce nebo ukojení zvědavosti.

Metodami aktivního učení:

  • podporujeme aktivitu a iniciativu žáků,
  • zapojujeme jejich myšlenkovou a charakterovou tvořivost,
  • napomáháme k samostatnosti, odpovědnosti,
  • pozitivně ovlivňujeme rozvoj jejich osobnosti.

Edukačních cílů dosahujeme na základě práce samotných žáků, jsme s nimi v přímé interakci.

Změnu názoru můžeme dosáhnout lépe při použití grafického znázornění informace (vizuální gramotnost?). Kontroverzní témata řešit v hmatatelných mantinelech. Nejvíce ochotní měnit jednou vytvořené názory jsou zvědaví lidé.

Kritické myšlení můžeme tedy podpořit metodami aktivního učení, mezi které lze zařadit: