NaRo Speciální metody rozvoje nadání Školství v ČR •Decentralizované •Značně autonomní vzdělávací systém •Nejednotné pojetí kvality •Limituje, pokud se srovnává kvalita napříč republikou •Srovnání - kritéria: škola, pedagogický sbor, výuka Škola •Osobnost ředitele •Na tvorbě vnitřní legislativy školy v péči o nadané se podílí vedení školy nebo většina pedagogických pracovníků •Strategie výběru nebo průběžné identifikace nadaných •Pravidelné vyhodnocování stavu péče o nadané •Vnitřní legislativa – není statický dokument. Specifikace a úpravy ŠVP •Úprava organizačních forem výuky •Návrhy na zlepšení - koordinátoři péče o nadané •Spolupráce s dalšími institucemi •Plány návaznosti studia Pedagogický sbor •Výměna zkušeností mezi pedagogy •DVPP – pedagogická diagnostika, rozvoj kritického myšlení, individualizace ve vzd. •Komunikace s rodiči mimo třídních schůzek, konzultační hodin, DOD – motivace rodičů k identifikace nadání v PPP, výhody IVP •Zjišťování úrovně nadání žáka v běžných hodinách a rozvíjení bez ohledu na to, zda je diagnostikováno nebo ne Akcelerace •Urychlování školního procesu •- jeden ze základních modelů vzdělávání nadaných -rychlý postup v jednom, několika nebo ve všech předmětech -není tolik organizačně náročná pro školu, ale nerespektuje principy inkluzivní pedagogiky • • Akcelerační programy (Gallagher, Kirk, 1989) a)Vnější - předčasný vstup do školy u dítěte mladšího šesti let -dřívější vstup na vyšší úroveň vzdělávání -„přeskakování“ ročníků -zhuštění ročníků (absolvování dvou ročníků v jednom školním roce). Označení jako teleskopie (telescoping = zredukování času potřebného na probrání konkrétního učiva) -seskupování žáků s lepšími výsledky v určitých předmětech vertikální seskupování (na základě podobné úrovně nadání se vytvoří skupiny žáků z různých ročníků). Doporučováno pouze u mimořádně rozumově nadaných dětí, které mají velmi dobrou schopnost sociální adaptace (Havigerová a kol., 2011) -,,vyjmout‘‘ z běžné výuky (vyšší, skupiny nadaných dětí) -paralelní studium (absolvování některých předmětů na střední nebo jiné škole) - b)Vnitřní -snížení opakování - urychlení obsahu pomocí -vynechání příliš jednoduchých úkolů, přeskočení známých částí učiva. -děti schopny řešit dané úkoly rychleji a vypracovávat úkoly na vyšším stupni obtížnosti než jejich stejně staří vrstevníci (Havigerová a kol., 2011) -compating – v „ušetřeném čase“ se žák věnuje rozvíjejícím aktivitám podle svého zájmu Kdy přistoupit k akceleraci •Doporučována pouze pro děti v pásmu horních 2 % inteligence – mimořádně nadané. •Nutné zjistit důvody, příčiny – často nátlak rodičů •Dítě by mělo být v dané oblasti excelentní, emocionálně stabilní a být připraveno na to, co ho čeká (např. starší spolužáci – viz nebezpečí akcelerace) •posouzení odborníka (psycholog) • Klady akcelerace •úroveň studijních požadavků je adekvátní schopnostem nadaného – nízké nároky demotivují • •větší konkurence – starší spolužáci • •zvýšená produktivita nadaných dětí – musí se vyrovnat s náročnějšími úkoly • •méně monotónní práce a nudy - zvýšená motivace • •vyvarování se konfliktů s vrstevníky, kteří nesdílejí jejich zájmy a schopnosti. Zápory akcelerace - 4 oblasti •1. Akademické · neschopnost se srovnat s vyššími nároky – přecenění schopností; · mezery v učivu – nestudují systematicky; · fyzicky či emocionálně nezralí – nerovnoměrný vývoj; · postrádají zkušenosti z předchozích ročníků; · větší množství vědomostí může zbrzdit rozvoj jejich kreativity a divergentního myšlení (zajímavé výzkumy!) 2. Emocionálné · frustrace z vyšších nároků způsobuje stres a vyhoření; · omezené možnosti k vytvoření přátelství - vede k izolaci; · omezené možnosti věnovat se zájmům a koníčkům - vede k problémům v pozdějším životě. Zápory akcelerace - 4 oblasti •3. Sociální · limitované možnosti rozvinout sociální schopnosti v kolektivu starších spolužáků; · nedostatek času a možností spřátelit se s vrstevníky a odmítání staršími spolužáky; · chybí sociální aktivity vhodné jeho věku •neoblíbený žák, žák ve vedoucí pozici, vlivný a méně oblíbený, oblíbený a méně vlivný •Socializace – potřeba kontaktu s vrstevníky (významná potřeba) •4. Omezené mimoškolní možnosti · méně možností účastnit se mimoškolních aktivit s vrstevníky; · fyzická nevyspělost omezuje jejich začlenění do fyzických aktivit se spolužáky . Obohacení •prohloubení a rozšíření probíraného učiva •enrichment a)horizontální – zadávání úloh navíc (pocit – za trest) b)vertikální – zadávání úloh na vyšší úrovní (Bloomova taxonomie kognitivních cílů). K dosažení vyšší cílové kategorie nezbytné důkladné zvládnutí příslušné nižší úrovně. -Znalost – reprodukce, vybavení, fakta teorie. Paměťové osvojení -Porozumění – vlastními slovy vyjádřit, definovat, popsat -Aplikace – použití dříve naučeného při zpracování nové látky -Analýza – rozklad na komponenty, vysvětlení -Syntéza – kombinování myšlenek k vytvoření něčeho nového -Hodnotící posouzení • - umožňuje poznat širší souvislosti daného tématu, vede ke komplexnějšímu porozumění a podporuje zvídavost dítěte - mladší děti - mělo by být zaměřeno všeobecně, pro starší děti jsou vhodnější programy týkající se konkrétní tematické oblasti - podporuje propojení poznatků v různých předmětech s praktickými problémy - od první nebo většinou od třetí třídy jsou poskytovány obohacující programy zejména v jazykové oblasti nebo v matematice. Témata jsou navrhnuta tak, aby se netýkala látky, která je probírána ve třídě nadaného dítěte, například matematické a geometrické hádanky, cizí země a jejich kultury, literatura, fotografování, ochrana přírody apod. (Havigerová a kol., 2011). Obohacování (enrichment) Model otáčivých dveří •Obohacování učiva může fungovat na dobrovolnické bázi •Nejznámějším modelem Renzulliho model otáčivých dveří (Revolving Door Model, Renzulli, 1998). •Nerespektuje americkou tradici, že do programů pro nadané by měli být žáci předem pečlivě selektováni a testováni. Naopak zájemcům poskytuje "otevřené dveře". Nechává žáky, kteří mají o rozšiřující program zájem, aby se sami přihlásili. Obsah programu je však velmi náročný a nedovolí neproduktivním žákům setrvat - dveře se znovu otočí a v programu zůstávají jen ti nejschopnější. • Modifikace vzdělávacího procesu •Změna ve způsobu vedení výuky •Zařazování různých vyučovacích metod a forem akceptující potřeby nadání •Podpora motivace, samostatnosti, kooperaci, komunikace, tvořivosti, představivosti, rozvoj kritického myšlení •Metody kompenzující možné problémové osobnostní stránky jedince – metody inscenační, situační, diskusní. •Vhodné produktivní pro všechny žáky •Využívání co nejvíce odlišných výukových strategií, včetně metody frontální • • Obohacující kurikulum •kvalitativní změna •obecně: ve všech složkách aplikovaného edukačního programu •v užším pojetí: v rámci specifických částí kurikula: a)Obsah – kvalitativní (obohacování) a kvantitativní (akcelerace) b)Proces – metody a organizačních formy c)Produkty – výsledek vzdělávání d)Prostředí – pomůcky, exkurze, spolužáci e)Hodnocení •Rozvoj učebních dovedností (komunikace, spolupráce, strategie, plánování, cíle, uč. styly ..) •Rozvoj vysoké úrovně zájmů – témata navržená žáky zajímavější, motivující + učební pomůcky aj. •Rozvoj intelektuálního a kreativního potenciálu žáků – samostatní, tvůrčí, vědecké myšlení •Podpora emočního, sociálního a etického rozvoje žáků Výuka •a) Obsah -Rozlišení základního a rozšiřujícího učiva -Úkoly i pro „diagnostikované“ i pro všechny – nenálepkovat -Vnitřní diferenciace - nadanější žáci si mohou vybrat náročnější variantu úkolu • •b) Proces -Nadání rozvíjeno v rámci běžných hodin -Individuální rozvoj – soutěže, olympiády -Aktivizující metody – diskuze, hra, projekt, hraní rolí -Individuální a skupinové soutěživé aktivity -Nadanější žák, pokud je hotov, není využíván jako „pomocník učitele ke slabším“ -Skupinová výuka – obměna skupin, výkonnostně heterogenní nebo homogenní. Odstupňování úloh podle náročnosti (ano-ne) -„kontrakty“ – dohody mezi nadaným a učitelem. Rozhovor – stav. • - Výuka pokračování 1 •a) Aktivizují metody 1.Metody heuristické, řešení problémů – na základě znalostí a dovedností vyvozovat nové závěry 2.Metody inscenační – často nerovnoměrný vývoj s rozvinutou kognitivní oblastí – upevňování pozic v třídním kolektivu 3.Didaktické hry – šifrované texty, přesmyčky, rébusy, deskové hry 4.Metody diskusní •b) Komplexní výukové metody 1.Skupinová a kooperativní výuka - úskalí 2.Samostatná práce žáků 3.Brainstorming, brainwritting 4.Projektová výuka – dlouhodobé projekty Výuka pokr. 2 •c) Prostředí -Didaktické pomůcky -Vlastní výukové materiály -Učební centra -Exkurze -Mentoring (osobní, korespondenčí) -Pomocný učitel -Letní programy •d) Produkt -Zápisy do sešitů (společně s žáky) -Domácí úlohy nejen za účelem upevnění porozumění, ale zejména pro praktickou aplikaci tvůrčího rozpracování probíraného učiva •e) Hodnocení -Různé druhy didaktických testů -Kritéria hodnocení jsou pro všechny žáky shodná -Učitelé doplňují hodnocení známkou o slovní komentář a individualizují hodnocení -Zařazování promyšlených forem sebehodnocení, žáci pravidelně vyhodnocují pokrok pomocí portfolíí -Sumativní, formativní -Pojetí výuky s převažujícím transmisivním, konstruktivistickým, autonomním pojetí výuky •f) Sebehodnocení -Autonomní -Nalezení nejefektivnějšího způsobu rozvoje vlastních individuálních schopností -Uvědomění se, že vlastní vnitřní motivace k učení je z dlouhodobého hlediska cennější než motivace vnější -Naučit se objektivně monitorovat průběh učení, aktuální stav, momentální výkonnost, diagnostikovat chyby -Musí zvládnout emocionální složku svého hodnocení, umět si vyslechnout názor druhého -Nerealistické hodnocení: neadekvátní sebeobraz, neobjektivní vnímání okolí, problémy v sociálních vztazích, emoční labilita, odlišné chápání časoprostorové perspektivy -Podpora atmosféry spolupráce, vzájemné důvěry vSebehodnotící rozhovor vSebehodnotící dotazník vVolný písemný projev vNetradiční techniky sebehodnocení (koláž, pantomima, taneční kreace…). Doplnit rozhovorem. vVHODNÉ METODY KOMBINOVAT - Výuka pokr. 3 – učení objevováním – při této formě výuky je třeba u dětí vzbudit zvědavost a zájem o jevy jako takové a vést děti k tomu, aby chtěly samy objevovat - učení hrou – děti mohou samy vybrat obsah probírané látky, časové rozvržení atd. - učení komunikací - dětí se učí vyjadřovat svoje myšlenky, názory a pocity. Učení komunikací může sloužit k navození dobré společenské a emocionální atmosféry ve třídě - informující učení - typ výuky, kdy by učitel měl záživnou a nemonotónní formou podat učební látku - - učení cvičením a opakováním – mělo by probíhat netradičně, protože nadané děti nemají rády časté opakování známých věcí - orientované učení - dítěti je přednesen netypický problém a dítě má přijít na jeho řešení, případně vyhledat nové informace a interpretovat je. Principy práce s nadanými dětmi ZŠ Metoda I.N.S.E.R.T. (Interaktive Notting Systém for Efektive Reading and Writing) •Během čtení žák na okraji dělá poznámky, značky. Např. ü potvrzení známé informace -rozpor s tím, co si myslíš •+ nová informace, které se důvěřuje •? informace, které žák nerozumí •Následně má každé dítě připravenou tabulku s určitým počtem sloupců s danými znaménky a do sloupce pod znaménkem zapíše hlavní myšlenku o konkrétním jevu Metoda expertních skupin •Text pro skupiny •Úkoly odlišné pro členy skupiny •Heterogenní skupiny – úkoly očíslované •„experti“ podle náročnosti – expertní skupina – členové se vrací zpět do kmenové skupiny •Přirozená, cílená diferenciace • • Skupinová výuka •Rozdělení rolí, kompetencí •Vyhledávači zdroje •Zapisovatel •Prezentátor • Mastery learning zvládající učení •Koncipoval B.S. Bloom (odmítá dělení žáků na dobré a špatné) •Systém vyučování - žáci nejsou časově omezováni, mohou pracovat vlastním tempem. Slabší dostávají častější zpětnou vazbu o postupu i pomoc Nabídka služeb NAGC http://www.nagcbritain.org.uk/ •https://www.potentialplusuk.org/