4. OVCACI, CTVERACI /ď - a1/ Živě Česká O - včá - ci, D A7 D vy - pá - sli. čtve - rá - ci, vy jste na-ši vi - čku i tu čo-čo-vi - čku 2. To je lež jako věž, nebyla to vička, ani čočovička, byl oves. Vesele D 5. SKÁKAL PES /e1 - h1/ Česká /H/dis A /Emi/ É Ská - kal pes A7 přes o - ves, přes ze - le - nou lou - ku, A7 A D ^=3 sel za nim my - sli - vec, pé - ro na klo - bou - ku. 2. Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále? „Řek bych vám, nevím sám." Hop - a skákal dále. 3. Ten náš pes skákal dnes, skákal také včera; bude as skákat zas zítra do večera. Mírně rychle D tí 6. SEL TUDY, MEL DUDY /d1 -a1/ Česká Šel A7 tu dy, Bo měl Emi du - dy, ni ne - za A mm -J0— skal. 5 dejž mu ty du - dy ra - ra šek roz -0- skal. 8 7. UZ JE TO UDELANO /ď -aV Vesele □ Česká A' D D A7 J I I 1.1 ,1 J Už je to u - dě - lá - no, už A7 D A7 D D je to ho - to - vo: A7 D J J U J é-é pár va - jí - ček na ren - dli - ček, kou - sek má - sla do to - ho. Na stejný nápěv se zpívá ještě jiná lidová píseň z Čech: Vesele pí TO JE ZLATE POSVÍCENI /ď-a1/ A7 Česká A7 To je zla - té po - sví - ce - ní, to je zla - tá ne - dě - le, A7 D A7 D D A7 D má - me ma - so a zas ma - so, k to - mu kou - sek pe - če - ně. 2. To je zlaté posvícení, to je zlaté pondělí, máme maso a zas maso, jako včera v neděli. Rázně □ 8. BEZI LISKÁ K TÁBORU /ď a1/ D A7 Česká 0---0---'-~m -r Bě - ží li - ška k Tá - bo - ru, ne - se py - tel zá - zvo - ru. D A7 D D A7 D au Běž, za - jí - čku, běž za ní, po - ber jí to ko - ŕe - ní. 2. Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá. Liška se mu schovala, ještě se mu vysmála. 9 9. PEC N AM SPADLA /e'-h1/ Vesele Česká 4fe D Pec nám spa - dla, pec nám spa - dla, kdo - pak nám ji po - sta - ví, sta - rý pe - cař ne - ní do - ma a mla - dý to ne - u - mí. 2. Zavoláme na dědečka, ten má velké kladivo, dá do toho čtyři rány a už je to hotovo. Na stejný nápěv se zpívá ještě jiná lidová píseň z Čech: HASTRMANE, TATRMANE Hastrmane, tatrmane, dej nám kůži na buben, budeme ti bubnovati, až polezeš z vody ven. 10. KOVARI, KOVÁŘI /e1 - a1/ ja si sni po - je - du pro Han - čič Česká ku. 2. Zadudej, dudáku, zadudej na cestu, že já si pojedu pro nevěstu. 3. Pojedu si pro ni za ty černé lesy, zavolej, má milá, kde jsi, kde jsi. 4. Zazpíval slavíček v háječku zeleném, že my, moje milá, svý nebudem. 10 Vesele, živě D G 11. HOLKA MODROOKÁ /e1 -h1/ A7 Česká v po - to - ce je vel - ká vo - da, vez-me - li tě, bu -de ško - da, Emi A7 D hol - ka mod - ro - o - ká, ne - se - dá - vej tam! 2. Holka modrooká, nesedávej u potoka, holka modrooká, nesedávej tam; v potoce se voda točí, podemele tvoje oči, holka modrooká, nesedávej tam! Mírně rychle D 12. POD NAS1M OKÝNKEM /fis1 -h1/ Česká jsou do - brá, jsou sla - dká, jsou ja med. 11 2. Počkej na mě, má milá, zastřelím ti jelena, aby se ti zalíbila kamizolka zelená. 3. Počkej na mě, mé srdce, zastřelím ti zajíce, aby se ti zalíbila myslivecká čepice. 14. KDYŽ JSEM JEL DO PRAHY /d1 - a1/ Mírně D Česká A7 Když jsem jel A7/Emi/ do Pra - hy pro hrách, A /Emi/ A7 pro hrách. D -a— va - lach. u - pad mi po ces - tě va - lach, 2. Kdybych mu byl dával oves, oves, byl by mě do Prahy dovez, dovez. 12 15. BZUM, BZUM, BZUM /d1 - a1/ 2. Bzum, bzum, bzum, úl je včelí dům. Každá včelka má se k dílu, aby snesla dosti pylu. Bzum, bzum, bzum, úl je včelí dům. 3. Bzum, bzum, bzum, úl je včelí dům. A v tom domku je dost medu pro babičku i pro dědu. Bzum, bzum, bzum, úl je včelí dům. 16. KAPY, KAP /d1 - a1/ Lehce Hudba a slova: R. Hrček D Ka - py, ka - py, kap A A je tu vel - ký mrak. D A Ka - py, ka - py, kap, je tu vel - ký mrak. 2. Klapy, klapy, klap, padly na okap. Krup je plno jako hrachu a to všechno z toho mraku. Klapy, klapy, klap, padly na okap. 3. Bum a bum a bum, až se zatřás dům. Copak se to přihodilo? Někde blízko uhodilo. Bum a bum a bum, až se zatřás dům. 13 17. VRTÁKA JSEM TANCOVALA /e'-hV Živě Česká Vr - tá - ka jsem tan - co - va - la, vr - tá - ka mi hřej - te, A7 A/Emi/ A AD m j j j ii stře - víč - ky jsem roz - tr - ha - la, na ji - ný mi dej - te! 18. TI ZLOSEJNSTI MUZIKATNI /d1 - a1/ Vesele jako polka D Česká A7 Ti zlo - sejn - ští mu - zi - kan - ti ne - sli so - bě ba - su, D D Emi A7 D a - by na ni pěk - ně hrá 1^ ^ r h i ve - čer u pri - ma - su. 2. Stála basa u primasa, za kamnama stála, 3. A když někdy na primasa žena hubovala, jak primaska zatopila, basa sama hrála. tahle basa za kamnama sama tancovala. Mírně D A7 19. HALI, BELI /ď fis1/ A7 Hmi Emi Moravská A7 D Ha - lí, be ko - ně -TJ v ze - lí -e o 1 o _ O -1 hn bá - tka v pe - tr ze 2. Halí, belí, kočka v zelí a pes v koši, on ji straší. 3. Kočička se polekala, ven okénkem utíkala. 4. Halí, dítě, kolébu tě, až mi usneš, odejdu tě; 5. do zahrádky na karlátky, do doliny na maliny. 14 20. CIB, CIB, CIBULENKA /ď-aV 21. KYTKA MASOŽRAVÁ /ď - a1/ Vesele Hudba: P. Jurkovič Slova: J. Žáček A do - ma mís - to psa pár - ky k o - bě - du, A kyt - ku ma - so - žra - vou, je to kyt - ka cva - lík, A7 D Fine Be kdo to - mu ne ve ať si vr - tí hla - vou. a že ště - ká ja D p - ko pes, ří -D ká - me jí A - lík. D A • Q a a--a a -—■ —■-1- Lj4--1 LJ-g)-1 Na sto - le KU má u le ja - bl ko a v něm tu re cet byd br - ček, A7 Jak to u když má ží nej zen, vy - pa - dá? pi - je mošt Má tam sto - lek sžid ja - ko kaž - dý cvr o ■ lí. ček. D. C. al Fine 15 22. PROČ? /ď - a1/ Lehce, živě D A7 D D Hudba a slova: Iron J. Urks A7 D Proč ko - při - va D A7 pá - lí, proč se D A7 le - noch vá D 0- proč, proč, proč? Pro sle - pi Ci 0- kvoč! 2. Proč jsou v sýru díry, proč maj raci kníry, proč, proč, proč? Pro slepičí kvoč! 3. Proč má zebra proužky, proč má škola zkoušky, proč, proč, proč? Pro slepičí kvoč! 2. Třeba su j á mal ušenká 3. Třeba su j á j en maličká, [: přece mě má ráda má maměnka. :] [: tatíčkova su já holubička. :] 16 24. JESTE TY KONICKY /ď-aV Středně rychle D Jihočeská lidová Je - ště ty ko - nič - ky do A A D ma jsou, D kte A ré mě k ma - měn - ce do D A7 ne-, do - ne - sou, ne - sou. kte - ré mě k ma - měn - ce do 2. Holoubci bublají, bude den, 3. Zapřáhnem koníčky, hřej tají, zapřáhnem koníčky, poje, pojedeni, pojedeni k maměnce do Pra, do Prahy, zapřáhnem koníčky, pojedem. pojedeni k maměnce do Prahy. Vesele IHI 25. NEPOŘÁDNÝ KRTEK /ď - a1/ A/Emi/ /A7/ D Hudba: J. Krček Slova: J. Havel A/Emi A7/ / * 0 # By - lo rá - no a byl čtvr- tek, ja - ký krá - sný den ■ D A D A7 D před cha - lu - pou le - zl kr - tek prá - vě z dí - ry ven. A D A D Emi A7 a 7 "Kdo tě pu - stil do za - hra - dy?" zlo - stně jsem se ptal Ob - rá - til se ke mně zá - dy a ryl klid - ně dál D H Emi A7 Emi A7 Když jsem se pak vra - cel zpá - tky, kr - tek už byl pryč. nj k r-1 A D A7 D —i--v-1 A-t-d-d-* -—---* 1-* -■-» ----------1 rr ? li Laj - dák je - den! U hro - má - dky ne - chal le - žet rýč. 17 1.2 Klavírní improvizace II 2. Vlaštovičko, leť na slunečný jih, [: pavouk babí léto spřádá, muška též si pospí ráda, až přiletí sníh. :] 3. Až ho napadne kolem našich vrat, [: i až bude meluzína kvíleti nám do komína, budem vzpomínat. :] Mírně 27. MAMINY OCI /ď - h1/ _ D Hudba: V. Kalabis Slova: J. V. Svoboda A7 Rá - no vstá - vá ma - min - ka má, slun - ce je - ště spá A D _ A7 D va. *-*r A mě bu - dí dvě slu - ní - čka la - ska - vá a srna - vá 2. A to září dvě sluníčka v očích naší mámě. Celičký den, ať jsem, kde jsem, všude hledí na mě. 3. Navečer, když slunce zajde, usne les i kvítí, ještě nad mou spící hlavou dvě sluníčka svítí. 18 28. MAMINCE /ď-h1/ Volně Hudba a slova: O. Rôdl A7 Ma - min - ko má, k tvé- mu svát - ku ne - su ma - lou ky - tič - ku, A/Emi/ Emi/A?/ A7 D 2. Za to, jak se o mne staráš, jsi ve světě nejdražší, a proto tě, maminko má, mám ze všeho nejradši. Mírně D 29. RYBIČKA MALIČKA /el -h1/ D D7 Emi Moravská Ry A bi - čka ma - li - čká A7 po Du - na - ji pla - ve, chy - til ji šo - ha - jek u sa - mé - ho kra - je. 2. Pusť mě zas, šohajku, do té čisté vody, jsem ještě maličká, dopřej mi svobody. 30. VEVERKY /ď-h1/ Živě, vesele D A7 Hudba: V. Veselý Slova: J. Jelínek A7 D Smá-ly se ve -ver-ky na stromečku G D že za - jíc se - dá-vá na bo -beč-ku. G D A7 D Smá-ly se ve -ver-ky na pa- ře - ze, že za - jíc na stromek ne-vy - le - ze. 19 31. PRSI, PRSI /ď-h1/ Živě, lehce D Česká D H IDI Pr - ší, pr - ší Emi IN A jen se le - je, kam, ko - ní - čky, po - je - de - me? D Emi /A7/ A7 D 2. Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala. Kukačko, už nekukej, má panenko, neplakej! 32. POHÁDKA /ď - h7 Vesele, živě D Hudba: E. Stašek Slova: V. Čtvrtek Ří - kal bu - ben ba - se D A že pan kla - ri - net G A D čty - ři no - ty g fis e splet. 2. Klarinet řek bubnu: „Ty to nesvedeš, protože jen jednu notu dovedeš, protože jen bouchat dovedeš/ 3. „Já se s tebou, bubne, hádat nebudu, já si radši s basou pěkně zahudu, já si radši s basou zahudu." 20 33. ADÁMKU NAS /ď - h1/ Mírně D É D D Česká A - dá - mku G nas, co - pak dě - láš? A D f—-f—ľ Dě - ti jdou do A7 D ško - ly, tys je - ště v po - ste A7 D na nie ne - dbáš. na nie ne - dbáš! 2. Adámek vstal, boty hledal. Nevěděl kam boty, kabátek, kalhoty včera si dal, včera si dal. (Všechno zaspal, všechno zaspal.) Mírně rychle D 34. OKOLO TŘEBONĚ /cis1 - hV A7 D Česká cr ně, A7 ko - lo Tře /H/dis Emi bo D ko - lo Tře - bo - ně, pa - sou se tam ko - ně, A A pa - sou se tam D Tetko - ně Dej ko - by - lám, to ti po - vi - dám, A7 dej ko - by - lám ov - sa! (Při repetici hrajeme melodii v pravé ruce o oktávu výš.) 2. Až se mi napasou, až se mi napasou, domů mě donesou, domů mě donesou. [: Dej kobylám, to ti povídám, dej kobylám ovsa! :] 21 Vesele A7 35. HEJ, MEDULI! /ď-hV A7 Hudba: E. Stašek Slova: V. Čtvrtek ÉE Po - sla - li čme - lá - ka pro kou - sek me - du, D A7 A7 D Hej po - sla - li, če - ka A7 ce - li - čkou stře - du. A7 D 3 r- dum, hej me - du - li, A7 dum, hej A7 dum, me - du D dum, me - du - lí, dum, hej dum, me - du - li. 2. Čekali na něho celičký čtvrtek, čekali, báli se, že s medem utek. Hejdum, meduli, ... 3. Vrátil se teprve navečer v pátek, vrátil se, zavolal od samých vrátek. Hejdum, meduli, ... 4. Poslali čmeláka pro kousek medu a on jim přinesl za pětník sedům. Hejdum, meduli, ... Středně rychle D 36. MEDVĚDI TRÁPENI /ď-h1/ Hudba a slova: D. Kardoš 1: Sta - rý med - věd vzdy - chá, D A D A7 že ho vtla - mě pí chá, D A D A7 že ho bo D v zu - bu dí - ra D/H/ od bo - les - ti A7/Em i/ /A7/ -0-0— už už zrní - rá D IQ D/ a že pro - sí liš - tič - ku, ať mu půj - čí mas - tič - ku. 22 37. DAREBA /ď - h1/ Polka Hudba: V. Bláha Slova: M. Veselý D D Na hous - lič - ky fid - li, fid - li, roz - lá - mal nám ko - cour ži - dli. Emi A7 -t r i-1 D 1 fi » J J ■ "3 ŕ y H Na ba - sič - ku brum,brum,brum, div ne - zbo - ŕil ce - lý dům. 2. Na trumpetku tradá, tradá, teď má strach o svoje záda. Na cimbálek bim, bam, bim, hned tě, mourku, polapím. 3. Na klarinet titi, riti, chceš se, šelmo, vyhnout bití? Na bubínek bum, bum, bum! Jdi si k ledním medvědům! 38. JA JSEM Z KUTNÉ HORY /d1 - h1/ Jako pochod D A7 D Aľ Česká -0-0-L-Ä----"-1 v--0-0- Já jsem z Kut - né Ho - ry, z Kut - né Ho - ry kou - del - ní - kův D > 4 f- -»- -? — i-■-' —0--J-0- syn. D Já mám v Pra - ze tři do - my, D A7 D až je kou - pím, bu - dou mý, já D A7 D jsem z Kut - né Ho - ry, zKut-né Ho - ry kou - del - ní - kův syn. 2. Není řemesníka, řemesníka nad koudelníka. Má-li dosti koudele, na měkko si ustele. Není řemesníka, řemesníka nad koudelníka. 23 39. VRABEC A SÝKORKA /d1 - h1/ Vesele Vra - bec sa - mé sko - ky D D sý - kor - ka zas D A7 kro - ky, D neš - io jim to do - hro - ma - dy na bor - ku. Lidová V olně 40. MUZIKANT /cis1 - h1/ D7 Hudba: E. Hradecký Slova: J. Hostáň Kdy - bych já měl ba - su, brum, brum, brum, brum, brum, brum, A D žil bych ja - ko král, ta - dy, da - dy dá, A7 D od co ca ta sne ba ho sa ra bru na čí, —»-^-^— na ba - su bych hrál: co si po - ví - dá? 2. Kdybych já měl buben, já bych bubnoval, že by na mě každý ve vsi huboval. Buma, buma, buma, buma, buma, bum, bubeník hrá sobě i všem sousedům. 3. Že já nemám trubku, ani bubínek, jenom jsem si utrh z keře lupínek. A když kráčím lesem, nic si nestýskám: já si na lupínek taky zapískám. 4. Kdybych já měl housle, jako cikáni, celý den bych hrál si v lese na stráni: fídli, řidli, fídli, řídli, fidličky, co si skřivan zpívá, hrají housličky. 5. Kdybych já měl trubku, takhle velikou, všechny bych vás těšil pěknou muzikou: tradá, tradá, tradá, tramta ratatá, poskočte si, děti, jako kůzlata. 24 Mírně, něžně D A7 41. MAM ŠATEČEK, MAM /ď -h7 D Česká A7 Mám šá - te - ček, mám D A ko - mu já ho dám? D H Emi lé - mu, to - mu já ho dám. Na stejný nápěv se zpívá ještě jiná lidová píseň z Čech: SPI, DETATKO, SPT 1. Spi, děťátko, spi, zavři očka svý, Pán Bůh bude s tebou spáti, andělíčci kolébati, spi, děťátko, spi. 2. Spi, Jeníčku, spi, zavři očka svý, až se vzbudíš za chviličku, dá ti mamička kasičku, spi, Jeníčku, spi. 3. Spi, synáčku, spi, zavři očka svý, dám ti buben a housličky, nedám tě za svět celičký, spi, synáčku, spi. Volně D 42. MATIČCE /ď - h1/ Emi G D Hudba: F. Chodura Slova: J. V. Sládek Emi A7 D 0 *—0- Ma-ti-čko má mi - lá, mo-je drahá matko, vy jste ja-ko ho - lub a já ho-lou-bát-ko. 2. Vy jste holub sivý, já holoubek bílý, 3. V tom vašem srdéčku tolik lásky bydlí, kde jsme se v tom světě spolu natrefili. schovejte mne k němu pod vašimi křídly. 25 Vesele, mírně rychle D 43. KOCKA LEZE DÍROU /d1 -h1/ D. Česká Ko-čka le - ze dí - rou, pes o - knem, pes o - knem, ne-bu-de-li pr - šet, A7 D /H/ Emi A D /Hmi/ Emi A7 D ne - zrno - knem, ne -bu - de - li pr - šet, ne - zrno - knem. 2. A když bude pršet, 3. Kočka vzala deštník, zmokneme, zmokneme, tralala, tralala, [: až zas vyjde slunko, uschneme. :] [: schovali se pod něj oba dva. :] 44. TLUČU, TLUČU MÁK /ď -hV Moderate Česká Až ten má - ček do - tlu - če - me, do - ko - la se za - to - čí - me. Tak - hle, tak - hle, tak, tak se tlu - če mák. 26 45. HOUPY, HOUPY /ď - h1/ Mírně rychle Moravská Vesele D g \ j i t 46. KALAMAJKA /cis1 -hV A7 Česká Ka - la - maj - ka, mik, mik, mik Hmi Emi o - že - nil se ko - mi - nik, A7 D 2. Kalamajka, mik, mik, mik, oženil se kominík, svatba byla veliká, tři dny hrála muzika. 3. Kalamajka, pěkná věc, když je zima, šup na pec, když je teplo, šup dolů, kalamajku tancujú. Mírně, něžně ,i D 47. NIC NEDBÁM, JEN KDYŽ MAM /cis1 -h1/ A7/Emi/ A Česká Nic jsou Hmi ne - dbám, jen když mám pod o - kny za - hrá - dku, na něm ja - bií - čka, tr - há je An - či - čka, Emi A7 D -m— štěp; med. nic ne - dbám, jen když mám pod o - kny jsou do - brá, jsou sla - dká, jsou ja - ko 27 Moderato 48. SILI ŠEVCI /es1 -b1/ B7 Česká Es iUKi — Uflř_—4 _J-J - 0 0 - r r 0 i---*—* — šid - lí, šid - lí švec zlá - mal ko - py - tec, zlá - mal ko - py - to, od - pusť - te mu to. 49. TRAVIČKA ZELENA /es1 -b7 Česká Tra - vi - čka Es B7 ze Es le - ná JC7t to je mo - je po - tě - še - ní, B7/Fmi/ B7 Es E tra - vi - čka ze - le - ná, to je mo - je pe - ři - na. B7 Es B7 Es Jak jen zja - ra za - čne pu - čit, ne - chci já se do - ma mu - čit, Es B7 Es C7/e Fmi B7 Es E tra - vi - čka ze - le - ná, to je mo - je pe - ři - na. 2. Travička zelená, to je moje potěšení, travička zelená, to je moje peřina; když si smyslím, na ni sednu, když si smyslím, na ni lehnu. Travička zelená, to je moje peřina. 28 50. ODPOČINEK /e1 - gis'/ Hudba: V. Veselý Klidně Slova: V. Janků 1.3 Klavírní improvizace III 51. ZAJÍČEK /e1 - a1/ Rychle, vesele K. Hába 2. Zajíčku v políčku, copak to jíš? Travičku, hošíčku, však ty to víš. 52. HŘEJ, SLUNÍČKO /e1 -h1/ Zvolna Česká 29 Klidně 53. LÉTALA SI VLASTO VENKA /e1 - a1/ H7 Moravská Lé - ta - la via - sto - věn - ka, lé H7 /F*mi/ E ta la. až se o - na ne - be, ze - mé tý ka la. 2. Přiletěl k ní krahulíček, černý pták: „Budeš-li se, vlašťověnko, vydávat?1 4. Zaletěl hned krahulíček do krámu, nakoupil tam zeleného hedvábu. 3. „Já se budu, krahulíčku, vydávat, až se bude suchý javor zelenat." 5. Omotal jím suchý javor dokola: „A teď budeš, vlašťověnko, žena má!" 54. TANCOVALA ŽÍŽALA /dis1 - h1/ Hudba: V. Bláha Polka Slova: M. Veselý Tan - co - va - la ží - ža - la na za - hrá - dce pol - ku, E Ml 2. Pojďte, pane slimáčku, taky na taneček! Čmelák dostal, že jim hrál, sladký lívaneček. 3. Potom ji vzal do kola hrobaříček mladý, čmelák dostal za tanec kousek čokolády. 4. Tancovala žížala od večera k ránu, čmelák dostal k snídani kousek marcipánu. 5. Při poslední písničce čmelák točí basou, radostně se usmívá nad veselou chasou. 6. Když byl tanec u konce, zabalil své noty. Rozešli se v náladě všichni do roboty. 30 56. ŠEL ZAHRADNÍK DO ZAHRADY AhV-hV Živě Česká E H J J J 1 Šel za - hrad - nik H7/fis do za - hra - dy s mo - ty - kou, s mo - ty - kou, H7 /dis E H7 E é i vy - ko - pal tam roz - ma - rý - nu ve - li - kou, ve - li - kou. 2. Nebyla to rozmarýnka, byl to křen, byl to křen, vyhodil ho zahradníček z okna ven, z okna ven. Na stejný nápěv se zpívá ještě jiná lidová píseň z Čech: TANCOVALA VEVERIČKA 1. Tancovala veverička 2. Tancovala veverička s veveří, s veveří, s veverkou, s veverkou, měly šišky za koblížky utíraly sobě očka k večeři, k večeři. zástěrkou, zástěrkou. 31 57. KDYŽ JSEM JA SLOUŽIL /c'-b1/ Vesele, mírně rychle F Česká ní hé 1. Když 2. Když C7 jsem ja jsem já slou slou žil žil to to prv dru íé lé C7 to. to. vy vy Vi= F 1. C 2. a C slou - žil slou - žil jsem jsem s SI ku - řát - ko za to; ka - chni - čku za to; =de F ta ka - chna ja _) 1.-8. a ko ma - chna, 9. a C to to ku - ře ku - ře krá krá ko - ře, ko - ře, ma má pa pa nen - ka nen - ka plá ste ce le 3. Když jsem já sloužil lo třetí léto, vysloužil jsem si husičku za to; a ta husa chodí bosa, a ta kachna jako machna. a to kuře krákoře, běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře 4. Když jsem já sloužil to čtvrté léto, vysloužil jsem si vepříka za to; a ten vepř jako pepř. a ta husa chodí bosa, a ta kachna jako machna, ... 5. Když jsem já sloužil to páté léto, vysloužil jsem si telátko za to; a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, ... 6. Když jsem já sloužil to šesté léto, vysloužil jsem si kravičku za to; a ta kráva mléko dává, a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř, ... 7. Když jsem já sloužil to sedmé léto, vysloužil jsem si volečka za to; a ten vůl jako kůl, a ta kráva mléko dává, a to tele hubou mele, ... 8. Když jsem já sloužil to osmé léto, vysloužil jsem si botičky za to; a ty boty do roboty, a ten vůl jako kůl, a ta kráva mléko dává, ... 32 9. Když jsem já sloužil poslední léto, vysloužil jsem si děvčátko za to; to děvčátko jak poupátko, a ty boty do roboty, a ten vůl jako kůl, a ta kráva mléko dává, a to tele hubou mele. a ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, a ta kachna jako machna, a to kuře krákoře, běhá po dvoře, má panenka stele postel v komoře. Pozn. Takty označené Vi - de se v první sloce vynechávají, v dalších slokách se opakují podle délky přibývajícího textu. 58. STROJVŮDCE /c'-b1/ Rychle, vesele F/f Hudba: E. Strašek Slova: V. Fischer 1. Po svě - tě se pro - há - ní na svém o - ce - lo - vém ko - ni, 2. Ji - skry via - jí di - vo - ce ja - ko pe - ří O - hni - vá - ků, F FC7 F se - ma - for se u - klá - ní, to ti má - vá stroj - vůd - ce, zvon - ky zá - vor zdál - ky zvo - ní. z půl - no - ční - ho ry - chlo - via - ku. (I B LCink, cink, cink, cink, au - tům na - vzdo - ry, cink, cink, cink, cink, po - zor, za - vo - ry C7 2. Hú, hú, hú, hú, hou ká ma - si - na, C7 hú, hú. hú, hú, kou z ko - mí - na. 33 Mírně rychle F C 59. JA JSEM MUZIKANT /c1 - c2/ c7 Česká Já jsem mu - zi - kant a při - chá - zím k vám z če - ské ze - mě. F C7 F _ C7 F L My jsme mu - zi - kan - ti, při - chá - zí - me k vám. F C7 F _ C7 Já u - mím hrá - ti, A to na hou - sle F F my u - mí - me ta - ky. Jak se na ně hra - je? C7 [1F Fi -dli, fi - dli, sta - ré vi - dli, fi - dli, fi - dli, hou-sli - čky, hou - sli - čky 2. ... A to na basu. Jak se na ni hraje? Stála basa u primasa, za kamnama stála, jak primaska zatopila, basa sama hrála. 3. ... A to na trumpetu. Jak se na ni hraje? Já rád játra, ty rád játra, on rád játra, trumpeta, já rád játra, ty rád játra, on rád játra, trumpeta. 4. ... A to na bubínek. Jak se na něj hraje? Bumtarata, bumtarata, bumtarata, bubínek, bumtarata. bumtarata, bumtarata, bubínek. 34 Zvolna F/f 60. ČERNE OCI /c1 - c2/ a f Česká 1 n s—i- Cer -F/D/fis ne či, jdé Gmi te spát. C7 Cer - né F i jdě - te spát, však mu - sí - te F C7 F rá no vstát, však mu - sí - te no vstát. 2. [: Ráno, ráno, raníčko, :] [: dřív, než vyjde sluníčko. :] 3. [: Sluníčko už vychází, :] [: má milá se prochází. :] 4. [: Prochází se po rynku, :] [: nese smutnou novinku. :] 5. [: Novinečku takovou,:] [: že na vojnu verbujou. :] 6. [: Když verbujou, budou brát, :] [: škoda chlapců nastokrát. :] 61. J A MAM KONE /c' - c2/ Vesele, ale ne příliš rychle F C7/c Česká Já mám ko - ně, vra - ný ko - ně, to jsou ko - ně 2. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. Když já jim dám obroku, oni skáčou do skoku. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. 3. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. 35 62. PLETLA JSEM /ď - a1/ Tanečně Česká c —i— c -1— —1- c 1 J G i * 1-14-J j J * 1 ------------1 8 1 Piet G ía jsem, plet G la jsem, pro G plé - ta la jsem J i I cer - ve - ným, ze ným, mod - rým ha ra sem. 2. Ještě mi zůstalo klubíčko nití. Pomoz mi, děvčátko, pomoz mi šiti. 63. CIRKUS RÁMUS /c1 -c2/ Hudba: J. Teml Slova: V. Fischer C trá - ty - dy - ty, trá - ty - dy - ty, bum - ta, žuch a bác. 2. Haló, haló, všechno k nám pod náš papírový stan, je tu šašek, kouzelníci, medvěd, lvice, zápasníci, slon, opička Pepina, pozor, už se začíná. Trátydyty 36 Mírně rychle c 64. ZAJÍČEK BEZI PO SILNICI /c1 - c2/ c Česká Za - jí C ček bě G po sil - ni - ci, C G7 C my C sli - vec C há za pse C Cl. Poč c kej ty, za C —r čku ja G7 dám rá G7 nu, až se ti hla - vič - ka po - hne 0- a— na stra nu." 2. „Nebojím se tě. myslivečku, uteču já ti do háječku. Tam se ti uschovám, že mě nenajdeš, vesele vyskočím, až jenom zajdeš." 65. MYSLIVEČEK SKORO VSTÁVÁ /ď -hV K1 i dn č M oravská z Valašska } } S . —k—\—\ h —P-(V---IS- My - sli - ve - ček -*-*--J-)— 0 sko - ro vstá - vá, na za - jí - čka po - zor dá - v á 2. Šel myslivec do hájíčka a trefil tam na zajíčka. Mysliveček dup, dup, dup, a zajíček cup, cup, cup. 37 68. ČEREŠNIČKY /c1 - d2/ Vesele, živě C Moravská z Kopanie C Ce - re - šní - čky, če - re - šni - čky, če C G re sne, vy ste sa ně roz - sy - pa - ly na ce D D —>- na pě - kné ro - vi - ně, Dmi GyW C te - če tam vo dě - nka Gmi/Dmi/ ■ me - zi bře - ha - ma. 2. [: Voda uplyne, láska pomine,:] [: jako lísteček na rozmarýně.:] 65 Mollová kachnce V mollové kadenci je tonika a subdominanta mollová, dominanta je durová. Prstoklad zůstává stejný jako v durové kadenci. V jednotlivých tóninách jmenujeme názvy akordů. Velké písmeno znamená durový akord, malé písmeno mollový. Sled harmonických funkcí je zachován. Levou rukou hrajeme o oktávu níž (v malé oktávě). c moll d moll e a e H H7 e C7 f f moll --TT0-ti a- f b f C C7 f 5=^ 9-II g g moll á l Cf ' - —- f-H g c g D D7 g E7 a a moll ad a E E7 a Fis7 h h moll r—t 8 ||^ tfi-n f -— p = — ?- — E=- ľ -1 h e h Fis Fis7 h G7 2.2 Transpozice písní, modulace Transpozicc - přenesení písně (melodie) z jedné tóniny do druhé. Modulace - přesvědčivý a pozvolný přechod z tóniny výchozí do tóniny cílové. Chceme-li transponovat píseň (hlasové cvičení) do jiné tóniny plynule pomocí modulace přes D7, spojíme T5 výchozí tóniny s D7 tóniny cílové. Je-li D7 ve tříhlasé úpravě, vynecháme kvintu septakordu. 68 3) Durový kvintakord na VI. stupni - mimotonální dominanta (D) k II. stupni. Může vhodně zpestřit výraz písně. Pro rozlišení od akordů tonálních dáváme funkční značky do závorky (D), (D7). Levou rukou hrajeme o oktávu níž. T (D) II D7 T D7 T (D) II D7 T D7 C A d G7 C As7 Des B es As7 Des A7 4) Mimotonální dominanta (D7) k II. stupni. Hrajeme podobně jako u příkladu 3. T (D7) II D7 T D7 3 Stylizace klavírního doprovodu 3.1 Základní stylizace doprovodů Stylizace písní - ztvárnění akordů podle charakteru písně. Nejprve procvičujeme jednoduché stylizace v úzké harmonii v durové kadenci, v mollové kadenci a durové s vedlejšími akordy. Začneme tóninami, které budeme nejčastěji používat v písních - C dur, D dur, E dur, F dur a Es dur. U stylizací v široké a smíšené harmonii se předpokládá vyšší technická úroveň studentů. Základní druhy stylizace doprovodů: 1) akordický doprovod, 2) dudácká kvinta, 3) fígurace rozloženého akordu, 4) přiznávkový doprovod. 71 1) Akordický doprovod je vhodný k pochodovým písním nebo k písním s vojenskou tematikou. Jednohlasou melodii doprovázíme akordy levé ruky v úzké harmonii v malé oktávě. Akordy hrajeme ostře rytmicky na každou dobu ve staccatu. (Beskyde, Beskyde; Já husárek malý; Ten chlumecký zámek, př. a). U pomalých, táhlých písní s melodií v kratších hodnotách použijeme doprovod s drženými akordy (Lúčka zelená; Vyskočilo slniečko, př. b). Vhodná je vícehlasá úprava akordů v široké harmonii s arpeggiem. a) t s< t d7 t b) r\ií f\- - 8 - B -~ o a ~f!- / 4 p- &-- T S T D7 T 2) Dudácká kvinta (prodleva) je nejjednodušším způsobem doprovodu. Její použití je méně časté, jen u písní s dudáckou tematikou nebo dudáckým charakterem melodie. Je napodobením hry na dudy. Po celou píseň zůstává stále tónika s vynechanou tercií a s přírazem u kvinty bez zřetele na harmonizaci písně. Levá ruka hraje ve velké oktávě (Šel tudy; Dú, Valaši, dú; Půjdem spolu do Betléma; Pásli ovce Valaši). c dur D dur 3) Figurace rozloženého akordu (pomocí malého nebo velkého rozkladu) se využívá u pomalých a lyrických písní ve dvou a třídobém metru. Dbáme na to, aby se pokud možno tóny melodie nezdvojovaly s doprovodnými tóny. Případné zdvojení tónů nevadí tolik v oktávě či kvintě, zvukově vadí u tercie. Nepodkládáme každý tón melodie, pouze ty, které tvoří harmonický základ. Ostatní tóny jsou tzv. průchodné a střídavé. Tvoří-li melodii převážně delší hodnoty, volíme doprovod v kratších hodnotách. Je důležité, aby doprovodná složka neustrnula na šabloně, nýbrž aby se měnila. Využíváme různé varianty rozložených akordů. Záleží na technické vyspčlosti a improvizačních schopnostech hráče. (Adámku náš; Kdes, holubičko, lítala; Čtyři koně jdou - menuet, př. a). Úzká harmonie a) t s f----f- t d7 r i , r-t-^r1 m t ,w —J * • t s d d7 t 72 =3 b) m m d7 T esa d7 t s d d7 t d) d d7 Smíšená harmonie e) d 3 Basový tón můžeme držet na dvě doby. f) #— *— p— 0 • - 0 r i j íl 3 -.....* # r r a- 73 rrJJr, .r ----Pi*n*-- t s D t g) d d7 t m m cíli cflJ d d7 t 4) Přiznávkový doprovod vznikne rozložením akordu na dvě části: na basový tón apřiznávku v různých obměnách v sudém i lichém metru. Přiznávky jsou hrány slaběji než basové tóny. Využívá se převážně u písní tanečního charakteru. Polka - osminové noty hrajeme ve staccatu (Tancovala žížala; př. b, c). Při opakované harmonické funkci obmčňujeme basový tón toniky a dominanty se spodním pátým stupněm, u subdominanty se základním tónem akordu - střídavý bas (Ti zlosejnští muzikanti; př. c). Valčík - basový tón hrajeme dlouze s přízvukem, přiznávky lehce ve staccatu (Okolo Třeboně; př. f, g). Furiant - pro tanec ve tříčtvrťovém taktu je příznačné střídání tří dvoudobých a dvou třídobých taktů (Sedlák, sedlák; př. a, í). Mateník - příbuzný tanec s furiantem, ve kterém se střídá dvoučtvrt'ový takt s tříčtvrťovým (Kucmoch; př. a, f). Mazúrka (Jo ti povídám; př. f). Sousedská (A hdepa ste šický; př. f). Pochod (Sedemdesiat sukien mala; př. a). a) t s d d7 t t b) Hrajeme ve staccatu. t c) Hrajeme ve staccatu. d d7 t 74 d) Synkopický doprovod - prízvuk na lehké době. > é T D7 Basový tón můžeme držet na dvě dobv. e) Základní tóny akordu v basu. D D7 f) T S D f T D? Stylizaci hrajeme s pedálem. g) Zdvojené základní tóny akordu v basu. t S D7 3.2 Předehra, mezihra, dohra m Stylizaci hrajeme s pedálem. Předehra udává: tóninu a tón, tempo, metrum a charakter písně. Harmonicky končí předehra nejčastěji na T - tonickým kvintakordem nebo základním tónem toniky, případně na D - dominantním septakordem. Má mít charakter zvolené písně. Melodicky je pro děti snazší, končí-li předehra tónem, od kterého mají začít zpívat, nebo když je zvolený motiv předehry stejný j ako začátek písně. Rozsah předehry by měl odpovídat členění písně - frázování (dva až čtyři takty). Jednoduchou předehru můžeme vytvořit: a) citací prvních a posledních dvou na sebe navazujících taktů nebo závěrečné fráze, b) rytmickou nebo melodickou změnou motivu v první nebo závěrečné frázi písně, c) z harmonického hlediska spojením alespoň dvou hlavních funkcí: • D7-T, • T-D7, • T-D7-T-T, • T-S-D7-T. 75 Pro vytvoření mezihry a dohry využijeme závěrečné fráze písně, kterou zopakujeme o oktávu výš. Zakončení je obdobné jako u předehry. Po závěrečném akordu přidáme u dohry v levé ruce základní tón toniky o oktávu níž. c) Příklady předeher: d T D7 pi m Tfítaktová předehra - u písní s frázováním po třech taktech. Levá ruka končí akordem na tónice. 2) D7 §1 m Čtyřtaktová předehra - u písní s frázováním po čtyřech taktech. Levá ruka končí základním tónem toniky na první dobu. 3) T T D7 '-i Základní tón tóniky je na poslední dobu. 4) $1 D7 T 3 m Zakončení na tónice. í) li ^ , 1 D7 -J--- Zakončení na dominantě D7 - plynulý přechod k písni. 76 6) D T D7 no - no - no - no - no C A7 4 Poslechové skladby Snadné instruktivně přednesové skladby jsou zaměřené k poslechovým a hudebně pohybovým činnostem v hudebně výchovném procesu. Vybrané ukázky mají vést k pochopení obsahové a formální stránky díla, k poznávání vyjadřovacích prostředků skladatele a hudebně výrazových prostředků. Technicky nenáročné skladbičky by měli studenti umět sami předvést. Poslech skladeb a jejich interpretace má vést k rozvoji hudebnosti. Vybrané ukázky: J. Hlucháň: Hrály dudy J. L. Dusík: Menuet J. S. Bach: Dudácká J. Blatný: Pochod L. van Beethoven: Romance J. Páleníček: Veliká řepa J. Páleníček: Taneček Popelky J. Haydn: Tanec E. Suchoň: Zahrajte mi, muzikanti (pochod) G/iacGso HRÁLY DUDY J. Hiucháň 79 Veselý listonoš Allegro \ j if f Uja Hurník /Ĺ '4 JLäziízsc m * * # * ŕ* # * • T V # * ■ • v$ % ■ 7-z~ é -j ...»........b» v ' 0*: 0* „í_____/ W-K 0^0 -r-r rnf ' 0 f -pr........ X XXX " LJ -J x ^^lí«tnikťm rak}' o vil U i—-*«J—-—K*" h *< -J rH f 7 1 p Ú ' i ti -*---• • f—s. Hudební pohádka i o"' Sf"'. ô • ii r ^ r i -í-f.....t- r p p ! ŕ p- * • - f < p -r i C? J r f r * -Úi 1 P-' 0: -g * -1 c •r <2> 3gÍ dudAcka j. s. Bach GUleg/rv rnodenxtv P1Rrte. "> IS £) 1-1- j ^-tj—Ufa > . T'if - vv ---L.., tl Mi • • 1 1 I "L_J-1-1 tfa—1*^3—! / rfl -.—1- j—j-^ 3—i— -J- -J- 81 POCHOD Tempo di marcia J. Blatný \ j1j x - 9 í 4 X ~&- > i---4---é—1 i-^-,-4-1 "-T-^-:-*- 3 S " ř ti i -i 4 .--i \¥-—i f ^ * m J -f^ŕ1 -- L_-*t-.-é _1 i——j—i --" ' :->-:->-1 H 1 J i L_-d---'—-J éná pm s s x É Si s í m Im •>• j i j 82 ROMANCE L. van Beethoven Üfndaniv con moto S3 VELIKÁ ŘEPA J. Páleníček .... Babička, Anička, pejeek Voříšek, kozička — všichni pomáhali dědovi vytáhnout velikou řepu. Táhnou, táhnou, vytáhnout však nemohou. Pak ale přišla myška, všichni zatáhli a ... rup . . . řepa byla venku. Všichni ee váleli v jedné kupé. Aliegretto 85 a řepa, byla venku a všichni se váleli v jedné kupě. TANEČEK POPELKY J. Páleníček ... Když se objevila Popelka na plese ve svých krásných šatech, které byly celé ze zlata, princovi se velmi líbila a celý večer tancoval jenom s ní... ZAHRAJTE Ml, MUZIKANTI E. Suchoň Allegro moderato 'S«}, (ad libitum) Opakuje se třikrát, vždy silněji a silněji. S3- m m 3 J 3 H=É=fc 88 5 Stupnice a akordy 5.1 Hra durových a mollových stupnic, prstoklady Stupnice hrajeme v rozsahu dvou oktáv protipohybem nebo rovným pohybem. Při hře zvlášť hraje pravá ruka zdola nahom, levá ruka shora dolů. Dbáme na rychlé podkládání palce, na plynulost a vyrovnanost hry. Protipohybem Rovným pohybem Výběr durových a mollových stupnic Durové stupnice: C dur, G dur, D dur, A dur, E dur, F dur, B dur, Es dur. Mollové stupnice: od bílých kláves. Stupnice C dur, G dur, D dur, A dur a E dur mají základní prstoklad - podklad palce nejprve pod 3. prstem, pak pod 4. prstem. Stejný prstoklad mají stejnojmenné mollové stupnice: c moll, g moll, d moll, a moll, e moll. Stupnice F dur, f moll a h moll mají obdobný prstoklad - vždy v jedné ruce základní prstoklad, zatímco druhá podkládá nejprve pod 4. prstem, pak pod 3. prstem. Stupnice B dur a Es dur mají prstoklad nepravidelný - v pravé ruce je 4. prst na tónu hes. Pokročilí klavíristé hrají stupnice rovným pohybem v rozsahu čtyř oktáv nebo kombinovaným způsobem, akordy ve čtyřhlasé úpravě a velký rozklad. 89 5.2 Durové stupnice rovným pohybem C dur G dur 1 s si 41-3r d dur "N A dur 1 3 1 4 13 4 1 g i E dur H dur (Ces dur) 1 3 1

1 4 1 8 1 91 5.3 Mollové stupnice (harmonické) rovným pohybem Výběr stupnic a moll / A 1 3 1 JL 1 11. Art -f-rf i a Trry rrnr ■f4f- f-- tTťty Ty — ——f- 9 "-^"ä -' T ř- ,..... _|____i I — —fr w - é j J, j J V m * ' * \__ \ 6 i 3 1 E i s 9 1 4 1 3 i e mol h mol / fí 18 1 [í] 1 frr 5 -1 .* L "" * tír f -f] h i i d moll -(fa-—-ľ—4-g ■ J #- F-pff---- *)• i /i « m * r i 1 -i -ŕ -" ^■■Bj- -'-r r r p ifl 1 8 * "f Juj.J. x 1 q *s=b=-f— g moll c moll f moll 92 5.4 Trojzvuky dur a moll Hra durových a mollových trojzvuků: • kvintakord- základní tvar akordu, • sexlakord - první obrat, • kvartsexlakord - druhý obrat. Akordy hrajeme trojím způsobem: tenuto, staccato, rozloženě (malý rozklad) přes jednu nebo dvě oktávy nahoru a dolů, rovným pohybem nebo protipohybem. Levou nikou hrajeme o oktávu výš (v malé oktávě). Rovným pohybem Tenuto Ni f5= 3** Staccato iř-f- -0-a 1=1 -- p r -\—i— - - [-* -L ? r ■ "■ - -[-1 -u Rozloženě 93 Všechny trojzvuky dur i moll mají stejnýprstokladjako trojzvuky v C dur. Durové trojzvuky G dur D dur A dur ^ ig. E dur f, l'« ll*» H" F^ffftH^ H dur Fis dur ■ Cis dur F dur B dur o- Es dur As dur Des dur Ges dur Ces dur —KS Mollové trojzvuky Výběr akordů . a moll ^ e moll h moll 1--Ity--iS- fis moll ár& ^—3 §--S- --II ff# 'fň ^—1 r rí ?— d moll 5.5 Kytarové značky akordů C, C , Cb................... durový kvintakord Cmi, C#mi, Cbmi .........mollový kvintakord Cdim ...................... zmenšený kvintakord í?í...................... zvětšený kvintakord C7........................... dominantní septakord C6........................... durový kvintakord s přidanou sextou Cmi6........................ mollový kvintakord s přidanou sextou Cdim7...................... zmenšený septakord Cmaj7/Ar................... tvrdě velký septakord C9........................... velký nónový akord C9b...........................malý nónový akord 94 Česká státní hymna KDE DOMOV MUJ S mírnou živostí D D A7 D' Hudba: F. Škroup Slova: J. K. Tyl G G -0 0 0^ Kde domov můj, kde domov můj? Vo-da hu - čí po lu D7 G G D D A A7 či - nách, bo-ry šu - mí po ska - li - nach, v sadě skví se ja-ra ■J A7 D D p# p #7 květ, zemský ráj to na po - hied! G/Hmi/ G D A7 Hmi A to je ta krá - sná E7/G*dim7/ D A7 r í u ze - me, země če - ská, domov můj, můj. země če - ská, domov 95 Česká státní hymna í KDE DOMOV MUJ F. Škroup, J. K. Tyl Kde dpmor kde dermoľ máj r Voda hu ~ cj po lu- apmo ŕ< r J 2 3 ■*—(9- *3T É í r či - nách/ bory su - tru po ska- iť - nach, r- sada r* 3É ľ3SĽ i r " i- 5g ^-ra /tkÍ^ zemský ráj ío na po- fczfc Z-—». f f f -9-u ta krj„ sná ze- z&me * r r 321 eresc. *~—■* ?7 r i cé - j«£a' domov fnuj, zeme ce-ska, domov môj! 33? 3Z 96